Námi to končí
Colleen Hoover
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/545314/bmid_nami-to-konci.jpg
4
3630
3630
Námi to končí / Končí sa to nami série
1. díl >
Nové vydání u příležitosti uvedení celovečerního filmu! Občas právě ten, kdo nás miluje nejvíc, dovede nejvíc ublížit. Lily to neměla v životě vždycky jednoduché. Ušla ale dlouhou cestu a teď žije v Bostonu a rozjíždí vlastní business. K tomu se ještě seznámila s dokonalým a neskutečně přitažlivým neurochirurgem Rylem. Vypadá to, že jí všechno vychází na jedničku. Ryle je do Lily blázen, pronásledují ho ale traumata z minulosti, kvůli kterým se jejich vztah komplikuje. Když se navíc do Lilyina života vrátí její láska z dětství Atlas, všechno, co si tak důkladně budovala, se začíná rozpadat…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , Ikar (ČR)Originální název:
It Ends With Us, 2016
více info...
Přidat komentář
Neskutečně silný příběh, který byl popsán tak, že mám pocit, jako bych ho sama prožila. Už se mi dlouho nestalo, abych si literární postavu takto zamilovala, ale s Lily to šlo samo. Fandila jsem ji, obdivovala, bála se o ni, přemýšlela, co bych jí poradila a doufala, že se rozhodne správně, i když jsem si chvílemi sama nebyla jistá tím, co to vlastně znamená...
Před nedávnem jsem se nacházela ve složitější životní situaci a tato kniha mi byla doporučena se slovy: „Přečti si ji, otevře ti oči.“
Lily neměla jednoduché dětství, nikdy nechápala svou matku… v dospělosti si splnila sen, poznala dokonalého muže… a najednou se dostala do situace, kdy svou matku začala chápat. Lily mi byla moc sympatická, všechny postavy mi naprosto seděly, dokonce i Ryle. Působil jako charismatický a milý chlap, ale to oni většinou takhle působí… pravda je jinde. Nechci být konkrétní, ale téma domácího násilí asi tušíte už z anotace. Víc se o ději rozepisovat nechci. Spoustu vět, odstavců a myšlenek jsem si olepíkovala :)))
Bylo to silné. Hodně silné. A dotýkalo se mě to víc, než si kdo dokáže představit. Cítila jsem u čtení všechny emoce. Ani je nedokážu pořádně popsat. Kniha ve mně bude doznívat ještě hodně dlouho. Na závěr bych chtěla napsat, že se po včerejšku tato kniha dostala na 1. místo nejlepších přečtených knih letošního roku. A myslím, že už ji jen tak žádná nepřekoná. Ale uvidíme.
• Ještě si dovolím jeden výpisek. „Navzdory odporu, který se ve mně proti němu nahromadil, jsem pořád měla srdce plné citů. Nepřestanete někoho milovat jen proto, že vám ublížil. Neubližuje vám jednání jiného člověka, ale láska. Kdyby do toho nebyla zamotaná láska, všechna bolest by se snášela líp.“
Ono to totiž všechno z třetí strany vypadá jednoduše. Když jsem se s něčím podobným setkala v minulosti (netýkalo se to mě), neměla jsem pochopení. Soudila jsem. Absolutně jsem nechápala. „Odejdi“, říkala jsem. Ale jakmile se to začne týkat vás osobně, je to něco úplně jiného. Protože i přesto, že vám někdo ublížil ho máte pořád moc rády. Přesně tak, jak napsala Colleen. Její doslov mě totálně položil. Brečela jsem.
Určitě ve čtení knih od Colleen budu pokračovat. Protože je to jistota, že mě chytí za srdce, zlomí ho. Mám ráda depky, zvláštní.
Krásný dojemný příběh o velké lásce, která ale ne vždy hory přenáší. Příběh o spoustě důležitých rozhodnutí, která člověk činí v průběhu svého života, některá jsou menší, některá větší a proces, který jim předchází není vždy jednoduchý. U mnoha takových rozhodnutí nejde pouze o vyslovení jednoduchých odpovědí typu ano či ne, ale je za nimi mnohá práce, která je vážně zdařile vykreslena i v této knize. Moc se mi líbil měnící se vztah matky a dcery a zejména obměna názoru, který hlavní hrdinka na matku po většinu své lidské existence měla.
O domácím násilí jsem asi před rokem četla knihu Za zdmi a v těchto případech nikdy nejde o lehké čtivo, ale výsledek za to rozhodně stojí. Doporučuji obě knihy !!
Ještě jsem tady chtěla zmínit poznámky autorky na konci textu, při nichž jsem měla husí kůži úplně všude. A taky to, že Colleen skvěle zvládá jak romantiku, tak thriller. V budoucnu se k této talentované autorce hodlám navrátit ;).
