Pamäti gejše
Arthur Golden
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463433/bmid_pamati-gejse-gdW-463433.png
5
2393
2393
Príbeh malej Čijo, ktorá sa má stať slávnou gejšou Sajuri, sa začína v chudobnej japonskej rybárskej dedine, kde dievča po smrti svojej matky vyrastalo vo veľkej chudobe. Keď ju ako deväťročnú predajú do Gionu, kjótskej štvrte gejší, dievčatko zrazu príde o oboch rodičov i staršiu sestru. Vďaka svojmu pôvabu a nezvyčajným šedomodrým očiam sa nestane obyčajnou prostitútkou, ale nastupuje neľahkú cestu, aby sa nakoniec stala profesionálnou gejšou. Pre osamelé vidiecke dievča je povojnové Kjóto s nádhernými čajovňami a divadlami, úzkymi bočnými uličkami, honosnými chrámami a príbytkami umelcov svetom plným nástrah a nebezpečenstiev. Popri tom, ako sa učí umeniu gejší - tancu a spevu, noseniu kimona, zložitej úprave líčenia a účesu či zvodnému nalievaniu saké - podstupuje neľútostný súboj so žiarlivou staršou gejšou Hacumomo, ktorá ju zúrivo nenávidí. Čijo pozvoľna preniká do urputného súperenia o priazeň mužov a peniaze. Spoznáva, že tento boj sa nezastaví pred nijakou podlosťou či intrigami. Keď však Čijo prekoná všetky prekážky a stane sa z nej gejša Sajuri, zradí ju vlastné srdce. Napriek tomu, že v živote gejše niet miesta pre skutočný ľúbostný cit, je Sajuri rozhodnutá vzdať sa všetkého, aby získala jediného muža, po ktorom kedy v živote zatúžila ...... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2006 , Ikar (SK)Originální název:
Memoirs of a Geisha , 1997
více info...
Přidat komentář
V této době jsem chtěla nějakou pohodovku. Neměla jsem náladu na thrillery, horory a dramata plná neštěstí. Gejšu jsem měla vždy ráda jako film a musím říct, že kniha byla ještě lepší! Jde do hloubky příběhu Sajuri i jejího okolí, překvapil mě např. její vztah k Nobu, který z filmu vyzníval mnohem hůř. Hacumomo naopak v knize dostala více prostoru pro své intriky. Dovídáme se i co se stalo se Sajuri dál, což nám film neřekl. Knihu z trochu jiného světa plného japonských tradic, malebných čajoven a barevných lampionů můžu jen doporučit!
Krásná knížka o tom jak se dívka postupem času stává Gejšou a jaké jsou to útrpy v této roli. Kniha mě i přiučila věci, které si pamatuju dodneška. Určitě mohu jen doporučovat.
Knihu jsem si užila daleko víc, než film, protože se v ní nachází daleko více děje. Ve filmu není spousta věcí vysvětlena podrobně. Když jsem film viděla poprvé ještě před čtením knihy, tak jsem si tehdy googlila nevysvětlené termíny japonských zvyků.
Kniha a film měly za úkol přiblížit západní kultuře kulturu japonských gejš, které po určitou dobu byly považovány za prostitutky nikoliv společnice na vysoké úrovni. A to se podařilo. Za mě 5 hvězdiček, protože se ke knížce často vracím.
Tenhle příběh naprosto miluju, v psané i hrané podobě.
Za mě nemám co vytknout, jenom to, že pět hvězdiček je málo.
Je strašně zajímavé, jak společnost nastavuje podobu toho, co se považuje za etické. Jen si to vemte - Čijo, které bylo v té době 14, byla předhazována padesátníkům a nikdo nad tím nehnul ani brvou, ba naopak. Pozdější vydražování jejího panenství tomu také moc nepomohlo. A ani postava Chairmana není tak dokonalá, jak se zdá. Čijo je pouze jeho milenka, mimo ni má ještě manželku a děti.
A teď se nesnažím moralizovat. Jen mi připadá, že tato paralela stojí za zmínku.
Jinak kniha je opravdu krásná - nese v sobě jakousi lehkost a poetičnost. Román má v sobě celou škálu pocitů a je opravdu čtivý. Často jsou tam i vtipné pasáže, které někdy zároveň poukazují na tabuizovaná temáta tehdejší doby. Ty vedly k neinformovanosti o zakládních věcech typu menstruace. Jsem ráda, že dnes je na tom osvěta v těchto záležitostech někde jinde.
Kniha byla maličko odlišná od filmu, ale to hlavní se do filmu vešlo. Nezbývá než jen doporučit obě zpracování.
Gejši jsou fascinující stvoření a je obdivuhodné, co jsou pro svůj úděl ochotny obětovat.
