Na dně v Paříži a Londýně
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518678/bmid_na-dne-v-parizi-a-londyne-4VD-518678.jpg
4
603
603
Jako mladý muž, usilující o to, aby si konečně dodal odvahy a promluvil jako spisovatel, opustil George Orwell pohodlí domova a žil ve zbídačelých dělnických čtvrtích Paříže a Londýna. Zdokumentoval tamní chaos a bídu, věčný problém hladu i zvláštní kastu lidí, s nimiž se tam setkal. Jeho cestovatelský deník vzbudil silný ohlas a dodnes je cenným svědectvím o životě nejchudších tříd ve 30. letech 20. století.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje Literatura faktu
Vydáno: 2023 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
Down and Out in Paris and London, 1933
více info...
Přidat komentář
Kniha je napsaná tak skvěle, že jsem měla pocit, jako bych celý ten příběh prožila také. Myslím, že je těžké popsat život tuláků a žebráků. Hlavně vyjádřit bídu jakou každý den prožívají. Ale panu Orwellovy se to povedlo na výbornou. Musím také uznat, ze je to již několikátá kniha co od Orwella čtu a opět nezklamal svou nadčasovostí. Vše je poplatné dnešní době. Skvěle vystihuje lidské povahy a myšlení. Opět skvělá knížka.
Poslouchala jsem jako audioknihu v podání Michala Bumbálka, jehož přednes mým uším libozvučí. Orwellovy vzpomínky na léta, kdy se dostal až na samotné dno a zůstal bez domova, bez prostředků, hladový v rozdrbaných hadrech na ulici mezi žebráky a tuláky. Autor sděluje své zážitky velmi poutavě a nenásilně vás vtáhne do děje vyprávění o svém živoření, příležitostné práci, o lidech, se kterými se setkal a o situacích, ve kterých se ocitl, tak, že má člověk po chvíli pocit, jako by u toho sám byl.
Výborně napsaná kniha, mnohé zážitky z gastronomie a některé z ulice můžu z vlastní zkušenosti označit za naprosto věrohodné. Kniha se skvěle čte, je zajímavá, poutavá a především citlivý a hřejivě lidský způsob Orwellova vyprávění z ní skutečně dělá otevřené okénko do časů a míst, která tak živě popisuje.
Je to příběh bezdomovců, tuláků a povalečů, kteří si tak vlastní život užívají, oproti
těm, kteří by pracovali, ale nemohou. I když si tím spisovatel procházel, nemohl se vcítit do té nuzoty a strádání, protože on měl na výběr.
Poslouchala jsem.
Velice poutavá a zajímavá knížka o tom, jaký je život na dně společnosti, doslova na ulici. O to zajímavější je tento příběh tím, že ho napsal tak známý autor. Autor nám ukazuje, že se člověk i z úplného dna může vyšvihnout na vrchol a splnit si sny.
Přiznám se, že jsem tuto knihu právě doposlouchal jako čtení na pokračování na Vltavě. Čte Michal Bumbálek, vynikající herec, který podobně skvěle načetl i Vonnegutovu Matku noc (doporučuju!). Na textu je fascinující, že se vlastně vůbec nic nestane, přitom je to podrobná, až krutá anatomie života na ulici, a to ještě s rozdíly mezi Paříží a Londýnem. Díky tomu je možné se alespoň vzdáleně přiblížit pocitů nebo myšlení lidí, kteří skutečně nemají peníze a tedy mívají i hlad, jejich zacyklení, jejich úplně jiným hodnotám, vztahům, vizím, snům apod. Ta podrobnost je až děsivá, o to ale intenzivnější. Co to znamená ocitnout se na dně, na hraně vlastní důstojnosti? Výborně!
Jsem moc ráda, že jsem si to poslechla jako audioknihu i když, to nebylo příliš napínavé. Zajímavý úplně jiný úhel pohledu na svět, zároveň filosofie některých tuláků byla překvapující stejně jako styl myšlení. V některých směrech my to trošku přiotevřelo oči.
Popis toho, jak se žije nejchudším lidem v Londýně a Paříži. Je to literatura faktu, ne román, a musím říct, že poslouchám spíše jen nárazově během usínání při večerní četbě v rozhlasu. Je to docela zajímavé, sonda do světa nuzných, musím ovšem říct, že jsem při tom i vzhledem k pozdní době často usnula. Tím ovšem netvrdím, že není kniha přínosná, je to vhled do života, o kterém se běžně nepíše a nebo jen okrajově.
