Na obtíž
Colleen Hoover
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541595/bmid_na-obtiz.jpg
4
1203
1203
Vossovy byste jen stěží označili za „normální“ rodinu. Žijí ve zrekonstruovaném kostele, máma, která se ještě nedávno léčila z rakoviny, bydlí v suterénu a otec je ženatý s její bývalou ošetřovatelkou. A pak je tu Merit. Merit Vossová sbírá trofeje, které nevyhrála. Je to podivný koníček, pro ni má ale zvláštní význam. Když se vydá na garážový výprodej, aby pátrala po svém novém úlovku, místo trofeje tam narazí na Sagana. Jeho osobnost, humor a odzbrojující optimismus jí okamžitě učarují. Dalo by se skoro říct, že je to láska na první pohled. Dokud Merit nezjistí, že Sagan je tak trochu… zadaný. Samotářská Merit se po tomhle zjištění uzavře ještě víc do sebe. Jako by svůj život i svou podivínskou rodinu sledovala zdálky. Dokud neodhalí tajemství, které jí žádná trofej nikdy nevynahradí… Doporučený věk 13+... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , Yoli (ČR)Originální název:
Without Merit, 2017
více info...
Přidat komentář
Jsou knihy, které si přečtu, když mám zrovna chvíli čas a pak jsou knihy, které čtu v každé možné volné vteřině, protože mě pohltí a prostě musím vědět, jak to bude dál a většina ostatních věcí jde dočasně mimo mě. Všechny knihy od Colleen Hoover spadají do té druhé kategorie. Na obtíž se trochu liší od jejích ostatních knih, je psaná lehčím tónem, přestože naráží hned na několik vážných témat.
Čtení jsem si maximálně užila a mohu vřele doporučit!
Collen Hooverova patří mezi mé oblíbené autorky,ale touhle knihou nevim nevim. Čekat vice jak 60 stránek než se začne neco vybarvovat to už většinou knihu zavírám a zahazuji. Udělala jsem vyjimku a nakonec sem byla mile překvapená. Byla jsem zvědavá jak to se všema dopadne. Už se těším na další knihu.
Já musím konstatovat, že jsem od knihy čekala víc. S námi to končí byl úžasný příběh, spíše pro dospělejší čtenáře. Tento je opět zase pro mladší. Nicméně pokud je vám -náct, knihu doporučuji, má poselství a spoustu problémů, které by mladé skutečně mohly potkat. Takže ano, Na obtíž je velmi dobře napsaná kniha, jen spíš pro ty mladší.
Colleen prostě nezklame. Její styl psaní je natolik návykový, že mám pocit, že kdybych od ní četla nákupní seznam, tak i tak budu nadšená. Na obtíž je dost odlišná kniha, než na jaké jsme zvyklí. V hlavní roli tentokrát není milostné vzplanutí ale silné téma. Knihu rozhodně doporučuji, ale ne jako prvotinu od autorky :-)
Páni to bylo.. hodně zamotané :-D
Krásný, svižný, originální příběh, nemohla jsem se odtrhnout a přečetla ho na jeden zátah.
Krásny príbeh, ktorý vás vtiahne do deja hneď na začiatku... Knihy od Colleen Hooverovej mám veľmi rada, ale tiež musím mať na ne náladu, pretože za každým jej príbehom sa skrýva 'sám život' a ja radšej čítam 'rozprávky'... Teším sa s čím príde nabudúce :)
Pohodová kniha, romantika a vše co se od Colleen dá čekat.
Pro mě ale lechce zklamání protože vím že Colleen umí napsat lepší knihu. Za mě zatím nejslabší knížka, to ovšem nemění nic na tom, že se kniha četla dobře, příběh byl zajímavý a kniha se mi líbila, spíš když vidím na obálce jméno autorky čekám automaticky něco u čeho si pobrečím a budu mít knížku v hlavě jetě pár dní a to se tentokrát nestalo.
Knížky od Colleen Hoover jsou vždycky čtivé, zhltnuté za během několika málo hodin. Ale její témata jsou poslední dobou nějaká těžká, temná. Předchozí kniha - domácí násilí, teď deprese.
I když byla knížka dobře napsaná, mně se moc nelíbila. Jasně, téma nebylo veselé, ale i tak, hlavní hrdinka mi nesedla, vůbec jsem se do jejích pocitů a myšlenek nedokázala vžít. Deprese je určitě vážná a nepříjemná, ale kvůli tomu nemusela být tak hnusná, ne? Nebo možná ano, nevím, zda to k tomu patří, ale mně to vadilo hodně. A nějak jsem se ani nechytala u jejích hovorů se Saganem.
Co bych příběhu hodně vytkla, bylo chování celé rodiny, ale nejvíce otce. On se choval jak puberťák, vůbec ne jak dospělý člověk, který chybuje. A ten kardinální nezájem o dcery, to jsem nedokázala pochopit.
Co se mi však na knížce hodně líbilo, tak jak Utah měnil na kostelním poutači hlášky. To bylo dost dobré.
A ještě jeden asi hnidopišský postřeh - "Pohřbíš mě." Tato tři slova mi neustále zněla v hlavě. Překladatelka to jistě přeložila z angličtiny správně, ale práce editora je mizerná, protože ač chce či ne, tak v češtině jsou to slova dvě. Tohle mě úplně vyhodilo z rytmu čtení. Ale to je jen drobnost.
