Němý křik
Angela Marsons
Případy Kim Stoneové / D.I. Kim Stone série
< 1. díl >
Případy Kim Stoneové #1 Pět postav stojí u mělkého hrobu. Jeden po druhém se vystřídali při jeho kopání. Jáma pro dospělého by zabrala víc času. Zmařili nevinný život, ale uzavřeli smlouvu a zpečetili ji krví Po letech se středoanglické Black Country ocitá v šoku – nejprve je nalezena brutálně zabitá ředitelka místní chlapecké školy, následuje objev lidských ostatků u bývalého dětského domova. A další hrůzné zločiny Inspektorka Kim Stoneová si záhy uvědomí, že hledá někoho, jehož vražedná pouť trvá už desetiletí. Že ho musí dopadnout, než znovu udeří. A že se musí vyrovnat s vlastními démony z minulosti, protože jinak už může být pozdě. Protože ani ta nejtemnější tajemství nezůstanou pohřbená navždy... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Pro ženy
Vydáno: 2020 , TémbrOriginální název:
Silent Scream, 2015
Interpreti: Jitka Ježková
více info...
Přidat komentář
Kniha sa mi páčila a určite ju odporúčam... Kim Stoneova aj napriek neľahkej minulosti a vlastným demonom je sympatická a čitateľ si ju veľmi rýchlo oblubi... Obľúbila som si aj jej kolegu Bryanta... Rozhodne to s Kim nemá ľahké ???? príbeh bol veľmi zaujímavý a napínavy... Zároveň na zamyslenie, nič nemusi byť také ako sa na prvý pohľad javi????
Jako první jsem přečetl 8. díl a nyní se pustil do dílu prvního. Teď je mým úkolem přispět do pestré voničky komentářů ke knize. Vzhledem k jejich počtu (momentálně 537) a navíc, má-li kniha 1 704 hodnocení je to již vlastně takřka nadbytečné. Snad jen dvě myšlenky. Dost komentářů se týká nesympatické vyšetřovatelky, která jedná jako chlap. Možná, pokud byste si přečetli životopis AM, tak pochopíte, proč zvolila takovou náturu. A na závěr se spoilerem (!) dodávám, že vraždit pomocí obsahu láhve Johnnie Walker Blue, to je fakt nářez.
I kdyz neni hlavni postava Kim Stoneova prvoplanove sympaticka postava, cloveka si nakonec ziska svym pragmatickym pristupem a chladnokrevnym postupem. Autorka vykresluje kriminalni pripad bez zbytecnych nadsazek. Dej ma cistou linii, nechybi napinave pasaze.
Kniha se mi líbila, akorát mi přišlo, že závěr byl docela urychlený. Představovala bych si, že tam bude více vysvětleno, jak detektiv Kim našla toho padoucha.
Na prvotinu zatraceně dobré počtení!
Hlavní hrdinka není sympaťanda od prvního řádku, ale o to víc jsem si ji zamilovala, ta její přirozenost mi sedla. Popichování s kolegou Bryantem mě taky bavilo.
Příběh postupně gradoval, kniha si držela svižné tempo, o napětí nebyla nouze... jo, mně se to líbilo. Včetně obálky :)
Ze startu jsem měl obavy jestli knihu vůbec dočtu, hlavní postava mi těžce nesedla. Nakonec jsem rád, že jsem dočetl - dějově super a určitě se pustím i do dalších dílů série ALE pokud bude Kim i nadále v dalších dílech na každé třetí stránce obracet oči k nebi (proč?!) tak spolu budeme mít asi problém :)
Pozor, komentář obsahuje spoilery!!!!
Autorka natlačila do této knihy takové množství žánrových klišé, že nikdo kdo už v životě pár detektivek přečetl, nemůže být závěrečným 'šokujícím' odhalením překvapen. A když mluvím o žánru mám tím na mysli moderní britskou detektivku. Takže se dočkáme emancipované vyšetřovatelky drsňačky co přes den potírá zločin a po večerech opravuje motorku. Nadřízeného, který ji neustále dusí, ale vlastně je to správňák a má pro ni docela pochopení. Podřízených, kteří ji nestále ujišťují tom jak je správná i když trochu svérázná. Dvojčat nedvojčat, které z nějakého důvodu musí teďka být snad v každé správné moderní detektivce. A vraha, který se z nějakého důvodu potlouká po místě činu právě v době kdy tam policie vyšetřuje jeho dávné zločiny a přesně v době, kdy se tam naše vyšetřovatelka vydá hledat zubní protézu o které je z ne zcela jasného důvodu skálopevně přesvědčena, že tam někde musí být i po těch deseti nebo kolika letech.
