Nalezení
Jiří Březina
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518665/bmid_nalezeni-77y-518665.jpg
5
470
470
Policista Tomáš Volf série
< 5. díl >
Dvojnásobný držitel ceny za nejlepší českou detektivku Jiří Březina se v pátém případu Tomáše Volfa vydává do minulosti, která souvisí se současným případem nejen místem činu. Autor odhaluje dospívání hlavního hrdiny, které ovlivnilo jeho pohled na svět a přimělo ho k zásadnímu rozhodnutí. Tomáš Volf se opět setkává s Evou Černou, kterou přivede pátrání po pohřešované Elišce do jeho rodiště. Dívka způsobila tragédii, utekla a vše nasvědčuje tomu, že si chce ublížit. Vyšetřování však otevírá staré rány místních obyvatel. Tomáš se vrací k létu, které chtěl navždy vytěsnit z paměti. Jenže právě jeho vzpomínky mohou být jedinou šancí k nalezení zmizelé. Čas neúprosně běží a současnost až nepříjemně připomíná patnáct let staré události.... celý text
Přidat komentář
Nalezení je již páté pokračování české detektivní série s Tomášem Volfem, které jsem si nemohla nechat ujít. Jiřího Březinu jsem si již dávno poznačila na svůj pomyslný seznam oblíbených českých autorů. A když po mě někdo chce tip na české detektivky, určitě bude Jiří Březina jedním z těch, které budu jmenovat.
Tentokrát byla moje spokojenost s knížkou dvojnásobná. Nejen, že se Tomáš Volf podílí na dalším zajímavém případu, který je čtivě a uvěřitelně napsaný, ale tentokrát také nahlédneme do míst odkud Tomáš pochází, do doby jeho dospívání, a také k události, která pravděpodobně sehrála roli při výběru jeho budoucího povolání.
Nedaleko obce, kde Tomáš vyrůstal a kde stále žijí jeho rodiče, se ztratila šestnáctiletá dívka Eliška. Vzhledem k okolnostem se předpokládá, že mohla utéct a také hrozí, že by se mohla pokusit o sebevraždu. Ale také se mohla stát obětí únosu. Otec Elišky osloví s prosbou o pomoc při pátrání po Elišce Evu Černou, někdejší kolegyni Tomáše, ale nyní již soukromou vyšetřovatelku. Shodou okolností se Tomáš chystá strávit týden své dovolené u rodičů. A tak se oba zapojí do pátrání, které zde vede místní policie.
Zároveň s touto linií příběhu se rozbíhá druhá vzpomínková z dob Tomášova dospívání. Zdá se, že současnost možná souvisí s událostmi z té doby a že minulost volá, aby byla konečně uvedena na správnou míru.
Jak jsem již napsala, knížka se četla skvěle a já si čtení maximálně užila. Prolínání dvou časových rovin, vykreslení života na malém městě, kde si všichni vidí do talíře, a jak se promění sousedské vztahy v případě tragédie a samozřejmě systematické vyšetřování a překvapivý zvrat, to vše zde najdete.
Tento díl série hodnotím jako velmi povedený. A zároveň doufám jako správná fanynka, že se pokračování této série dočkáme co nejdříve.
Od chvíle, kdy jsem objevila Jiřího Březinu, tak patří mezi mé nejoblíbenější české (a nejen české) autory. Zaregistrovala jsem ho až u knihy Mizení, a předchozí tři díly série s detektivem Tomášem Volfem jsem si hned půjčila v knihovně. Knížky jsem přečetla v rekordním čase a pustila se do novinek. Teď autorovi vychází už pátý díl a (už jsem to možná psala u Mizení) mám pocit, že zraje jako víno. Každá knížka je lepší a lepší, zápletky mají hlavu a patu, nejsou to žádné nesmyslné masakry, ale příjemné české zločiny :-) Tentokrát se Tomáš Volf dá zase do party s Evou Černou a začnou pátrat po mladé Elišce, která zmizela na začátku prázdnin. Eliška je nejdříve podezřelá z vraždy mladšího bráchy a útěku, ale velice brzy zjistíme, že je všechno jinak. To by nebyl Tomáš Volf, aby nevytáhl nějaké kostlivce ze skříně a zase se do současného případu zaplete stará vražda. A ne jen tak obyčejná. Taková, u které byl i Tomáš Volf. Doporučuji všemi deseti :-)
Čtivá detektivka, v níž Tomáš Volf a Eva Černá pomáhají v Tomášově rodném městě policii pátrat po ztracené dívce. Výsledek pátrání ovlivní Tomášovo trauma z mládí, důvtip a také genetika. Napětí zvyšuje prolínání různých časových rovin - současnost, Tomášovy vzpomínky z mládí a průběh samotného incidentu. Čte se to velice dobře.
