Nevítaný host
Shari Lapena
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537574/bmid_nevitany-host-66325175cbb27.jpg
4
3025
3025
Do odlehlého venkovského hotelu přijíždí na zimní víkend několik hostů: Gwen a její kamarádka Riley, páry Ian a Lauren, Matthew a Dana, Beverly a Henry, proslulý obhájce David a staropanenská spisovatelka Candice. Poté co dorazí, udeří sněhová bouře, která odstřihne hotel od elektřiny i veškerého kontaktu s vnějším světem. A hned první noc dojde k tragické nehodě: Dana spadne ze schodů a zabije se. Byl to ale nezaviněný pád? Atmosféra houstne, baterie mobilů se pomalu vybíjejí a nedůvěra mezi hosty přechází v paranoiu – další smrt na sebe totiž nenechá dlouho čekat, a tentokrát už je to nepochybně vražda… ?Inspirace klasickými detektivkami, plíživé sílící napětí a hororové vyústění – Shari Lapena ani tentokrát neušetří čtenáře šokujícího odhalení, stejně nečekaného, jaký přinesly závěrečné zvraty v jejích předchozích psychothrillerech Manželé odvedle a Někdo cizí v domě.... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno:
2019
,
Témbr
Originální název:
An Unwanted Guest, 2018
Interpreti: Martina Hudečková , Libor Hruška
více info...
Přidat komentář
Autorku mám ráda,ale tohle je dle mě zatím nejhorší dílo které jsem od ní četla.Neříkám,že je to uplná tragédie,ale čekala jsem víc :)
Knížka má neuvěřitelný spád, ani chvilku jsem se nenudila. Žádné hluché místo. Knihy od Shari Lapena mám moc ráda a vždy si je užiju.
Skupina hostů se ubytuje v odlehlém hotelu, kde je bez elektřiny a signálu uvězní sněhová bouře. Když druhý den ráno najdou mrtvolu, myslí si, že šlo o nehodu. Když však brzy najdou dalšího mrtvého hosta, je jim jasné, že je v hotelu vrah. Je to někdo z nich? Nebo je v hotelu ještě někdo o kom neví?
Konec byl překvapivý. Vraha jsem netušila a čtení jsem si opravdu užila.
Neoriginální, příliš jednoduché a navíc bez toho, aby si čtenář podle nějakých náznaků a indicií mohl ve svých myšlenkách tvořit vlastní detektivní pátrání. Vraha jsem sice neodhalila, přesto mi odhalení bylo tak nějak jedno. Vysvětlení sice uspokojivé, ale žádný aha moment to nebyl. Celkově takové nemastné, neslané. V paměti nezůstane.
Jak naočkované Agathou, jen jich víc přežilo.
Hotel na horské samotě, pustina, mráz, tma, výpadek elektřiny, nedosažitelná wifi, vražedné ambice, vražedné zážitky, vztahové konflikty, ergo - zážitek.
Audiokniha skvělá celičká.
Nejslabší, co jsem od S. Lapeny četla. Taková napodobenina Deseti malých černoušků - skupinka lidí odříznutých od civilizace a mezi nimi vrah ... Nevybavenost takového hogo-fogo hotelu pro případ sněhové kalamity je těžko uvěřitelná a chování některých postav prostě postrádá logiku.
Slyšela jsem jako audioknihu, skvěle načtené, napínavé, udrží vaši pozornost. Jak se tady píše, někdy trochu nelogické a osobně mi nikdo nebyl moc sympatický, i tak mě ale kniha vtáhla a já jsem s napětím a obavou čekala, kdo bude další oběť. Myslím, že tomu napětí hodně napomohlo hudební podbarvení :) Celkově se mi moc líbila, pustila jsem si k žehlení a pak jsem hledala další domácí práce, jen abych mohla pokračovat v polouchání :)
Když už si vyberu stokrát omleté prostředí, měla(a) bych být originální v něčem jiném, ne? Tahle knížka ale nijak originální není. Z mého pohledu celkem nevzrušivě plynoucí příběh, některé postavy nastíněné celkem zajímavě, ale zase nic, co by na čtenáře kladlo nějaké větší nároky, navíc jsem u audioknihy samým napětím dvakrát usnul. V prvním případě jsem tak přišel o jednu vraždu, v druhém o samotné rozuzlení. K obojímu jsem se vrátil, ale...
Všechny postavy (až na dvě), které zatím nejsou mrtvé, trpí vnitřní samomluvou typu "já vím, že jsem to neudělal/a", takže vlastně čekáte, kdo z těch dvou to je (navíc jeden je dost nepravděpodobný). Vysvětlení je takové, že by si nad ním Hercules Poirot odplivl, protože je to vzorec "tápeme - vražda - tápeme - vražda ... tápeme - něco najdeme a je nám to jasné".
A to druhé překvapivé odhalení je sice sympatické, ale pro mě trochu neuvěřitelné, daná postava prostě udělá něco, co byste vzhledem k líčení jejích dosavadních pocitů spíše neřekli.
Audiokniha: čte Martina Hudečková, Libor Hruška, duálně pluralisticky, poutavě
Víkend v rodinném penzionu. Však vánice všem hatí plány.
Z mrazivé temnoty vystupují na povrch bludy, chandry, osobní splíny.