Kvůli pocitům, které ve mně kniha vyvolala, nemůžu dát lepší hodnocení. Ne proto, že je o depresi, ale pro způsob, jakým je napsaná a jak hlavní hrdinové jednají.
Další skvělá kniha od Colleen Hooverové. Tahle autorka zkrátka nikdy nezklame. A tentokrát to snad bylo ještě o trochu lepší než dřív, díky tomu, že se autorka nevěnovala jen jednomu problému, ale hned několika najednou, ale zároveň to zvládla popsat tak skvěle, že to vůbec nepůsobilo chaoticky, což je v podstatě umění. Už se moc těším na její další knihu.
Zklamani.Tuto autorku mam rada,ale tentokrat mi nesedela.Neustale tajnosti,nikdo o nicem nemluvil.Cela rodina byla divna
Krasna knizka. Mila, smala jsem se i citila s postavami. Knizka se cetla velmi dobre, ma spad. Pro mne zatim nejlepsi knizka od Colleen
Ohledně této knihy mám v celku smíšené pocity. Kniha se četla skoro sama, to mam na C. H. opravdu velmi ráda, ale příběh byl takový všelijaký. Ze začátku mi to přišlo trochu stupidní, ale vlastně to dává svým zvláštním způsobem smysl. Postavy byly zajímavé a různorodé. Je to trochu něco jiného a přesto je to stále C. H.
Nelituju přečtení, ale nevím zda se ke knize někdy vrátím.
Nádherná, šílená, poutavá, dojemná....to vše a mnohem více najdete v této knize. Někdy jsou věci jiné, než jak je vidíme mi.
Všechny knihy od Colleen Hoover mám ráda, ale tato mezi ně nepatří. Po přečtení jsem velmi zklamaná. Je to bizarní od začátku do konce. Nepochopila jsem chování, ani hlavní hrdinky, ani vedlejších postav. Moc témat smíchaných dohromady, myslím si, že kdyby se spisovatelka věnovala pořádně jednomu tématu, tak by to bylo o mnohem lepší.
Ale abych jen nekritizovala, kniha se čte úplně sama, jak jsme od Colleen zvyklý.
Ke knížkám od Colleen se moc ráda vracím, ale k této už se asi nikdy nevrátím.
Asi jsem moc mladá, abych toto téma pochopila, a nebo moc stará na young adult žánr.
Dávám 4,5/5 a to jen protože se mi tato kniha od Colleen zdá jako nejslabší. To ale nic nemění na její kvalitě. Kniha plynula rychle byla plná zvláštností, zásadních problému ( tak jako je u jejích knih zvykem) a tentokrát se mnohem víc zabývá rodinou. Nicméně nejsem asi úplně cílová skupina. Místy to bylo na můj vskus až moc bláznivé a tentokrát jsem nezažila tolik emocí. I tak to bylo skvělé čtení, které se zabývá vážným problémem, který by nikdo neměl brát na lehkou váhu- obzvlášť mladí????
Nevim, jak knizka konci... Jsem na 86 strance a skvele se bavim. Jako uz dlouho ne...
Další skvost z pera Colleen Hooverové! Krásny, silný příběh, o tom, jak je těžké najít sám sebe a nikdy není nic tak perfektní, jak by se mohlo zdát. Samozřejmě opět, jak jsme u autorky již zvyklí, přidala i silné poselství, za které jsem velmi ráda, protože se o této problematice sice mluví, ale mnoho lidí tuto krizi bere jako něco vzdálené, co se nás netýká. Takže děkuji za nastínění této problematiky mladým čtenářům, v dnešní době je to čím dál důležitější. (O jakou krizi se jedná, zmiňovat nebudu, knihu si prostě musíte přečíst :-) )
Doporučuju!!!
Mé sedmnáctileté já zaplesalo blahem. Pro mne velmi příjemné čtení, i když mi už dlouho není sedmnáct.
Tahle paní spisovatelka.... je neuvěřitelná. A tuto knížku řadím mezi její top. Naprostá emocionální smršť, kdy čtyři hodiny máte sevřené útroby, přes slzy nevidíte na stránky a čekáte, jak tohle dopadne. Opět nám ukazuje, že život není černobílý a lidé nejsou ani dobří ani zlí. Je v tom znovu kus moudrosti a spousta věci k zamyšlení. Je to jedna z mála knížek v dnešní přesycené době romantických - ihned zapomenutých románů, kterou stojí mít za to v knihovně.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2018 |  Námi to končí |
| 2016 | Odvrácená tvář lásky |
| 2014 | Bez naděje |
| 2020 | Pravda, nebo lež |
| 2014 | Život jedna báseň |
Nevím, jak to Colleen dělá, ale sakra... tohle bylo opět výborné. S každou knihou se otevírá nové téma. Těžké, smutné které by se mělo řešit. Téma deprese není nic neznámého a i když si to člověk neuvědomuje, může do ní spadnout. Merit jsem si opravdu oblíbila, tak i její rodinu a hlavně Sagana. Ukazuje se nám více problémů pod jednou střechou a s každým se člověk pomalu seznamuje. Kniha mi hodně připomínala "Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr", tady jsem ale měla pocit, že knize není co vytknout.