Muž jménem Ove (filmová obálka)
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508949/bmid_muz-jmenem-ove-muz-jmenem-ove-filmo-hLh-508949.jpeg
5
4497
4497
Román o lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Ovemu je padesát devět let. Řídí saab. Na pozici předsedy družstva vlastníků ho sice vystřídali už před pár lety — což on sám považuje za převrat —, ale to mu rozhodně nebrání vykonávat funkci strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. A o tom, jak se změní životy lidí, kteří se s Ovem setkají. Román Fredrika Backmana o starém vzteklounovi humorně ztvárňuje řadu důvěrně známých situací. Je to kniha, jež má svůj vlastní svět, ale zároveň nám říká něco důležitého o nás i naší době.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , HostOriginální název:
En man som heter Ove , 2012
více info...
Přidat komentář
Za poslední dobu mne žádná knížka, tak strašně nepotěšila jako Muž jménem Ove. Silný, dojemný příběh o životě Oveho, kterého v životě již nic nečeká, až do chvíle, kdy se v jeho ulici objeví Parvaneh s její rodinkou bez špetky ostychu a kocour bez špetky....ocasu?.. TLESKÁM!
Kniha měla pár slabších míst, ale jako celek se mi líbila. Jak tu kdosi trefně poznamenal a i mne to během čtení napadalo - švédské Gran Torino. A ten film já hodně můžu. Ove mi byl velmi sympatický a jeho "No, prosim." jsem si celkem rychle osvojil.
Knihu Muž jménem Ove jsem si koupil víceméně proto, že se mi líbil Stoletý stařík, ke kterému je přirovnávána. Ze začátku Ove vycházel ze srovnání o něco hůře, postupně si mě ale kniha získala a na konci jsem byl naprosto nadšený. Typ konzervativního nemluvy a jeho způsob uvažování a jednání je mi ohromně sympatický a díky autorovým střípkům suchého humoru jsem se opět po dlouhé době při čtení smál nahlas. Díky!
Příšerná nuda, nebavilo mě to. Nebýt poslední třetiny knihy, tak by se v ní absolutně nic nestalo. První dvě třetiny mě jen utvrzovaly v tom, jak je mi hlavní hrdina nesympatický...
Opět na doporučení mé dcery jsem se začetl do této knížky. V mnohém jsem u hlavního hrdiny poznával svého otce. Dnes už z odstupem se tomu usmívám. Pěkné odpočinkové čtení.
Hezky promyšlenej "doják" s (podle mě) mírně nuceným humorem. Když se skoro v závěru knihy objevila ta "hřbitovní scéna", kde všichni stáli Ovemu za zadkem, musela jsem se ovládat, abych knížku nevyhodila z okna.
Krásné, krásné, krásné :-). Já tedy dala přednost audio podobě a musím, říct, že sice pana Vlasáka jako herce moc nemusím, ale jeho hlas byl v tomto případě naprosto dokonalý a vystihující mrzouta Ova. Audioknihu jsem zvládla během jednoho dne, a to i navzdory rychle se blížícímu zkouškovému období :-D. Já můžu jen vřele doporučit.
O muži, který se ve svých šedesáti letech díky pomoci nových sousedů naučil znovu žít a cítit život.
Na Oveho nezapomenu! A až se mi bude zdát, že se tomu tak stává, přečtu si jeho příběh znova. Proč? Protože měl velké srdce!!!
Hezká příjemná humorně laděná kniha. Avšak řehtat se u ní asi nebudete, spíše se místy neubráníte slzičkám dojetí. Rozhodně to není Stařík ani Analfabetka, na to je asi potřeba upozornit. Mně se ale rozhodně líbila a každému bych ji doporučil. U mě má zaslouženě pět hvězdiček.
S Ovem jsem měl nejprve problém. Na čtení jsem neměl čas, stíhal jsem jednu, možná dvě kapitoly za den (takové čtení nedoporučuji), také příběh rozkouskovaný do minulých a současných událostí mě příliš nenadchl. Někde mezi polomrtvým kocourem a vlnitým plechem jsem to vzdal. A pak jsem narazil na audioknihu. Z profesionálního přednesu se vylouplo zábavné a dobře napsané vyprávění, radost poslouchat. Morous Ove namluvený Janem Vlasákem byl najednou někdo úplně jiný, někdo mnohem zábavnější ale i umanutější a protivnější, někdo se svým životním příběhem. Nakonec mohu knihu jen a jen doporučit, je dobrá, zábavná i moudrá, ale popravdě, kolik podobných námětů v literatuře a ve filmu už bylo.
