Na světě nejsou jen pomeranče
Jeanette Winterson
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15538/bmid_na-svete-nejsou-jen-pomerance-D1f-15538.jpg
4
118
118
Prvotina jedné z nejvýraznějších současných anglických autorek. Zčásti autobiografická kniha vypráví v první osobě příběh dospívající dívky, jejíž život se v mnoha směrech liší od představ většiny lidí. Celá kniha je napsaná velmi živě a s jemnou ironií, je zabydlena svéráznými ženskými postavami a téměř dokonale postrádá jakékoliv mužské postavy, je prokládána pohádkovými příběhy, které vyvažují jednoduché prostředí, v němž se román odehrává, a přináší originální pohled na hledání lásky a vlastní životní cesty.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1998 , ArgoOriginální název:
Oranges Are Not The Only Fruit, 1994
více info...
Přidat komentář
Toto je druhá kniha od autorky, kdy tu první (Jak naštěpit třešeň) jsem moc nepobral. V této jsem dokázal držet krok s příběhem , neztratil jsem se v něm. Některé prvky magična se mi líbily a připomínaly mi Ishigura. Z doslovu i ze slov autorky jsem pochopil, že se jedná o komplikovanou osobnost, kdy v pozdějších dílech převažuje spíš forma nad obsahem vyprávění. Autorka sama uvádí, že chce tvořit v dějových elipsách. U "Jak naštěpit třešeň" těch elips bylo tak moc, že jsem měl pocit, že jsem se nacházel zcela mimo dimenzi. Tuším, že čím novější díla, tím komplikovanější.
Na prvotinu autorky opravdu velmi dobré. Zaujal mě příběh i způsob, jakým byl zpracován.
Zvláštní kniha. Těžko uchopitelná. Dětství ve fanatické věřící rodině asi člověka poznamená. Pokud pak zjistí, že je vlastně ,,jiný" musí to být velmi těžké.
Žanetina linka mě bavila. I přesto všechno zůstala svá a nenechala se manipulovat vlastní rodinou. Co mě rušilo byly vložené pohádky. Četla jsem je s nechutí. Tak nějak mi do toho příběhu neseděly.
Námět byl rozhodně zajimavý, ale až na konec knihy jsem měla pocit, že vyjma náboženského fanatismu, bylo vše ostatní popsáno dost ploše. Styl psaní mi nesedl vůbec.
Velmi originalna kniha. Je potesujuce natrafit na nieco, co prekvapi. Pribeh Zanety je o hladani seba samej v tomto svete. Vyrasta v pokrivenom "raji bezpecia a istot" a symbolom tohto sveta je pomaranc, ktory je podla matky jedine poriadne ovocie. Adoptovana dcera je zasvatena Bohu, predurcena stat sa misionarkou a obracat ludi na vieru. Zivot sa jej obrati vo chvili, ked sa zamiluje do dievcata. Autorka v knihe poukazuje na to, ze nie homosexuali su zvrhli, ale ptabe ich okolie.
Pomarance su romanovy experiment, pisany tzv. spiralovou formou. Winterson nechape, preco by sme mali citat v priamkach, ved tak ani nemyslime, ani nezijeme. Nase dusevne pochody maju blizsie k bludisku nez k dialnici, kazda odbocka plodi dalsiu odbocku. A takato je i jej kniha, urcena zdatnym citatelom. Povazujem za nejake zvlastne znamenie, ze uz v druhej knihe po sebe sa spomina moja oblubena kniha Middlemarch :) Citala a lubila ju aj Diane Athill, aj Zaneta v Pomarancoch.
"Rodina, ta opravdova, je stul a zidle a spravny pocet hrnicku. Jenze ja do zadne patrit nemuzu, a od te sve se nedokazu odtrhnout : matka mi uvazala za knoflik nit a muze za ni dle libosti tahat."
Tak tohle se mi četlo celkem těžce. Mám z toho celého smíšené pocity.
Vůbec mi nesedl autorčin styl.
Vkládání dalších příběhů do toho hlavního mě hodně rušilo (ač byly i ostatní příběhy zajímavé).
Jinak je to velice originálně podané.
Doslov na konci mě jen přesvědčil o tom, že to není obyčejná kniha a zaslouží si pozornost, už jen kvůli danému tématu.
Avšak nic jiného si od autorky nejspíš nepřečtu.
"Tam se určitě smilní!"
"V neděli!"
Aneb hrůznost náboženského fanatismu, která je z odstupu hořce komická. Geniální kniha psaná s lehkostí, vtipná i se závažnou výpovědí.
Skutečně originální kniha. Zdroj a inspirace. Za mě je tato publikace lahodným ukojením hladu po literatuře.
První dvě třetiny knihy úžasná kombinace zábavy (forma) a děsu (faktický obsah). Konec už byl hutnější, forma nebyla tak přístupná, ale celkový dojem stále velmi silný. Vlastně mi vůbec nepřijde, že je to kniha o homosexualitě (není). Bez krátkozrakého odsuzování ukazuje, jak fatální může být fanatismus pro člověka i pro společnost. Dělá z lidí karikatury, které vůbec nejsou k smíchu.
Prazvláštní kniha, ale ani chvíli jsem se při čtení nenudil. Nevím, co se mi líbilo více - jestli příběh samotný, nebo několik vložených pohádek či občasné nadčasové úvahy. Autorka si krásně umí pohrát s jazykem a myslím, že ani překlad to nijak nepokazil. A co na knize vždycky dokážu ocenit, je humor - v téhle relativně útlé knížce ho bylo požehnaně.
Experimentální román, jehož jazykové a vypravěčské hravé experimenty se mi nedaří náležitě ocenit. Především prolínání hlavního příběhu s příběhy pohádkovými nebo legendárními mi dělalo potíže, měla jsem sklon je přeskakovat a vždy je spíš jen tak přelétla očima... Ovšem hlavní příběh dívky Žanety, ten mě opravdu bavil. Hlavně popis církevního prostředí a jeho projevy v extrémní podobě, to byla síla! A obraz dítěte vychovávaného horlivě věřící matkou byl pro mě naprosto děsivý.
Souhlasím. Je psaná vtipně a s nadhledem, i když ony zážitky musely být pro autorku velice těžké.
Velmi pěkná kniha. Homosexualita versus náboženství. Opravdu poutavé čtení, zajímavé postřehy.
Štítky knihy
prvotina homosexualita zfilmováno anglická literatura autobiografické prvky lesby, lesbismus evangelická církevAutorovy další knížky
| 1998 |  Na světě nejsou jen pomeranče |
| 2015 |  Trhlina v čase |
| 2007 | Konec času |
| 2000 | Vášeň |
| 2004 | Jak naštěpit třešeň |
Zpočátku to vypadalo jako lehce plynoucí (sebe)ironizující čtení, ale asi ve třetině se přihodila nějaká fantastická nehoda a dílo se rozklížilo do více směrů, vrstev, příběhů nebo čeho vlastně. Ne že by to nebylo zajímavé, jen ten dojem poněkud kafkovské surreálnosti je na mě trochu moc...zběsilý. Vyrůstat v takové rodině, tak mi hrábne taky, takže možná nerozumím, ale chápu. Celkově čtyři black holes místo hvězd.