Samozřejmě nemohla chybět trocha amnézie, nějaké to postižené dítě, které zachrání situaci v poslední chvíli, ubohá štěňátka, patolog mluvící v hádankách, politik, kterému se vyšetřování nelíbí a silná traumata z dětství hlavní hrdinky. Aby toho nebylo málo, tak jsou zde vrazi dva, ale oba dva člověk odhalí prakticky okamžitě jak se s nimi hlavní hrdinka setká, protože autorka si nedala moc práce s tím čtenáře trošku zmást a potrápit, takže většinu knihy člověk čte jenom aby se dozvěděl jestli to na konci opravdu bylo tak jak si myslel.
Takže slabé dvě hvězdičky.
Možná trochu spoiler? Autorka posbírala kupu detektivkářských klišé: drsná policistka – motorkářka s temnou minulostí, její problémy s nadřízenými, podřízení chlapi ji uznávají, krutost v dětském domově, postižené dítě, hra na city, hnusný politik, sama v noci v opuštěné budově, vybitý telefon, zásah na poslední chvíli, a určitě jsem na něco zapomněl. Navíc mi nesedl překlad. Vše je zabaleno do přiměřeně čtivého a napínavého balíčku, většinou čtenářů vysoce hodnoceného. Třemi hvězdami trochu pokazím průměr.
65 % (1668 hodnotících s průměrem 86 %).
…
„Ty prohnaná malá děvko…“ Kim se otočila a šla pryč.
„Padly jste si do noty, šéfko?“
„Jsme teď nejlepší kamarádky…“
Tato kniha (a další ze série) se "podezřele" často objevovala s vysokým hodnocením v komentářích mých oblíbených uživatelů. Tak jsem ji zkusila a musím vám, knižní přátelé, vyjádřit díky. Kim Stoneová si mě získala a autorčin styl vyprávění mě moc bavil.
Tak jsem to prošvihla - možná proto, že jsem četla jako o závod.
Nějak jsem nepostřehla kostrbatost překladu (asi to byla pořád lahůdka ve srovnání s mou předešlou detektivkou, Motýlem, a tamními věčnými překlepy a vazebnými chybami), ale především jsem úplně ignorovala, jak d.i. Kim neustále zvedala oči k nebi! Až když jsem hledala s. 332, ze které plánuju ocitovat odstavec, našla jsem větu:
"Bryant zvedl oči k nebi a a zaúpěl. "
Fakt to tam bylo, a kupodivu to neprovedla Kim, ale ten její prímový kolega, no toto!?!
Ale teď vážně: jen pročíst všechny komentáře mi dalo zabrat. Podepsala bych se pod ty, jejichž autory jsou DK197, trudoš, TaLu, Lenka.Vílka a metrolog (skripta z patologie, to fakt sedlo).
I oni si totiž všímali možná více než detektivního příběhu i příšerného faktického stavu věcí. (A já dodávám: v tak civilizované zemi, jakou by Velká Británie 21.století měla být - je to jen fikce, anebo se blíží realitě?) To by mě zajímalo mnohem víc než oči obrácené k nebi. A podobně jako trudoš přemýšlím: ne, jedna taková děsivá smrt by čtenářů zmlsaným dnešními thrillery určitě nestačila. Jen houšť a větší kapky, znáte to.
Pokud jde o vyšetřovatelku samotnou - Kim se řadí k těm životem těžce zkoušeným detektivům, které moc nemusím (proto jsem třeba skončila s Karin Slaughter, resp. Willem Trentem), ale právě díky střídmému stylu A. Marsons to ještě zvládám - pravda, mám za sebou zatím jen dva díly.
"Bryant věřil, že mravní kodex má člověk vrytý do vědomí už od narození. Že jde o genetiku, stejně jako v případě barvy očí či výšky. Kim věděla, že tak to není. Mít svědomí se dá naučit. Stačí se řídit dobrými příklady a následováníhodnými vzory. Rozdíl mezi dobrem a zlem se vtiskne do mysli během života, není v ní odjakživa."
