Norské dřevo
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/473407/bmid_norske-drevo-ASM-473407.png
4
4662
4662
V románu nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti se skrývá fantastický, romantický i tragický milostný příběh. Čtenář však neunikne směsici japonských reálií, psychologickým portrétům hrdinů ani scénám vášně a nespoutaného sexu. Román vyšel japonsky v roce 1987, byl přeložen do 36 jazyků a celkově se ho prodalo přes 9 milionů výtisků.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , OdeonOriginální název:
ノルウェイの森 (Noruwei no mori), 1987
více info...
Přidat komentář
Než jsem knihu otevřela, tak jsem z jednoho zdroje měla informaci, že je super, a z jiného zase, že vlastně ani není až tak dobrá a těžko říct, jestli stojí za ty hodiny, které u ní člověk stráví. Nakonec to podle mě byla střední cesta těchto dvou názorů. Kniha je jiná než většina ostatních, má zajímavý příběh s náladou, se kterou jsem s v knize snad ještě nesetkala. Ač je jiná a ve skutečnosti vcelku depresivní, po celou dobu jsem žádný pocit deprese neměla a stále jsem si dokázala udržet svou naději, že má smysl jim fandit, protože všechno dobře dopadne. Samozřejmě neprozradím, jak to teda vlastně dopadlo a jestli má naděje nebyla pouze planá :). Každopádně věřím, že kniha stojí za přečtení, i když ne kvůli novým nebo hlubokým myšlenkám nebo snad příběhu, od kterého se nedá odpoutat, ale pro tu atypickou náladu a takový jiný pohled na svět
Knížku jsem si půjčila plna očekávání, ale nepamatuji se, kdy jsem naposledy byla tak MOC zklamaná. Vůbec mne to nebavilo, ani děj, ani "zápletka", ani filozofování, ani milostné scény, ani se mi nezdála dobře napsaná. Tahle knížka asi není pro starý...
Podle mě příliš přeceňovaný Murakamiho titul. Neříkám, že je to zajímavá knížka, ale rozhodně mě netáhla tak jako např. Kafka na pobřeží nebo Hard-boilded Wonderland.
Po nadšení mé kamarádky jsem se na knihu s nadšením vrhla, ale ... Jak to jen říct? Když jsem ji četla, bylo mi jasné, že je to opravdu dobré a hluboké dílo a že autor si zaslouží všechnu chválu, ale ... Jak to jen říct? Mezi mnou a knihou se nenavázalo asi dost silné spojení, nebo jsme si prostě nepadli do noty. Pro mě tahle knížka prostě napsaná nebyla, ale určitě ji všem vřele doporučuji.
Tak nevím, abych byla upřímná, nesdílím z Norského dřeva zde převládající nadšení. Po přečtení komentářů jsem se na knihu velmi těšila, ale teď jsem spíše zklamaná. Zkrátka jsem očekávala víc, než mi kniha byla schopná dát (nebo já schopná z ní přijmout). Každopádně neodepisuji Murakamiho ze svého seznamu autorů a rozhodně dám šanci jeho dalším knihám.
K téhle knize jsem se dopracoval ve chvíli, kdy mi ji každý předkládal. Co jsem tak vyrozuměl, téměř každý se k Murakamimu dostal právě přes tuto knihu. Každý ji chválil a nešetřil expresivními výrazy. Za sebe musím říct, že je zklamáním. Jako první knihu jsem od něj přečetl Kafku na pobřeží, dále 1Q84 první dvě části. Tohle je nic. Kniha nemá žádný spád, zápletka mi přišla nudná a nedočkal jsem se ani pěkných sexuálních scén. I přes tato negativa, miluju jeho styl psaní a proto se pro mě kniha zdála snesitelnou.
Tak tahle kniha mě vtáhla do děje a nepustila mě až do konce. Moc mi sedl i styl psaní. Je to moje první kniha od tohoto autora a věřím, že nebude ani poslení.
Jasně, Norské dřevo je zajímavou a hlavně poutavou knihou. Asi stejně tak, jako sám autor. Myslel, jsem si, že lepší knihu od Murakamiho asi už číst nebudu (dokud se mi do rukou nedostala Kafka na pobřeží) a proto bych dílu dal hodnocení 4/5. Ovšem s odstupem času mi pomalu docházelo, s tím, jak prvotní nadšení opadalo, že příběh není až tak originální, ale je zpracován poutavě a o to asi jde především. Nechtěl jsem srovnávat, ale v rámci autora si to myslím mohu dovolit.
V porovnání s Kafkou na pobřeží je Norské dřevo chudé (okolní svět, postavy) a proto si myslím, že 3/5 je odpovídajících.
Pokud je pravda, že se pan Murakami opírá o svůj životní příběh, je tahle knížka ještě o něco silnější zážitek.
Každopádně výborná kniha a pokud jste přemýšlivý čtenář nemůže vás tahle zvláštní "romance" urazit.
Japonsky Matkin, ale dostal ma, audiokniha bola fantastická, idem pohľadať písmenkovú verziu a dám si repette.
