Pamäti gejše
Arthur Golden
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463433/bmid_pamati-gejse-gdW-463433.png
5
2439
2439
Príbeh malej Čijo, ktorá sa má stať slávnou gejšou Sajuri, sa začína v chudobnej japonskej rybárskej dedine, kde dievča po smrti svojej matky vyrastalo vo veľkej chudobe. Keď ju ako deväťročnú predajú do Gionu, kjótskej štvrte gejší, dievčatko zrazu príde o oboch rodičov i staršiu sestru. Vďaka svojmu pôvabu a nezvyčajným šedomodrým očiam sa nestane obyčajnou prostitútkou, ale nastupuje neľahkú cestu, aby sa nakoniec stala profesionálnou gejšou. Pre osamelé vidiecke dievča je povojnové Kjóto s nádhernými čajovňami a divadlami, úzkymi bočnými uličkami, honosnými chrámami a príbytkami umelcov svetom plným nástrah a nebezpečenstiev. Popri tom, ako sa učí umeniu gejší - tancu a spevu, noseniu kimona, zložitej úprave líčenia a účesu či zvodnému nalievaniu saké - podstupuje neľútostný súboj so žiarlivou staršou gejšou Hacumomo, ktorá ju zúrivo nenávidí. Čijo pozvoľna preniká do urputného súperenia o priazeň mužov a peniaze. Spoznáva, že tento boj sa nezastaví pred nijakou podlosťou či intrigami. Keď však Čijo prekoná všetky prekážky a stane sa z nej gejša Sajuri, zradí ju vlastné srdce. Napriek tomu, že v živote gejše niet miesta pre skutočný ľúbostný cit, je Sajuri rozhodnutá vzdať sa všetkého, aby získala jediného muža, po ktorom kedy v živote zatúžila ...... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2006 , Ikar (SK)Originální název:
Memoirs of a Geisha, 1997
více info...
Přidat komentář
Zklamání...chtěla jsem číst o zkušenosti praktickýho výcviku a ne fňukot malý holky, že musí někde hlídat, že ji nutí starší klečet celou noc, jaký intriky tam jsou atd...
Je to obyč handrkování mezi ženskýma a to mě neba.
Měla jsem za to, že ony byly chovány k dokonalému chování nejen na té veřejnosti, kde teda pány doprovázely a bavily, ale i k jakési úctě a solidnosti mezi sebou, takový ty úklony co zůstaly dodnes, i když si myslí POLIB MI..ale že by si rozstříhaly nebo popsaly nejdražší kimona a hodily to na malý nezkušený děcko, když ony samy už postavení mají a jsou nejkrásnější, čili ve vedení?? Divný nelogický a pro ně příliš riskantní.
To zas bude představa pouze autora, kdybychom se zeptaly dobových pamětnic, bude to asi jinak.
Tamější kultura učí už děti ve školkách a bojových kroužcích jak se ke komu chovat, hlavně těm co jsou výš než vy, takže rozháranosti a atakům typickým pro náš západ, nevěřím.
Do knihy jsem se pustila až dlouho po filmu a asi je to dobře. I když se to v něčem liší, pořád mi film pomohl si mnohé lépe představit. Příběh je poutavý a čtivý a rozhodně mě vtáhl.
Dojemná a sentimentální kniha, která nás posune o století zpět. Do světa klidného a tichého, který měl svou nezaměnitelnou poezii a krásu. Svět, do kterého vstupujeme je nebezpečný z jiného pohledu, člověk se v něm snadno ztratí. V překrásných parcích a barevných zahradách, krásných látkách a vůních všude ve vzduchu - ale také v politikaření a překupování lidských bytostí jako kusů masa na trhu. Svět zloby a nepřátelství, vzájemné rivality a v bolestných představách o tom, že jednou zakopneme a už nebudeme schopni se znovu zvednout. Tohle je realita, kterou naše malá Gejša, která v očích nosí celý oceán, žije každý den. A my jsme vlečeni do jejího příběhu s takovou naléhavostí, že tomu nelze odolat. Kniha má i větší přesah než pouze osud jedné krásné dívky, nechává nás nahlédnout do osudů těch, kterým se život rozpadl pod rukama, těch, kteří přišli o všechen klid, který už nikdy nedostali zpět.