Musím uznat, že autor je s každou další knihou lepší a lepší.. Tahle má poutavý příběh, část v minulosti i současnosti, žádná hluchá místa, vše dává smysl.. Čte se jedním dechem a nedá se odložit.. zkrátka výborná česká detektivka :-)
Skvělé to bylo jako všechny knihy autora.Co bude asi Tomáš vyšetřovat příště a má rád také jiný styl než deathmetal,Jen škoda že to nebylo delší.
Nalezení je pátá kniha s policistou Tomášem Volfem (pokud jste nečetli předešlé, můžete číst i jako samostatnou knihu, vše důležité Březina 'naťukne').
Tomáš Volf, policista z oddělení vražd, by měl mít dovolenou. V městečku, kde vyrůstal, se ale ztratí dívka. Okolnosti jejího zmizení nabízí jednoduché vysvětlení, místní historie a zločin, který se stal před pár lety, případ komplikují/staví do jiného světla.
Březina střídá dvě časové linky, hledání ztracené Elišky v současnosti a Volfovy vzpomínky na léto, kdy chodil s kamarády ze školy do zatopeného lomu. Místo klidu ale našli úplně něco jiného...
Skvělé to bylo, Březinu a jeho knihy mám ráda. Střídání časových rovin dává ději dynamiku, děj graduje, práce policie i soukromé vyšetřovalky jsou přesvědčivě podané, správně svůj Wolf a jeho bývalá kolegyně/nyní soukromá vyšetřovatelka Eva Černá jsou onou 'třešničkou''. Jako genetik jsem ocenila způsob, jakým Březina odhalil pachatele, i střípky, které byly zmiňovány dříve v textu, ale čtenář si je vykládal úplně jinak (a v tu chvíli úplně správně jinak). Výborný nápad. Odhalení je medicínsky za hranou, to je ale v textu vysvětlené, včetně všech limit, které zvolená cesta s sebou nesla.
Březinovým fatálním omylem je nepochopení principu čistoty žánru. Chci-li psát nefalšovanou realisticky se tvářící detektivku (a to autor zjevně chce, což je vidět z podrobných, evidentně pečlivě vyrešeršovaných popisů práce kriminalistů a detailně zpracované omáčky kolem forenzní genetiky, na níž je ostatně postavený celý příběh), nemůžu do týmu mordparty – jen proto, že jsou to hrdinové mých předešlých knih – zařadit za "á" nějakého cizího poldu z druhého konce republiky, který do místa vraždy přijede na dovolenou za mámou a tátou, a za "bé" tam už vůbec nemůžu zařadit jeho kámošku-soukromé očko (= civilní osobu alias představitelku laické veřejnosti) a udělat z těhle dvou nesystémových náplav hnací motor celého kriminalistického týmu, tzn. nechat je podílet se na výsleších, dávat jim rozhodující slovo na poradách atd. Kdyby Březina zvolil tradiční model typu „sledujeme klasický vyšetřovací tým při práci“, určitě bych nějakou tu hvězdičku přihodil. Fušování amatérských pátračů do policejní práce jsem ochoten bez mrknutí oka a dokonce s úsměvem akceptovat u slečny Marplové, nikoli ovšem u realistického policejního románu.
A dalším problémem jsou rozsáhlé flashbacky (na úrovni kapitolek), kterými autor zvláště v první polovině vůbec nešetří a které děj dle mého názoru spíše brzdí, než posouvají kupředu – vyprávění se tak rozpadá na izolované střípky a text vůbec nedrží pohromadě. (Jakmile autor ve druhé půlce flashbacky omezí, hned se příběh stává sevřenější a čtivější).