"....Zatiaľ mám pocit, že som videl len okraj biedy. Už nikdy si nebudem myslieť, že všetci tuláci sú ožratí lotri, nebudem očakávať, že nejaký žobrák bude vďačný ak mu dám penny, ani nebudem prekvapený, že nezamestnaní strácajú energiu. Už nebudem prispievať na armádu spásy, nedám svoje šaty do záložne, neodmietnem reklamný leták, ani si nevychutnám jedlo v prepychovej reštaurácií. Toto je len začiatok."...za mňa veľké prekvapenie. Orwell opisuje spoločenskú vrstvu, ktorá je často následkom zlého nastavenia ekonomického systému, ktorý niekomu veľa dáva, no naopak niekomu aj veľa berie. Chudobní nie sú parazitmi, ale obeťami. Orwell, resp Eric Arthur Blair, napísal túto knihu ako prvú pod jeho svetoznámym pseudonymom, nakoľko práve vtedy putoval po Londýne a nechcel, aby meno jeho rodiny bolo nejakým spôsobom pošpinené.
Mám Orwella velmi ráda, jeho nadčasovost a schopnost konstruktivní kritiky společnosti hodící se na kteroukoliv dobu i sociální vrstvu.
Tato kniha mě z dosud přečtených zaujala nejméně, jako obraz tehdejší chudé společnosti či část životopisu spisovatele mají zápisky jistě svou hodnotu, ale hodně situací a popisů se opakuje a kniha působí jako výstřižek deníkových zápisků.
Bezvadně napsaná a oči otevírající téměř sto let stará kniha, která se četla sama. Popisuje život "tuláků" v Paříži, kteří jsou necháni bídě napospas, dřou a živoří. V Londýně je o ně postaráno tak, že se nesmyslně lopotí od jedné charity k druhé aniž by měli šanci se z toho kolotoče vymanit. Všude bez rozdílu se na chudých dobře vydělává. Po přečtení tohoto díla naleznete mnoho paralel se současností, možná to změní váš pohled na bezdomovce a nižší sociální třídy. Bída nevoní a není cool, ale taky to není veget, jak si mnozí myslí. Stačí se podívat kolem sebe, nenadřou se často ti nejchudší na své mizerné platy nejvíc?
Nemůžu si vzpomenout, co mě vedlo k tomu, abych knihu zařadila do seznamu těch, které si chci přečíst. A tak jednoho dne přišla na řadu, ačkoli tento typ literatury opravdu nevyhledávám.
Knížka se četla překvapivě dobře, autor je dobrý vypravěč, i když vlastně nejde ani o pořádný děj. Popisuje své zážitky mezi spodinou v Paříži a následně v Londýně. Píše spíše reportážně, cestopisecky. V závěru přidává i úvahy na dané téma a představuje vizi určitého možného řešení.
Kniha - jako všechny orwelovky - je napsána čtivě. Byl to zajímavý nápad. Určitě je třeb ocenit skutečnost, že autor skutečně jako tulák žil. Neměl co jíst, neměl kde spát a občas ani kdy, bavil se s lidmi, kteří tak žili mnoho let, zajímal se o problematiku politickou i morální. To se mi líbí. Ale není to nic světoborného. Nehltala jsem další a další stránku. Nebyla jsem napnutá, jak to dopadne. Byla jsem trochu zvědavá na pointu - ale to hlavně proto, že vím, jak Orwell skončil. Vím, že stav byl dočasný a účelový. Žádnou Velkou Pravdu - jež pro něj bývá tolik typická - jsem nenašla. Hodnocení asi nekoresponduje s počtem hvězd, ale nenechte se zmýlit, Orwell je velmi dobrý spisovatel a ačkoliv bych knihu neřadila mezi špičku, pro milovníky daného žánru je na místě doporučení si ji přečíst.
Pěkná knížka o docela nepěkných věcech.
Její obsah tady byl rozebrán x-krát, proto tady vypíchnu jen pár věcí, které me zaujaly:
-Nejprve bych zmínil, jak lehkým perem to Orwell napsal. Štěnice pochodují tam a sem, smrad útočí snad i na vlasy, ale starouš Eric o tom píše tak, že se člověku ten kufr prostě nezvedne. Což je docela plus, když se můžete soustředit na čtení, místo na odklízení vlastního biologického materiálu.
-Za velký plus považuju i fakt, že člověk dostane i něco víc, než jen zprávu o stavu plongeurstva a tuláctva. Zmíním třeba lekce tuláckého dialektu a vývoje vulgarismů. Autor taky často v textu zmiňuje jednotlivá slangová slova. Čtenář taky dostane lekce i v „survival“ směru, třeba jak si vyrobit polštář, když máte jen boty a košili.
-Orwell pouze nekritizuje, ale nabízí i konkrétní řešení velice špatné situace anglických bezdomovců. Další plus.
-Polemizovat by se dalo s autorovou úvahou, že bohatí a vzdělaní pohlížejí na dělníky apod. jako na lůzu, na nevzdělanou a hrubou hordu. Já nevím, ale tihle manuálně nasazení (minimálně někteří) se tak nezřídka fakt chovají, stačí se podívat byť jen na Facebook a na jejich (h)různá vyjádření ke komplikovanější tématice – migraci, sňatkům homosexuálů etc. (Sám jsem manuálně pracujícím. To uvádím jen pro případ možného nařčení z elitářství :)
-Jako drobný mínus bych hodnotil snad základy antisemitismu. Jedním dechem dodávám, že v tomto bodě neznám autorovy postoje k Židům. Nicméně pokud bych měl soudit jen na základě této knížky, pak bych řekl, že byly spíše negativního rázu.
