Strašidlo minulosti

28.07.2019

Jako vždy si říkám: tahle byla skvělá, ne-li nejlepší. A jestli ne, tak určitě nejvtipnější. Mám sklon Velinskému cimrmanovsky "počítat pomaleji", ale on to nepotřebuje. Jeho knížky jsou pro mě oázou plnou slovního vtipu, a pokud je ještě doplněn zajímavou zápletkou, jsem maximálně spokojena. Svým typicky ženským čtením - ať mi ženy odpustí – se nechám nést a neřeším, pokud něco zaskřípe v logice, protože způsob psaní mi vše vynahradí. V tomto dílu se mými favority stali holka House a její bratr Bimbo; kdo by řekl, že jeho role bude tak důležitá?
"Měls bejt u jeho svědecký výpovědi:
Spartak. Modrej, ne? Vidím. Kamarád, průser, jedu. Tam chlap, revolver. Seberu, jo?
A tak pořád. Starej povídal, abych to radši zkusil s jeho motorkou."
Po každém přečteném dílu Oty Finka jsem trochu smutná, že mi další ubyl. Musím s nimi začít šetřit. Nemám nikoho jiného, kdo by mě spisovatelsky zaručeně pokaždé potěšil.

05.09.2018

Tradičně báječná detektivka především díky nádherné práci s jazykem, postavami a dobovou atmosférou. Jaroslav Velinský nemá v tomhle ohledu příliš silnou konkurenci, protože tuzemských autorů, kteří by se mu mohli řemeslně rovnat, spočítáte na prstech jedné ruky. Až mi dodnes přijde jako strašná škoda, že se mu nikdy nedostalo zasloužené pozornosti.
Mladý Ota Fink se opětovně zamotává do bezděčného vyšetřování, ke kterému přišel jak slepý k houslím. Tentokrát je to pro něj ale osobnější - holka, se kterou nedlouho po válce málem strávil jednu moc pěknou noc, zmizela. Trable je ovšem v tom, že zmizela právě tu inkriminovanou noc, a ta se odehrála před dvanácti lety. Ota neváhá a okrývá jedno strašidlo minulosti za druhým, aby se dopátral, co se s jeho letní láskou vlastně kdysi stalo...
Nebýt toho, že jsem brzy odhadl ústřední zvrat, užil bych si vyprávění na plných sto procent. Takhle to bylo - kvůli zdlouhavému čekání, než Otovi naskočila ta správná kolečka - na „pouhých“ devadesát.

05.08.2016

Další díl série detektivek z 50. let, stavba příběhu (jako u všech detektivek obecně) není zcela logická, je ale mistrně vyprávěn tradičním Velinského odlehčeným způsobem.