Muž menom Ove
Fredrik Backman
Ove dovŕšil päťdesiatdeväť rokov. Je to muž pevných zásad, neochvejných princípov a nemenných pravidiel – a večne nevrlý, zatrpknutý frfloš, v ktorom len ťažko odhalíte dobré srdce. Milovaná žena mu umrela, stal sa z neho samotár a pomaly stráca zmysel života. Kedysi býval predsedom spoločenstva vlastníkov domov, ale vystriedali ho už pred niekoľkými rokmi – čo on sám považuje za obyčajný puč. Rozhodne mu to však nezabránilo vykonávať funkciu strážcu poriadku. Samozvaného. Keď sa do domu naproti prisťahujú mladí hluční susedia a namiesto pozdravu sa im len tak mimochodom podarí nacúvať do Oveho poštovej schránky, a ešte k tomu japonským autom, spustí sa kolotoč nečakaných udalostí. Začína sa príbeh o prekvapujúcom priateľstve, túlavom kocúrovi a najmä o tom, ako sa ľuďom, ktorí sa s Ovem stretnú, zmení život.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář
Tolik lasky a lidskosti v tak malinkate knizecce. O zivote. Za me 1000bodu, 10min place po docteni a knizni kocovina jeste druhy den. Oveho nejde nemilovat.
Smekám před autorem, nedokážu si teď vzpomenout na žádnou jinou knihu, kde se moje pocity ohledně hlavního hrdiny proměnily tak radikálně jako zde od odporu po skoro... lásku? No jo, už asi jo. :-)
Krásná kniha, která pobaví i dojme a také připomene, že ne všichni jsou takoví, jací se zdají na první pohled. Neuvěřitelně lidský příběh, který určitě stojí za více než jedno přečtení.
Přesně takové knihy mám rád, i proto mě Muž jménem Ove potěšil. Backman napsal hluboce lidský tragikomický příběh, který nabízí skvělou ústřední postavu a ve své podstatě je vlastně o hluboké lásce a neschopnosti fungovat jeden bez druhého. Autor nemá problém střídat chvíle vážné s těmi humornými, humor navíc rozhodně není prvoplánový a nesmějete se na celé kolo, ale spíše se tak pousmíváte, což mám opravdu nejraději. Vtipy vychází z reálných situací, o to víc jsou vtipnější a jsou podány natolik citlivě, že jsou chvílemi až dojemné. Je fascinující, jak vlastně na silně romantický příběh dokázal Backman navěsit takhle vtipnou a lidskou podzápletku, která je tak obyčejná, v čemž spočívá její největší síla. Jediné, co knize vytýkám a za co strhávám jednu hvězdu, jsou občas až přehnaná melancholie a především až moc epizodický příběh, který vlastně nedrží u sebe a ve své podstatě je jedno, v které části se kniha začne číst. To ale nic nemění na tom, že Muž jménem Ove je příjemná "člověčina", která se dobře a rychle čte a čtenář se u ní dostane do zvláštní, nikoli nepříjemné, nálady. 80%
Už dávno sa mi nestalo, aby ma nejaká kniha tak chytila. Naozaj úžasný smutno - veselý príbeh. Prečítané za jeden deň. A tá Parvaneh bola fakt sympoška :) 90%.
Kniha otevřená trochu s nedůvěrou (přeci se nemůže tak líbit všem). Kniha, která mě nakonec úplně dostala.
Málokdy se tak skvěle povede vystihnout povahu stárnoucího rezignujícího člověka i jeho "znovuzrození". Všechna čest autorovi i překladatelce.
Tak takhle kniha mne dostala. Vynikající příběh lásky, ztráty a znovunalezení smyslu života. Ještě se mi nestalo, že bych se přistihla u toho, že se nad jednou stránkou usmívám a vzápětí nad druhou mám slzy v očích, chytla mne opravdu za srdce. Skvěle napsaný (určitě je to i díky skvělému překladu do češtiny) příběh obyčejného života a hluboké moudrosti a pochopení. Určitě se k téhle knížce zase vrátím. MOC DOPORUČUJU.
Výborná oddechovka, poslouchal jsem to jako audioknihu a lidé ve městě okolo mne nikdy nechápali, čemu se tak "tlemím" :D
"No prosim!" - legendární hláška a kliku už taky raději zkouším 3x.
Hlavního hrdinu, muže jménem Ove, bych přirovnal spíše k Clinu Eastwoodovi ve filmu Grande Torino. Jinak souhlasím s dalšími, že je to úplně jiný příběh, než 100letý stařík, a za mě je Ove lepší. Konec krásný a smutný zároveň. Dávám 90 % ... a nevím proč, ale něco ve mně převažuje, že dávám označení 5/5 (než 4/5).