Třetí kniha kterou od Coleen čtu a ani tato mě nezklamala, nemám co vytknout:-)
(SPOILER)
Tak to byla emocionální nálož, od začátku do konce. Kniha se mi moc líbila, byla skvělá. Už od začátku jsem hltala každé slovo, to jak se seznámili a jejich "nahé pravdy". Líbilo se mi, jak se daly postupně dohromady. I když mi na Rylem něco od začátku vadilo, zamilovala jsem si ho.
Když pak přišlo první napadení, sama jsem mu (tomu) věřila, že to bylo opravdu jen omyl. Jakmile došlo k dalšímu tak jsem se začala obávat jak to bude pokračovat.
Po tom posledním útoku jak utekla se mi dokonce ulevilo a jen jsem doufala, že se k němu nevrátí. Líbilo se mi jak se kniha dále vyvíjela. Jejich vztah s Rylem, postupné odhalování co bude dál. Konce v porodnici byl doják, to její rozhodnutí a "odůvodnění" proč se tak rozhoduje a co by dělal Ryle bylo perfektní.
Epilog a Atlasem nesměl chybět, doufala sem, že se tam ještě objeví. Jejích konec je podle mě přesně takový, jaký by měl mít. Taky se mi moc líbí, že i přes to všechno má Lily a Rylem pěkný vztah, že tím neovlivní svou dceru.
Přesně jak autorka píše (nebo Lily vypráví), vždy jsem si myslela že jsou ženy slabé a "hloupé", když neodejdou od takového muže. Ale život není jen černobílý. To jak popisovala, že si uvědomuje co udělala a ještě ke všemu s ním byla těhotná, to že ho miluje a zárověň nenávidí, mě dostávalo do kolen.
Budu se opakovat jako někteří přispěvatelé tady, ale... nemám slov. Krásný příběh plný zvratů... emocionální, jak na horské dráze.
Upřímně, knihy od Colleen jsem četla naposled někdy před 6 lety a za tu dobu jsem se jim (ani nevím z jakého důvodu) vyhýbala. Asi možná, že jsem čekala klasický pubertální čtení pro teenagery. Opak je pravdou.
Pokud chcete příběh, který Vás chytne za srdce, chcete si zamilovat hlavní postavy a chcete ho hltat od začátku do konce, tak sáhněte po této knize. Určitě neprohloupíte. 5/5.
"Možná že láska vždycky neopíše celý kruh. Někdy se jen objeví a zase zmizí, tak jako někteří lidé ve vašem životě."
Tak tohle byla emocionální nálož od samého začátku. Nejdřív jsem se smála, potom tuhla hrůzou, poté se opět smála, no a takhle pořád dokola. Děsila jsem se konce, strašně jsem chtěla, ať to nějak dopadne a ono... Je jedna hodina v noci, dočtenou knihu jsem odložila před cca 3 minutami a nevím, jak dlouho mi bude trvat než usnu.
Kniha je krásná, jděte do toho! Opět 10 hvězdiček z 5 :-)
Nemám slov.
Kniha bere dech. Silný příběh.
Od prvního slova jsem nemohla přestat číst. Nešlo to. Vůbec nemám tušení, jestli jsem letos četla lepší knihu, protože tato bude odteď všem silně šlapat na paty.
Moc nemůžu srovnávat, protože do tohoto příběhu dala paní autorka kus sebe. Doslova.
Žádnou knihu s tématem domácího násilí jsem nikdy nečetla a musím říct, že tento počin musí být inspirací pro všechny ženy, které si musely něčím takovým projít nebo procházejí. Nedokážu vyjádřit, jak moc mě toto téma zasáhlo a myslím si, že je velmi dobře, že zrovna tato kniha je takto úspěšná, protože si to zaslouží nejen kvalitou literární ale také tím, že může být určitým záchytným bodem pro všechny, kdo se s tímto musí setkat.
Smekám klobouk dolů Colleen, protože odteď budu příběhy od paní autorky číst s jakýmsi jiným náhledem.
Poznámka autorky na konci mě totálně dostala a velmi obdivuji její sílu.
Colleen je geniální!
Od COH jsem již četla Pravdu nebo lež, která mě sice nenadchla tak moc jako ostatní, ale byla čtivá, měla velmi zajímavou myšlenku a autorka je rozhodně unikát s velkým talentem.
Do téhle knihy jsem se pouštěla s tím, že to bude pecka, protože je to snad nejlépe hodnocená kniha od COH a musím uznat, že jsem se nemýlila. Miluju ten příběh a zápletky. Někdy vám vážně běhá mráz po zádech a máte chuť na některé postavy začít řvát a prohodit je oknem. Chápu proč se kniha nemusela lidem líbit, protože autorka píše velmi specificky, ale když už kniha od COH, tak tahle. Určitě se do budoucna chystám i na další tituly od ní, tak snad mě taky tak mile překvapí.
