Muž menom Ove
Fredrik Backman
Ove dovŕšil päťdesiatdeväť rokov. Je to muž pevných zásad, neochvejných princípov a nemenných pravidiel – a večne nevrlý, zatrpknutý frfloš, v ktorom len ťažko odhalíte dobré srdce. Milovaná žena mu umrela, stal sa z neho samotár a pomaly stráca zmysel života. Kedysi býval predsedom spoločenstva vlastníkov domov, ale vystriedali ho už pred niekoľkými rokmi – čo on sám považuje za obyčajný puč. Rozhodne mu to však nezabránilo vykonávať funkciu strážcu poriadku. Samozvaného. Keď sa do domu naproti prisťahujú mladí hluční susedia a namiesto pozdravu sa im len tak mimochodom podarí nacúvať do Oveho poštovej schránky, a ešte k tomu japonským autom, spustí sa kolotoč nečakaných udalostí. Začína sa príbeh o prekvapujúcom priateľstve, túlavom kocúrovi a najmä o tom, ako sa ľuďom, ktorí sa s Ovem stretnú, zmení život.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář
ano je to o zahořklým dědkovi, ale ruce na srdce každý tam najde kousek sebe za mě knížka dobrá chvílema i vtipná
Konečně jsem pochopila čtenáře, které štve hlavní postava. Protivný, nepříjemný dědek, zapšklý pedant, zahořklý člověk, který chce spáchat sebevraždu. Ani vtipné to nebylo. Přečetla jsem s vypětím všech sil. Jsem ráda, že to mám za sebou. Ta jedna hvězda je za podařený závěr.
Kniha, která se ze začátku tváří úplně jinak než na jejím konci, jelikož si celou dobu chystá vhodnou půdu, aby na vás v závěru hodila celou hromadu emocí. Po celou dobu nás doprovází jemný humor, který je pak kombinován se smutkem, nenaplněnými sny a dalšími strastmi a radostmi lidského života. Rozhodně stojí za přečtení.
Milý Ove, před chvílí jsem se s tebou rozloučila a věz, že se to neobešlo bez slz, sami se draly do očí a já byla tak dojatá. Nechtěla jsem, abys odešel. Obdivuji na tobě hodně věcí, jednak tu věrnou a věčnou lásku k Sonje, tvůj cit pro spravedlnost a řád, to, jak sis zamiloval toho kočičáka, ty dvě malé holčičky, jak si všem pomáhal, to tvé velké a dobré srdce. Je dobré věřit, že jsou na světě ještě pořád lidé jako ty, a já smekám před Fredrikem Backmanem, který to všem touto knihou připomněl.
Byl jsem s tím hotový během několika dnů. Zvolil jsem tuhle knihu jako takové odlehčení pro velice intenzivní, válečnou knížku, kterou mám (měl jsem) rozečtenou. Abych se z toho nezbláznil.
Nejvyšší hodnocení dávám hlavně za příběhy z Oveho minulosti, přednostně potom bolestivé, ale krásné vzpomínky na Soňu. Je to pro mne nejsilnější prvek a díky tomu celé povídání beru jako velký příběh lásky.
Ostatní věci, které se kolem Oveho dějí, a že jich není rozhodně málo, jsou pro mne spíše doplňující. Spousta mě moc bavila a dokonce jsem se i smál, některé už mě těšili méně, ale ústřední motiv (tedy pro mě) se mi líbil natolik, že dávám genrálské prýmky
Tomuhle říkám skvěle naladěný příběh. Humorná kniha o pesimistickém staříkovi mi vykouzlil úsměv na rtech a dopřála několik pohodových dnů. Ovšem ze začátku to pro mě byly poměrně kruté časy, protože jsem se do příběhu nemohla ponořit a taky jsem byla na Oveho trochu naštvaná (ano, lidi tohoto typu úplně nemusím), nicméně od půlky jsem byla nesmírně nadšená a bez knihy jsem nedala ani ránu. Konečný prolog mě velmi dojal a můžu říct, že je to ten nejlepší závěr, jaký mohl autor vymyslet... hlavně jsem si zamilovala poslední odstavec. Knihu můžu všem doporučit.
Ove....proste Ove....muž tohoto mena, ktorý sa nenápadne dostane do srdca čitateľa. Tak nenápadne, že si to hneď ani nevšimnete, len zrazu si uvedomíte, že tam je.
Sonja to vedela....
"Ty tancuješ uvnitř, když se nikdo nedívá. A za to tě budu vždycky milovat. Ať chceš, nebo ne."
