Opuštěné nádraží
Jennifer Johnston
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/7885/bmid_opustene-nadrazi-GVc-7885.jpg
4
19
19
Irská spisovatelka Jennifer Johnstonová je autorkou subtilních novel, v nichž neobvyklým, úsporným stylem vystihuje osudová přátelství na pozadí dramatických dějin své země. Jednou z nejslavnějších je Opuštěné nádraží, příběh Heleny, která se po nečekané smrti manžela, omylem zastřeleného v Severním Irsku, přestěhuje za hranici do Irské republiky, aby zde zapomněla a začala nový život. Ke svému zděšení zjišťuje, že vedla prázdný život a pomalu, navzdory počáteční nedůvěře, se sbližuje se starším Angličanem, podivínským majitelem vyřazeného nádraží. Vnitřní drama dvou osamělých lidí nakonec přeroste v pozdní lásku. Tato mistrovská próza je děsivou obžalobou nesmyslného vražedného terorismu, jenž se dnes stává údělem všech Evropanů.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , AcademiaOriginální název:
The Railway Station Man, 1984
více info...
Přidat komentář
Tohle je opravdu subtilní novela z irského pobřeží ....
" Rozbité sklo se vrací a vrací jako fuga, poznamenává rytmus našeho života...."
Také život malířky Heleny zasáhly střepy po smrti jejího manžela....
Ale v období, kdy se uzavírá sama do sebe, dochází k náhodnému setkání a Helena je postavena před rozhodnutí ....
A do života současně zasáhne irský terorismus ....
Jsou tu velmi pěkné pasáže - třeba keltské verše :
Říkali, jednou zjistíš,
že kdo miluje, je slepý.
Měl bys vědět, že
když ti plane srdce,
dostane se ti do očí kouř ....
Už proto, že z této oblasti jsem četla pouze Franka McCourta, kniha stála za přečtení ....
Příběh jedné ženy a jednoho přátelství na pozadí konfliktu mezi irskými republikány a unionisty. Tak jako i její život, dlouholeté politické napětí kolem situace v Severním Irsku více či méně nějakým způsobem ovlivnilo životy mnoha Irů a je stále patrné v i dnešním Irsku - téma tedy stále aktuální.
Styl autorky mne bohužel moc neoslovil - velmi rozvláčné, detailní popisné líčení, i v situacích, kde se toho moc neděje a po děj i pocity postav nemá téměř význam -doslova krok za krokem se například dozvídáme, jak hlavní hrdinka nalévá víno či vytahuje cigaretu z krabičky nebo se pohybuje v kuchyni (něco na způsob, že např. otevřela dveře, vešla do kuchyně, vyndala hrneček, dala do něj čaj, v konvici ohřála vodu a čaj v hrnečku poté horkou vodou přelila.....). Pro příklad cituji:"Voda tekla do konvice, nejdřív jako hudba a potom jenom jako obyčejné plácnutí." nebo "Přemístil klekátko z prostředku místnosti, lopotivě je táhl po podlaze a postavil ke zdi vedla okna." atd.
Přesto jsem v knize našla pár zajímavých myšlenek, které mne oslovily a proto kniha stála za přečtení:
" Všichni celý život čekáme, že se něco stane... a patrně nakonec se nám možná docela uleví, když se nic nestane."
"V životě žádná dokonalost není. A nikdy ani být nemůže."
"Ty si myslíš, že máš před sebou moře času. Nádherného prázdného času. Pokud si nedáš pozor, bude i tvá minulost jenom prázdný čas a ty nebudeš mít nic, podle čeho by ses poznal."
Raději bych dala přednost četbě v originále, ale český překlad této knihy považuji za velmi zdařilý.
Mám ráda vše irské, takže jsem byla zvědavá i na tuto autorku, ale z irských spisovatelek mne více zaujaly Maeve Binchy nebo Cecelia Ahern.
Chvíli mi trvalo než jsem se začetla, ale po třech kapitolách už jsem číst nepřestala....čtením mě provázel neustálý pocit nedobrého konce....
Štítky knihy
Irsko irská literatura terorismus
Autorovy další knížky
| 2004 |  Opuštěné nádraží |
| 2005 | Vánoční stromek |
| 2005 | Jak daleko k Babylonu |
| 2007 |  Stíny na kůži |
| 2004 | Kapitáni a králové |
Smutnosmutné.