Na dvore z tŕňov a ruží
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541456/bmid_na-dvore-z-trnov-a-ruzi.jpg
4
4955
4955
Na dvore z tŕňov a ruží série
< 1. díl >
Fantasy od autorky megaúspešnej série Trón zo skla!Fantasy od autorky megaúspešnej série Trón zo skla! Keď devätnásťročná lovkyňa Feyre zabije v lese vlka, na prah jej domu dorazí nebezpečný netvor, ktorý sa dožaduje odplaty. Feyre sa razom ocitá uprostred zákernej čarovnej krajiny, ktorú pozná len z rozprávok a legiend. Až tam zistí, že jej uchvatiteľ nie je žiadny netvor, ale príslušník rasy smrteľne nebezpečných a nesmrteľných férov, kedysi vládnucich celému svetu. A volá sa Tamlin. Na jeho panstve si postupne uvedomuje, že ľadová nevraživosť, čo k nemu pociťovala, sa premieňa na spaľujúcu vášeň pohlcujúcu všetky klamstvá a výstrahy o prekrásnom, no nebezpečnom svete férov. Férsku krajinu však zahaľuje prastarý zlovestný tieň. Feyre musí objaviť spôsob, ako ho zastaviť... inak má na svedomí Tamlina aj celú férsku rasu.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , Slovart (SK)Originální název:
A Court of Thorns and Roses, 2015
více info...
Přidat komentář
Fantasy, magie, láska, něžná erotika, romantika a víly = ano, to je první díl, oblíbené a úspěšné série, Dvůr trnů a růží. Kniha jednoduše úžasná, stránky ubíhají pod rukama jak zběsilé a věřte mi, že vás autorka od čtení nenechá odtrhnout. A i když se odtrhnete, protože nás dnešní svět plný povinností nenechá si v klidu počíst, že (:D), vaše myšlenky stále odbíhají ke knize a přemýšlíte, co se asi bude odehrávat dál. Prvních 50 stránek mě moc nebavilo, ale vydržte, ono se to rozjede. Nejvíce se mi líbila část, kde se snaží Fayre sžít s Tamlinem a Lucianem. Vílí svět opět nezklamal a krásně tam zapadá. Zamilovala jsem si (včetně Fayre) postavu Luciana, docela i Tamlina, Rhys je mi zatím nesympatický (omlouvám se všem, co už mají za sebou další díly, ale ZATÍM si mé srdce nezískal, jen malinko :)). Těším se docela na další díl, který podle recenzí vypadá opravdu dobře. Zatím se nemůžu nějak přemluvit, ale jsem opravdu zvědavá, takže mě to stejně v nejbližších dnech donutí :) Přeji příjemné počtení všem, nebudete litovat!
Budu upřímná, trvalo mi docela dlouho, než jsem se knížku odhodlala přečíst. Ale vzhledem k tomu, že čekám až vyjde trojka Půlměsíčního města, tak jsem si řekla proč ne. Nehledně na to, vím snad všechno co se v sérii odehraje a chci si udělat obrázek o všech jejích knížkách, hlavně kvůli *TÉ* věci co se stala ve dvojce PM - takže se po ACOTARu hnedka vrhnu na Skleněný trůn a pak upadnu do depresí :(
Děj mě docela překvapil a zdá se, že jsem nevěděla o všem co se stane :D. Jinak jsem strašně zvědavá na dvojku, kterou všichni milujou.
Stále u mě ovšem vede PM. See ya
Vzhledem k tomu, jak je tato série oblíbená na internetu, jsem se dva roky odhodlávala, zda si jí přečíšt. I když mě několika set stránkové knihy neděsí (ba naopak), při tomto žánru jsem se trochu obávala. Přečetla jsem za tři dny. Hltala jsem stránku za stránkou a nořila se do šedého světa Feyre a barevného světa víl. Krásně popsané. Nacházela jsem tam i kombinaci z jiných fantasy světů, ale nějak mě to nerušilo. Rodina Feyre byla místy až děsivá a já jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. Amarantha - u té mě hodně napadalo, zda si autorka vypůjčila postavu Levany od M. Meyerové a udělala jí tak 10x šílenější. U těch posledních kapitol jsem ani nedýchala napětím. A ten celkový závěr se mi líbil - byť happy end, tak šrámy zůstaly. Myslím, že se vrhnu na další díl.
Ok, tak joo, je to tady, pustila jsem se do Dvorů, a panebože, proč mi to trvalo tak dlouho?!
Myslím, že příběh není potřeba vůbec nijak potřebovat, takže pojďme rovnou na dojmy. Nevím, jestli je to ofiko, ale prvních cca 60% mi přišlo jako takový retelling na Krásku a zvíře, což je all time favorite, takže nevadilo.
