Nové povídky
Zdeněk Svěrák
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89002/bmid_nove-povidky-I7S-89002.png
4
800
800
Ptám se sám sebe, co to vlastně dělám, když píšu povídku. Jako bych našel pecku a dělal kolem ní třešeň. Nebo švestku. Podle toho, co seberu. Jádro každého příběhu jsem našel na cestě. Byl to třeba zážitek, s nímž se mi někdo svěřil, nebo jen věta zaslechnutá od vedlejšího stolu v restauraci. Moje práce spočívá v tom, že si představuju, co bylo před tím a co potom, a hledám v mateřštině slova, která dovedou vrátit dávno snědenému ovoci dužinu a šťávu. Kéž by vám to chutnalo. Zdeněk Svěrák. Dotisk v r. 2012... celý text
Přidat komentář
Já jsem naprosto nadšená, .... ano , mít tu sílu je nečíst najednou a krásně si je po jedné užít , vychutnat, .
Naprosto mne dostala ta O Slušném taxikáři a Ve vlaku no a závěrečná Dvojí vidění, ale geniální byly všechny.
Strašněse mi líbí i autorova slova o tom, jak povídky tvoří.
Svěráka, coby herce, moc nemusím, ale tyto povídky rozhodně neurazí (až na tu první, která je z nich nejslabší; nehodnotím pointu - ta je dobrá!). A vrtá mi hlavou Svěrákův obrat "vypíčený hrudník" (str. 103 "..jak se staženýma půlkama a vypíčeným hrudníkem uháním po dráze..") Pokud to slovo opravdu myslel vážně (do kontextu zapadá), tak tedy PALEC DOLŮ. Ostatní vulgarismy mi nevadily (až na magora - staříci v obchodě, kde mi to přišlo zbytečné).
Urcite jsem se zasmal. Obcas jsem mel pocit, ze povidka skoncila, zrovna kdyz se rozjela :-)
naprosto geniální, netřeba více dodávat, jsem fakt ráda, že tohoto člověka náš národ má :)
Výborné oddechové čtení, zasmál jsem se u toho, užil jsem si to moc. Budu se ke knížce rád vracet.
Dám vám jednu radu - pokud máte silnou vůli, pokuste se přečíst si každý večer vždycky jenom jednu povídku na usnutí, jako když vám maminka četla pohádku. Ty povídky mají totiž tu specifickou (a skvělou) vlastnost, že potřebují čas na to, aby se "rozležely". Báječně se nad nimi přemýšlí tak, že se těmi myšlenkami sami ukolébáte k spánku.
Zdeněk Svěrák je génius, to je známá věc, ale u jeho Nových povídek se mi hrozně líbí, že si ho dokážu jasně představit, jak tu knížku píše, přemýšlí a líbí se mi i jak k těm příběhům přišel. Přiznává to na obálce, že "občas zaslechl větu v restauraci, nebo mu někdo vyprávěl historku...", takže jsou to povídky ze života, ale přitom obohacené o ten jemný Svěrákovský humor a nadhled, pro který ho národ tak zbožňuje.
Na rovinu přiznávám, že jsem se vlastní radou ze začátku tohoto komentáře neřídila, nedokázala jsem to, protože jsem se začetla do první a už jsem chtěla vědět, jaká je ta další atd. atd. Přečetla jsem celou knížku za dva dny, ani jsem nemrkla. Všechny ty povídky jsou totiž šíleně čtivé, různorodé, ale mají něco společného, asi právě ten humor a nadhled a zároveň nutí člověka k zamyšlení, úsměvu, jednou mě dokonce pan Svěrák šíleně rozesmál (poslední povídka - sjezdovky ;)) a měla jsem z toho v hlavě takový příjemný klid. Myslím, že se k Novým povídkám zase brzo vrátím...
Příjemné oddechové čtení. Nejvíce se mi líbily povídky O slušném taxikáři, Ve vlaku, Lázně Mokřady a hlavně poslední povídka - Dvojí vidění. Vypravěč se mi svým nadhledem a humorem trefil do noty.
Příjemné povídky, možná i lepší než předchozí díl. Hnedka ta první mě posadila do židle... tak dojemná a přitom tak vtipná :)
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
| 2013 |  Po strništi bos |
| 2000 | Dobytí severního pólu |
| 2008 | Povídky |
| 2011 | Nové povídky |
| 2009 | České nebe |
Pan Svěrák je pro mě Mistr s velkým M. Ať se jedná o jeho spisovatelskou činnosti či činnost v jiných oborech nebo jeho osobnost sama o sobě. Nemohla jsem se dočkat, až si povídky přečtu a má očekávání byla vyplněna a předčena. Hned první povídka je tak smutná a úsměvná zároveň. Nezaslouží si jiný, než plný počet bodů :)