Osm
Radka Třeštíková
Tak trochu jiný detektivní román od autorky bestselleru Bábovky. Jednu březnovou sobotu je nalezena postřelená mladá dívka. Michaela zůstává v bezvědomí a policie je při vyšetřování bezradná. Kdo čin spáchal a proč? Snoubenec, nejlepší kamarádka, někdo z rodiny, kde hlídala děti? Vysvětlení nepřichází ani po probuzení z kómatu. Michaela si totiž osudný den nepamatuje. A co víc, nepamatuje si ani poslední rok svého života. Rok, který začal tak nevinně, všem zamíchal životy a skončil pokusem o vraždu.... celý text
Přidat komentář
Špatně se mi četla. Na můj vkus RT používala až moc dlouhá souvětí, která by mohla s přehledem rozepsat do několika vět. Začít knihu jejím vlastním koncem mi přijde originální, ovšem u detektivky to asi úplně nedokážu ocenit. Celkový dojem z knihy mám hodně zmatený, zápletka mě nijak zvlášť nefascinovala, místy mi pasáže přišly umělé a nereálné a taky zbytečně moc natahované. Plusové body dávám za to, že jsem se s podobně napsanou knihou doposud nesetkala.
Kamarádka tvrdila, že tohle jediné se od RT jakž takž dá číst... Za mě žádná sláva. Napsat detektivku - to už je vyšší level, na to nestačí jen zamíchat do děje zločin. A podtitul “Tak trochu jiná detektivka” jako alibi fakt neobstojí.
Vztahový propletenec celkem křečovitý, ale budiž. Asi nejplastičtěji jsou popsaní Meda a Bruno, zbytek postav splývá v papírové šedi.
Kdyby mě Bábovky a Dobře mi tak totálně neotrávily, řekla bych: Radko, držte se svého kopyta. Takhle nevím. Co třeba články v Blesku pro ženy?
Tuhle knihu jsem si chtěla přečíst hodně dlouho. Konečně na mě vyšla rezervace v knihovně a dostala jsem se k ni. Zrovna v období Vánoc, které jsou také v knize zmiňované, to jsem nevěděla. Začátek knížky začíná přímo vtažením do děje, že nechápete, co se děje. Jak se děj vyvíjí, tak vas začne zajímat, co se bude dít dál a proč se stalo to, co se stalo. A vše se zamotá ještě víc, než by se dalo čekat. Zápletka se mi líbila. Autorka přidává do děje své další myšlenky, které mi nevadily, naopak jsem přemýšlela, co se stane dál. Musím říct, že postava Honzy mi nebyla sympatická už od samého začatku a pak se mé tušení jen potvrdilo. Nepříjde mi správné nutit někoho, aby vas miloval, jen proto, že vy to potřebujete, když on sám nechce. To není láska, to je majetnictví. Konec se vyvinul opravdu nečekaně a v kontextu celého díla mi přišel useknutý, možná až odfláklý, že jsem byla zmatená, jak Míša v druhé časti knihy. Proto dávám čtyři hvězdičky. Konec je otevřený, že si můžete domyslet, jak to celé dopadlo. To beru jako přínos, protože by to bylo už na můj vkus zamotané příliš. Je to má první kniha této autorky a určitě ne poslední. Doporučuji.
Ze začátku jsem se nemohla začíst, připadalo mi to jako slohovka nějakého středoškoláka. Pak jsem si na styl psaní zvykla, zápletka mě pohltila, ale zase ne tak, že bych nad knihou nějak "filozofovala". Jako oddychovka dobré, ale snadno zapomenutelné.
Tak tahle kniha mě moc bavila... Přečteno za 2 dny. Pro mě zatím nejlepší od R. Třeštíkové.
Mám za sebou již Bábovky a nedávno Veselí a jsem opět spokojená. Nemůžu si pomoci, ale opravdu jsem. Přiznám se, že strašně dlouho jsem se autorce vyhýbala , nechtělo se mi do ní, ale mně ty její knihy prostě baví. Je pravda, že veselou mysl z nich nemám, ale na tu mám zase jiné autory. Osm se mi líbilo asi nejvíce.
Po Bábovkách moje druhá Třeštíková.
Bylo zajímavé začít koncem, i když jsem se k tomu konci a začátku musela po chvíli vrátit a přečíst si ho znova, protože bez znalosti pozdějších událostí mi moc smysl nedával.