Tamlin je úžasnej! A Feyre taky! Zbožňuju ty dva dohromady, jak se popichovali a jak mezi nimi pomalu rostla láska, ach, to bylo naprosto kouzelný . Lucien byl super side kick a po poznání jeho historie mi ho bylo strašně líto.
Rhysand a Nesta…ačkoliv jsem po dočtení schopna tyhle postavy tolerovat a chápu, co je vedlo k jejich činům, tak zatím jsou pro mě tyhle postavy zatím jen meh.
Když se Půlměsíčnímu městu dává 5 hvězdiček, kolik se dává Dvorům, když to bylo ještě lepší? Už dlouho se mi nestalo, že jsem četla do dvou do rána.
Takže čau, jdu číst druhý díl.
Od autorky jsem nečetla nic, takže tohle byla jasná volba. Ze začátku jsem byla dost rozpačitá a prvních 150stran jsem se celkem nudila a říkala jsem si, že s tím seknu. Knihu jsem četla poměrně dlouho, což se mi moc nestává. Nevadí mi dlouhé popisy, ale tady bohužel ano a začátek se nemusel tak táhnout. Druhá polovina mě bavila o 100% víc, děj byl napínavý, zajímavý a akční. Autorka to měla vcelku promyšlené a docela mě překvapilo množství prolité krve v celé knize, to se ani v některých detektivkách nevidí :-).
Pokud jde o Feyre , oblíbila jsem si ji postupem času, když se její charakter vyvíjel. Tamlin, no jak už tady bylo zmíněno, jeho nečinnost mi dost vadila a autorka vyzdvihla nejvíce jeho zelené oči a zlaté vlasy, charakterově mě moc nezaujal. Každopádně Rhys mě v dalších dílech moc zajímá a myslím že se mám na co těšit.
Celkově je příběh velmi originální a dobře zpracovaný, akorát to chce přelousknout pomalý rozjezd.
Skleněný trůn už mám za sebou, takže jsem věděla, do čeho jdu a autorka mě nezklamala. Svět víl a lidí jsem si ihned zamilovala, děj je čtivý a neustále se něco děje.. všechny charaktery naprosto výstižně popsané.. Tamlina jsem na jednu stranu měla hned ráda,ale na druhou stranu mi vadilo jeho věčné nic nedělání a nic neříkání, zato Lucien a Rhys mi sedli hned oba. No a Feyre ... já nevím, přijde mi, že někdy ze sebe dělá až moc velkou chudinku aniž by měla důvod a pak je zas nebojácná hrdinka, jako by se nemohla rozhodnout, ale nakonec jsem si na ní zvykla.
Já nevím, jak to napsat. Kniha je čtivá, otevírá nám dveře do jiného světa , který je popsaný velmi pěkně a vlastně i postavy v něm. Feyru jsem si hned neoblíbila, i když se to pak pomalu měnilo. Nejvíce asi oceňuji postavu Luciena a snad i Rhyse, ne že by mi Tam byl nějak nesympatický,to ne, do příběhu zapadal, ale ...
Po Skleněném trůnu je tohle opravdu o hodně jemnější. Takže vzhůru na další díl. Pohádky já totiž miluju.
Moje první přečtená kniha od této autorky. Každý o jejích knihách mluvil jako o peprnějších. Neočekávala jsem tedy od děje nic velkého, ale musím říct, že mě kniha opravdu chytla! Suprově vystavěný svět. Bavilo mě objevovat Prythian. Feyre mě jejími rozhodnutími někdy dost otravovala, ale alespoň to ukázalo rozdíl mezi námi lidmi a faeries :) A peprnější scény mi do děje zapadly, nepřišly mi nijak na sílu.
jedním slovem miluji!!! nedokážu popsat proč, prostě to tak je, i přesto že zřejmě nejde o naprostou špičku, tak jsem se zamilovala
Byla jsem kdysi nadšená ze Skleněného trůnu, proto nechápu, proč jsem se tak dlouho vyhýbala této sérii, i když o ní už delší dobu vím. Asi jsem měla pocit, že už mne možná čas Young adult četby minul. Nemohla jsem se víc mýlit!!
Na tuto sérii jsem se strašně dlouho chystala a moc se na ní těšila. Mám takový pocit, že je to snad nejdoporučovanější fantasy v různých diskuzích. Snad v každém vlákně na téma doporučte fantasy jsem viděla - přečti si S. J. Maas. Z toho důvodu jsem měla od knížky hodně velká očekávání. Možná i proto jsem trošku zklamaná.
