O princezně, která se zachránila sama
Amanda Lovelace
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/392357/bmid_o-princezne-ktera-se-zachranila-sam-rjG-392357.jpg
4
420
420
Výherce 2016 Goodreads Choice Award Sbírka básní rozdělená do čtyř oddílů: Princezna, Vévodkyně, Královna a Ty. První tři oddíly s obdivuhodnou upřímností komentují jednotlivá stádia dospívání autorky Amandy Lovelace, zatímco závěrečná kapitola je vzkazem čtenáři. Kniha o lásce i nenávisti, o tom, jaké to je někoho ztratit, o zármutku i radosti, o síle, inspiraci a hledání sebe sama.... celý text
Poezie
Vydáno: 2018 , Yoli (ČR)Originální název:
The Princess Saves Herself in this One, 2016
více info...
Přidat komentář
Je to už nějaký ten pátek, co jsem tuhle knížku dočetla. Proč přidávám recenzi až teď? Jelikož jsem absolutně netušila, jak ji zhodnotit.
Tahle knížečka mi dala fakt zabrat. Co mi na ní vadilo nejvíce byly asi metafory, které možná zněly hezky, ale zároveň nic neznamenaly. Ono je rozdíl v tom, když autor vymyslí fakt krásné spojení slov, ale pokud jsou na každé druhé stránce "pseudohluboké", a ještě opakující se věty typu: „jsme stvořeni z vln oceánu a hvězdného prachu.“ či „v žilách ti koluje hvězdný prach“ nebo „dáváš život celým oceánům“, tak to prostě ztrácí na významu. Taky mi občas přišlo, že autorka na konci zbytečně odhaluje pointu, jako kdyby byl čtenář naprostý idiot a nepřišel si na ni sám.
Celkově jsem spíš zklamaná. I když je to moderní poezie, já si stojím za tím, že by ty texty měly mít i nějakou přidanou hodnotu, která se fakt nerovná zmáčknutím entru ve Wordu. Na druhou stranu určité experimentování s textem v podobě zarovnání, rozdílného vycentrování písmen a slov, podtržení či jiné zvýraznění se mi líbilo. Jenže u téhle sbírky je to prostě buď a nebo. V jednom případě autorka uhodí hřebíček na hlavičku a v druhém:
jsou "básně"
prostě jen
s l o v a
oddělená
mezerami
#toměfaktštvalo
Celkově bohužel hodnotím knihu podprůměrně. Některé básně mě HODNĚ zasáhly, ale nebylo jich dostatečné množství na to, aby se mi knížka zalíbila. A to je velká škoda, protože jsem ve spoustě textech potenciál viděla. Kdybych vám měla doporučit mé oblíbené díla, určitě stojí za zmínku Laskavosti od Evy Černé, samozřejmě nesmí chybět básně Emily Dickinsonové, Havran od Poea, cokoli od F. Hrubína a taky má momentálně nejoblíbenější po Kytici -> Cestami lásky od Jiřího Pinkavy, kterou budu vychvalovat do své smrti, tak si ji určitě přečtěte! :)
Kniha pro mne byla velkým překvapením. Vůbec jsem to nečekala. To jak jsou zde napsaná traumata, až mi u toho tekly i slzy. (možná proto, že nechci aby tohle někdy prožívaly moje dcery)...
dávej si pozor
na kluky, co
vždycky říkají
jen polopravdy,
protože takoví tě
vždycky budou
milovat
jen napůl.
- znič tyhle draky.
tvoje štěstí
má přednost
před štěstím
všech ostatních.
opakuj po mně:
žádné
odpuštění
nikomu
nedlužíš.
- snad jedině sobě.
kým bych
asi
byla
bez inspirace
pramenící z mých
démonů?
Nečekala jsem, že mě tahle sbírka tolik nadchne. Zamilovala jsem si jí! Je to velice emotivní a ještě když víte, že je to autorčina autobiografická sbírka a ne jen smyšlená poezie. Vtáhla do mě, její emoce. Už se těším až si přečtu její další sbírku.
Nečekala jsem, že si knihu tak zamiluju, ale byla krásná a plná nádherných myšlenek a můžu jen doporučit!!
Velice emotivní sbírka moderní poezie. Většina básní mě zaujala svou myšlenkou a těším se na další autorčinu tvorbu :-).
Asi druhá kniha poezie, do které jsem se pustila a teda rozhodně nelituji a určitě se pustím i do dalších autorčiných knih.
Sbírka básní je poněkud depresivní a naplněná smutkem, ale v jednotlivých částech se dostáváme k hezčím pocitům, k motivaci, lásce. Knížka je velmi prostoupená emocemi, které dokáže přenést na čtenáře.
Sbírka básní ,která je ze začátku více depresivní ,ale v druhé půlce se setkáme i s nadějí a s kladnější motivací. Přiznám se, že o autorce jsem slyšel poprvé ,ale mile mě překvapila a časem se kouknu i po další knize.
