Muž menom Ove
Fredrik Backman
Ove dovŕšil päťdesiatdeväť rokov. Je to muž pevných zásad, neochvejných princípov a nemenných pravidiel – a večne nevrlý, zatrpknutý frfloš, v ktorom len ťažko odhalíte dobré srdce. Milovaná žena mu umrela, stal sa z neho samotár a pomaly stráca zmysel života. Kedysi býval predsedom spoločenstva vlastníkov domov, ale vystriedali ho už pred niekoľkými rokmi – čo on sám považuje za obyčajný puč. Rozhodne mu to však nezabránilo vykonávať funkciu strážcu poriadku. Samozvaného. Keď sa do domu naproti prisťahujú mladí hluční susedia a namiesto pozdravu sa im len tak mimochodom podarí nacúvať do Oveho poštovej schránky, a ešte k tomu japonským autom, spustí sa kolotoč nečakaných udalostí. Začína sa príbeh o prekvapujúcom priateľstve, túlavom kocúrovi a najmä o tom, ako sa ľuďom, ktorí sa s Ovem stretnú, zmení život.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář
Na zadní straně obálky se tísnilo několik zdlouhavých recenzí a kritik na tuto dojemnou knížku, a mě i napříč tomu upoutala ta nejkratší z nich: "Povzbudivý příběh, který vás rozpláče i rozesměje." Nic totiž tuto knihu nevystihuje lépe, jako těchto sedm slov. Neboť s Ovem jsem zažívala neustálý kolotoč pocitů, střídající slzy a neskrývaný smích.
A pak.. tak moc jsem nechtěla číst ty poslední stránky, tak moc jsem se tomu bránila, protože jsem po celou dobu tušila, že jednou ten okamžik přijde a já jsem se za žádnou cenu nechtěla stát svědkem Oveho smrti. Měla jsem totiž od první chvíle jedno neskromné přání - přála jsem si, aby muž jménem Ove žil věčně.
Krásná, lidská, zábavná a dojemná, chtěla jsem si ji šetřit, aby vydržela alespoň na týden, ale nešlo to, když jsem ji druhý večer dočetla, tekly slzy a do toho jsem se musela usmívat.
Kniha mě vyloženě nadchla, je to opravdu povedený kousek. Jedna z mála knih, kde se dá uvěřit každé slovo toho surově realného života hlavní postavy, ktery je podán humornou formou i když je velmi smutný. Mohu jen doporučit, a to sklidným svědomím!
Nad tymto som vahala, uvodna kapitola ma skor odradzala. Rada pre vahajucich, nenechajte sa odradit, je to neuveritelne krasne napisana kniha, s mnozstvom velmi silnych momentov, ktore su popisane tak akoby mimochodom - ano, plakala som pri nej niekolkokrat, je nadherna.
Tato kniha mě neuvěřitelně překvapila. Zpočátku jsem byla na pochybách zdali ji vůbec dočtu, ale po pár stránkách jsem se do knížky beznadějně zamilovala. Teď je to moje nejmilovanější knížka vůbec. Rozesmála mě, rozbrečela a donutila zamyslet se nad životem jako takovým... Tuto knihu doporučuji přečíst všem. :)
Příběh me naprosto odrovnal. Byl naprosto vynikající, úžasný. V knize se popisují běžné, normální věci a záležitosti, ale s takovou ironií a humorem, že opravdu dokáže pobavit. Oceňuji, že příběh byl proložený i částmi, jaký byl Ove jako dítě, jaké měl dětství, jak se seznámil se svojí manželkou.
Jsou zde načrtnuty běžné činnosti a samotný charakter Oveho, zároveň i protichůdné jednání. Tato kniha dokáže rozesmát, tak i rozplakat, což je právě naprosto úžasné.
Sama za sebe knihu doporučuju a jsem zvědavá na další spisovatelova díla.
Nevím jestli mě kdy nějaká kniha pobavila tak jako Ove. Každopádně po jejím dočtení budu pár věcí ve svém životě dělat jinak - třeba kvalitu věcí budu kontrolovat tak, že do nich budu kopat....
Už opravu dlouho jsem nebyla tak moc nadšená z knihy, u níž jsem tak často brečela ... Ano přiznávám, řvala jsem u ní jako malá :-) Pro mě zcela nečekaně úžasná kniha a od autora do budoucna přečtu cokoli...
Ze začátku jsem si říkala, že kniha bude hrozné klišé. S čím dál přečtenějšími stránkami jsem měnila názor. Kniha mě dokázala rozesmát a zároveň rozplakat. Jakmile jsem knihu dočetla, měla jsem chuť začít ji číst znovu. Všem doporučuji.
Hořkosladká dokonalost. Smekám. To, jak autor dokázal barvitým jazykem, plným úžasných přirovnání popisovat obyčejné každodenní situace, jako je například pohled kocoura, je neuvěřitelné. Výborně a hlavně vtipně vystihl všechny možné neduhy dnešní společnosti. Troufnu si říct, že tenhle lidský příběh s velkým srdcem by si měl přečíst každý. Hlavně si k četbě nevařte espreso z nějaké šikovné mašinky, co máte doma. Protože se po pár stránkách, stejně jako já, budete stydět, že to vůbec pijete.
Nechápu, co na tom všichni vidí. Příběh hezký, ale celá ta knížka mi přijde trochu dutá, čte se ale rychle. 4 hvězdičky za dojem, který na mě zanechala hned po přečtení, který ale nepřetrval. Znovu si ji už asi nepřečtu.
Jinak Ove je sympaťák. :)
Musím bez váhání plný počet. Tohle je naprosto plná kniha. Kniha plná všeho. A všeho vrchovatě - zamyšlení, smíchu i pláče. Ove je samorost, kterého nejde nemít rád i přes všechny jeho vrtochy - možná právě kvůli nim ho mám tak rád a je pro mě uvěřitelnou postavou nerudného dědka, který se pouze skrývá sám před sebou a svou minulostí. Nádherná kniha.
Tohodle plesnivýho dědka jsem si okamžitě zamilovala. Ve spoustě případech jsem ho chápala, taky moc nemusim lidi... Hlavně ty, co zbytečně kecaj :)
Ze začátku jsem ji několikrát odložila a ke konci jsem ji odložit nechtěla, v prvnich chvilich oveho nebudete chápat, pozdeji možná i nesnášet, ale nakonec si ho zamilujete, úvodní povidku pochopite ke konci knihy. Je to srdeční záležitost a rada se budu ke knize vracet.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Je pravda, že ne každá kniha mě dokáže rozesmát či dojmout, ale i když se to Ovemu několikrát povedlo, na úplný vrchol to není. Hlavně zpočátku (cca 60 stran) jsem uvažoval, zda mě kniha vůbec baví, nebo ji čtu pouze ze setrvačnosti. Nakonec se ukázalo, že to ztracený čas rozhodně nebyl. Neskonale lepší než Stoletý stařík, který měl sice lepší myšlenku, ale horší provedení (kdy poslední čtvrtina knihy už byla vyloženě za trest). Myslím, že každý z nás zná nějakého zapšklého dědka ze svého okolí (bydliště, zaměstnání), co nás pořád prudí. Ale co když se pod jeho slupkou ukrývá také takový český Ove? Možná si budeme odteď více všímat náznaků, kdo ví?