Nekonečná, téměř průzračná modř
Rjú Murakami
Oceňovaná próza japonské literární hvězdy Rjú Murakamiho popisuje život mládeže v japonském městečku ovlivněném přilehlou americkou základnou. V knize najdete sex, drogy a rokenrol po japonsku. Samotný příběh je ponurý, nihilistický, obsahuje řadu násilných scén, popis předávkování drogami i sebevraždy a vyjadřuje celkovou deziluzi mladé generace. Za tuto knihu Murakami obdržel v roce 1976 jak cenu v literární soutěži časopisu Gunzó pro nové autory, tak i prestižní literární cenu Akutagawa šó.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , ArgoOriginální název:
Kagirinaku tómei ni čikai burú, 1976
více info...
Přidat komentář
Jedna z mála knih, kterou jsem nedokázal přečíst až do konce a i ta polovina, kterou jsem zvládl, mi dala zabrat. Ne pro její syrovost, (na tu jsem od Murakamiho zvyklý z jeho Polévky Miso i Čar), ale pro tu nudu, která čiší z každé stránky. Naturalistické pojetí není vždy tím, co bezpodmínečně dělá knihu čtivou a v této knize prakticky o nic jiného nejde. Téměř žádná přítomnost jakéhokoliv děje, postavy, které mi byly protivné a bezmezný pocit ztráty času čtením něčeho, co jsem četl již mnohokrát, ale daleko lépe. Tuto knihu nebudu hodnotit.
Nekonečná, téměř průzračná modř a Rjú Murakami. Od názvu až po příjmení autora jsem si říkal, zda se mi naskytne tak skvělá doba několika stránek, kterou mi už podává delší čas Haruki Murakami. Omyl. Naskytla se mi kniha a styl psaní, který jsem od japonského autora nečekal. Syrovost a šedá ponurost, která je zde vepsána mi otevřela oči. Od první stránky se nedočteme o ničem jiném než o heroinu, zvratkách a šoustačkách. Hlubokou myšlenku tu nenajdeme, ale jak se kniha blíží ke konci, zanechává v nás divnou nostalgii. Zde je opravdu nastíněna doba zážitků, kterou si autor musel projít, a za pomocí těchto 132 stránek na nás poslal pořádně omamnou dávku vzpomínek, kterou prožijeme s ním. Pro mne veliké překvapení.
Nemyslím si, že kniha, která je postavena na obrazech nasilí, sodomie a popisu všech možných drog
a jejich "nájezdů", je něčím vyjímečná. Děj je plytký až běda, celé je to napsáno syrově, aby
se to četlo víc cool, než to doopravdy je. Pro mě osobně to je příliš prvoplánová četba, se záměrem
se zalíbit čtenáři explicitními výjevy násilí a sexu. A k tomu všemu mi to celé připomínalo knihu Nicka Cavea
Smrt Zajdy Munroa, kterou mám mnohem radši.
Je to HODNĚ drsné, bez příkras a bez jakéhokoliv nadhledu, syrová skutečnost, do které jste prostřednictvím Murakamiho velmi sugestivního a strhujícího stylu zataženi a všechen ten hnus a špatný pocit a deprese vám zalézají v průběhu čtení až do morku kostí. Nutno podotknout, že jsem se opravdu cítila dost pod psa, během četby.
Ale na druhou stranu mi tentokrát chyběl ucelenější příběh, začátek, konec, nebo pointa.
Ani Murakamiho první kniha mě nedokázala zklamat. Tak syrové, nechutné, detailní scény jsem v žádné jeho jiné knize nečetla. Jsem dosti odolná povaha a přece jsem se při některých scénách otřásala zhnusením. Je skvělé, když kniha dokáže zapůsobit i na vaše nejniternější touhy, fobie, úchylky a tady se to povedlo dokonale. Výborné!
Naturalisticky napsané porno šesti japonských feťáků. Kde se v Murakamim při jeho debutu vzala ta syrovost? To musel prožít. A my následně s ním. Fuj. Výborné.
Opět skvělý Rjú Murakami. Autorova prvotina mi připadá, podobně jako Palahniukovy Neviditelné nestvůry, o poznání drsnější a otevřenější než jeho pozdější knihy. Vše od tripů po hromadné sexuální scény je tak výborně popsané, že máte pocit, že jste tam byli a že jste to také prožili, jakkoliv je to šílené.
Autorovy další knížky
2008 | V polévce miso |
2009 | Čáry |
2011 | Nekonečná, téměř průzračná modř |
2012 | Piercing |
Nemám nic proti sexu v knížkách, nic proti knížkám o narkomanech, nic proti knížkám o mládeži. Ale... čeho je moc toho je příliš. Tohlecto bylo opravdu jen o tomto, děj veskrze žádný, zkrátka celkem nuda. Opravdu mě nebaví číst o nymfomankách a o tom jak š.kaj černoši s Asiatkama, Asiati s černoškama, černoši s Asiaty,... Nebaví mě dlouhé popisy o tom, co vidí najednou člověk na drogách za obyčejnými věcmi... Ani mě nebaví číst o hulvátech a ztroskotancích, kteří si vyskakují na kohokoli kdo se jim jen trochu znelíbí. Japonská literatura mě baví, Rjú Murakami mě zatím také bavil, ale třetí kniha, kterou jsem od něj četla mě stručně řečeno zklamala.