Velmi zasloužených 5/5.
Páni!!! To byla skvělá kniha. Původně jsem si myslela, že vůbec není pro mou věkovou kategorii určena, že je spíše Young adult, ale nemohla jsem přestat číst. Do konce nevíte, jestli ano, ne, jak... Fandíte všem, říkáte si, já bych to udělala jinak. Ale je tomu opravdu tak? Ať chcete či nechcete, začnete o zmiňované problematice přemýšlet a najednou si nejste jistí, co byste vlastně udělali vy. Jsem nadšená a jdu si vyhledat další knihy autorky. Za mne - jste-li žena jakéhokoliv věku - knihu velice doporučuji.
Neuvěřitelná kniha. Nemohla jsem se od ni odtrhnout. Úplně mě pohltila. Občas jsem myslela na to jestli bych se zachovala tak jako Lily a pak mi došlo že bych se vlastně v její situaci nikdy v životě nechtěla ocitnout, natož myslet na to co bych udělala. Knihu doporučuji už pro to, že člověk alespoň trochu pochopí jak se některé ženy cítí když pořád odpouští a odpouští ...
(SPOILER)
Panečku, to bylo opravdu něco! Pokaždé, když si čtu anotace od této autorky, říkám si, ale tak dám tomu šanci, Hoover ještě nezklamala a opět tomu nebylo jinak. Nevím, jak to dělá, ale každá kniha mě úplně vtáhne do děje a tato nebyla výjimkou.
Všechny postavy jsem si naprosto zamilovala. Moc se mi líbilo zasazení deníků, kde Lili vzpomínala na Atlasa a když se pak objevil v příběhu, byl pro mě jako postava naprosto TOP, takový pan božský :-) Ryleho jsem zpočátku také milovala, ale pak když přišel ten první moment, toho zlého, jsem se jen říkala ne prosím ne. Od té chvíle jsem nevěděla, zda ho mám stále ráda nebo už jen nenávidím. Celý příběh byl krásný, čtivý a zajímavý.
Jediné, co mi trochu místy na příběhu vadilo, bylo jak jsou všichni strašně úspěšní, bohatí a pracují jen tak z nudy.
Námi to končí bylo mým třetím setkáním se s autorkou. Jako první jsem četla její psychothriller Pravda, nebo lež, z jehož konce jsem se vzpamatovávala ještě hodně dlouho a moc vám jej doporučuji, pak někdy kolem Vánoc jsem zhltla Nelituju ničeho, co takhle zpětně hodnotím jako
průměr.
Ale Námi to končí na mě opravdu zapůsobilo a názor se mi nesepisuje vůbec lehce. Jak už je u Colleen zvykem, příběhu bych nemohla upřít čtivý styl psaní, postavy byly výborně vykreslené, jejich psychologie opět na velmi vysoké úrovni, k tomu uvěřitelné situace a dobrá gradace.
Zápletku jsem však uhádla dřív, než bych si přála, přesto jsem se zatajeným dechem sledovala, jak bude příběh uzavřen. A zklamaná jsem nebyla, jen pak paradoxně na mě pak doslov autorky zapůsobil silněji.
A i když moc oceňuji, jak citlivě se Colleen zhostila tématu domácího násilí, mám pocit, že mě nějaká další kniha od ní emočně vyždímá a semele více. Ve srovnání s jinými tituly s podobnou tématikou mě nezasáhla tolik, jak jsem po všech těch nadšených ohlasech a pětihvězdičkových recenzích čekala.
Nicméně #tipnaknihu Námi to končí určitě je.
Nakonec něco mezi 3,5 a 4 hvězdičkami
Ze začátku jsem z knihy byla nadšená a předčila mé očekávání, ale postupem času jsem víc a víc hlavní postavu nechápala i když její odůvodnění byla zřetelná. Prostě když člověk něco takového neprožije, tak se to asi špatně chápe... Nejvíce se mi líbily vzpomínky na Atlase a autorčino vyznání na konci. Nicméně knížka se dobře čte a určitě je to zajímavý příběh s náročným tématem.
Panebože to byla bomba! Neskutečná dávka emocí. Zamilovala jsem si všechny postavy, každá situace sedla jak hrnec na prdel. Neskutečný.. Anotace mne nijak nenadchla, knížku jsem si přečetla na základně hodnocení protože 92% už musí stát za to a taky, že stojí! Kdybych mohla dám 10 hvězdiček. V průběhu knihy zkrátka milujete a nenávidíte Ryleho (nebo jak se to sakra skloňuje :D) jako na horské dráze, Atlase milujte od začátku do konce, a čtete a čtete a netrpělivě čekáte jak tohle celé dopadne. Ani jsem netušila jaké bude mít tento příběh hezké poselství, takže to není jen tak obyčejný příběh.