Krásně napsaná kniha. Velmi detailní popisy, člověk si díky tomu dokáže vše barvitě představit a vžít se do děje. Dala by se vnímat jako vstupenka do jiného, pro nás nepředstavitelného světa a naprosto odlišné kultury. Chápu, že je to úspěšná kniha, která čtenáře dokáže oslovit. Rozhodně nelituji, že jsem ji četla, ale celkově asi nebude patřit mezi nejlepší knihy v mém seznamu. Ale stojí za přečtení ;)
Možná je to hloupé srovnání, ale pro mě je Gejša jako Harry Potter, taky se mi neokouká a mohla bych ji číst klidně stokrát.
Krásný příběh, pro mě je ideálně vybalancovaný popis prostředí a děj. Líbí se mi, když v knížkách poznávám jiné světy a zvyky.
Jedna z těch knih, kterou můžu číst pořád dokola, a pořád si četbu užívám, baví mě a já se na ni těším. Rozhodně to není pro tu milostnou linii, která je - upřímně - docela ohraná a i do jisté míry předvídatelná, ale především pro pohádkový styl psaní Arthura Goldena, to, jakou umí vytvořit atmosféru, jaký používá jazyk, jeho skvělé metafory a popisy prostředí, které však nejsou nudné. Hlavní postava mě moc zaujala především tím, jak se od začátku do konce tolikrát změnila (a nyní nemluvím jen o věku, ale především o jejím přemýšlení). Vím o kontroverzích, které se s touto knihou pojí a upřímně nevím, jestli je "Gejša" tou pravou knihou pro někoho, kdo se o jejich způsobu života dozvědět víc, ale "Gejša" jako román je perfektní. Autor má schopnost čtenáře přenést přesně tam, kam ho potřebuje přenést a vymáchat ho v emocích, které chce, abyste cítili. Škoda, že napsal jen jednu knihu, má obrovský potenciál.
S příběhem malé Čijo jsem se seznámila už dávno ve filmovém zpracování. Životní osudy gejši Sajuri jsem tak znala. A přece jsem neodolala a vzala konečně do ruky i knihu, abych si připomněla kouzlo životů japonských gejš opředených mýty a předsudky. Velká část příběhu se odehrává v době meziválečné a poté, což mu dodává na naléhavosti co do životní úrovně i společenských poměrů v tehdejším Japonsku. Nejsem ideálním adresátem milostných románů a i v tomto případě jsem se chvílemi trochu trápila. Čtenář však má možnost proniknout do vzdálené kultury a nechat se unášet nádhernými metaforickými příměry, kterými Sajuri už od dob malé Čijo hýřila stejně bohatě, jako starý mořský vlk svými kletbami. Těžko uvěřit, že autorem díla není žena.
Občas potřebuji opustit vyhřáté křesílko, ve kterém mám po mnoho let věrně obtisknutý svůj zadek, a nakouknout jinam. Třeba k sousedům, jejichž dům většinou obcházím širokým obloukem - kvůli té odpudivě růžovo-červené fasádě a načančaným obyvatelům. Společnou řeč s nimi pravděpodobně nikdy nenajdu, protože žvaní hlavně o vzhledu, líčení, ošacení, obuvi, večírcích a lidech s podobnými hodnotami. Také pořád infantilně vzdychají (ó, já ubohá, ó, úžasný muž), vzájemně si odporují, případně nepochopitelně složitě + zdlouhavě zabředávají do událostí, jaké by mohli vyřešit pár upřímnými větami. Holt jsem tentokrát nahlížela k Japoncům, kulisy mají exotické, leč zvyklosti poněkud zvláštní. Jejich tatík je Američan... já po celou dobu považovala jméno Arthur Golden za pseudonym nějaké nezkušené romantické spisovatelky.
Tak jo, vyvětrala jsem svůj rutinou zavánějící prostor, prozkoumala cizí dvorek, zpočátku jsem se i docela bavila. Dokud hlavní hrdinka nedospěla, potom pro mě věčné úklony, oblékání a popis kimon, návštěvy večírků, nalévání saké, obloukovité rozhovory a vyvádění krávovin hodných slepičího mozku ztratily veškeré kouzlo. Dočítala jsem bez zájmu.
Chápu, čím "Gejša" čtenářky oslovila, pro mě to bohužel nebylo to pravé kešu. Příště do Asie zamířím za samuraji, šóguny a vůbec osobami, co mávají spíše katanou než vějířem či řasami. Zatím zůstanu věrná svým oblíbeným žánrům. 60-65%
Příběh je opravdu hluboký, dobre napsaný a stran faktu rozhodne hodnotný. Je poznat, ze autor velmi dobre zná to, o čem píše. Pul hvězdičky ubiram za chyby a hrubky v překladu. Další půlku za rozmetanou ideu o japonské společnosti, kterou jsem (až do přečtení Gejsi) považovala za jednu z nejcivilizovanejsich společnosti na světě, ovšem ve skutečnosti jsou její hlavní rysy faleš, bezohlednost, sobectví a jediným motorem je honba za penězi a úspěchem. Vše je maskovano přehnanou slušností s hlubokými poklonami, prakticky vždy a všude. Nevěřím, ze civilizace otrocici děti, se za 90 let od války dokáže kompletně “ polidstit”.
