Národní opruzení
Karolína Zoe Meixnerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532214/bmid_narodni-opruzeni-65ccc2c65a1fd.png
4
473
473
Národní opruzení série
1. díl >
Detektivka s romantickou zápletkou postavená na událostech českého národního obrození. Vraťte se do časů, kdy byl Neruda ještě kluk, Světlá neměla zábrany, Němcová toužila po lásce a Havlíčkova drzost hýbala dobou. Hranice mezi skutečností a fikcí neexistují. Ožijí před vámi nejen čeští spisovatelé, ale i postavy z jejich románů. Hrdinové chodí temnými pražskými uličkami, kterých jste si možná nikdy nevšimli. Mluví ve větách, které už jste možná četli, ale přikládali jste jim zcela jiný význam. Čeká vás nejzáhadnější detektivní výzva české literární historie. Odhalíte, co je pravda a co ne?... celý text
Přidat komentář
Vzpomínám, jak jsem ve dvanácti četla Počátek mé detektivní dráhy. Byla to slátanina jako Národní opruzení, ale tehdy mě bavila. Prostě divácká adresa je úplně jinde, než na kterou by rád cílil vydavatel - a zjevně i autorka... p.s. Obraz, jak si Němec vyklopí horký čaj do klína a důstojně prohlásí, že "si chce jenom dočíst román", hned tak z hlavy nedostanu. :-D
(SPOILER)
Tak nevím, kdo byl ve větším omylu - já, když jsem knížku koupila do školní knihovny nebo autorka, když se pustila do psaní. Já podlehla pocitu, že se jedná o zpopularizované převyprávění národního obrození. Aby bylo stravitelnější pro současné žáky a studenty. A ono tam z obrození zbylo jen pár hlavních jmen - ta autorka zamíchala, okořenila "kriminální, až hororovou" zápletkou a z této pozoruhodné směsi uplácala cosi, po čem mi zbyla tak akorát pachuť na jazyku. Zpočátku se to celé rozjíždělo ještě zvolna, ale pak už se obrozenci, lehké děvy, démoni a žárlivá vraždící monstra (?!) zmítají v jednom klubku a myslím, že ani sama autorka nevěděla, jak z toho ven. A to jsem teď z údivem zjistila, že už vyšlo i pokračování. No, to už si nepřečtu. Díkybohu aspoň za ty hodiny na obálce.
Čtenářská výzva 2024: 19 - Kniha, která má na obálce hodiny
Kniha je super. Nedokáži úplně
posoudit, zda je vše v životě hrdinů národního obrození vše dle reality, ale kniha mě vytáhla z několika měsíční krize, kdy jsem četla knihy z donucení, abych je dočetla (poctivě od první po poslední stranu). Tato kniha je ale sama o sobě velmi čtivá, ale bohužel závěr se velmi nepovedl. Doporučila bych mladším čtenářům (ale zase ne moc malým, neb je tam vášeň mezi postavami a další situace, které nejsou vhodné jako čtivo pro menší děti).
Knížku jsem četla kvůli knižnímu setkání, zcela nepolíbená autorčinými dalšími aktivitami z oblasti popularizace národního obrození. Přiznám se, že když mi ji knihkupec přinesl ze sekce young adult, trochu se mi orosilo čelo. ALE! To všechno byly jen hloupé předsudky a já jsem z knížky naprosto nadšená. Četla se mi jedna radost, měla zajímavou detektivní zápletku a oživila jsem si školní znalosti, protože mi to nedalo a spoustu věcí jsem si dohledávala, abych se ujistila, že si to ještě pamatuju :-) Bavilo mě hádat (a pak zjišťovat), co byla pravda a co už autorčina fantazie. Po přečtení můžu konstatovat, že jsem se stala milovnicí Havlíčka, děkuju Karolíno!
Knížku jsem si dávkovala po kapitolách hned po přečtení Průvodce literární hysterií, naštěstí jsem si pamatovala občanská jména sester Rottových a věděla, která je která. Ohromně cením, že se to v knize nehemží postavami, ale naopak byli vybráni jen někteří zástupci :) a také velmi obdivuju bravurní způsob využití faktů a fikce. Moc me kniha bavila a těším se na další díl.
Kniha je taková oddechová, akce je ale zaručena, romantická linka mohla být možná o něco více rozepsána, postavy mají skvělý charakter, jenom jsem se nějak nedokázala do atmosféry vžít.
Kniha se mi velice líbila. Úplně jsem ji zhltla a věřím, že osobnosti národního obrození se mi teď budou v hodinách literatury probírat mnohem snáz. Jediné, co mi tam chybí, je na konci nějaké prozrazení toho, do jaké míry to byla pouze fikce a co všechno je na tom skutečnosti. Každopádně si co nejdřív pobřežím pro druhý díl. Všem doporučuji pro přiblížení tohoto období.
