My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Horst Rieck , Kai Hermann
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543671/bmid_my-deti-ze-stanice-zoo.jpg
5
8273
8273
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Skutečný příběh drogově závislé dívky, který otevřel oči mnoha lidem.
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno:
2018
,
Bookmedia
Originální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
Interpreti: Michal Jagelka , Viktorie Taberyová
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četla dvakrát a pořád mě to bavilo. Člověk by řekl, že po přečtení této knížky na drogy nikdy nesáhe. Ve většině případů (opravdu ve většině) to tak je. Ale když jsem se dívala na rozhovor s Katkou (narkomanka z Česka), ji tato kniha inspirovala k tomu, aby začala brát drogy. No, jinak knihu všem doporučuji.
Tak tahle kniha byla v době mého dětství super odstrašujícím přikladem.Někdy až tak že ji někteří učitelé zakazovali číst,a o to více lákala.
O téhle knize už se toho řeklo a napsalo tolik...... Už je tu s námi dlouho a nejednu generaci se snaží odradit od cesty do světa drog,závislostí i závislých, ukazuje opravdové dno, hranici lidského bytí či nebytí. Všichni závislý, jakoby zemřeli zaživa, nevnímají nic z okolního světa a nemají ucelené vzpomínky, protože jejich mozek i tělo ovlivní jen a jen droga a hlavní hrdinka je ještě dítě a žene se do propasti už takhle záhy, trápení měla to je pravda a možná pro ni nesnesitelné, nesoudím, protože bolest duše je hrozná....Děsivé.
Toto byla opravdu skvělá knížka. Doporučuju všem od 15 let. Dozvěděla jsem se zase něco o závislosti na drogách, především heroinu. A také o shánění peněz na drogy pomocí prostituce. Příběh je napínavý, dojemný a realistický. Líbil se mi způsob, jakým je kniha napsaná. Určitě stojí za přečtení.
Knížku jsem četla před několika lety na základní škole a pamatuji si, že mne velmi zaujala surovostí příběhu a zároveň také inspirovala k přečtení české knižní obdoby, a to "Mementa" od R. Johna.
Knihu jsem četla dvakrát. Poprvé v 15 letech a později jsem se k ní vrátila v dospělosti. Je to kniha, kterou by si měl přečíst každý v období puberty a to společně s Mementem od Radka Johna. Určitě ji dám "povinně" přečíst synovi, až doroste do věku, kdy obsahu knihy pochopí.
Velmi surový a drsný příběh o tom, jak drogy dokáží udělat z člověka naprosto trosku a je až s podivem, jak uboze dokážou někteří tvorové živořit.
Svou povahou a trochu nadřazeným přístupem byla Christiane celkem nesympatická. Na druhou stranu oceňuji, jak autenticky, bez obalu a bez příkras dokázala věci vypovědět a přiznat. A fandila jsem jí, aby se dokázala z toho pekla dostat.
Běžnému člověku se nepoštěstí poodhalit oponu, za kterou bují drogové království se vším svým falešným pozlátkem a absolutním lidským dnem. Tedy pokud se do něho sám nevydá. Proto se vůbec nedivím, že kniha se stala kultovní. Ukázala světu šokující, ohyzdnou a děsivě reálnou tvář komunity drogově závislých...
Kniha, o které snad slyšel úplně každý...i já. Přesto mi trvalo poměrně hodně let, než jsem se do ní opravdu pustila. Příběh je opravdu hodně surový a realistický, přiznám se, že některé popsané scény mi až nedělaly dobře. Přišlo mi celkem fascinující, jak snadno se mladí lidé mohli dostat k drogám, a jak snadné je propadnout závislosti.
Tato kniha mě zhruba před 20 lety naprosto šokovala a i dnes si myslím, že by měla být v popředí čtenosti. Realita tehdejší doby si nezadá s realitou doby dnešní, rozdíl je v tom, že v dnešní době sociálních sítí a "obroušenosti" společnosti možná není tak šokující, jako tehdy, kdy o tomto světě málokdo něco věděl.
Sonda do života malé feťačky. Reálný obraz toho, jak snadno lze drogu okusit, jak složité je vymanit se ze spárů závislosti a kam až jde klesnout. Jak velkou roli hraje rodinné zázemí, co pro mladého člověka znamená patřit do party a co je pro to schopen udělat.
Memento se mi líbilo víc, ale to je dáno tím, že v době čtení mi bylo 16, v tom věku mě jednoduše šokovala. Ať už jednu nebo druhou knížku by si měl v pubertě přečíst každý.
Po letech jsem podruhé sáhla po této knize, což běžně nedělám, ale už teď vím, že si ji ráda třeba za 10 let přečtu znova a taky její pokračování a jiné knihy s touto tématikou.
