My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Kai Hermann , Horst Rieck
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Na základě zpovědi zachycené na magnetofonových páscích zpracovali Kai Hermann a Horst Rieck autentický životní příběh německé narkomanky Christiany F. Dnes již dospělá Christiane F. se poprvé ve svých dvanácti letech setkala v evangelickém centru pro mládež s hašišem, ve třinácti na diskotéce s heroinem. Brzo se stala na drogách závislou, přes den chodila do školy a odpoledne si spolu se svými přáteli-narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka skoro dva roky netušila nic o dvojím životě své dcery. Christiane F. vypráví s obdivuhodnou snahou o přesnost a odzbrojující otevřeností o osudech dětí, o kterých se veřejnost dozvídá až z titulků novin, jež oznamují jejich smrt. Příběh Christiany F. se denně opakuje kdekoli na světě.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2003 , OldagOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
Varování pro všechny, kteří budou někdy stát před rozhodnutím: Co kdybych to taky vyzkoušel? Myšlenkové pochody mladé Christiany plně chápu, sám jsem si tím prošel při odvykání kouření. Stále dokola jsem přestával a když se mi to někdy podařilo, vždy mě nějaký kamarád opět svedl. Nakonec jsem přišel jak na to díky této knize, zbavit se všech kamarádů kuřáků a vyhýbat se kuřákům. Povedlo se, na vojně byl ze mě nekuřák. Ale hned po vojně jsem se seznámil s kuřačkou a vše začalo nanovo a bylo to mnohem horší. Nakonec se to po mnoha neúspěších podařilo a dodnes nekouřím, kuřákům se vyhýbám. Cigarety jsou velmi návykové drogy! Dnes jsem úplně obrátil a dal se na zdravý životní styl. Kamarády mám samé nekuřáky. Christiane se také neustále snažila přestat, v jádru to byla velice slušná dívka, ale prostředí a kamarádi ji neustále stahovali až na samé dno. Dnes po druhém čtení s odstupem času knihu vidím jako rodič opět jinak než v mládí a líbí se mi mnohem víc. Já si svou drogu už našel. Cestování.
Tak jestli mě tahle knížka měla odradit od braní drog, tak dokázala úplný opak. Pohled do života narkomanů je jedinečný. I když docela depresivní. Ty její úvahy jsem často úplně chápala. A drogové opojení, díky němuž ti je vše víceméně jedno je docela lákavé.
Četla jsem již dvakrát. Snad jsou mé děti již mimo nebezpečí, snažila jsem se o to, seč jsem mohla, ale ani to někdy nestačí. Co jednou má vnoučata, co děti mých přátel, sousedů, známých.... nechytí se do pasti, neuvíznou??
myslim, ze by tato kniha mela byt zarazena mezi povinnou cetbu uz na zakladnich skolach.. spouste detem / studentum by se stala odstrasujicim vzorem.. pusobila by jako vzor cloveka, kterym by se rozhodne nemeli chtit stat.. kniha se snadno cte i v neprijemych situacich, se kterymi se drogove zavisly setkava.. rozhodne doporucuji - knihu, nikoli film
Tuto knihu jsem četla a je to už opravdu několik let, ale ještě dnes si pamatuji, jak jsem se z ní několik dní nemohla vzpamatovat. Hodně drsné, emotivní, ale bohužel velice reálné ..... někdy ta beznaděj doslova drtí..:-(
veronika_m knihu jsme měli jako povynou četbu v sekundě (sedmá třída). Rozhodně s tebou souhlasím že by si tuto knihu měli přečíst všichni náctiletí. Tato kniha mi způsobyla jistou "mezeru" mezi mnou a mýmy vrstenvníky. Přijde mi že ji mnoho lidí nerozumělo a nebo jsou natolik natvrdlý že i přesto že jsme se loni prokousávaly tímto fascinujícím dílem dále holdují drogám a alkoholu a ano někteří již mají bohaté zkušenisti a ano jsem teprve v osmé třídě. Já mám k takovýmto věcem odpor a né pouze kvůli této knize a upřímě mě děsí že někdo mého věku je toho schopen.
Knihu jsem četla dvakrát. Jednou jako náctiletá, kdy ve mně zanechala absolutní odpor k drogám, který přetrvává dodnes. A pak jsem si ji přečetla znova nedávno jako "zralá" žena a pořád super odstrašující kniha, která by snad měla být povinná pro všechny děti, co mají před sebou období pokusů, ale také pro rodiče, aby věděli, jak může dopadnout jejich dítě, když nemá správné zázemí...
Feťačka, která potřebuje na fet, je logicky šlapkou. Koho to šokuje, koho děsí, že si toto děcka dobrovolně volí???
Vždycky miluju ty šokované rodiče, kteří si nevšimnou, že se jim z děcka během let stává vychrtlá, poďobaná troska, která nejí, nespí a neuvažuje.
skvěle napsaná kniha, bohužel nemužu souhlasit s lidmi, ti co tvrdí, že kniha je určena pro mladé čtenáře ve věku 13-14 let. Človek musí trochu dospět, až potom najde hloubku v knize.
Tuhle knihu jsem přečetla už dávno. Velmi se mi líbila... Vlastně, nevím co se mi na ní mělo líbit, je to kniha u které vám má být spíše smutno, než aby jste z toho byly nadšení. Každopádně po přečtení knihy jsem udělala ohromnou blbost a pustila jsem si film. Ten mě velmi zklamal a od té doby raději čtu :)
Měla jsem období, kdy jsem četla knihy o drogách. Po Mementu logicky musela přijít tato kniha. Jelikož jsem ročník narozený až po revoluci, takže v době, kdy nějaká Berlínská zeď byla už dávno minulostí. Ale i přesto jsem se v knize velice rychle zorientovala a četla se mi dobře. Pravda, s prvními stránkami jsem trochu zápasila, ale jakmile se Christiana dostala do "správného" prostředí, už to jelo. Kniha je skutečně ukázkou, kam až to může všechno zajít. Doporučuji.
Opravdu zajímavý a emotivní příběh. Musím přiznat, že místy už mě to přestávalo bavit, jak už vypadala Christiana fajn, a pak do toho najednou zase spadla.
To k tomu ale samozřejmě patří, takže bych si vlastně asi neměla stěžovat.
Tohle by měla být povinná četba ( učitelé by se asi nesmířili s takovou dávkou sprostých slov a raději nás budou nutit číst Babičku a Máj - jen ať drogy žijou dál )!
Je to opravdu odstrašující případ a spousty lidem by rozhodně otevřel oči.
Jasný popis kam vede závislost na tvrdých drogách. Souhlasím, se zařazením, mezi povinou četbu.
Dostala jsem se k ní na základní škole asi 7-8 třída, jelikož ji četl můj starší bratr.... Přečetla jsem do 2 dnů. Trochu si poplakala... Daleko lepší než samotný film. Prostě hodně povedené a myslím, že mi to pomohlo se vyhýbat nakažlivým skupinkám mládeže a tvrdých drog.
Děkuji moc
Zajímavá kniha, jsem ráda, že jsem ji přečetla, ale jednou stačí. U některých pasáží mi bylo skoro špatně, ale potřebovala jsem vědět, jak Christiana dopadne.
Tahle knížka je prostě "povinná četba" - neznám nikoho, kdo by ji a) nečetl nebo b) netušil, o čem knížka je. Já sama ji četla několikrát, vždy se k ní s odstupem pár let vracím. Smutná, šokující a poučná zároveň...