Knížka je neodložitelná a já jsem jen zklamaná, že konec byl tak malo rozvinut. Chtělo by to pokračování :D Byla to neskutečná jízda a já jsem zvědavá, jeslti tuhle knížku něco trumfne.
P.S. Závidím všem, kteří budou číst knihy Colleen poprvé, ty pocity když čtete jednu z nejlepších knížek, říkáte si, že snad ani nechcete, abyste ji dočetli protože co potom..? A když nad knížkou ještě několik dní uvažujete.. no není to krása? :)
(SPOILER)
„Už nemusíš dál plavat, Lily. Už jsme u břehu.“
Já věděla, že Colleen je famózní spisovatelka a její knihy mě hned zaujmou, ale sakra práce tohle bylo naprosto dech beroucí.
Nikdy jsem nebyla obětí domácího násilí ani nějakého jiného a pevně doufám, že ani nebudu, protože tyhle ženy/muži/děti si procházejí peklem a těžko se z něj dostává ven. A teď plně chápu každou osobu, která si tímhle prošla/prochází. Neskutečně vás obdivuju. Tahle kniha vám otevře oči a ukáže, že ne všechno na tomhle podělaným světě je růžový.
Příběh Lily mě vážně zasáhnul hluboko do srdce a jediné co jsem chtěla, bylo ji pevně obejmout a nikdy nepustit.
Rylea jsem si na začátku knihy zamilovala a co následovalo potom bylo prostě… drsný a smutný. Colleen mě vážně přiměla ho milovat a nenávidět zároveň. Jejich příběh byl zatraceně silný a člověk by nevěřil, jak se všechno z minuty na minutu může tak kolosálně podělat.
Atlase jsem milovala už od prvního dopisu, který Lily adresovala Ellen (kdo četl, tak chápe co tím myslím). Jejich minulost byla stejně silná, jako vztah mezi Lily a Rylem.. Jsem neskutečně ráda, že tu Atlas pro Lily byl a ochraňoval jí.
Oba nesmírně miluju. Lily a Atlas mají moje srdce a já budu doufat, že Colleen pro ně napíše příběh…
Kniha nebyla jenom smutná a silná, ale taky i vtipná. Byly zde světlé chvilky, které vám vykouzlily úsměv na tváři.
Tahle kniha ve mně navždy zůstane uschována.
Než knihu začnete číst, tak se podívejte na TW!!
Moje první kniha od této autorky a i když se zamilovaným románkům docela vyhýbám, tohle mě dostalo. Neskutečně čtivé a ten příběh byl krásný. Na základě toho jsem hned sahala po dalších knihách tento autorky a věřím, že nebudu zklamaná.
Super kniha, bavila mě, děj byl skvělý. Nemám za co odebrat hvězdičku, obal knihy je taky pěkný. Knížka se dobře čte. Hodně mě bavili i ty útržky z deníku
Colleen Hoover jedna z mála ne-li jediná autorka, která ve mě dokáže vyvolat silné pocity, díky jejímu psaní. Nejdřív to byla temná Pravda nebo lež, kde jsem se bála, potom Odvrácená tvář lásky, která mě rozbrečela a tahle kniha? Ta mě dostala úplně na jiném levelu. Pořád jí, tak trochu zpracovávám.
Šla jsem do ní slepě, nevěděla, jsem o čem je a to možná vyvolalo ten šok, když se poprvé stalo, co se stalo. Musím vám říct, že první incident, kdy uběhlo těch 13 sekund. Tu stránku, jsem si musela přečíst 5x za sebou, abych se přesvědčila, že je to pravda. Přišlo mi, jako kdybych dostala fyzickou facku. Určitě doporučuji všem si vyhledat TW, protože to nemusí být kniha pro všechny, ale tohle téma se musí řešit a musí se o něm mluvit.
Samozřejmě autorky poznámka mě dostala snad nejvíc, už chápu proč je to její nejosobnější román.
Vzhůru na další knihu od téhle úžasné autorky!!!
Štítky knihy
láska vzpomínky první láska těhotenství romantika domácí násilí vztahy štěstí psychické problémy vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2018 |  Námi to končí |
| 2016 | Odvrácená tvář lásky |
| 2014 | Bez naděje |
| 2020 | Pravda, nebo lež |
| 2014 | Život jedna báseň |
Něco mi na tom vadilo. Možná až moc erotických scén. Nevím.. a mně by si určitě Ryle tím, že mi řekne, že mě chce šukat, nezískal. Od začátku se mi zdál jako debil. Příběh dobrý, ale kniha Bez naděje se mi líbila o mnohem víc.