Vzato kol a kolem šlo o opravdu velmi dobrou, čtivou a pro mne přínosnou knížku, která dala nahlédnout do mentality lidí z okraje. Taky se mi potvrdilo podezření, že Orwell je dobrým pozorovatelem nejen ve věcech politických, ale i těch ryze každodenně lidských, a tím se pomalu stává mou vycházející hvězdou.
Za drobné nedostatky bych dal 4.5 bezdomovné *, ale postava tuláka Boza byla tak výborná, že těch 0.5 zkrátka musím přidat.
P.S. Paperback?? U Orwella? Haló, Argo! Proč??
Zajímavá sonda do života lidí bez domova, tak jak ho viděl a na vlastní kůži zažil známý spisovatel a novinář George Orwell. Paříž i Londýn 30. let 20. století, v jeho podání, ukazuje čtenáři podsvětí francouzských bister i zákoutí anglických útulků pro tuláky.
Zaujal mě především citlivý přístup autora. Kniha předznamenává jeho celoživotní zájem o lidi vytlačené na okraj společnosti. Ne vždy jsou to ztracené existence, často jsou mezi nimi i lidé vzdělaní, ke kterým byl osud nespravedlivý. Uvádím výrok jednoho muže, který i ve velmi tvrdých podmínkách, kdy se ocitl doslova na dně společnosti, neztrácí svou důstojnost. " O něco se zajímat musíš. To, že člověk žije na ulici, ještě neznamená, že by měl přemýšlet jenom o čaji a kusu žvance. "
Pri týchto dvoch autobiografických reportážach naozaj nemôžem namietať, že nie sú dosť autentické.
Trochu mi to pripomenulo život Jacka Londona.
Život tulákov na okraji spoločnosti bol, je a vždy bude húpačkou, kde jeden deň nevieš ako sa zadarí zajtra. Dobre je to zachytené aj v tejto knihe.
Kde bola chudoba zhruba pred necelými deväťdesiatimi rokmi znesiteľnejšia ? V Paríži alebo v Londýne ?
Podľa mňa Paríž bol trochu viac prívetivejší a aj čitateľský atraktívnejší ako Londýn.
Autor s mikroskopickou přesností a důslednou logikou popisuje zážitky, pohnutky, nálady a události v jedné z nejnižších společenských vrstev, která balancuje na pomezí legality a své poslední síly upíná ke snaze se ve sféře legality udržet, byť, co přijde zítra, nemusí být jasné. Člověk se až diví, že toto bylo integrální součástí života ve třetině 20. století. Je patrné, jak značný společenský vývoj se od té doby odehrál, ale také jak zatím krátký časový úsek jsme od takové reality vzdáleni.
Zajímavé ponory do hlubin bídy.
V Paříži se relativně mladý Orwell plácá mezi nejlevnějšími hotýlky, nejchudšími imigranty a nejpodřadnějšími pracemi v hotelích. Pohledy do zázemí restaurací mi naháněly husí kůži. Rád bych věřil, že dnes už to tak není.
V Londýně je naopak stále na pochodu – stává se tulákem, což tehdy znamenalo věčný hlad, život bez peněz, dokonce i bez alkoholu, putování od jednoho útulku k druhému, přičemž mě zaujalo, že v každém se tulák mohl vyspat maximálně jednou za měsíc. Za každý sebemenší prohřešek uvěznění.
Z obou misí autor vyvozuje závěry a doporučení, ostře kritizující tehdejší nemilosrdný kapitalismus. Jeho socialistický zápal časem životní zkušenosti dovedly až k demaskování totalitních (včetně levicových) režimů v románech Farma zvířat a 1984. To už je ale jiný příběh.
85 % (aktuálně 361 hodnotících s průměrem 85 %).
…
Během prvních dnů byli všichni zákazníci Rusové, patronovi přátelé, a po nich přišli Američané a další cizinci - Francouzi žádní. Pak jednoho večera nastalo velké vzrušení, protože k nám přišel první Francouz.
Další večer se Francouz vrátil a přivedl ještě další dva Francouze. To znamenalo, že jsme si vysloužili dobrou pověst; nejjistější známkou špatné restaurace je totiž to, že ji navštěvují pouze cizinci.
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Po přečtení Na dně v Paříži a Londýně jsem pochopil, proč jsou Orwellovi knihy tak depresivní. Není divu, poté, co všechno autor v mládí prožil, že toliko rezignoval na lidskou rasu. Jak jednou padnete na dno, nahoru se šplhá tuze těžko. Jinak klasický Orwellův rukopis, knížka, po jejímž přečtení ji nedokážete jen tak odložit, ale ještě nějakou dobu ve vás bude rezonovat a přinutí se zamyslet.