V tomto komentáři budu asi vcelku stručný.
Je to dost smutný příběh ze života. Přiznám se, že se mně moc do toho nechtělo, ale nakonec jsem to zvládl, i když první půlka mně moc nebrala.
Kniha mě docela dostala - je tam esence života s jeho tragédiemi i radostmi, se špetkou cynismu i humoru. V mnohém jsem se naneštěstí poznala v Ovem (byť mladší a žena), a to mě donutilo si uvědomit, že člověk nemá/nesmí být zahořklý a nepřívětivý (zejména když nemá opravdový důvod a neprožil zatím všechny možné hrůzy, které nás mohou kdykoli potkat), protože tím škodí hlavně sám sobě a také svému nejbližšímu okolí. Ale sám od sebe se nikdo nezmění, ani za pomoci knih, a zřejmě k tomu opravdu potřebuje silné podněty od živých bytostí - jiných lidí (ideálně zcela odlišného typu, nebo jako v knize z jiné kultury přinášejících rozhodně vzruch i skrz nejrůznější neporozumění) a pochopitelně zvířecích miláčků...(Nesmí se přestat žít dříve, než se umře...)
Pozn.: Kniha mi tedy ani v nejmenším nepřipomíná zcela jinak laděného (odlehčeného) "Staříka".
Kniha je úžasná, vtipná, čtivá a zároveň i srdce rvoucí. Lidský osud dokáže být někdy nešťastný, ale takový bručoun jako je Ove se jen tak nevidí a to je na tom to vtipné a úsměvné. Moc se mi líbila.
Prvých pár strán "WTF?!". Potom pohľad zvonku na šialeného egocentrického introverta, ktorého by ste popriali ako suseda svojmu najväčšiemu nepriateľovi. Následne však, ako sa dej rozvíja, sa váš pohľad uprie do jeho vnútra a vy zisťujete, že ten mrzutý starnúci nevraživý chmuľo (or grumpy) je vlastne niekto úplne iný.
A nielen to ťahanie čitateľov za nos sa mi páči na štýle BACKMANa, ale aj striedanie súčasnej a historickej roviny, ktoré rovnako ako aj vek hlavného hrdinu - evokuje podobnosť so 100-ročným starčekom. Ten je však viac vtipný, kdežto Ove je úsmevný: Tam kde Alanovi osud chystá jednu šťastnú náhodu za druhou, tu Ovemu osud ukazuje odvrátenú tvár. Možno preto ma dej vtiahol ešte hlbšie, chytil za pačesy a dokrčeného vyhodil napospas svojím myšlienkam. A úprimne: dojal až k slzám.
ODPORÚČANIE: pre všetkých, čo mali v baráku despotického správcu, smradľavého nevrlého dôchodcu alebo čmuchala, čo sa do každého staral a radi by uverili, že je to vlastne FASA CHLAPÍK ;) 94%
Není to smutný příběh. Je to o tom, jak lidi mohou silně milovat. Jak jsou blázni. Jak je žít krásné. Jak málo vidíme, skoro ani ne za vlastní plot. O xenofobii, jsme někdy blázni. A je to dobře i špatně.
Ove je fajn chlap, přesně takový, jací chlapi mají být.
Milý, vtipný a zároveň i smutný příběh, který se lehce čte. Ove mi byl moc sympatický, i když věřím, že potkat jej osobně, tak šílím. Kniha se mi fakt líbila, což se poslední dobou dá říct o málokteré knížce. Měla srdce. Nebýt stále narůstajícího seznamu knih ke čtení, pustím se do ní znovu, ale už teď se těším na jeho další knížku "Babička pozdravuje a omlouvá se".
Laskavě podaný, oddechový příběh, který naštěstí nemá se Stoletým staříkem nic společného. (Souhlasím s uživatelem rubit, že je zde velká podobnost s filmem Lepší už to nebude :)
Kniha mě mile překvapila. Spíše bych srovnala s filmem Lepší už to nebude, než se 100 letým staříkem. Moc se mě líbil autorův styl psaní i humoru, úsměvné pasáže střídají ty smutnější, velmi laskavý příběh, který ukazuje, že nic není černobílé, jak se na první pohled zdá. Čtenář si s z knížky určitě něco odnese a vzpomene si na ni i za pár měsíců po přečtení. ALE, k dokonalosti přece jen něco chybí, přišlo mě, že některé části už jsem někde četla, či viděla jinde, což mě zamrzelo - viz. např. zmíněný film Lepší už to nebude, kde také vystupuje homosexuál nebo Ove má koucoura, ve filmu je v podobné roli pes. Proto 4 hvězdičky místo pěti.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Zábavné čtení o starém bručounovi se svým vlastním pojetím "správného světa". Dávám 80%.