Na obtíž
Colleen Hoover
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541595/bmid_na-obtiz.jpg
4
1203
1203
Vossovy byste jen stěží označili za „normální“ rodinu. Žijí ve zrekonstruovaném kostele, máma, která se ještě nedávno léčila z rakoviny, bydlí v suterénu a otec je ženatý s její bývalou ošetřovatelkou. A pak je tu Merit. Merit Vossová sbírá trofeje, které nevyhrála. Je to podivný koníček, pro ni má ale zvláštní význam. Když se vydá na garážový výprodej, aby pátrala po svém novém úlovku, místo trofeje tam narazí na Sagana. Jeho osobnost, humor a odzbrojující optimismus jí okamžitě učarují. Dalo by se skoro říct, že je to láska na první pohled. Dokud Merit nezjistí, že Sagan je tak trochu… zadaný. Samotářská Merit se po tomhle zjištění uzavře ještě víc do sebe. Jako by svůj život i svou podivínskou rodinu sledovala zdálky. Dokud neodhalí tajemství, které jí žádná trofej nikdy nevynahradí… Doporučený věk 13+... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , Yoli (ČR)Originální název:
Without Merit, 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi moc líbila. Děj mě úplně pohltil a moc se mi líbil vývoj celeho příběhu. Vážně, tato spisovatelka mě umí upoutat.
Mám tuto spisovatelku také moc ráda, každá její knížka má něco do sebe a čte se na jeden zátah.
Moc se těším na další knihu
Achjo Colleen, zase jsi mě rozbrečela =) zároveň jsem se ale docela nasmála, aneb "společně tvoříme jednoho naháče" =D
Příběh mi přišel maličko jiný, než na co jsem u autorky zvyklá. Byť zde byla i "romantická" linka, já v tom vidím spíš hlavně poselství vztahu s rodinou. O tom, že by si ji měl člověk vážit; omluvit se; když je potřeba; odpustit, je-li to možné; napravit cokoli, pokud to jde; a nebrat vše jako samozřejmost.
Jsem za příběh moc ráda. Myslím, že nás to každého donutí se zamyslet, jak to doma vlastně máme a jak bychom to mít chtěli. =)
Opět nemohu jinak než doporučit s plným počtem=)
Číst knihy Colleen H. je pokaždé zážitek, moc se na každou její novinku těším, zatím se jí vždy povedlo dohnat mě k slzám, tentokrát jsem se netradičně při čtení zasmála, trošku jiná Colleen :-). Její příběhy nejsou ale obyčejné, zamilované, tuctové slaďáky, ten přesah tam určitě je. I tentokrát to byl moc vyvedený příběh, do kterého autorka nenásilně vsunula i několik vážných témat.
Asi už zdaleka nejsem cílovka, ale já si čtení užila, bavilo mě a doporučuji.
Tak toto je zase úplně jiná Colleen, neustále mě překvapuje. Vůbec jsem nevěděla, co mám nyní čekat za pointu, ale kniha se mi moc líbila (jen ten překlad do CZ je zas trošku z cesty). Pro Merit mě místy bolelo srdce, cítila jsem s ní, slzu uronila a jsem ráda, že se rodinné vztahy aspoň trošku napravily, jinak by mi asi taky z toho všeho "hráblo".
Je zde zmíněno mnohem více aktuálních témat, za mě určitě doporučuji, jako vždy, Colleen děkuji za tebe :-)
Mám tuto spisovatelku moc ráda.. kniha byla hezká, čtení rychle ubyvalo, ale oproti ostatním jejím knížkám mne chybělo napětí a vzrušení.. netajil se mi dech, co bude následovat, ani jsem se prihloupe neusmivala z nějaké romantiky. Přesto příběh byl vymyšlený dobře a zaujal mě. Určitě ale má svoje místo v mojí knihovně. Každopádně doporučuji, stojí za přečtení :-)
Na obtíž je teoreticky klasická Colleen -zakázaná až nemožná láska, nepěkná tajemná minulost, hromada problémů v současnosti,…
Za normálních okoloností máte Colleeniny hlavní postavy rádi, v případě téhle knížky to bohužel není až tak pravda. Tady je možná problém v tom, že tu nejsou žádné dva úhly pohledu. Prostě jen ten Meritin. A to je nejspíš ta největší chyba. Merit je dost nevyrovnaná, a i když ji částečně chápete, nějak nejde si ji úplně zamilovat. Sagan je naopak úžasný. Jeho úhel pohledu a větší náhled do jeho života a psychiky bych uvítala. Jenže vzhledemu k tomu, jak je to celé koncipované, a co autorka potřebuje čtenáři zatajovat, aby nepřišla o zvraty a o pointu, to prostě není reálné.
Knížka je svým způsobem super, navíc zbožňuju Meritinu posedlost poháry, které nevyhrála :-D To je prostě úžasná úchylka! Ale asi bych v knížce potřebovala fakt mít někoho ráda hned od začátku, ne jen čekat, co se z toho všeho vyvrbí. Protože i když Sagana zbožňuju, dost dlouho se chová jako pokrytec. To mu prostě nejde tak jednoduše odpustit. A číst celou dobu o tak moc nefunkční rodině je mírně depresivní. Což sice zjistíte, že byl celou dobu ten největší záměr, ale i tak... Zážitek z knížky mi to nevrátí, podruhé se mi do ní nechce a navíc tam není žádný zvratový wow efekt, který by vás donutil se na to podívat jinýma očima a číst znovu.
Já Colleen zbožňuji, ale tohle mi moc nesedlo. Možná kdybych byla o 15 let mladší, ocenila bych to více. Za mě normální, průměrná, dobrá knížka :-)
Tahle kniha mě úplně dostala.. jako bych v ní viděla sebe před 10 lety. Naprosto dokonalá knížka, i když trošku odlišná od toho co jsem od ní četla. Nevím, jak to ta Colleen dělá, že mě každá její kniha tak zasáhne.
