Pamäti gejše
Arthur Golden
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463433/bmid_pamati-gejse-gdW-463433.png
5
2393
2393
Príbeh malej Čijo, ktorá sa má stať slávnou gejšou Sajuri, sa začína v chudobnej japonskej rybárskej dedine, kde dievča po smrti svojej matky vyrastalo vo veľkej chudobe. Keď ju ako deväťročnú predajú do Gionu, kjótskej štvrte gejší, dievčatko zrazu príde o oboch rodičov i staršiu sestru. Vďaka svojmu pôvabu a nezvyčajným šedomodrým očiam sa nestane obyčajnou prostitútkou, ale nastupuje neľahkú cestu, aby sa nakoniec stala profesionálnou gejšou. Pre osamelé vidiecke dievča je povojnové Kjóto s nádhernými čajovňami a divadlami, úzkymi bočnými uličkami, honosnými chrámami a príbytkami umelcov svetom plným nástrah a nebezpečenstiev. Popri tom, ako sa učí umeniu gejší - tancu a spevu, noseniu kimona, zložitej úprave líčenia a účesu či zvodnému nalievaniu saké - podstupuje neľútostný súboj so žiarlivou staršou gejšou Hacumomo, ktorá ju zúrivo nenávidí. Čijo pozvoľna preniká do urputného súperenia o priazeň mužov a peniaze. Spoznáva, že tento boj sa nezastaví pred nijakou podlosťou či intrigami. Keď však Čijo prekoná všetky prekážky a stane sa z nej gejša Sajuri, zradí ju vlastné srdce. Napriek tomu, že v živote gejše niet miesta pre skutočný ľúbostný cit, je Sajuri rozhodnutá vzdať sa všetkého, aby získala jediného muža, po ktorom kedy v živote zatúžila ...... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2006 , Ikar (SK)Originální název:
Memoirs of a Geisha , 1997
více info...
Přidat komentář
Jako první jsem viděla film, na který se můžu dívat opakovaně. Je to silný příběh, který ve mně zanechal hluboký dojem. Jakmile jsem natrefila na knihu, hned jsem po ní drapla. Jsem ráda, že ji mám. Opět jeden ze skvostů literatury.
Ne že by byla kniha tak dobrá, ale téma a popisy jsou tak zajímavé, že musím hodnotit plným počtem.
A je tam spousta skvělých přirovnání.
Ziyi Zhang ztvárnila roli Chiyo/Sayuri tak přesvědčivě a nádherně, že jsem se po letech rozhodla přečíst i knihu, jak to doopravdy bylo.
Autor psal tak poutavě, že po dočtení mám pocit, jako bych život malé dívenky s šedomodrými oči sama prožila. Nám laikům dokázal autor barvitě a do detailu popsat život tajemných geish a co vše musely podstoupit, aby se staly těmi nejlepšími umělkyněmi. Čím hlouběji jsem do děje pronikala, tím větší respekt jsem ke geishám chovala.
Byť je příběh Chiyo čistá fikce inspirovaná skutečnou geishou, je až neskutečné, že někde v zemi vycházejícího slunce, se toto skutečně dělo a kolik z těch žen mohlo pak říct, že měly to štěstí jako hlavní protagonistka.
Dovolím si ještě dodat vsuvku, aby autorovi nevěřili každé slovo na stránce, protože geisha není kurtizána, ale náhodou velmi respektovaná umělkyně a to i v dnešním Japonsku.
Za mě osobně je to velmi silný příběh, který je velmi nádherně vyprávěný a čtivý. Doporučuji všem, kteří chtějí vědět, jaké to bylo a co obnášelo stát se gejšou.
Miluju tu knihu, i film. Jedna z mých nejoblíbenějších knih, k nimž se moc ráda vracím. V závěru je popsán skutečný příběh hlavní hrdinky.
Největší hodnotu knihy vidím v přiblížení tématu gejš jejich stylu života od brzkého učení se umění tanci a zpěvu, stylu a složitosti jejich oblékání, hierarchii v okijích a postavení ve společnosti. Všechno pozlátko kolem gejš mě zaujalo, gejši samotné, tak jak jsou v románu popisovány, už moc ne. Čtivá a zajímavá výpověď mladičké Čijo prodané do otroctví se nakonec zvrtla v tlachání o výšivkách, make-upu a laciné intriky. Těžko říct, kde leží pravda, kniha vyvolala po vydání velké kontroverze, a to hlavně ze strany gejš, které se ohrazovaly, že jejich životy nejsou vůbec takové, jako je v knize popisováno. K mojí lítosti nemám po přečtení knihy o gejšách moc pozitivní úsudek a to, myslím, je pravým opakem původního záměru. Z knihy gejši vidím jen jako cupitající kimona hrající na šamisen a hledající toho nejbohatšího muže v okolí, který pokryje jejich náklady. Naštěstí pro gejši není asi moc těžké si takové muže nabrnknout, protože většina dialogů v knize zněla asi nějak "ó, pane, já hloupá dívka, co bych o tom já věděla" a pán na to "nebuďte skromná, jste krásná" a Téra na to: "ó, mé oči krvácejí". Oukej, tady přehrávám, knížka to nebyla špatná a dozvěděla jsem se dost nového nejen o atmosféře té doby v Japonsku. Mám-li to soudit, řekla bych: fakta o způsobu života gejš paráda, dějové intriky a milostná zápletka hrůza. Nakonec to bylo pěkně odvyprávěno, že jsem ji přečetla za pár dní, určitě nelituji, jen to prostě nebyl můj šálek saké.