No a třetím, ne už tak závažným problémem, pro mě byly dialogy, které tu a tam hodně šustily papírem:
„Nemůžu na ni přestat myslet, na tu Elišku. Jestli žije. Kde asi je, co prožívá. To musí být hrozný.“
„Radši na to nemysli. Musíme se soustředit spíš na to, jak jí pomoct. Vzal jsem si práci domů, ještě se na to chci podívat.“
„Já se plánuju hlavně vyspat. Zítra chci obejít spoustu lidí, budu celej den na nohou. Ale ty by sis měl taky odpočinout. Seš takovej pobledlej. A zachmuřenej.“
Chca nechca musím knihu hodnotit jako promarněnou příležitost. Nemohu popřít, že vlastní jádro příběhu má něco do sebe a jeho propojení s patnáct let starým případem dokonce nabízí pěknou řádku dveří k otevření, ale bohužel – díky výše popsaným neobratnostem v celkové koncepci knihy – zůstaly mnohé z oněch dveří uzamčeny.
Takže,,,,,zase peckovice.
Velmi povedené,ostatně jako všechny knihy PANA BŘEZINY.
Baví mě jeho psaní,postavy,které se prolínají z jedné knihy do druhé.Celkově mě jeho tvorba baví a hlídám si kdy mu má vyjít další dílko.Klobouček.
Česká detektivka je nelehký žánr, pod záplavou kvalitní literatury ze severu musí být pro současné autory čím dál tím těžší k českému čtenáři proniknout. Ale Březinovi se to daří zatím u každé knihy, co od něj přečtu. Umí vás vtáhnout do děje tak, že vám stránky ubývají ani nevíte jak a vy se případu snažíte za každou cenu přijít na kloub. Co Březina umí, je napínat čtenáře skoro do samotného konce příběhu a pak ho postavit před úplně jiný závěr než čekal. To se děje i u Nalezení. Marně jsem si říkala, že tomu tentokrát přijdu na kloub, ale to zkrátka nejde. Zase jsem se podívala do slepé uličky :) Napětí, které graduje a twist v ději k závěru, to autorovi opravdu jde.
Baví mě i kombinace dvou vyšetřovatelů - soukromého očka Evy a kriminalisty Tomáše. Postavy spolu ladí a vztah mezi nimi má příjemnou dynamiku.
Konkrétně u Nalezení mě bavilo i zasazení do prostředí české vesničky, venkov obecně mě v českých detektivkách baví. Každému fandovi detektivek, který zatím váhal, doporučuji po Březinovi sáhnout.
Detektiv Tomáš se dostane do svého rodného města a o dovolené tam pomáhá s vyšetřováním, které ho přenese do doby jeho dospívání. Několikrát zažije dost nepřiemné dèja vu, takový trochu návrat do bolestné minulosti.
Březina píše skvěle, je to napínavé a do posledních stran nevíte, jak to dopadne.
Trošku vám závidím, jestli ji máte teprve před sebou
S velkým studem se přiznávám, že tohle bylo mé první seznámení s českou detektivkou.. Ale! Rozhodně nebylo poslední.
Sympaťák detektiv Tomáš Volf a jeho kámoška soukromá vyšetřovatelka Eva Černá se sejdou v Tomášově rodné vesnici Svinov. Řeší se zde totiž zmizení dívky Elišky.. Brzy začnou na povrch vyplouvat okolností, které tento případ spojí s jiným případem, který se odehrál, když byl Tomáš teenager..
Kniha mě opravdu hodně bavila, příjemně se četla a já opravdu smekám před autorem. V klidu se může řadit mezi světové jedničky v krimi
Od strany 141 jsem se začala bát. A to mi vydrželo až do konce.
