Na jih od hranic, na západ od slunce

Na jih od hranic, na západ od slunce
https://www.databazeknih.cz/img/books/72_/72979/bmid_na-jih-od-hranic-na-zapad-od-slunce-JQ3-72979.jpg 4 1807 1807

Komorní milostný příběh, v němž hraje roli tajemství a osudovost, příběh ztrácení a nalézání, návratů k téže ženě, dilema muže, který má vše, o čem dřív mohl jen snít, a přesto tápe v domnění, že skutečnost je jiná, než jak se jemu či nám jeví… Milostný trojúhelník, v jehož středu sledujeme nejprve chlapce jménem Hadžime, trpícího tím, že je jedináček, později dospělého muže, který si vzal dívku ze zámožné rodiny a má s ní dvě děti, Hadžimeho, jenž znovu potkává svou lásku z dětství, tajemnou Šimamoto. Potkává i ztrácí, nalézá, aby ztratil. V neskutečné, mystické noci, která děj graduje až k šílenství, možná vytušíme odpověď na otázku, co se událo: s námi či s postavou knihy? Dílo nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti, v němž autor až obsesivně \"operuje\" se svými nejvnitřnějšími, palčivými tématy.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Odeon
Originální název:

国境の南、太陽の西 Kokkjó no minami, taijó no niši, 1992


více info...

Přidat komentář

Renava
29.06.2011 5 z 5

Ako všetko od Murakamiho - inteligenné, melancholické, príjemné, vzletné, smutné, krásne čítanie... Toto dielko sa mne osobne páčilo viac ako slávne "Nořské dřevo" a zatiaľ u mňa spomedzi všetkých Murakamioviek vedie..

s-reader
08.06.2011 5 z 5

Haruki, příteli, jakou hroznou past jsi nachystal na Hadžima! Past, ze které není úniku. Boj, ze kterého nelze vyjít se ctí.
Dočetl jsem, zaklapl knihu, ale příběh neskončil, převaluje se v mé hlavě z boku na bok jako líný vorvaň. Hadžime není vzor partnerských ctností, čtenář je v náznacích připravován na to, že má všechny předpoklady pro manželsko nevěru, včetně toho, že se ocitá v krizi bohatého a úspěšného třicátníka. Přesto mám dojem, že příčinou Hadžimova chování není třicátnícká krize, tato krize je snad příčinou, proč se snaží svou nevěru řešit tak, že vše probere s manželkou a snad by se jí i býval zeptal na radu, co má dělat dále. Na první pohled čestné chování v mezích dané situace. Na pohled druhý sobectví na druhou.
Je mi tě líto Hadžime. Vím, že každý z nás je hrdina dokud se neocitne v boji a každý z nás je poctivec, dokud se neocitne tváří v tvář pokušení.


zuzulique
03.06.2011 4 z 5

Pokiaľ máte radi knihy od HM, ani táto nebude sklamaním. Je v nej všetko, na čo sme u autora zvyknutí...v dobrom aj v zlom...

Dell
28.03.2011 4 z 5

Když jsem knihu před pár lety četla, vtáhla mě natolik, že jsem k ní byla téměř nekritická.
Vztahy mezi mužem a ženou, a to od dětství až po zralou dospělost a po vyzrálý přístup ke vztahu, který se vlastně projeví až na úplném konci knihy, to vše je zde velmi výstižné, propracované a citlivé. Nejde ale rozhodně o nějakou lovestory, i když láska je tady hlavním motivem. Ale jak už bylo mnohokrát řečeno, stejně jde vždycky o lásku a o smrt, popřípadě o obojí.
Teď se na knihu dívám trochu kritičtěji, jsou v ní naivní až kýčovitá místa a občas příliš předpokladatelná vyústění, ale i tak, autor si mě tímto dílem získal a ani podle mě velmi slabý Afterdark mě neodradí od dalšího čtení jeho knih. A nakonec, nejde přece jen o to ohromit neobvyklou zápletkou, snad ještě větší umění je dokázat postihnout věci obvyklé a všem známé.

Addie
28.03.2011 4 z 5

Mé první setkání s Murakamim.
Hrozně mě přitahovala myšlenka ztráty někoho blízkého a jeho znovunalezení po letech. A další ztráty...?
Jednou větou - mě to celé oslovilo.

misssicccka
30.11.-0001 4 z 5

Souhlasím, že The best to není, ale i tak je to nádhera plná genialit. Čím to je, že někdo má naprosto odvést myšlenky někam do neznáma, chytit čtenáře a nepustit ho, dokud se nedostane na poslední stránku. Nejspíše tím, že autor dělá to, co dělat má a jde mu to výborně. Pak už se jen těšíme, kdy nakladatelství oznámí vydání dalšího kousku :).
Mám ráda Murakamiho odpíchnutí se od plně jednoduchého prvku - zde život jedináčka.

pe3czech
30.11.-0001 5 z 5

I když je to, jak říkám, výborná kniha, oproti "The best of" Norskému dřevu pokulhává. Bodejť, všechny knihy nemohou být stejně dobré. Rozdíl vidím právě v tom, že Norské dřevo znám stále nazpaměť, za to zde se mi děj postupně vytrácí a zůstává jen úžasný pocit, které ve mě Murakamiho dílo zanechává vždy.