Tato kniha už mě zaujala v loňském roce svým názvem. Abych pravdu řekla, očekávala jsem úplně jiný žánr, rozhodně ne čtivý příběh plný zvratů a okořeněný studií sociálních vztahů první poloviny 19. století. Autorka má vybroušený styl, její jazyk působí mladistvě. Čeho si však cením nejvíce, je jazyková vybroušenost. Knihu budu s radostí doporučovat žákům naší školy. Kromě toho bych ji i ráda pořídila do školní knihovny, bude to zajímavé do hodiny literatury, kdy se řeší otázka národního obrození. Autorka otevírá úplně jinou perspektivu pohledu na toto období.
Autorku sleduju na instagramu a baví mě její videa, takže na knížku jsem byla zvědavá a musím říct, že mě to bavilo.
Vzhledem k tomu, že je to taková krátká jednohubka knížku přečtěte opravdu velmi rychle.
Ve škole jsem si příliš autorů a jejich děl bohužel nezamilovala. Měla jsem tu smůlu, že nám při hodinách literatury prozrazovaly děj a zejména závěr knih, takže jsem ztratila o spoustu děl zájem.
Karolínu @cojezoe_ sleduji na Instagramu již pár let a její tvorba mě nesmírně baví. Čím jsem starší, tím víc mě baví i naše česká literatura, proto jsem tento fiktivní příběh s hrdiny, kteří psali naše dějiny, opravdu vítala s otevřenou náručí. Do knihy jsem se pustila formou audioknihy, která byla skvěle namluvená Daliborem Bušem.
Jedná se o krátkou lahůdku, která vás pobaví a zabaví. Kniha nenahrazuje odborné publikace, ale ani si na to nehraje. Naopak. Otevřeně říká co vás čeká. Smyšlená detektivní zápletka není nijak zdlouhavě zpracována, je tam spíše jako doplněk. Takže pokud neholdujete tomuto žánru, nemusíte tuto knihu vynechávat. Hlavní co si z knihy máte odnést je atmosféra doby, a samozřejmě postavy. Nemůžu se dočkat druhého dílu.
Čtení Národního opruzení bych přirovnala k mému půl maratonu. První půlku provází nadšení, energie a drive. To všechno ale od určitého bodu opadá. Zápletka ztrácí na zajímavosti. Stěží držím motivaci dorazit do cíle. Když tam přeci jen dorazím, jsem ráda, že už to mám za sebou. Jelikož mě běhání baví a sarkastický styl psaní K. Z. Meixnerové taky, do dalšího půl maratonu se pustím zase, jen co si trochu odpočinu.
Kniha mě velmi bavila od začátku do konce,čekala jsem,ale více milostných eskapád mezi Němcovou a Borovským. Nebeský se tam ani neobjevil,jen byl zmíněn. Zajímalo by mě,zda doopravdy Borovský byl nepřítelem Tyla. A zda Neruda doopravdy vyváděl takové hlouposti. Chybu to nemělo,musela jsem se opravdu smát. Jen teda Borovský záletař,to mi bylo trochu proti srsti,ale asi to k němu patří,projevil se,ale jako dobrý kamarád a novinář,co se nebojí prosadit si svou. Konec záhady mě teda dostal,to jsem opravdu nečekala.V podstatě bez žádných informací bychom se moc z této knihy nedozvěděli,co je realita,ale autorka umí zaujmout.
Kniha je jakousi lehkou detektivkou, kde jako postavy vystupují některé osobnosti českého národního obrození. Nečekejte, že by tato kniha vynahradila učebnici literatury - původně jsem čekala, že kniha bude trochu více zpracovávat nějakou stravitelnější formou školní učivo. Co ale kniha zvládla dobře je vykreslení atmosféry dané doby a také dala těm původně nic neříkajícím jménům v učebnicích lidský rozměr - u maturity toho z knihy pravděpodobně použijete velmi málo, ale věřím, že to může pomoci vzbudit aspoň trochu zájem o dané autory i samotné historické období. Já už mám maturitu dávno za sebou a národní obrození pro mě tehdy opravdu zajímavé nebylo. Ke konci této knihy mě ale samotnou zajímalo (tak jsem i trochu googlila), kdo jsou vlastně ty zmiňované sestry Rottovy a jestli se postavy, které se znají v románu znali opravdu i ve skutečnosti. Tento zájem se u mě objevil ale až ke konci knihy, kdy jsem se začala v postavách a jejich úloze v příběhu lépe orientovat. Ve finále tedy kniha zřejmě plně splnila svůj účel a vlastně jsem celkem ráda, že jsem si ji přetla (resp. poslechla) a kdo ví, možná že si jednou přečtu i něco od samotných klasiků, které mi kniha v tomto nenáročném příběhu přiblížila. Co se týká samotného příběhu zpracovaného v knize - ten mě nijak zvlášť neoslovil, samotný závěr byl vyloženě teatrální, ale beru to tak, že příběh sám o sobě je tam jen jakousi kulisou.
