My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Horst Rieck , Kai Hermann
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543671/bmid_my-deti-ze-stanice-zoo.jpg
5
8381
8381
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Skutečný příběh drogově závislé dívky, který otevřel oči mnoha lidem.
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno:
2018
,
Bookmedia
Originální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
Interpreti: Michal Jagelka , Viktorie Taberyová
více info...
Přidat komentář
Člověk se do této situace někdy dostane jen co prstem luskne. Je to vlastně velmi rychlé. Donekonečna se opakující scénář. A je to také smutné. Dnešní mladí tyto příběhy potřebují slyšet (nebo číst). Někdy mám pocit, že to nepomáhá, ale mluvit se o tom musí. Kam by to jinak přišlo. Kniha jako taková se mi líbila. Napsaná bez zbytečných příkras. O těchto věcech mluvit JEN na tvrdo jinak se nehnem.....
Pokud něco jako tragický příběh čtrnáctileté heračky může být skvělé, tak přesně taková je kniha My děti ze stanice ZOO. Možná by bylo přesnější použít výraz 'zajímavé', přeci jen nelze úplně jistě říci, že první styky s drogou, které u Christiany proběhly ve 13 letech, mohou být brány jako zářný příklad skvělého díla.
My děti ze stanice ZOO jsou místy šíleně děsivé. Na intenzitě přidávají i fotografie s krátkými příběhy, z kterých jen mrazí. Je to kniha, která vám ukáže drogy v celé své nádheře, v tom nejpravdivějším světle; jak je lehké jim podlehnout, jak je těžké se od nich odpoutat, jaké požitky přinášejí a co odnášejí.
Kdesi dole v komentářích jsem četla, že by kniha měla být zařazena do povinné literatury. Můj názor je jednoduchý - nikoliv. Sama jsem už na sté stránce měla potíže se dějem, tolik drsných událostí, tolik špinavého prostředí a zvrhlých postav mě málem přinutilo knihu odložit. Nakonec jsem se příběhem prokousala celkem obstojně, avšak pravdou zůstává, že spousta jedinců by místy velikou drastičnost nemuselo zkousnout, nedejbože, aby se někdo inspiroval.
Můj názor je smíšený, pociťuji ke Christianě velkou lítost, zároveň je kniha poměrně poutavá (psána slangem) a hodně poučná.
Nejsem si jistý, jestli komukoliv, kdo si neprožil to co hlavní hrdinka, náleží právo jí soudit. Můj názor je, že v jejím věku a v prostředí, ve kterém vyrostla se dvanáctileté dítě snadno ztratí z cesty.
Knížka jako taková je děsivou ukázkou, jak citlivější jedinec může dopadnout v mašinerii současné společnosti. Přes její obrovské morální poučení pro všechny z nás jí dávám 4 hvězdy za opakující se situace a ke konci už stereotyp. I když to jen vystihuje beznadějně bezvýchodnou smyčku, do které se hrdinka dostala, pro čtenáře se to může časem stát nezáživným.
Četla jsem ji jako teenager a neskutečně na mě zapůsobila. Ani ne proto, že by mě měla odradit od drog. To už jsem věděla dávno. Spíše proto, že jsem nemohla uvěřit tomu, že se to skutečně děje. Děsivá, ale úžasná.
Kniha mě nezanechala zrovna v nejlepší náladě. Věková hranice braní drog je opravdu nízká a myslím, že se bude neustále propadat níž. Nejsem si jistá jestli mladí lidé po přečtení knihy nebudou mít chuť si drogu vyzkoušet. Určitě to ale mnohem více lidí nadobro odradí. Celou dobu jsem se snažila s Christianou soucítit a říkala jsem si, že musí být opravdu těžké začít odvykat. Když se ke mně ale dostala zpráva o jejím synovi, který jí byl odebrán, byla jsem naštvaná. Musí to s ní být opravdu špatné, když ani vlastní dítě jí není dost velkým důvodem ke změně. Po této informaci mi jde už jen těžko s Christianou soucítit.
Velice silný příběh! Kniha je doplněna o výpovědi matky a jiných, a to dodává ještě větší emotivitu. Nemohu uvěřit, že toto vše je skutečnost... Po tolika šancích a pokusech, které se téměř zdařily začala v roce 2008 znovu fetovat a syn ji byl odebrán...
Silný příběh. Napsáno přesně tím stylem, který by člověk od takové knihy čekal a který se k ní neskutečně hodí. Jediný problém u této knihy je, dle mého názoru, fakt, že je hodně doporučována a často zmiňována. Proto jsem z ní nebyla nadšena - člověk od takové knihy prostě čeká víc, než vůbec může autor dát.