Samotný příběh je zajímavý a obzvlášť druhá polovina byla skvělá - napínává, akční. Svět víl se mi moc líbil, přišel mi promyšlený, charaktery víl byly propracované a oblíbila jsem si je. Lucian mě neskutečně bavil a upřímně asi bych se do něj zamilovala spíš než do Tamlina. :-) Tam byl milý a vyloženě romantik. Hodně mě bavil i Rhyse, o kterém jsem ze začátku nevěděla, co si myslet, ale přišel mi okouzlující.
Velké výhrady mám ale k lidem. Feyre mi přišla především ze začátku hodně otravná. Její uvažování nedávalo vůbec smysl. Celou dobu tvrdí, že se o rodinu stará jen z povinnosti a pak o ní pořád přemýšlí a chce se vrátit, přestože svou povinnost splnila? Kdyby nám autorka ukázala aspoň nějaký cit k rodině za začátku, bylo by to trochu uvěřitelnější, ale takhle mi to přišlo jako úplně zbytečná zápletka, která jen prodlužuje knihu. Ještě horší mi přišla proměna Nesty, která se odehrála v podstatě na jednom odstavci. To jako vážně? Tohle mé dojmy z knížky hodně kazí. A přitom je to úplně zbytečné, kdyby to tam nebylo, vlastně by se vůbec nic nestalo.
V momentě, kdy se Feyre rozhodne pro záchrannou misi už ale nemám ke knize jedinou výtku, to mě hodně bavilo a dočetla jsem jí už pak v podstatě jedním dechem.
Knížku bych hodně přirovnala k Měsíčním kronikám, která je také retellingem pohádek, ale podle mého názoru je zpracována o poznání lépe. Jsem zvědavá, jak budou Dvory pokračovat, třeba ještě změním názor.
Tak tuhle knížku jsem zhltla jednim dechem a musim říct, že předčila moje očekávání. Měla jsem ji v merku už pár let a teď nechápu, proč jsem s jejim čtením tolik otálela :).
Feyre mě ze začátku trochu štvala, ale pak jsem si na ni zvykla a začala jí fandit :).
Když se mi ta knížka před lety dostala do rukou, tak jsem nečekala nic extra. Jen nějakou předělanou frází na Krásku a zvíře. Ale Maas to tak hezky rozvedla a předělala po svém a zapojila do vlastního světa, že tam vlastně ta inspirace něčím jiným ani není moc poznat. Má to spád děj, sympatickou hlavní hrdinku. Sice mi svou zatvrzelostí místy lezla na nervy, ale pořád jsem jí fandila. Což se moc nedá říct o ostatních obyvatelích zámku, ty jsem si oblíbila až po delší době a pak ta oblíbenost s dalšími knihami dost kolísala. Ale i tak to patří mezi mé oblíbené fantasy knihy a svět.
Příběh dívky Feyre, která při lovu zabije vlka, načež je unesena tajemnou bytostí do říše víl a nadpřirozených stvoření. Do svého únosce se časem zamiluje a je to právě ona, kdo má prolomit jeho kletbu a zachránit (nejen) jeho dvůr. Jedná se v podstatě o retelling Krásky a zvířete s určitými prvky z jiných známých příběhů.
Pro mě byla kniha dost rozporuplná. Na jednu stranu jsem nechápala její oblíbenost a vysoké hodnocení, na stranu druhou se mi líbila. Začnu asi klady. To byla celková promyšlenost příběhu, která pořádně vyšla najevo až ke konci. Prostředí, do kterého byl děj zasazený se mi taky vcelku líbilo.
Záporně hodnotím především některé postavy. Navzdory autorčině snaze jsem si nedokázala hlavní protagonisty oblíbit, ani jeho, ani ji. Naopak vedlejší postavy byly většinou velmi sympatické, prošly si nějakým vývojem a pro své činy měly nějaké motivy. To hlavní dvojice byla dokonalá a bezchybná už od začátku, jako čtenář jsem se s nimi nemohla ztotožnit a lezli mi skoro pořád na nervy. Hlavní hrdinka mi začala být trochu sympatická až ke konci, ale její protějšek vůbec. Jinak se tam našly drobnější chybičky, které ale nemají až takový vliv na celkové hodnocení a nepřijde mi důležité se jimi zabývat.
Zpočátku jsem si říkala, že do dalších dílů nepůjdu (tenhle díl byl uspokojivě ukončen tak, aby mohl stát i samostatně a nebylo nutné další díly číst), ale od doby, co jsem knihu dočetla, na ni pořád myslím a zajímá mě, co bude dál, takže určitě budu v dohledné době číst i další díly.