Christiany mi je na jednu stranu líto, ale na druhou ona se opravdu vždy při první příležitosti k drogám vrátila, je to neuvěřitelné, kam až to nechala zajít a je opravdu smutné, že to není jen její příběh, ale spousty jiných lidí.
Napsáni této knihy rozhodně mělo smysl, stejně jako její čtení, proto doporučuji:)
Po 16 letech jsem se vratil do Berlina 70.let mezi mladez, ktera propadla heroinu. Po tech letech je pribeh porad zajimavy a je skvele jak ho clovek driv vnimal vice s pohledu Christiany a dnes je schopen ho posoudit ze strany jeji matky. Nicmene jsou tam krasne videt veci, jak boj proti drogam nevede nikam a nakonec pouze informovanost vitezi. Pekna knizka.
Život není jednoduchý, ale i přesto, že žiji ve velkoměstě, s feťáky se tu potkávám běžně, je pro mne těžce pochopitelné, že děti už ve 13 letech jedou na tvrdých drogách (nebo to bylo dřív a teď se to třeba změnilo).
Oceňuji hlavně, že je knížka dobrá v nastínění toho jak vypadaná peklo závislosti (jakékoliv) nemá asi každý možnost si to peklo "prohlédnout z blízka" aniž by mu to zničilo život.
Ale je pravda, že knížka je mnohem lepší než po sléze natočený film. Film není tak surový a nezachytí tolik věcí a detailů, že života závislého jako knížka.
Knížku si cením jako hodnotnou, ale nečetla se mi dobře, musela jsem se trochu nutit abych ji přelouskala, i přes téma které mne velmi zajímalo.
Zručně a čtivě napsaný příběh o náctileté narkomance, prý autentický. Do jaké míry je psaný skutečně podle reálných událostí a v jakých pasážích se realita upravovala, toť otázka. Dodnes vycházejí novinové články o tom, že vztah Christiany s jejím vrstevníkem měl ve skutečnosti jinou podobu apod.
Svého času velká móda, nyní již kult, Christiana se stala díky knize celebritou, doteď je to povinná četba na mnohých školách. Já mám jisté výhrady, i když se to četlo samo.
Osobně nesouhlasím s tím, že se na tom strašném sídlišti nedalo dělat vůbec nic, ani chodit do zájm.kroužků, prostě jen fetovat, jak je nám podsouváno. Když jsem to asi před třemi lety četla, přišlo mi, že to ani tak není názor puberťačky, ale trochu tendenčních, senzacechtivých novinářů, kteří se nás čtenáře o tom snaží přesvědčit.
Viděla jsem pár dokumentů i filmů o dětské prostituci i si něco přečetla a to jsou teprve šokující, brutální příběhy. My děti ze stanice ZOO je klasika, která je dobře vystavěná, ale nemůžu se ubránit dojmu, že je s námi, čtenáři, trochu manipulováno.
Dávám slušné čtyři hvězdy, k obecnému nadšení nebo zděšení nad dobou a situací se ale nepřikláním, byly a jsou ještě horší místa k životu než bývalé Západní Německo.
Přitom mám dojem, že kritičtější názor na knihu mám snad jen já sama, když čtu zdejší kladná hodnocení.
Možná bych měla do knihy zase nyní, po čase nahlédnout a upřesnit nyní už mlhavější vzpomínky. (Každopádně budu už raději příště psát veškeré další komentáře jen bezprostředně po přečtení knížky, abych ve svém příspěvku neuvedla nějaké nepřesnosti).
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie zfilmováno prostituce Německo Berlín dospívání domácí násilí feťáci, narkomani podle skutečných událostí
Skrýt reklamy
Tuhle knihu asi netřeba představovat. Po Mementu je to další skvělý dílo o drogový tématice. Musel jsem si knížku dávkovat, protože čím víc se prohlubovala Christianina závislost, tím horší to bylo všechno číst. Dost mi z tý doby běhá mráz po zádech, na jednu stranu chápu tu potřebu úniku od disfunkční rodiny, kde váš otec je ztroskotanec, kterej vás vlastně jenom řeže, kdy hledáte únik od reality a od všech problémů. Výborně popsaná cesta od lehkých drog až po absolutní závislost na heroinu, kdy prostě potřebujete šlehnutí a podřídíte tomu všechno. Prostě droga je nejvíc a je vám jedno, že prodáváte svoje tělo. Pomalu se stáváte troskou, mění se vaše tělo i vaše osobnost, jste prostě herák se vším všudy. Je naprosto otřesný, když už někdo závislý vyhledá pomoc a ta se mu díky nefunkčnímu systému nedostává. Šílenej příběh, kterej by měl znát opravdu každej.