Zajímavé čtení, které jsem si užila, i když podobné knihy zase tak často nečtu...
Párkrát jsem viděl film, ale kniha to je úplně jiná káva. Bavilo mě to od začátku až do moc krásného konce. Až mě bylo líto, že příběh končí. Přišlo mi, že ty staré časy v Japonsku byly v mnohém lepší. Těším se až se jednou ke knize vrátím a tentokrát ji zkusím v audio verzi.
Kniha se mi moc líbila. I když mám přečteno mnoho knih, tak o Japonsku jsem jsem zatím nic nečetla. Jak žijí gejši mne vždycky zajímalo, teď už tu představu mám, protože se jedná o vyprávění jedné z nich. K málokteré knize se znovu vracím, tato bude patřit mezi ty vyjímky. Mohu určitě doporučit.
AUDIOKNIHA: Nelehký příběh jedné malé dívky, která se stane jednou prvotřídní gejšou. Je to plné zajímavých postav a neméně zajímavých příhod. I tak bych příběh samotný ohodnotila čtyřmi hvězdičkami, kdyby knihu nepozvedalo tolik zajímavostí o Japonskou a tehdejší době.
Velmi těžké a ze začátku nepříjemné čtení, jak se někdo může chovat k malému dítěti. Postupem stránek, kdy se výpověď dostává do dospělých let a těžké doby Japonska 30´let se dozvídáme hodně o kultuře ostrovního císařství a životu po jeho porážce. Přiznám se, že zbytek příběhu jsem vstřebal díky filmu, jenž je natočen podle této knihy. Pro zájemce o toto téma a období jí mohu doporučit.
Velmi poutavý příběh, který je pěkně čitelný. Knihu jsem četla až po několika shlédnutí filmu. Musím říct, ze spojení knihy a filmu dotváří celek a člověk si lépe dokáže představit a vžít se plně do příběhu mladé Gejši. Moc se mi líbilo pojetí a celkové vykreslení kultury v teto době - tradice, úcta, pokora. Konec knihy už je takový plytký, řekla bych, ale nijak to nemění můj názor
Mnoha knihám by prospělo, kdyby radši skončily v nejlepším (jako třeba filmová adaptace téhle). Četlo se to velmi příjemně, ale konec už byl rozplizlý.
Kromě toho jsem se ráda dočetla o umírněné a přezdvořilé japonské kultuře, že i její večírky vypadaly jak středoškolská pařba - chlast, nemravný hry a blití z okna. Ať už je to pravda nebo výmysl autora.
Zklamání...chtěla jsem číst o zkušenosti praktickýho výcviku a ne fňukot malý holky, že musí někde hlídat, že ji nutí starší klečet celou noc, jaký intriky tam jsou atd...
Je to obyč handrkování mezi ženskýma a to mě neba.
Měla jsem za to, že ony byly chovány k dokonalému chování nejen na té veřejnosti, kde teda pány doprovázely a bavily, ale i k jakési úctě a solidnosti mezi sebou, takový ty úklony co zůstaly dodnes, i když si myslí POLIB MI..ale že by si rozstříhaly nebo popsaly nejdražší kimona a hodily to na malý nezkušený děcko, když ony samy už postavení mají a jsou nejkrásnější, čili ve vedení?? Divný nelogický a pro ně příliš riskantní.
To zas bude představa pouze autora, kdybychom se zeptaly dobových pamětnic, bude to asi jinak.
Tamější kultura učí už děti ve školkách a bojových kroužcích jak se ke komu chovat, hlavně těm co jsou výš než vy, takže rozháranosti a atakům typickým pro náš západ, nevěřím.
Do knihy jsem se pustila až dlouho po filmu a asi je to dobře. I když se to v něčem liší, pořád mi film pomohl si mnohé lépe představit. Příběh je poutavý a čtivý a rozhodně mě vtáhl.
Dojemná a sentimentální kniha, která nás posune o století zpět. Do světa klidného a tichého, který měl svou nezaměnitelnou poezii a krásu. Svět, do kterého vstupujeme je nebezpečný z jiného pohledu, člověk se v něm snadno ztratí. V překrásných parcích a barevných zahradách, krásných látkách a vůních všude ve vzduchu - ale také v politikaření a překupování lidských bytostí jako kusů masa na trhu. Svět zloby a nepřátelství, vzájemné rivality a v bolestných představách o tom, že jednou zakopneme a už nebudeme schopni se znovu zvednout. Tohle je realita, kterou naše malá Gejša, která v očích nosí celý oceán, žije každý den. A my jsme vlečeni do jejího příběhu s takovou naléhavostí, že tomu nelze odolat. Kniha má i větší přesah než pouze osud jedné krásné dívky, nechává nás nahlédnout do osudů těch, kterým se život rozpadl pod rukama, těch, kteří přišli o všechen klid, který už nikdy nedostali zpět.
I přesto, že jsem několikrát viděla film, mě knížka dostala. Velmi čtivě napsané, vtáhlo mě to do děje a na konci jsem si dokonce trošku poplakala. Doporučuju!
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Japonsko zfilmováno americká literatura gejša japonská kultura historické romány fiktivní životopisy
Příběh mě moc bavil svým obsahem a exotičností. Styl psaní je ale trochu nudný, bez napětí a barevnosti.