Ove je mrzout, ale vlastně i sympaťák. Knížka Muž jménem Ove je hodně hořkým příběhem, místy ale i úsměvným. Vnese klid do duše, ale zároveň vžene občas slzy do očí. Zprvu působí odtažitě, ale je nesmírně lidský. Ove je suchar s velkým srdcem - všechna slova z téhle věty by se mohla dát do uvozovek, protože nic nemusí být tak, jak na první pohled působí. Ove se mi líbil tím, jak si stál za svým, muž, který vypadal pouze jako šťoural, ale vlastně jen potřeboval mít věci v pořádku. Ve světě, v kterém se sám ztrácel, protože ten vyznával jiná pravidla než on sám. Ove mi tak trochu přirostl k srdci. Frederick Bachman má nesporný talent k vykreslení nejednoznačných postav a vystavení obyčejných příběhů hodně neobyčejně.
"Samozřejmě jsou lidé přesvědčení o tom, že city nelze poměřovat auty. Jenže se pletou."
Knížka mi byla doporučena, že se u ní budu smát, bohužel jsem u ní více brečela. Ale přesto úžasné čtení. Knížka plná vlídného humoru, lásky a bezprostředních reakcí.
Knížka byla přesně taková jak jsem doufala. Byla skvělá. Ove je starý bručoun, který je proti své vůli zatažen do života sousedů a jednoho kocoura. Aniž by si to chtěl připustit, tak je vlastně rád. Nasmála jsem se a pobrečela si. Těším se, až si ji přečtu znova.
Pro mě zklamání. Příběh o starém bručounovi. To jeho bručení je prvních 50 stran vtipné, protože vám připomene chlapy, které znáte (otce, dědu, souseda..), ale když se po těch 50 stranách tempo knihy nezmění, tak už to začne být nudné a stereotypní... Nějaké zvraty či překvapení se v knize nenachází, takže já vřele nedoporučuji.
První půlka mě moc nechytla. Druhá půlka byla skvělá, posledních x stránek jsem brečela jak želva, i když u jiných knížek nebrečím. Ove mi přirostl k srdci a jsem vážně ráda, že jsem těch několik posledních stránek přečetla doma a ne v MHD.
Klobouk dolů autorovi za vytvoření postavy, která mě neuvěřitelně rozčilovala, rozesmívala a rozbrečela.
Skvělá knížka! Neuvěřitelně lidská, s laskavým humorem, pro mě nejsilnější moment - když Ove vejde do své předsíně, zabouchne za sebou dveře a rozbrečí se. Knížka na mě působila tak intenzivně, že ke konci jsem měla sto chutí napsat Ovemu dopis a jen nerada jsem si připouštěla, že žádný Ove vlastně neexistuje. Poslední stránky jsem taky probrečela a vůbec nepomohla myšlenka, že je to "jen" knížka. Tyhle závěry v řadě knížek působí kýčovitě, tady to naopak celý příběh umocnilo, o tom je prostě život. Krásné, humorné, dojemné, smutné - pro mě je to určitě jedna z nejhezčích knížek, které jsem četla.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Tragikomický příběh, který prochází určitými etapami kvality. Začátek knihy je vynikající, vyprávění má náboj a energii a až magicky ovládá čtenáře. Tempo však nevydrží a příběh sklouzává do průměru. Zajímavější je nakonec závěr, nicméně již nenaváže na bombastičnost úvodu knihy.
Co příběh nabízí? Oveho, netradiční hlavní postavu, mrzouta, který žije podle starých zákonů a novotami opovrhuje. Je vykreslen do krajnosti, až si řeknete, že takový člověk nemůže existovat. Jeho životní příběh zaujme jak již jsem psal, někdy více, někdy méně.
A co překvapí? Vysoká úroveň švédských občanů. Kolik jen Ove koupil za svůj život aut?? Na dvě desítky!! Je to vůbec možné?? Je paradoxní, že chvílemi vás tahle skutečnost zaměstnává více, než příběh samotný. A proto zřejmě jen tři hvězdičky.