Všichni něco skrývají, mají všeho dost, do penzionu zavítal nevítaný host.
Strach roztočil ruletu.
Kdo je oběť a kdo vrah?
Ten jeden pravý psychopat...???
Co to bylo? Psycho, thriller, krimi? A prý po vzoru Agathy?
Při vší úctě, takový konec by, myslím, lady Mallowenová nepřipustila.
Ale vyústění příběhu u mě způsobilo krátký, trochu hysterický, však překvapivý smích...
Na psychopaty si musíme dávat pozor. Umí velice dobře předstírat. A jsou všude kolem nás...
P.S.: Jinak dobrý buřtguláš.
Tak tohle bylo jako smršť! Něco tak parádního jsem už dlouho nečetla! Vůbec jsem se nemohla od knížky odtrhnout. Skvěle napsáno. Myslím, že v tomto případě je pět hvězdiček opravdu málo!!!
Kniha se mi líbila a pachatel byl pro mě překvapením. Trochu mi tam chybělo více napětí.
Mé první seznámení s Shari a asi bude naše poslední. I přes malý počet stran není schopna vytvořit ani náznakem hutnou klaustrofobní atmosféru. I těch několik mělkých postav se vám bude ke konci knihy stále trochu plést a rozuzlení na konci knihy je spíše z kategorie "meh", než vrstvené, a dramaturgicky zvládnuté, myšlenky.
Shari Lapena opět nezklamala. Kniha jako vždy čtivá a napínavá až do konce. Chvíli mi trvalo zorientovat se v postavách, ale to je jen drobný detail. Doporučuji!
Napínavé od začátku až do konce, prostředí a atmosféra vykresleny tak dokonale, že z toho člověku běhá mráz po zádech.
Kniha byla velice čtiva a celkový námět se mi líbil, ale i tak to nebyl příběh, který by mi zůstal dlouho v paměti. Moc se mi líbilo mrazivé prostředí a opravdu jsem chvilkami cítila to nervózitu. Konec mě, ale bohužel trochu zklamal. Proto dávám knize 3 hvězdičky...... od autorky jsem četla už lepší thriller.
Třetí autorčina kniha a zase za slušné čtyři hvězdy. Skupinka hostů je během víkendu "uvězněna" v hotelu, kde postupně dochází k záhadným vraždám. Podobnost s Deseti malými černoušky vůbec nevadí, kniha je v mnohém originální. Příběh postupně graduje, napětí se stupňuje. Druhou polovinu jsem přečetl takřka "jedním dechem", zajímalo mě, kdo je vrah. Místy to mělo dokonce prvky hororu, což jsem u knihy ještě nezažil. :-) Musím taky ocenit autorčinu vyváženost popisů prostředí a charakterů – nejsou zbytečně dlouhé, ani fádní – prostě tak akorát.
Nevítaného hosta rozhodně doporučuji. Jen malé doporučení – sáhněte po něm až tehdy, kdy budete mít na knihu dostatek času. Je zde totiž velké množství postav a vyprávění přeskakuje z jednoho člověka na druhého. Nic extra náročného, jen si umím představit, že číst zrovna tuhle knihu tempem jedné či dvou kapitol za den, měl bych asi guláš v tom, kdo je kdo. :-)
Tak jako mě dvě předchozí knihy autorky zklamaly a podle mého byla škoda papíru k jejich tisku, tak mě Nevítaný host mile překvapil. Povedená detektivka. Dost možná díky inspiraci u Aghaty? A ta psát rozhodně uměla.
Opět velmi podařený thriller. Autorka zkrátka umí udržet napětí od začátku až do konce. Kniha se čte velice dobře a nedá se od ní odtrhnout.
Na druhou stranu mi vadilo, že inspirace Deseti malými černoušky je až tak výrazná. Považuji tuto knihu spíše za převyprávění.
Také jsem postrádala jistou gradaci na samém konci knihy.
Hodnotím tedy 3 a půl hvezdičkami.
Štítky knihy
přátelství vraždy detektivní a krimi romány americká literatura thrillery napětí tajemství hory a pohoří ledovce vztahy dovolená - vražda thrillery pro ženy sněhová bouře kanadské romány
Autorovy další knížky
| 2017 |  Manželé odvedle |
| 2019 |  Nevítaný host |
| 2020 | Jeden z nás |
| 2018 | Někdo cizí v domě |
| 2021 | Její konec |
Váhala jsem mezi 3 a 4 *, nakonec ale dávám přece jen 3.
Začátek byl velice slibný, zajímavě se to rozjíždělo a říkala jsem si, kam to celé povede. Jenže v druhé půli se styl vyprávění stal zdlouhavý, celé mi to přišlo zbytečně natahované, i když až do konce jsem opravdu nevěděla, kdo je vrah. Ale i toto... člověk by u chytře napsané detektivky měl být schopen pachatele vyvodit, i když dodatečně, říct si "no jo, vždyť to tam všechno bylo, jen jsem di toho nevšimla". Jenže aha efekt tu nezafungoval, protože tu žádný není. Jak měli čtenáři, ksakru, tušit, co se kde v minulosti jaké postavy odehrálo, když k tomu nebyla žádná vodítka?