Protože nenávidím jakékoli násilí na bezbrannych, tak jsem první část knihy značně trpěla. Šťastný konec mi nepřišel v žádném případě nevhodný.
Čtivá kniha o osudu jedné japonské dívky. Dozvíme se,jak se z rybářské dcery, stane jedna z nejúspěšnějších Gejš. Život měla hodně tvrdý, plný zlých lidí...Pěkný příběh a podle skutečného osudu.
Kniha a film podle skutečných událostí.. Otec prodá dceru za peníze na dětské práce, aby se stala gejšou. Je to všechno podvod a drsne, kruté zacházení s malými dětmi, které by si měly užívat života. Smutné, ale stojí za přečtení
Poutavý a víceméně odpočinkový příběh, u kterého si člověk uvědomuje odlišnosti vlastní kultury a cizí kultury.
Docela fajn čtení o odlišné kultuře v porovnání k té naší. Člověk si uvědomí, jak každý žije v té své bublině a i pro nás malichernosti mohou mít pro jiné obrovský význam. Gejši si na pozadí hospodářských katastrof, krachů podnikatelů a vlastně světové války řeší líčení a kimona, ale zároveň pro ně tyto malichernosti znamenají alfu a omegu pro samotné přežití. Zajímavé
Velmi čtivé a přínosné nejen pro ty, kteří se o kulturu dálného východu a Japonsko konkrétně zajímají alespoň trochu.
Tato kniha mě okouzlila.
I když mi trvalo skoro 3 týdny něž jsem knihu dočetla, užila jsem si každou stránku.
Je to kniha, na kterou musíte mít náladu a tu já právě neměla, ale ležela mi doma už hrozně moc dlouho, tak jsem se kousla a pustila se do ní.¨
Rozhodně ale nelituji.
Je moc krásně napsaná, hltala jsem každé slovo a knihu si užívala. Zase jsem se obohatila o další informace o gejšách a částech Japonska.
Velmi mě bavilo dozvídat se něco víc o pravidlech a zvycích.
Jediné, co mi v knize chybělo byly fotky. Klidně bych jich pár uvítala. Ale díky internetu, jsem si svoji fantazii doplnila. Hned jsem si zjistila, jak vypadá Ósaka-Kóbe-Kjóto... Především Kjóto a koukala jsem na fotky gejš, abych z knihy pobrala každý detail.
Bylo to skvělé počtení, i když život gejš je velmi těžký.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Japonsko zfilmováno americká literatura gejša japonská kultura historické romány fiktivní životopisy
Film jsem měla ráda už od prvního zhlédnutí, když vyšel, ale nikdy mě nenapadlo si přečíst předlohu tohoto filmu. Nevím vůbec proč. Ke knížce mě přivedla kamarádka teď po dlouhé době od mé první zamilovanosti do filmového zpracování a musím říct, že kniha je 1000x lepší. Když jsem dočetla knihu a hned na to zhlédla film, tak moje první myšlenka byla, že film je pouze stínem knihy. Samozřejmě, že se do stopáže nevejde celá kniha, ale byla jsem překvapena, jak jsou některé postavy ve filmu ukázány zcela v jiném světle...Ale už dost o filmu!
Kniha vám ukáže Japonsko, jeho kulturu, jeho zvyky a tradice. Je takovým průvodcem světem gejš, který je nám, Evropanům, na hony vzdálený. Děj se odehrává před druhou světovou válkou, trochu během války a pak těsně po ní. Takže také zjistíme, jak se gejši později z Japonska vytrácely do jiných velkých měst jiných zemí.
Svět gejš je krutý a bez pořádných intrik si v něm neškrtnete, takže očekávejte pořádnou "válku sakur". Gejša je umělkyně a podle toho se také učí toto umění. Umění bavit ostatní. A co chce ona? To nikoho nezajímá, protože každá gejša má svou cenu, víte? To není jako tady u nás, že člověk je nezaplatitelný. Tam je možné koupit všechno. Od panenství, po manželství. Je to prostě seznámení s úplně odlišnou kulturou.
Ale jazyk knihy je moc krásný. Autor opravdu umí se slovy krásně zacházet a především s přirovnáními. Ale také vás často dokáže pobavit.
Pro mě největším překvapením byla postava Nobua, díky které jsem se často smála nahlas. Za mě rozhodně nejoblíbenější postava, samozřejmě až po hlavní postavě.
Závěrem doporučuji, doporučuji a ještě jednou doporučuji.
Jo a nezapomeňte si také pustit naprosto úžasný soundtrack! Ten za to také stojí!
Rozhodně jsem tuto knihu nečetla naposledy.