Četlo se mi to hezky, ten vztahový zapletenec byl rozmotávaný postupně a to mě udržovalo v napětí. Musím uznat, že paní Třeštíková tohle velmi dobře ovládá. Je to jako u mého starého francouzského buldočka, kterého není možné dostat ven do zimy aby se vyvenčil - lákám ho na piškot, on za ním jde a dostane ho až venku. Se čtením Osm to bylo podobné. Autorka vždycky naznačila něco, co se stane dál v knize a ten náznak byl tak dráždivý a já se tak potřebovala dozvědět, co onen náznak znamenal, že jsem prostě knížku nemohla odložit a musela číst dál - jako pes za piškotem jsem šla za pokračováním příběhu. Možná to bylo zbytečně dlouhé, takové natahované. Také jsem si z toho odnesla pocit, že polovina lidí jsou svým způsobem magoři.
Chtěla jsem dát čtyři hvězdičky, ale nedám, protože mě vytáčí, když kniha nemá konec nebo ho má tak blbý, že vlastně žádný nemá. A Osm je přesně ten případ. Takže za tři :-)
Žádná velká literatura, oddechové čtení. Své čtenáře si zřejmě našla, pro mne trochu nejasné co to vlastně je. Ani ryba ani rak. Tři hvězdičky dávám za autorčinu pisatelskou zručnost.
Ať si hlavu namáhám jak chci, nenapadá mě snad jediné negativum, jediná výtka, kterou bych k této knize měla. Autorčin bestseller Bábovky se mi líbil taky a tak jsem ke knize, navzdory obálce, která ve mně budí představu laciného ženského románu, přistupovala s nadšeným očekáváním.
Osm. Kniha má netradiční rozdělení, začíná "Skorokoncem" a ne začátkem, jak jsme jinak většinou zvyklí. O to víc mě ale čtení bavilo. V příběhu se opět vyskytuje více postav, po pár stránkách jsem se v nich ale dokázala v pohodě vyznat, takže ani to nebylo mínusem.
Navzdory tomu, že nese kniha označení "netradiční detektivka", bych ji za detektivku ani tak nepovažovala. Spíš jde o příběh o mezilidských vztazích, o lásce a o tom, kam až je pro ni člověk ochoten zajít.
Já jsem nadšená. Bylo to svižné, vtipné, napínavé, byla tam láska i nenávist, prostě všechno. V příběhu i v postavách jsem se vyznala a Míša mi přirostla k srdci. Je celkem děsivé, jak málo stačí k tomu, aby se láska zvrtla a jak může i celkem normální člověk pod tíhou emocí zblbnout.
Je to moje první knížka od Radky Třeštíkové. Čtivé, vtáhlo mě to do děje ... až na ten "konec". Čekala jsem nějaké velké odhalení a ono nic :-P
Z poslední kapitoly mi zůstalo mrazení v zádech. A zamýšlím se, kam až to může zajít, když dítě vyrůstá bez rodiny a s pocity, že nikam nepatří.
V předešlých komentářích se často objevuje, že kniha nemá konec, ale já si myslím opak. A o tom, co se stalo v Ďáblickém háji mám úplně jasnou představu.
Vtáhne a pohltí. Tak by se dal stručně charakterizovat román Radky Třeštíkové Osm. Žánrově je to trochu detektivka, zároveň kniha humorná i romantická se správnou dávkou erotiky i thrilleru
První setkání s Radkou Třeštíkovou a vím, že určitě nebude poslední! Skvělé! Skvělé! Skvělé! ... Každý den, každou minutu jsem musela o knize přemýšlet a vyprávět o ději manželovi a spekulovat jak to asi všechno mohlo být! Knížky, které mi nedají spát jsou mé úplně nejoblíbenější!!
Neubranim se srovnani s Babovkami, ktere jsem cetla pred Osm. Radky styl psani mam rada, jeji knizky se ctou samy. Po Babovkach jsem se bala prekombinovatosti a nejasneho konce, ale byla jsem mile prekvapena. Osm jsem zhltla velmi rychle, narozdil od Babovek zde bylo vse jasne, konec vicemene uzavreny, jen mi prisel takovy odflakly, porad jsem cekala neco WOW a ono to proste jen tak nejak vysumelo.... Postavy mi prisly realne, nikdo mi nebyl vylozene nesympaticky nebo labilni, jak tu bylo nekolikrat napsano, dost jsem se videla v Mise (krom poslednich pasazi). Nektere postavy a jejich pribehy mi v knize prisly naprosto zbytecne, az nudne (Honzovo studentka, porucik Sereda a jeji kratka epizoda na konci).
Štítky knihy
pro ženy partnerské vztahy rodina rodinné vztahy domácí násilí české detektivky a krimiAutorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Přečteno téměř jedním dechem. Jen konec mi maličko přišel, jako by se do něho autorka snažila narvat na poslední chvíli co nejvíce děje. Moje první od RT.