Nové povídky
Zdeněk Svěrák
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89002/bmid_nove-povidky-I7S-89002.png
4
805
805
Ptám se sám sebe, co to vlastně dělám, když píšu povídku. Jako bych našel pecku a dělal kolem ní třešeň. Nebo švestku. Podle toho, co seberu. Jádro každého příběhu jsem našel na cestě. Byl to třeba zážitek, s nímž se mi někdo svěřil, nebo jen věta zaslechnutá od vedlejšího stolu v restauraci. Moje práce spočívá v tom, že si představuju, co bylo před tím a co potom, a hledám v mateřštině slova, která dovedou vrátit dávno snědenému ovoci dužinu a šťávu. Kéž by vám to chutnalo. Zdeněk Svěrák. Dotisk v r. 2012... celý text
Přidat komentář
Famózní, odpočinkové čtení pro všechny, kteří se chtějí pobavit a zepšit si náladu. U mě na 100% vede Dubnová povídka. Kdykoliv ji čtu, brečím u toho smíchy :-) Toto mě fakt usadilo na zadek.
..Také u nás v Horní Hrudce,
milujeme svého vůdce,
jednou rukou bije škůdce,
druhou děti hladí,
proto ho tak prudce,
máme všichni rádi.
"Ty víš, že mám dnes Geburstag, viď?"
Vidíte? Keitel und Rommel? Neznámý Čech ví, že mám dnes narozeniny, ale v mém hlavním stanu se to prostě ignoruje!"
Za mě za pět hvězdiček. Naprosto oddechová a velice milá kniha, povídky jsou velice čtivé a pobaví, mým favoritem je poslední povídka Dvojí vidění.
Obyčejné radosti i starosti nás všech - veselé, smutné, některé bolavé, jiné naopak mírně lechtivé, záležitosti všední i nevšední - to vše a mnohem víc najdeme v této laskavé knížce povídek o neobyčejně obyčejném běžném životě :-).
Přesto že hned první povídka nebyla zrovna z těch veselých, přesto jsem se hned od začátku cítila tak nějak spokojeně, bylo mi s touhle knížkou prostě příjemně.
,,Ptám se sám sebe, co vlastně
dělám, když píšu povídku.
Jako bych našel pecku
a dělal kolem ní třešeň.
Nebo švestku. Podle toho,
co seberu. Jádro každého příběhu
jsem našel na cestě. Byl to třeba zážitek,
s nímž se mi někdo svěřil, nebo jen věta zaslechnutá
od vedlejšího stolu v restauraci.
Moje práce spočívá v tom,
že si představuju, co bylo
předtím a co potom, a hledám
v mateřštině slova, která dovedou vrátit
dávno snědenému ovoci dužinu a šťávu.
Kéž by vám to chutnalo."
(text Zdeňka Svěráka na obalu knihy Nové povídky)
Pane Svěráku, mně chutnalo :-).
No moc jsem si od knížky nesliboval, krátké povídky nečtu, ale dobrý. Když pominu pro mě slabé Betlémské světlo, tak ostatní povídky fakt dobrý. Tahle kniha mě jen utvrdila v tom, že ač pan Svěrák na to nevypadá, je to chlap jako mi všichni ostatní, prostě taky prasák. :-)
Krásná milá oddychovka. Pan Svěrák bude jedním z mála autorů, od kterého si s radostí přečtu i další knížky.
Mám rád Zdeňka Svěráka pro jeho humor, vtip a výbornou fabulaci. Opět jsem se dobře pobavil.
Mám rád Zdeňka Svěráka pro jeho humor, vtip a výbornou fabulaci. Opět jsem se dobře pobavil.
Laskavý a nenásilný humor Zdeňka Svěráka. Obyčejní lidé, obyčejné situace, obyčejné prostředí, ale vždy humorná zápletka, která čtenáře pobaví a rozesměje. Audioverzi namluvil sám autor a musím říct, že při poslouchání (většinou při chůzi venku) jsem měl neustále úsměv na rtech...
Ještě malá poznámka, Zdeněk Svěrák používá opravdu nádhernou češtinu (jak píší někteří předkomentátoři), která o to líbzeněji zní, pokud jí slyšíte přímo z úst samotného umělce..:D
I Nové povídky jsou, stejně jako ty "staré" plné milého homoru, zaručeně zlepší náladu.
Asi budu za arcikacíře, ale najde se tu někdo, komu nejsou literární pokusy o beletrii jinak výborného scénáristy a dramatika Svěráka po chuti? Nemůžu si pomoct, já jej mám rád, hry má geniálně napsané, jeho filmy jsou zlatým fondem české kinematografie (jak vidíte, v přirovnáních nemám moc fantazii).
ALE – jeho povídky (staro či nové)? Jsou nezáživné, uměle napsané (ačkoli třeba podle skutečných událostí), týden po přečtení jsem si nepamatoval, o čem která je, co v nich vlastně bylo. A když ve vás kniha zanechá takový (spíše ne-)dojem, asi je něco špatně. A to jsem se vnitřně přemlouval, je to Svěrák, toho máš přece rád, měj rád i jeho povídky. Ale nešlo to. Snad je to jen můj dojem, byl bych dokonce rád. Snad se jeho beletrie nevelebí jen proto, že mu jdou jiné věci a čtenář si to s tím spojí – a třeba zapomene na tu skutečnou úroveň povídek. Která mi tam chyběla.
Devět povídek, devět překvapení, devět úsměvných příběhů ze života, které stojí za to si přečíst. Docela si dovedu představit, jak Zdeněk Svěrák cestuje tramvají, vlakem, taxíkem, nakupuje v obchodě, chodí na srazy třídy, setkává se s lidmi a vymýšlí si a tvoří při tom povídky. Autor v Nových povídkách dokazuje, že je skutečný mistr slova. Hraje si se slovy, tvoří vtipné věty a obraty, ve kterých vyniká krása jazyka. A především hrne děj dopředu jako buldozer, netvoří žádné omáčky ani hluchá místa. A povídky? Jako vždy skvostné, nápadité, protkané humorem, erotikou i napětím, takže každou povídku musíte dočíst poctivě do úplného konce. Aneb jak napsala uživatelka Renava, tuhle knížku se vyplatí mít doma pro případ výpadku dobré nálady.
Super, každý den jsem si ve volné chvíli přečetl víceméně jednu. Jsou krátké tak akorát a navíc se čtou krásně rychle. Většinou mám tendenci si myslet, že se to všechno stalo a nerad si připomínám, že to má jen něco pravdy.
Príjemné počítaníčko. Fajn. Len si nepamätám ani na jednu jedinú poviedku ... a to som knižku prečítal pred necelým mesiacom. Ale na druhej strane je isté, že si to možem prečítať o rok ako nové.
Super povídky psané Svěrákovým stylem. I obyčejné věci ze života se dají zapsat zábavnou formou, nejlepší byla povídka Nákup! :-)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Po strništi bos |
| 2000 | Dobytí severního pólu |
| 2008 | Povídky |
| 2011 | Nové povídky |
| 2009 | České nebe |
Nekomplikované i trochu k zamyšlení. Žádné světoborné dílo, ale ani ztráta času. Nechybí v nich humor ani smutek. Za mne rozhodně vede Dubnová povídka, které bych dala pět hvězd, Nákup by dostal čtyři (a to jen díky závěru), zbytek průměr.