4/5
Opravdu úžasná kniha! Rozhodně všem doporučuji. Knihu jsem celou dobu četla s mírným úsměvem až jsem ji nakonec obrečela. Opravdu super čtenářský zážitek!!!
Když jsem si přečetla na obálce, že je srovnáván se Stoletým staříkem, tak jsem se zděsila - toho jsem totiž nebyla schopná dočíst. Ale proboha, tohle je úplně jiná liga!!! Vtipné, nikoliv trapné, dojemné, ale ne klišoidní (až na ten konec, který byl poněkud přepálený), plné životních mouder. Já jsem zkrátka nadšená! Ove se okamžitě zařadil mezi moje top knižní postavy. A tak to bylo :-)
To byla tak nádherná kniha!!! Oveho jsem si zamilovala a zároveň mi ho bylo strašně líto, jaký měl život. Při čtení jsem se smála se slzami v očích, smutné scény se měnily ve scény vtipné, vždyť když Ove něco řekl, nedalo se nezasmát. Knihu považuji za jednu z nejdojemnějších a nejhezčích, co jsem kdy četla :-)
Stejně jako Britt - Marie je Ove tak trochu sociálně nekompetentní, avšak možná mnohem větší morous. Backman se snaží na svých postavách vidět hlavně to dobré, které možná hned nevidíme - zjistíme, že se chovají tak a tak proto, že to v životě rozhodně neměli jednoduché. Díky svým novým sousedům, mnohdy velice zajímavým postavičkám Ove nachází znovu důvěru v lidi. Postavičky ze sousedství jsou kouzelné, stejně si mé sympatie získal i kocour. Prolínání současnosti s Oveho minulostí a vzpomínkami dává příběhu tu správnou atmosféru, stejně jako to, že se současný příběh odehrává v zimním období.
První strany mi dělalo problém vžít se do tak zatrpklého člověka jako je Ove, naštěstí jsem se brzy začetla a nemohla se odtrhnout.
Backman píše skvěle. A Ove je koneckonců nejlepší knižní postava, o které jsem za poslední dobu četla.
Jedna z nejsmutnějších a zároveň nejhezčí kniha, kterou jsem kdy četla. Jedna z těch, kterou musím mít doma a přečtu si jí znovu.
''Na domech je nejlepší to, že nikdy nejsou dokončené''
Přirovnání k filmu Lepší už to nebude s Jackem Nicholsonem docela sedí. Jen ten americký „hepík“ to nekazí. Za sebe musím říct, že už dlouho jsem nic tak dojemného nečetla. Ale ne pateticky či sladkobolně dojemného. Tohle bylo dojetí z čistoty, z poctivosti a lásky. Moc bych si přála, aby mě někdy někdo miloval tak jako Ove svou Sonju.
Nádherná knížka, která má v sobě přesně to, co má dobrá kniha mít. Skvěle vystavěný příběh, který je protkán směsicí úsměvného humoru, dojetí a především obrovské lásky. Ove byl svůj a já si ho takhle oblíbila. Nemohla jsem se od knihy odlepit a přelouskala jsem jí za jedno odpoledne.
Neumím popsat, proč mě kniha dostala, ale od začátku do konce jsem řádky hltala. Snad tím, jaký Ove byl, jaké trpké poznámky k lidem měl, jaký byl poctivec a v jádru dobrák, jaký prožil nebo nežil život, ale hlavně tím, jak příběh autor napsal a taky jak mi padl do nálady. Dočítám s melancholickým úsměvem a slzou v oku.
Musela jsem se nutit do čtení,přesto jsem se pracně dokousala na poslední stranu a plavu zde zřejmě proti proudu,jelikož mě příběh ničím nezaujal. Je to zoufalé čtení...zoufalé proto,jak autor přesně vykreslil lidi tohoto věku,kteří mají svůj svět a nejede přes to vlak...starají se o to,do čeho jim nic není,jsou protivní a v určité fázi mi přijde,že už jsou mrtví a ani o tom neví.
Že je nakonec Ove velký dobrák s velkým srdcem...mno,spíš to na mě působilo jako nějaký záchvěv lepšího chování. Vtipná kniha vůbec není,chvílemi dost zdlouhavé.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Wau, tak tahle kniha se mi fakt moc líbila. Bylo tam všechno láska, humor, hořkost, zlost, oddanost, přátelství... Postaršího morouse, který nakonec nepřestává překvapovat, si snad zamiluje každý. Slzám jsem se vážně neubránila.
Navíc něco na té knize bude ... z vlastní zkušenosti... máme doma Saaba :)