Nevím, jak to ta Colleen dělá. Ale já jsem po téhle knížce úplně zničená. Ostatně jako po všech jejích knihách. Jenže tahle, ta ve mně nechala opravdu velkou díru a já nedokážu nad ní přestat přemýšlet.
Protože tahle knížka mluví tak trochu za nás. Za všechny. Hlavně za nás. Ty dospívající, co se hledají. Za všechny, kteří ví, jaké je to cítit se nepochopený, nemilovaný, odstrčený. Já jsem si totiž při čtení téhle knihy konečně uvědomila, že nejsem sama. Že ikdyž mám dny, kdy se cítím naprosto zbytečně a úplně jako nejhorší člověk na světe, nepotřebně, že je nás víc, kteří se cítí takhle. Že ne každý: “který bydlí za bílým laťkovým plotem je dokonalý, ať je ten plot co nejbělejší”. Ne každý se opravdu vnitřně cítí tak, jak to prezentuje svému okolí. Protože nikdo není dokonalý. Není ostuda se na někoho obrátit, se svým trápením. Nikdy na to člověk není sám, ikdyž se cítí sebevíc opuštěný. Pochopila jsem, že mám právo na to se tak cítit.
Tuhle knížku by si měl přečíst každý. Opravdu každý. Ano, řikám to u každé Colleen knížky, ale tohle ke opravdu knížka, která za to stojí.
Ikdyž je kniha jednoduše zpracovaná, podobně jak Námi to končí, má svůj příběh. Své kouzlo a má hlavně tu svojí pointu. Opět řeší Colleen jedno z nejzávažnějších témat. Které se týká nás všech.
Colleen, opět dokonalé! S Merit jsem prožívala každou sekundu jejího příběhu. Byly chvíle, kdy se mi na tváři usadil pobavený výraz, chvíle, kdy se mi zpomalil srdeční tep a já netušila, co dál, a nakonec, při čtení posledních stránek, to byly chvíle, kdy se mi na rtech usídlil vítězoslavný připitomělý úsměv a zažívala jsem už jen pocit euforie.
Děkuju!
Knížku jsem nedávno četla v originále - pustila jsem se do ní tak trochu omylem, myslela jsem si totiž, že není vyloženě jen YA (věkem nejsem YA už dávno). Četby ale vůbec nelituji, aspoň jsem se trochu vrátila do doby, kdy člověk hledá své pomyslné místo ve světě a vlastně i sám sebe.
Zde náctiletá Merit bojuje sama se sebou, rodinou a vrstevníky. Místy je to roztomilé, vtipné, ale pak i dost vážné. Jistý zlom nastane a její boj vypukne asi v třetině knížky a ten jsem tedy nečekala - dojde zde na několik vážných rodinných a osobních témat. A i tady platí to, co jsem psala v komentáři k "Námi to končí" - že i přes jednoduché zpracování a zdánlivou plochost má knížka co nabídnout - mnohým může ukázat, že na určité věci nejsou sami, může jim ukázat cestu nebo aspoň chvilkově uniknout od vlastních bojů. A tady hlavně - získat jiný úhel pohledu, vylézt ze své kukaně a třeba i zjistit, že všechno může být i trochu jinak.
Proto "Na obtíž" doporučuji zejména oněm YA, kteří mají knížky CH rádi a vlastně i rodičům těchto YA - já své dospívající dceři tuto knížku dám jednou určitě přečíst.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2018 |  Námi to končí |
| 2016 | Odvrácená tvář lásky |
| 2014 | Bez naděje |
| 2020 | Pravda, nebo lež |
| 2014 | Život jedna báseň |
Tato novinka NA OBTÍŽ byla mým druhým setkáním s touto úžasnou autorkou. I tato kniha mě hodně oslovila. Rodina Vossových je opravdu všechno jiné, jen ne obyčejnou rodinkou. Žijí v odsvěceném kostele. Rodinu tvoří sedmnáctiletá jednovaječná dvojčata Merit a Honor, jejich o rok starší bratr Utah, nevlastní malý bráška Moby, otec se svou novou ženou Victorií a ve sklepě bydlí jeho první žena - rovněž Victorie, matka tří starších dětí, která trpí agorafobií a již dva roky nebyla venku. Do toho ještě přibude Sagan a nevlastní strýc Luck. Vskutku zajímavá kombinace, která napovídá, že příběh bude hodně zajímavý. A také byl. Byl skvělý. Rodina Vossových je v podstatě v rozkladu. Nejhůře je na tom Merit. Cítí se jako v kleštích. O každém z rodiny ví něco, co se ostatní nesmí dozvědět. A to ji dlouhodobě ničí. Přestává chodit do školy, celé dny spí, potácí se od ničeho k ničemu a nejhorší na to všem je, že si toho nikdo ani nevšimne. Nebo si to aspoň Merit myslí. Je jen otázkou času, kdy to vše v Merit bouchne a tajemství vyplavou na povrch. Autorka zde krásně ukázala, co vše se může stát, když spolu lidé přestanou komunikovat. Sdílet s blízkými nejen slasti, ale i strasti je hodně důležité. Dozvíme se zde i, jak moc je tenká linie mezi obyčejnou náladovostí puberťáka a opravdovou depresí. Vossovi sice měli problémů až nad hlavu, ale nakonec, když šlo do tuhého, udělali správnou věc. Já si je strašně moc oblíbila. Nedá se popsat přesně proč, aniž bych vyzradila souvislosti, to si prostě musíte přečíst.