škoda len že sa mi nedostalo do rúk pred 20 rokmi,
Zajímavý příběh, čtivý, ponurý, s psychologickým exkurzem do nitra všech postav. včetně jejich přirozených sexuálních potřeb (v přijatelné míře).
Velmi hluboká a kouzelná kniha, nádherně se čte. Vtáhla mě do děje tak, že jsem všechno velmi prožívala, postavám jsem rozuměla a cítila s nimi. Trochu moc smutná, ale ukazuje život takový, jaký je nebo často může být. Je to jedna z knih, která myslím na každého silně zapůsobí a nikdy na ni nezapomene. Murakami je jeden z mých nejoblíbenějších spisovatelů, jeho knihy nejsou jen příběhy, ale pravdivé analýzy života a citového života postav.
Moja prvá kniha, ktorú som si kúpila z prvej brigádovej výplaty v živote a nikdy na ňu nezabudnem. Prvá kniha od Murakamiho, prvá kniha, ktorá ma vtiahla do jeho sveta. Odporúčam najviac každému a možno po prečítaní knižky začnete mať radi aj Norwegian Wodd od Beatles :)
Norské dřevo je moje první kniha od Murakamiho. Musím říct, že jsem z ní naprosto nadšená. Nedokázala jsem předvídat, jakým směrem se děj bude odehrávat, o to víc mě překvapila jedna zásadní událost, která mi vyrazila dech a velmi dlouho jsem ji rozdýchávala. Myšlenkové pochody hrdinů také stojí za povšimnutí. :)
Moje první kniha od Murakamiho mne určitě inspirovala k tomu, že se poohlédnu po dalších. Čekala jsem poměrně odlišnou mentalitu postav, ale musím říci, že kromě některých zmiňovaných exotických jídel mi celý příběh, postavy i jejich myšlení připadaly nám velmi blízké. Toru je férový, čestný kluk, který byl přes své mládí konfrontován s několika tragickými událostmi, přesto příběh nepůsobí vůbec depresivně, právě naopak. Čtivý vyprávěcí styl včetně zdánlivě "nadbytečných" detailů umožňuje se do knihy opravdu ponořit a prožívat příběh spolu s postavami. Pouze postavu Naoko pro mne bylo obtížné si oblíbit, jako by si ani nevážila toho, kolik má kolem sebe lidí, kteří jí chtějí pomoci, a spíše je využívala...
Tak nějak nevím, co k téhle knize napsat.
Na jednu stranu mě opravdu zaujala - jiné prostředí, zajímavý pohled do "nemocných" duší, netradiční osudy hlavních hrdinů a snaha autora poukázat na rozdílné emotivní pochody v našich myslích.
Na druhou stranu mi chvíli trvalo, než jsem se dokázala s knížkou tak nějak sžít a pořádně se začíst, osud Naoko mi byl tak nějak od začátku téměř jasný a navíc některé myšlenky hlavních hrdinů mi přišly opravdu naivní až nereálné (nebo možná spíš moc podrobné?).
I tak ale dávám 4 hvězdičky, dala bych spíš 3 (lepší průměr), ale za hezké popisy okolní přírody, díky kterým jsem si připadala, jako že tam právě stojím, si tu další hvězdičku zaslouží :)
Moje prvotina od Murakamiho. Mám trochu rozporuplné pocity, protože knížka sama o sobě je napsána velmi osobitým stylem, ale hrozně dlouho trvá než čtenář pronikne do děje a začne ho nějak komplexně chápat a vnímat. Slabinou Norského dřeva je však určitá distancovanost od reality, chvílemi to působí až moc neuvěřitelně a nereálně, což je škoda. Ale pasáže, které popisovaly takový ten běžný život studenta v Tokiu působily fakt příjemně a civilně a díky nim se mi podařilo proniknout pod povrch celého příběhu. Narozdíl od většiny čtenářů mi naopak knížka nepřipadala nikterak depresivní - upřímně, čekal jsem tu depku daleko větší.
Jako první sněhová pokrývka,jako podzimní vuně spadaného listí,jako jarní deštík v korunách stromu,jako letní bouřka v dálce,jako příjemné lechtající paprsky slunce,jako vítr co pohrává si se záclonou...
Pocitově,příjemně,přátelsky.
Někdy vesele i pochmurně,tak přeci uplně - smutnokrásně.
Štítky knihy
sex sebevražda Japonsko zfilmováno psychiatrické léčebny japonská literatura pornografie poruchy osobnosti romantika poruchy příjmu potravy mezilidské vztahyAutorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Zajímavý japonský exkurz do hlubin študákovy duše. Přestože v něm v podstatě neopustíme Tórovy myšlenky, odehrává se před námi nevšední příběh tří dospívání, hledání svého místa na světě i vyrovnávání se životem jako takovým. Každá z hlavních postav je přitom jiným způsobem zvláštní a tak i leckdy lehce nečitelná. Kromě japonských reálií se ovšem jedná o směs pocitů, úvah i zážitků, jaké bezpochyby propukají u lidí v tomto věku kdekoliv na světě. Byla to moje první knížka od Murakamiho a určitě si mě svým stylem psaní navnadil na svá další díla.