Autorku znám díky jejím videím právě o Němcové, Havlíčkovi a spol. Navíc jsem se teď oba semestry ve škole věnovala české literatuře 19. století, tudíž jsem o nich spoustu věděla. A proto jsem se na knížku moc těšila už od jejího vydání. Bohužel, po dočtení jsem velmi zklamaná. Bylo to celé takové nemastné, neslané. Už od začátku jsem měla problém se stylem psaní a četla jsem tak strašně pomalu. Ani jedna z dějových linek mě nezaujala a hodněkrát mi přišlo, že čtu o ničem. Do druhého dílu se asi nepustím.
Kniha se mi velmi líbila, přečetla jsem ji takřka na jeden zátah. Období národního obrození mám moc ráda, takže jsem toto téma velmi uvítala. Smyšlená detektivní zápletka byla super. Těším se na druhý díl :-)
První polovina knihy se mi moc líbila, vykreslení hlavních postav bylo perfektní, pak to ale začalo být zbytečně uspěchané. Hlavně od detektivní zápletky jsem čekala víc, mohla být víc rozvinutá.
Příběh a rozuzlení mě celkem bavilo ... I že v příběhu jsou zachovány jména historických osobností ... na to, že detektivní příběhy moc nemusím, mě tento z prostředí Prahy mile překvapil a určitě se pustím do dalšího dílu...
Zápletka je vtipná, příběh samotnej mě bavil, ale rušilo mě, jak je to napsaný, stylistika je taková nějaká neobratná. Od autorky mám radši její videa na sítích, kde si „hraje na obrozence“ a to jí fakt jde. Tahle knížka, kde rozvinula detektivní příběh s Havlíčkem, Němcovou, Světlou a mnohými dalšími, které jsem už od dob studia oboru zapomněla, je za mě na tři hvězdy. Plánuju zkusit i druhý díl.
Nechala jsem se zlákat obálkou a povykem, všeobecné nadšení nesdílím. Obsahově se jedná o cosi mezi Scooby-Doo a Stopami hrůzy, to mi nikterak nevadí, ale myslela bych si, že reálie se dají pohlídat.
Sestry Rottovy si, myslím, opravdu nemohly číst harlekýnky (i termín 'červená knihovna' se používá až od 30.-40. let 20. století), Borovský o Němcové dozajista přemýšlel v jiných termínech, než že je to 'femme fatale' (termín, který se v angličtině začal používat v posledních dvaceti letech 19. století, v češtině nejspíš ještě později) a obrozenci, kterým ležel na srdci osud jazyka českého, by z úst nevypustili líné věty jako 'to je ale pitomost'. A proč je naznačována dětská láska mezi Nerudou a Žofií Rottovou, pokud je mi známo, tak byl Neruda zainteresován jen vůči starší Johanně?
Nejen při čtení mi na mysli vytanula otázka, co by asi obrozenci říkali, kdyby byli svědky dnešní běžné české mluvy. Národní opruzení je prosto všudypřítomných vulgarit, ale to je hodně nízká laťka.
Štítky knihy
Jan Neruda, 1834-1891 historie zábavně české detektivky a krimi české národní obrození Karolina Světlá, 1853-1912 Božena Němcová, 1820-1862
Autorovy další knížky
| 2023 |  Národní opruzení |
| 2022 |  Průvodce literární hysterií 19. století |
| 2024 | Národní opruzení 2: Tajemství trnové koruny |
Jak se národní obrození oprudilo? Myslím, že tuším, protože po dočtení mám podobný pocit.
Mohla to být tak dobrá kniha, čtenář dostal peprné špičkování českých obrozenců, zakázanou lásku, esenci doby.
Krása tkvěla až do půlky knihy v její jednoduchosti, jenže autorka chtěla epickou zápletku s ještě dramatičtějším vyvrcholením, ale vzala to za špatný konec. Všechno bylo překombinované, postavy se staly plochými a ty jejich citečky ještě víc. Všechno se začalo svažovat k honbě za vrahem, jenže světe div se konec nedával smysl, tak jako spousta scén. (Nejvíc ulítlý okamžik je ovšem, když Havlíček strčí palici pod gilotinu a myslí si, že se o jeho krk snad ostří zastaví a jeho milenku to zachrání)
Druhému dílů ale dám šanci, protože i tato nezdařená věc měla nakročeno k potenciálu, který možná autorka u druhého dílu vykřesá.