První jsem přečetla od autorky sérii Skleněný trůn - a to jedním dechem. Nedočkavě jsem se proto vrhla na tuto knihu, aby jsem si dala další dávku jejího díla. Šla jsem do čtení s až moc velkým očekáváním a bohužel mne kniha zklamala v porovnání s předchozí sérií.
Děj je o dost slabší a přistihla jsem se, že si přeji smrt hlavní hrdinky, která je chvílemi (po většinu času) nesnesitelná a její "láska" taktéž. Nevzdala jsem se ovšem tak snadno a alespoň si vychutnávala nový fantasy svět a vyčkávala, co se stane v dalším díle.
Trpělivost se vyplatila! Druhým dílem se vše hezky rozjelo a knihy se staly "neodložitelnými". Vydržte, stojí to za to. :)
Po takové době jsem se konečně dostala ke Dvorům. Nebudu lhát, ale tendence S.J.Mass, že každý další díl je tlustší a tlustší mě od čtení neustále odrazovala. Trošku jsem se bála, že mi série nesedne (co si budeme povídat, už úplně nespadám do cílové skupiny čtenářů), ale během čtení prvního dílu mi prostě omládla dušička a byla jsem z toho nadšená. Během pár dnů jsem knížku přelouskala (pracovních dnů, takže toho času moc nebylo, tak je to asi všeříkající :D).
Víly, magie, nestvůry - to všechno dostanete. Feyre jde jednoho dne lovit a zabije vlka. Co nevidět si ji najde nestvůra, která ji odvleče do jiného světa, kde Feyre čeká mnoho nebezpečí. Protlouká se dosud neznámým a zjišťuje, že ne vše může být tak, jak vypadá.
Svět je vykreslený opravdu hezky a ač jsem byla připravena na velké množství krutosti a explicitního sexuálního obsahu, tak ani jedno z toho nebylo až tak markantní (nebo mi to tak aspoň nepřišlo), nicméně musím stále brát v potaz to, že je kniha určena i pro mladší čtenáře a tehdy už to je asi trošičku na hraně.
Nedá se říct, že by mi Feyre byla nějak zvlášť sympatická, ale ostatní postavy mám ráda (ehmehm Rhysand :D). Někde tady na DK jsem v komentářích četla o přirovnání Rhysanda k Damonu Salvatorovi a nemůžu nic jiného, než souhlasit :-D
Doporučuji všemi deseti a jsem ráda, že mám před sebou ještě tolik dílů, ikdyž prokousat se těmi stovkami stran bude asi oříšek :-D
Po dlouhé době jsem odložila severské detektivky a pustila se do této knihy. Už dlouho jsem ji měla v hledáčku, ale pořád jsem se k ní nějak nemohla dokopat. A to byla chyba!!! Kniha mě chytla od úplného začátku. S malým synem mám hodně málo času na čtení a chvíle, kdy usne a ja můžu dospat probdělou noc, bych platila zlatem...! Ale teď jsem se těšila až usne, abych mohla pokračovat ve čtení. Kniha mě úplně pohltila a už se moc těším na další díl.
Vtipné.. kdysi jsem tomu dala dvě hvězdičky a nedočetla, rozhořčená. Do druhého čtení jsem se pustila poté, co jsem si přečetla jinou knihu od autorky , kterou nebudu jmenovat... Protože kdo ví, ten ví, a kdo neví, ten se k tomu musí pročíst. Nyní mi připadalo jako bych četla jinou knihu.. nedokážu to moc vysvětlit, snad jen že jsem za tu dobu přečetla spoustu jiných knih, včetně těch, kde figurují víly, a tak se změnil můj čtenářský pohled. Tentokrát jsem se nemohla odtrhnout, takže musím dát pět hvězd... A pořídit další díly :D
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Čtenářská výzva 2023. Kniha, kterou nebudete číst poprvé.
Dvůr trnů a růží jsem četla před několika lety. Kdybych psala komentář tehdy, rozplývala bych se nad Tamlinem. Mám lehkou slabost na blonďáky. Tamlin je pořád slaďouš, ale trochu mi na konci vadilo, že se jí zeptal, jak jí to, co pro ně udělala, může oplatit. To mi vadilo. Pokud se opravdu milují, nemusí si nic oplácet.
Jinak příběh sám o sobě by další dvě části vůbec nepotřeboval.
Mám ráda Krásku a zvíře a vyhledávám knihy, které jsou psané na její motivy.
Kniha se mi líbila a četla se lehounce. Všechny postavy mi sedly a já se s chutí postím do dalšího dílu, protože jsem si řekla, že je přečtu všechny.
Tuhle knihu mohu jen doporučit všem, kdo mají rádi romantiku a magii.