Kde začít? Tak třeba u malého Tomáše Volfa. Čeká ho prázdninový mód. Jenže když jednoho rána objeví Lucku, respektive tělo, po který se pátrá, musí to nahlásit. A tím začíná dost temné období pro celou vesnici. Pro rodiče, kamarády, rodiče Lucky. Jenže tohle se nedozvídáme hned, jako by tomu tak prostě mělo být a Eva Černá, soukromá vyšetřovatelka mu zavolá a potřebuje někde složit hlavu, protože jede do Svinova. Tomášova rodného města. Ona tam jede řešit zmizení Lukáše a Elišky Šindelářových (prosímvás! já jsem původně Šindelářová, takže si umíte představit prvotní šok).
Od teď až do konce se bude prolínat minulost a současnost. Musí. Tomáš i Eva se připojí z oficiálnímu vyšetřování a Tomáš dostane spis k tomu starému případu. A má možnost se začíst do toho všeho, co zjišťovali tenkrát i na něj. Bylo mu 14.
Na to, že je to český autor se vůbec nedivím, že získal ceny. Byla jsem fakt napnutá od půlky až do konce. Už od půlky!!! U temné hry od A. Maslena byla tak zajímavá až ke konci, tady mě to chytlo brzo. Krásně brzo.
Psaní ich formou s tím, že nám retrospektivně bere na místa, která měl jako kluk rád a o nich vypráví. Dost přímé řeči, dost všeho. Závěr strhující, zimou a nervama jsem se klepala, ale musela jsem to prostě dočíst.
Moc se těším na další, spíš tedy předchozí knihy a budu i nadále vyhlížet další. Už teď se těším.
A bráno Z_te_lepsi_stranky, tak ani 15 let starý případ není důvod to nezkusit vyřešit teď. Zvlášť, když se opakuje ta stejná situace.
Jdu si koupit předešlé 4 díly. Tohle doma prostě chci!!!
Kniha se odehrává ve Svinově a okolí, kde policista Tomáš Volf vyrostl, přijel k rodičům na dovolenou a pomáhá vyšetřit vraždu malého kluka Lukáše a najít pohřešovanou dívku, sestru Lukáše, Elišku. Přidávají se spolu se svou kamarádkou Evou(soukromou vyšetřovatelkou) k vyšetřování k místním policistům.
Popisované prostředí Roklinky a Velkého rybníku se mi moc líbí úplně vidím tu přírodu, lesy, místo kde dávají lišky dobrou noc.
Tomáš a Eva mi sedli. Skvěle se doplňovali. V knize se prolíná současnost a minulost, Tomáš vzpomíná na jiný případ, kdy zmizela jiná dívka a nakonec ji našel mrtvou. Je to jedno z vodítek, jestli s tímhle případem nesouvisí...
Líbí se mi moc, že má kniha hlavu a patu, je napínavá, vyšetřování přirozeně vyplyne, ne že má vyšetřovatel nějaký šestý smysl. Správná česká detektivka a mně se moc líbila.
Já si po dočtení knížky Nalezení od Jiřího Březiny uvědomila, že vlastně nemám oblíbeného autora krimi z Čech! Ze zahraničních autorů miluju Chrise Cartera a nedám na něj dopustit, ale co se týče našich domácích vod, tak jsem až do přečtení této knížky oblíbence neměla. Upřímně se i velmi divím, že jsem na tohoto autora nenarazila dříve, ale jak se říká, lepší pozdě nežli později. V blízké budoucnosti se proto pustím do dalších knih, kterými jsou: Promlčení, Polednice, Vzplanutí a Mizení.
Musím říct, že mi styl ve kterém je kniha napsaná sednul jak ulitý - kratší kapitoly, zajímavý námět a po celou dobu čtení zde nechybí napětí. Na obálce knížky si lze všimnout ocenění dvojnásobného držitele nejlepší české detektivky a já nemůžu jinak než souhlasit.
Tato kniha je už v pořadí pátým dílem ze série Policisty Tomáše Volfa, ale vůbec se nemusíte obávat toho, že byste děj nepochopili aniž byste četli předchozí díla. Pro mne je tento pátý díl prvním setkáním s autorem a absolutně jsem neměla s ničím problém, tudíž knihy na sebe nenavazují a můžete je číst i na přeskáčku.
Knihu tedy hodnotím nadmíru kladně a těším se na další knižní zážitky s tímto autorem.