Hrozně dlouho jsem chodila v knihkupectví kolem knih od Angely. Vždy mě zaujala titulní strana, nikdy jsem si však knihu nekoupila, nevěděla jsem, který díl je první, zda na sebe navazují, neměla žádné doporučení, že stojí za koupi atd.. Až jsem jednou hrozně dlouho vybírala thriller/krimi a vygooglila si ji a zjistila, že všechny knihy mají výborné hodnocení, a tak bylo vybráno a zakoupen první díl. Kniha nabízí celkem zajímavou zápletku, jde o detektivku, nemusíte se tedy bát, že tady budou nechutné hektolitry krve a přemíra nechutností, brutalit a vražd. Hlavní hrdinkou -detektivem je žena, která je pořádne svérázná a drsná, chvilku mi trvalo, než jsem si na ni zvykla, sympoška to teda na první dobrou není, trošku mi tam chybí víc humoru nebo sem tam nějaký vtípek. Kniha plyne rychle, žádné hluché místa apod. Napětí v knize je také dost, do posledních stran jsem neveděla, kdo co udělal, nějaké tipy tam sice byly, ale závěr překvapil. Závěrem knihu hodnotím jako velmi dobrou a určitě sáhnu po dalším dílu a budu se těšit na další příběh s Kim.
Chvílemi jsem se ztrácela některé pasáže jsou zbytečně zdlouhavé, ale jinak moc hezký, už si přečtu další.
Po celou dobu čtení jsem byla natěšená na konec, který mě trochu zklamal. Kniha se četla výborně, žádná hluchá místa, děj se odvíjel pěkně a rychle, ale ten konec.......
Knihu jsem dočetla silou vůle...s přestávkami, děj rozvláčný, táhlý, osob jak figur na orloji...akčnost 0...část kapitol jsem přeskočila vzhledem k nudě, a ani to nemělo na celý děj vliv...bohužel již další knihu od této spisovatelky NE!
Konečně se mi tato kniha dostala do rukou a jsem moc ráda! Němý křik je velmi solidní detektivkou, která hezky plyne před očima. Nechybí zde akce, zvraty a také děsivá tajemství, která je nutno rozplést. Pokud máte rádi detektivky, které se zaměřují hlavně na vyšetřování, tady si přijdete na své.
Hlavní vyšetřovatelka Kim mi přišla celkem sympatická a bavil mne i její pracovně-přátelský vztah s jejím kolegou Bryantem, se kterým se pošťuchovala, což dodávalo knize docela šťávu. Kim sama o sobě je docela svéráznou postavou, která je drsná, poněkud přidrzlá, dost suverénní a nebere si často servítky. Její nátura mi celkem sedla. Akorát mi přišlo, že je Kim zároveň místy až moc zbrklá a příliš impulzivní. Trochu jsem se pozastavovala i nad tím, jakým způsobem Kim přichází k některým rozhodnutím - dělá rozhodnutí na základě nějakých svých dedukcí, které si poskládala z indicií, co vypátrala. Ale čtenářům tyto dedukce nejsou úplně vysvětleny (nebo nejsou vysvětleny dostatečně), takže to občas trochu působí, jakože si některé spojitosti Kim cucá z prstu.
Ale celkově mne tato kniha bavila. Byla čtivá, svižná a pointu jsem odhadla jen částečně, takže mne to ke konci i překvapilo. Zasloužené 4 hvězdy a určitě zkusím i další díly série. Němý křik mohu určitě doporučit.
Knihu jsem přečetla na doporučení a musím říct že mě nadchla. Určitě musím přečíst všechny knihy od autorky
Štítky knihy
vraždy anglická literatura zneužívání sérioví vrazi dětské domovy krimi
Autorovy další knížky
2016 | Němý křik |
2017 | Tichá modlitba |
2016 | Ďábelské hry |
2017 | Otevřený hrob |
2019 | Skryté karty |
Jako první jsem od autorky četla její třetí knihu z této série "Tichá modlitba" a zamilovala jsem se tak, ze jsem musela sáhnout i po další autorčině knížce a byla jsem naprosto nadšená. I když hlavní hrdinka není zrovna člověk, se kterým bych si šla sednout na kávu, oblíbila jsem si ji a její ráznou povahu. Knizku jsem přečetla během chvíle. Libilo se mi, jak se vedle hlavního případu řeší i minulost hlavní hrdinky, která je opravdu tragická. Skvělý případ, překvapující konec. Utvrdilo mě to v mé lásce k této sérii. Mám doma všechny dosud přeložené knihy a těším se, až je všechny přečtu.