V básních lze cítit silné emoce, zatímní život autorky určitě nebyl procházka růžovým sadem. Má to působit syrově, ale ono to působí spíš neohrabaně a kostrbatě. Ano, byly básně, které mne zaujaly, ale většina byla zkrátka příliš jednoduchá. Básník má sdílet svoje emoce, ať jsou jakékoliv, pěkné i nepěkné, ale musí tam být něco navíc. Neříkám, že se to autorce nepovedlo ani jednou, ale většinou mi to „něco navíc, to umění“ chybělo.
A moje ekologické já pláče nad tak nadměrným využitím papíru ve stylu „tři řádky, zbytek strany prázdný“.
Wow! Silné, surové a přesto intimní. Rozhodně se chystám na další knihy od autorky.
Toto je první moderní básnická sbírka, kterou jsem přečetla. Upřímně jsem z toho rozpačitá, nevím, jak mám tento žánr uchopit. Bezesporu je kniha zajímavá a přináší celou řadu myšlenek, které jsou hezky poskládány a občas se mnou i rezonovaly. Ale! Já nevím, asi to není můj šálek čaje. Kniha je přečtená za půl hodinky, nějaké velké emoce ve mně nevzbudila, jen místy pousmání nebo povzdech a někdy mi přišla ta slova seskládána dost náhodně. Prostě si nejsem jistá, jestli to za tu krátkou dobu čtení a několik myšlenek, které mě upoutaly jen na tu chvíli, kdy jsem je četla, opravdu stojí... 2,5*
Tato básnická sbírka byla hrozně moc silná.
První půlka byla dost depresivní a bylo mi autorčina osudu hrozně líto. Druhá polovina byla taková víc "motivační" a cítila jsem se u jejího čtení prostě skvěle, že jsem žena ️
Myslím si, že tato sbírka rozhodně stojí za přečtení, ačkoliv to není úplná oddechovka.
Určitě se podívám i na další knihy od autorky!
4/5⭐
Knížka byla dost depresivní. Autorka neměla vůbec lehký život, její básně byly opravdu procítěné a vyvolaly ve mě silné emoce. Měla jsem přečteno velice rychle, protože básně byly krátké. Hodně se mi líbila závérečná kapitola.
Zatím mám srovnání jenom s Atticusem, jehož knihy se mi přece jen líbily o něco víc. Takže Princezně dám 4⭐/5⭐.
Moc se mi kniha líbila. Mám ráda moderní poezii. Tato kniha ukázala život “princezny’’ a v mnoha ohledech jsem se v tom našla. Doporučuji.
O princezně, která se zachránila sama bylo moje první setkání s moderní poezií.
Já poezii obecně moc nečtu, řekla bych, že ji občas ani moc nerozumím, a tak dávám přednost beletrii (próze). Ale poslední roky jsou tyhle knížky velkým trendem, a tak jsem si řekla, proč to nezkusit.
Knížka se dělí do čtyřech částí - princezna, vévodkyně, královna, ty. Prostřednictvím krátkých básní nám autorka vypráví svůj životní příběh. Předem upozorňuji, že sbírka je celkem depresivní a narazíme tady na témata jako sebepoškozování, sebevražda ad. takže si před přečtením prosím přečtěte Trigger Warnings.
Mně se knížka líbila, v několika básních jsem se našla a založila si je lepíky (a že jich tam nemám málo!). Jen mi občas přišlo, že se nejedná o poezii, ale jen řádky, které autorka oddělila enterem.
Overall - se mi knížka líbila a myslím, že za přečtení rozhodně stojí. Taky vím, že se k ní budu určitě ještě mockrát vracet. Dávám 4⭐️, protože to byla přece jenom moje první moderní poezie, určitě jich chci vyzkoušet víc, takže si jednu ⭐️ nechám do zálohy.
Tuto knížku jsem četla několikrát a musím říct, že se na to koukám pokaždé jinak. Čtu jí vždycky když jsem zrovna na dně a celkem jsem pak taková klidnější nebo jak bych to popsala. Tím, že tato knížka má hlubší význam tak mi moc sedla už jen z toho důvodu, že mám ráda knížky s hlubším významem. Je to můj lék na špatné dny už i z toho důvodu, že mi je nějak ta knížka blízko.
K moderní poezii jsem poměrně skeptická, nicméně, když čtenář nečte pouze slova, ale hledá v nich něco hlubšího, tak je tato kniha plná myšlenek, nad kterými je dobré se zamyslet.
Některé básně mě zaujali více, některé méně, ale pokud máte rádi knihy, kde je opravdu málo textu a kterou přečtete do hodiny a nad řádky textů se pozastavíte, tak Vám tuto sbírku doporučuji.
Štítky knihy
láska smrt feminismus anorexie pro dívky sebepoškozování básně v próze matky a dcery sufražetky
Autorovy další knížky
| 2018 |  O princezně, která se zachránila sama |
| 2019 | O čarodějnici, která se nenechala upálit |
Tomu, kdo si prošel takovými traumaty, to může pomoct. Zajímavých myšlenek a obrazů tam ale je po čertech málo. Jestli se tomu dá říkat poesie, Rupi Kaur jí má ve svém díle určitě víc.