Po knize Deset malých černoušků od Agathy Christie jsem už po detektivce sahat nechtěla. Jednou se namlsáte a nemáte potřebu si tu chuť kazit. Jenže to jsem ještě neznala příběhy Jiřího Březiny.
Tomáš Volf plánuje dovolenou. Navštívit rodiče, pobýt na chatě, užít si par dní klidu. Jenže pak mu zavolá bývalá kolegyně Eva Černá, která hodlá v místě jeho původního bydliště vyšetřovat zmizení mladé dívky.
Tahle dvojka má za sebou už nejeden případ. Jenže já z toho neznala vůbec nic. Bylo to perfektní! Dvě dějový linky, krátký a čtivý kapitoly, sympatičtí vyšetřovatelé. Bylo to věrohodný, nepřekombinovaný a napínavý.
Rozumějte - já tu knížku jeden den začala číst a druhý ji dočetla. Tváře mi hořely, zamykala jsem se s ní, kde se dalo, jen abych mohla aspoň chvíli číst. Takže JO, takhle dobrý to prostě bylo! A proto hodnotím plným počtem hvězd a rozhodně doporučuji!
Ačkoli detektivní žánr miluju, nechápu, jak je možné, že jsem doteď nečetla žádnou knihu od Jiřího Březiny. Protože právě Nalezení (a věřím, že i ostatní jeho knihy) splňuje všechna má očekávání, která od detektivek mám.
Jedná se i pátý díl série s policistou Tomášem Volfem, ale pro pochopení děje vůbec není nutné znát předchozí příběhy. Je to samozřejmě plus, protože sem tam se nějaká zmínka objevila, ale na zápletku to nemělo žádný vliv.
Děj knihy se odehrává v rodném městě hlavního hrdiny Tomáše, kam taky přijíždí jeho kamarádka Eva. Společně se snaží rozluštit vraždu, která se odehrála před patnácti lety, a je možné, že je spojená se zmizením mladé dívky v současnosti.
Děj se vyvíjí plynule a logicky, vše na sebe hezky navazuje a všechny střípky do sebe postupně zapadají. Hlavní hrdinové jsou velmi autentičtí a působí věrohodně, díky čemuž si je hned oblíbíte.
Myslela jsem si, že vím, kdo všechny zločiny spáchal, ale ten závěr mě opravdu překvapil :)
Nalezení moc doporučuju a jdu si přečíst předchozí knihy!
Kniha mne chytla hned od samého začátku. Krátké kapitoly, jednoduchý styl i jazyk jsou zárukou čtivosti. Autor navíc postavil příběh na reálných a uvěritelných základech. Celý příběh je osvěžen kapitolami z mládí policisty Tomáše Volfa, při kterých mi občas přeběhl mráz po zádech. Jsem ráda, že jsem mohla kouknout Tomášovi "pod pokličku", protože tuhle osobní rovinu policistů mám v detektivkách ráda. Oceňuji, když je vyšetřoval čtenáři přiblížen jako prostý člověk a není to někdo s nadlidskými silami, kdo vyřeší případ formou telepatie a dedukce.
Občas jsem dopředu uhodla další kroky vyšetřovatelů, ale je pravda, že mám už v detektivkách načteno. Prostě jednali systematicky a logicky. Kdo jednal pro mě nelogicky byl pachatel při dopadení. Možná to byla část jeho profilu a je vlastně dobře, že jsem jeho jednání nepochopila, ale já bych klidně uvítala v tomto směru ještě pár stránek navíc.
Celkově hodnotím tento díl na výbornou a upřímně nechápu, jak to, že mě tak dobré knihy, jehož autor již dvakrát získal ocenění za nejlepší českou detektivku, do dnes minuly.
HODNOCENÍ: 90 %
Štítky knihy
sérioví vrazi prázdniny české detektivky a krimi maloměsto
Další povedený díl z české detektivní série Jiřího Březiny . Plusové body dávám za poodhalení minulosti nevšedního vyšetřovatele Tomáše Volfa a za skvělé vykreslení atmosféry, sousedských vztahů a života mládeže na českém maloměstě. Ach ty slunné prázdniny u českých rybníků. Doba malin nezralých, první lásky.....Jenomže zlo číhá. DOPORUČUJI.