I přesto, že jsem několikrát viděla film, mě knížka dostala. Velmi čtivě napsané, vtáhlo mě to do děje a na konci jsem si dokonce trošku poplakala. Doporučuju!
nech je aká chce, nech je presladená, ale mám ju tak rada :)
asi starnem...romantické závery mi prestávajú vadiť...práve som minimálne druhý krát dopočúvala audio verziu a aha, komentár som Gejši nikdy nenapísala...film veľmi zdarilo kopíruje knižný príbeh Čijo, alias Sajuri...tvrdý život gejš...ktoré častokrát nemali na výber..(veď koho by lákalo robiť hovoriacu bábku ? živiť sa konverzáciou s kdejakým truhlíkom a pitím saké ? ) , ale často práve po tejto pozícii a povolaní túžili. Konkurečný boj, ale i spolupráca a priateľstvá ...pre nás hlavne exotika, pre Japoncov rituály a tradície. Autor vychádzal z rozhovorov so skutočnými gejšami, takže asi tento krehký svet zobrazil dosť verne, i keď niektoré gejši po vydaní románu protestovali napríklad ohľadne mizuage ( či už bolo, či nebolo, za mňa teda tento rituál v podstate také lepšie znásilnenie...). A sám príbeh Čijo je tak trochu rozprávka o tom ako chudobná dievčinka ku šťastiu prišla, po tom, čo si preskáče veľa nástrah, znesie veľa príkorí...
Čo sa mi na vodnom svete nepáčilo - samozrejme všetky tie intrigy, plánovačky, teraz tam, teraz s tým...celý ten princíp fungovania, akože žijem vydržovaná nejakým papalášom, čo je vlastne i mojim cieľom, a pracujem na to celý život. Vlastne som luxusná spoločníčka, doplnok.. Takto zanikne to, čo sa mi páči , a to kultúrne vzdelanie gejš, hudba, konverzácia, kimoná (tie látky už len z popisu úchvané), tanec.
Doporučujem romantickým dušiam so slabosťou pre východné krajiny...a určite sa k nej ešte v nejakej podobe vrátim...
Kniha Gejša je podle mne jedna z nejlepších, které jsem za poslední dobu přečetla, resp. vyslechla jako audioknihu.
Mnohokrát jsem si poplakala nad osudem hlavní hrdinky Čijo/Sajuri. S hlavní hrdinkou jsem sdílela každý její smutek, bolest, krutost, nespravedlivost, ztrátu, lásku, zlomené srdce, přátelství, oddanost, pokoru.
Konec knihy mne rozdrtil na ten nejjemnější písek a já jen z povzdálí sledovala malou starou číňanku oblečenou do kimona stojící na kraji silnice v americkém velkoměstě.
Děkuji panu Goldenovi za tento zážitek. Ještě dlouho potom jsem si hledala detaily skutečné gejši, kterou se autor nechal inspirovat.
Neuvěřitelně silný příběh neuvěřitelně silné ženy, nebo spíše žen.. Gejš..
Z knihy jsem byla unešená. Příběh je o malé Čijo, kterou za život potkalo mnoho překážek. Z opilého domu plného chudoby a nemoci se devítiletá dívenka dostává do okije, kde se učí dívky, jak se stát gejšou. Jenže její cesta je strastiplná. Jde o nášlapy úspěchu a min, kdy dětská Čijo se stává dospělou a úspěšnou Sajuri bojující o to, co je jí nade vše drahé, totiž o její lásku... Doporučuji, četla jsem jedním dechem :)
silny pribeh co vtahne do deje, mam moc rada japonskou kulturu, takze me velmi zajal vycvik gejs a zvykou ktere se k tomu poji
Knihu jsem si zakoupila už hodně dávno v levných knihách. Teď se mi hodila do čtenářské výzvy. Velmi dojemný a krásný příběh. Japonsko se mi líbí, zajímavé zvyky. Další pěkný kousek v mé knihovně.95%.
