Nepouštěj se mé ruky
Michel Bussi
Slunce, palmy, tyrkysové vody oceánu, ostrov Réunion a mladý pár s šestiletou dcerou na dokonalé dovolené. Ta se ale brzy promění v noční můru, když Liane zničehonic zmizí a nechá za sebou jen rozházený pokoj. Její manžel Martial nejprve spolupracuje s policií, ale pak se i s dcerou dává na útěk. Z truchlícího partnera se náhle stává hlavní podezřelý a hon na domnělého vraha a únosce dcery začíná. Další román druhého nejprodávanějšího autora současnosti, jehož romány byly přeloženy do 35 jazyků a dohromady získaly přes 40 literárních ocenění!... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2018 , MottoOriginální název:
Ne lâche pas ma main, 2014
více info...
Přidat komentář
Bylo to pro mě milé překvapení. Vyšetřování zmizení mladé ženy z hotelu během dovolené na ostrově jasně ukazuje na jejího manžela. Ten, i když zpočátku spolupracuje s policii, náhle vezme dceru a začne utíkat a schovávat se. To co v úvodu vypadá jako jasný případ, se postupně zamotává, takže jsem si do poslední chvíle nebyla jistá, kdo za vším doopravdy stojí.
Jednou za čas sáhnu po knize od tohoto autora a vždy jsem spokojený. Za mě spokojenost, ale něco málo k plnému počtu hvězdiček mi u této knihy chybělo.
Vcelku exotický příběh z ostrova Reunion je rovněž i dosti napínavý, vždyť se jedná o mnohé vraždy a jiná neštěstí. Styl vyprávění, plný všelijakých odboček a opakování mi však příliš nesedl. Rovněž hluboké sondy do duší všech možných hybatelů děje vše jenom zamlžovaly a komplikovaly. Celkově vysoká úroveň, na kterou nemám.
Ten příběh mi přijde trošku nevyvážený, většinu knihy jsem se nutila číst dál a pak mě chvíli bavila. Oceňuji postavu hlavního hrdiny a jeho vytrvalost.
Nemela jsem velka ocekavani a tak jsem ani nebyla zklamana. Naopak, docela se mi libil styl psani autora. Jako nenarocnou cetbu na dovolenou muzu doporucit.
Trošku to trvalo, než mě to začalo bavit, ale jsem ráda, že jsem neodložila. Ke konci se to pěkně rozjelo .. V těch postavách na začátku jsem se trochu ztrácela a i během čtení jsem si říkala, jestli tam měly nějaký význam, protože jsem chvílemi musela přemýšlet, koho to vlastně vyslýchají. Ale v hlavních postavách zmatek nebyl a pak to mělo spád. Za mě dobrý.
Povedená a zajímavá detektivka.
Tentokrát je tématem touha po pomstě, která zamotá hlavu takřka všem na ostrově.
Svižný děj plný zvratů, postavy nejsou nijak nepříjemné. Použití dialogů, místy vtipných, ještě více připoutá čtenáře, stejně tak i zajímavé popisy ostrova a povah obyvatel.
Michel Bussi si právem vysloužil post na místě mých oblíbených autorů.
Dobrá kniha,bylo jasné že hlavní podezřelý není pachatel a v poslední třetině jsem uhodl kdo jím je.To se mi stává málokdy.
Kniha nebyla špatná, zajímavý děj plný zvratů. Ze začátku jsem se trochu ztrácela, v půlce jsem měla chvíle, kdy mě kniha spíše nudila, ale ke konci už jsem se nemohla odtrhnout.
Z této knihy jsem po jejím přečtení stále v rozpacích. Není to vyloženě špatná kniha, ale ani dobrá. Má pár hodně dobrých a napínavých momentů, ale bohužel má také více než dost utahaných a nudných pasáží, které celou knihu dost sráží. Námět sám o sobě je dost dobrý, nicméně autorův styl zase celou knihu posouvá o několik hodnocení dolů. Ve finále mne už vlastně ani nezajímalo, kdo, proč, kvůli čemu.....ale, proboha, už bude konec?
Své čtenáře si kniha bezesporu najde, záleží na tom, co od knihy kdo očekává. Já očekávala víc, než mi zdaleka mohla nabídnout.
Děj příběhu se mi líbil, ale bylo tu až moc věcí, co mi vadily a místy to bylo přehnané. Konec byl skvělý a i díky němu bych dala knize 3,5.
Michael Bussi opět nezklamal. Thriller plný zvratů, kde nic a nikdo není takové, jak se jeví. A rozuzlení zápletky se dočkáte až na posledních stránkách. Doporučuji si přečíst
Příběh plný zvratů, lásky, nenávisti, touhy po pomstě, vytrvalosti. Opět kniha, která se četla jedním dechem.
Knížka se mi četla moc pěkně. Sice jména postav jsou neobvyklá, ale nepletla se mi ????. (Jsem zvyklá spíš na anglická jména). Postupné odkrývání pravdy se mi moc líbilo, děj měl spád.
Autora mám moc ráda, hlavně jeho lekníny. Tato kniha mi přišla slabší, neříkám, že je špatná, ale tak nějak jsem čekala něco wau a to se tentokrát nedostavilo. Ale určitě doporučuji, autor je zářivou hvězdou ve svém oboru.
Tahle knížka mi ale dala. Celou dobu jsem uvažovala, jestli mám jít spát anebo ji dočíst. Je 1:36, co myslíte, že vyhrálo?
Ze začátku jsem si nebyla moc jistá, jestli se příběhu podaří mě vtáhnout do děje, ale nakonec jsem hltala každé slovo. Měla jsem strach, husí kůži a občas se i pousmála. Dobrá knížka. Dostává ode mě lepší tři hvězdičky a já teď konečně můžu jít v klidu spát, dokud se zase nepustím do čtení něčeho temnějšího.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2017 | Černé lekníny |
2016 | Vážka |
2016 | Maminka neříká pravdu |
2018 | Nepouštěj se mé ruky |
2018 | Nikdy nezapomenu |
Na začátku bylo vše naprosto jasné. Později se začal příběh rozvíjet a všechno bylo jinak.
Knihy od Bussiho jsou jiné, ale moc pěkně a napínavě napsané.