ACH BOŽE...už chápu, když se řiká, že do některých knih musíte dospět. Já připravená nebyla...
Když jsem tuhle knihu četla poprvé ve svých pubertálních létech (jako povinnou četbu), paradoxně na mě nepůsobila odstrašujícím dojmem ale hledala jsem v ní jakousi inspiraci. Proto si nemyslím, že je tato kniha vhodná pro všechny.
Knihu jsem přečetla na jeden zátah, protože mi bylo víc než jasné, že pokud knihu odložím už se k ní nevrátím.
Přesto jsem ji zvládla přečíst hned několikrát a musím říct, že není lehké číst takovou knihu.
Ale za mě velmi dobře napsaná kniha s aktuálním tématem.
Tuhle knihu by si měl přečíst každý mladistvý, jako odstrašující případ. Svět drog a prostituce, poutavý děj, zajímavé postavy....Když můžeš přestat, nechceš, když chceš, nemůžeš.
Velice dobře napsáno.
Nejsem si úplně jistá, co si mám o knize myslet. Hrozně jsem chtěla vědět, jak to dopadne a knihu přečetla asi za tři dny, ale ve finále jsem byla trochu zklamaná. Pasáže se opakovali, bylo to pořád dokola a nic nového. I tak by si tuto knihu měl přečíst asi každý.
Strhující a nesmírně působivé dílo, jemuž jsem obětovala jednu z mých pročtených nocí beze spánku, neboť když jsem začala číst, nemohla jsem přestat... Dospívání samo o sobě je více či méně stresující záležitost. A pokud je tato snaha vyrůst v jedinečnou (a přitom tak trošku uniformní a toužící někam patřit) osobnost nepříznivým okolím znesnadněna, děti na to doplácí... Copak lze dětem urputně hledajícím spřízněnou duši vyčítat touhu někam patřit, být milován a pochopen? Kniha je plná zoufalství a bezmoci zachycených dětí, je protkaná touhou a snahou překonat zničující závislost, ačkoli se této snaze vytrvale staví do cesty různorodé okolnosti (z nichž nejhrůznější je bezcitnost a neschopnost "léčeben" k nimž děti upínají své naděje) stahující je zpátky do děsivého víru drog, prostituce a bolesti...
Čteno na SŠ, kdy mě kniha úplně pohltila a nemohla jsem jí uvěřit. Hltala jsem stránku za stránkou. Stejně jako řada ostatních jsem s Christian nesoucítila, ale o to víc mě tento příběh zaujal. Já bych jí zařadila do povinné četby. Toto mi dalo víc než přednášky o drogách, které jsme měli ve škole a které byly otřesné!
Hodně silný příběh. Ovšem každý svého štěstí strůjcem, takže jsem s hlavní "hrdinkou" zase tak moc soucítit nemohla, byla to její volba takhle žít.
Knihu znám, četla jsem jí poprvé ve věku dospívání a už tehdy na mě silně zapůsobila. Nicméně až dnes cítím při čtení vysloveně hrůzu z toho, že toto všechno zažívaly děti jen o málo starší než moje dcera.
Ku koncu knihu som mala chuť Christiane poriadne prefackať, ako strašne mi už liezla na nervy, ale kniha ako autobiografia a príbeh skvelá.
Naprosto se ztotožňuji s komentářem od pavel80. Také jsem jí četla vícekrát. Odstartovala u mě zájem o podobné knihy, které jsem následně vyhledávala a četla celý další rok.
Ke knížce jsem se dostal kdysi na gymplu, potom jsem ji četl ještě několikrát, vždy jsem ji shltnul jedním dechem, a pokaždé mě z ní mrazilo v zádech. Notabene o to víc nyní, když mám už vlastní děti. Sama Christiana by mohla být odstrašujícím příkladem, jelikož se ze své závislosti nedostala (byť to tak o přečtení knihy vypadalo) ani později. Skutečně by to měla být povinná četba už tak na druhém stupni ZŠ, i když už jsem se setkal i s názorem, že takovéto knihy nebo přednášky "vyléčených" feťáků mohou někdy vést k opačnému efektu (když se z toho dostal on, tak já taky, tak co...).
Nemohu tuto knihu hanit, zároveň však ani pochválit. Nedá se říct, že to co se tam píše vystihuje fetování a život feťáka, ale zároveň to nemohu ani vyvrátit. Myslím, že je to hodně individuální a záleží na člověku, jak to umí podat. Chybí mi tam myšlenkové pochody, vnitřní boje, emoce... Je to jako se dívat na svět skrz tlusté sklo. Pro mě jako bývalého uživatele drog to je lehce podprůměrná kniha, co se drogové problematiky týče.