Nové povídky
Zdeněk Svěrák
Ptám se sám sebe, co to vlastně dělám, když píšu povídku. Jako bych našel pecku a dělal kolem ní třešeň. Nebo švestku. Podle toho, co seberu. Jádro každého příběhu jsem našel na cestě. Byl to třeba zážitek, s nímž se mi někdo svěřil, nebo jen věta zaslechnutá od vedlejšího stolu v restauraci. Moje práce spočívá v tom, že si představuju, co bylo před tím a co potom, a hledám v mateřštině slova, která dovedou vrátit dávno snědenému ovoci dužinu a šťávu. Kéž by vám to chutnalo. Zdeněk Svěrák. Dotisk v r. 2012... celý text
Přidat komentář
Knížka, ke které se rozhodně vrátím. Autor, ke kterému se budou vracet generace.
Pokud bych mohla mít jedno přání, bylo by to, aby byli všichni lidé tak moudře lidští, jako je on.
Nádherné, laskavé, hluboce lidské, s nádechem tragikomična. Mistrovská práce. Autor ctí, miluje a skvěle využívá češtinu, což už nesčetněkrát dokázal.
A je jedno, že volil Schwanzenbergera, protože napsal knihu, která jediným zaručeně funguícím antidepresivem.
Milé povídky plné lásky, touhy a vztahů mezi lidmi. Strašně se mi líbí, že píše o starých lidech (povídka Nákup se mi líbila snad nejvíce), ale nazapomíná ani na děti a jejich bezelstnost (povídka Betlémské světlo). Doporučuju všem, kteří si chtějí u knihy odpočinout a u každé povídky se alespoň trochu pousmát. Svěrák naprosto vládne jazykem.
Pěkné, vtipné a nápadité povídky, myslím o stupeń lepší než 1. kniha povídek. Všem, kdo mají všetečné děti, okouzlené právě nabytou schopností číst, doporučuji povídku VE VLAKU, ale výhrady nemám proti žádné povídce.
Mohlo by se zdát, že s přibývajícím věkem autora bude ubývat jeho schopnost oslovit mladší, resp. později narozené čtenáře. Omyl. V povídkách sice vystupují například účastníci třídního srazu, kteří maturovali před padesáti lety, ale na druhou stranu v
povídce nazvané Ujetá láska Svěrák do hlavní role obsadil copywritera, tedy povolání vskutku dnešní.
Dalším aspektem, který funguje, je Svěrákova nevyslovená snaha vykreslit svět lepší, než jaký doopravdy je. Taxikář je v dnešní době synonymem pro faleš, nezřízenou touhu po
penězích a obohacení se za každou cenu. Název povídky Hodný taxikář dokládá Svěrákovu touhu pomyslné ostré hrany obrušovat a dodat pocit lidskosti a dobroty tam, kde kolikrát třeba ani nejsou.
Ze Svěrákových povídek dýchá taková domácká atmosféra. Má osobitý styl, který je pro mě velice příjemný.
Milé, příjemné pohlazení od pana Svěráka, které mi v tomhle pochmurném dni zvedlo náladu, a zahřálo na dušičce.
pro milovníky inteligentního čtení... je to pohlazení po duši ... jen víc takových "oddychovek "
Ještě lepší,jak první povídky....Ujetá láska se mi líbila nejvíce.Tohle se čte opravdu samo.100%.
Co povídka, to perla.
Některé pasáže by mohly přejít do běžné mluvy.
- "Pane, chovejte se slušně a polibte mi prdel!"
- "Jak ráda bych ti chodila s konývkou na hrob."
Nemám povídky zrovna moc ráda, ale tyto mě nadchly a určitě se k nim budu vracet. Laskavý Svěrákův humor a krása češtiny. Možná se mi líbily víc než předchozí díl.
Úžasné pokračování povídek ze života, ikdyž jsem od pana Svěráka čekal více humoru... jinak doporučuji.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
2013 | Po strništi bos |
2000 | Dobytí severního pólu |
2008 | Povídky |
2011 | Nové povídky |
2009 | České nebe |
Pohlazení po těle i po duši. Proč nám tak moudří lidé nevládnou....