„Nepřízeň osudu je jako silný vítr. Nemyslím tím je to, že nám brání jít tam, kam bychom jinak šli. Také nám vyrve všechno kromě toho, co se nedá odervat, a my se pak vidíme takoví, jací doopravdy jsme, ne jak bychom se rádi viděli.“
str. 361
„Ale teď, vím, že náš svět není o nic trvalejší než pouhá vlna vzdouvající se v oceánu. Ať jsou naše zápasy a vítězství jakékoliv, ať se s nimi tak či onak dokážeme vyrovnat, stejně se až příliš rychle rozplynou a vyblednou jako rozředěná tuš na papíře.“
str. 446
K této audioknize jsem se dostala po poslechu audioknih Čajová dívka z Kolibříkové ulice a Ostrov moře žen. Obě tyto knížky pro mě byly o trošku lepší než Gejša, protože vzbuzovaly víc emocí. I tak je ale Gejša velmi příjemnou audioknihou. Oceňuji především to, že se v zajímavém příběhu dozvíme spoustu zajímavostí ze života gejš i z japonské kultury minulého století. Mám ráda, když knížka přinese kromě zajímavého příběhu i reálie, ze kterých se něco dozvím. To se tady stalo.
Každopádně po poslechu této knihy mám pocit, že Japonci jsou zvláštní národ, kterému nikdy neporozumím.
Co se týče samotného příběhu - jednalo se o takovou Popelku pro dospělé. Takže knížka potěšila a rozhodně mohu doporučit romantickým duším, které se rádi něco dozví o gejšách i Japonsku.
Film už jsem skoro zapomněla...ale tahle kniha mě vážně chytla a prožila jsem s malou Čijo naprosto vše. Jen už nechci číst tak "silné" příběhy.
Knihu jsem skoro nemohla odložit, ani mi nepřišlo, že ji napsal muž. Možné vysvětlení jsem hledala až po dočtení. Zajímalo by mě jak je to doopravdy. Autor prý ten příběh pozměnil, bulvarizoval. Proto dávám o hvězdičku méně.
Výborná kniha, která otvírá nové dveře a dovolí vám poznat nové světy. Zde tedy staré zaniklé světy, ale hlavně nabízí něco jiného, než známe, než žijeme. Umí to podat pro Evropana tak, že tomu rozumíte, že se můžete vžít a pochopit jinou mentalitu, jinou kulturu. Četl jsem i kritiky, že autor něco podal špatně, něco dezinterpretoval, ale za mne otevřel dveře, nabídl nám mnohá téma k dalšímu studiu, k dalšímu zájmu. Co na tom, že základní myšlenka je pohádková a možná právě proto se to bude líbit širokému publiku. Pro mě to bulo obohacující a celek zaslouží velikou pochvalu. Namlsán knihou, jsem si pustil film, ale nešlo to dokoukat, protože tam, kde kniha vysvětluje, tam film zkracuje a zjednodušuje. Jednoznačně doporučuji, sáhněte raději po knize.
Jedním slovem nádhera. Viděla jsem první tedy film ,ale pocity z knihy mám naprosto fantastické. V knize bylo obsaženo tolik věcí kterých ve filmu nebylo, jsem z toho naprosto nadšená. Líbil se mi závěr, kde je vlastně popsáno co dělala Sajuri po skončení kariéry gejši. Kniha se četla velmi příjemně.
Krásně napsané, něžné, poetické. Připsala bych velké plus překladatelce, protože tady je vidět kus práce. Příběh se čte jedním dechem.
Paní knihovnice mi tuhle knihu doporučila, protože normálně tenhle žánr nečtu. Ale fakt to nebylo vůbec špatný! Zajímavý pohled na život gejši, i když si myslím, že si autor taky trochu vymýšlel :).
Mozna proto, že to jsou memoary, kniha nevazne. Však si taky pamatujeme jen to důležité, ať dobré či špatné. Milníky našeho života. A taková kniha je. Tam kdy na obzoru nejsou zadne zvraty, roky plynou jak voda a naopak jindy jeden rok zabere celou věčnost. A proto pribeh plyne v prubehu casu stale svyznym tempem. Nebyl čas na odpočinek. Krásně poeticky napsáno....jen mě to utvrzuje v tom, že kniha je vždy lepší než film.
Spoiler......
Jak je se těžko věří, že je příběh skutečný, když má happy end.
Mnoha knihám by prospělo, kdyby radši skončily v nejlepším (jako třeba filmová adaptace téhle). Četlo se to velmi příjemně, ale konec už byl rozplizlý.
Kromě toho jsem se ráda dočetla o umírněné a přezdvořilé japonské kultuře, že i její večírky vypadaly jak středoškolská pařba - chlast, nemravný hry a blití z okna. Ať už je to pravda nebo výmysl autora.