Petrolejové lampy
Jaroslav Havlíček
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477886/bmid_petrolejove-lampy-T3b-477886.png
4
1351
1351
Psychologický román Jaroslava Havlíčka Petrolejové lampy vyšel v roce 1935 pod názvem Vyprahlé touhy a měl se stát součástí rozsáhlejšího cyklu zachycujícího osud hlavní hrdinky Štěpky Kiliánové, dcery bohatého stavitele a selky, žijící v Havlíčkově rodném městě Jilemnici. Děj románu popisuje velký úsek jejího života od dětství až do dospělosti, kdy se jako stárnoucí žena vymykající se maloměstským poměrům na přelomu 19. a 20. století vdá za svého bratrance Pavla Malinu, důstojníka rakousko-uherské armády. Ten si ale z fronty přivezl nejen dluhy, ale i syfilidu a je jí postupně paralyzován, takže máme možnost sledovat přerod Štěpky paničky v těžce pracující a obětující se ženu.... celý text
Přidat komentář
Ach ta Štěpka, vždycky byla divoká a jiná, a tak si žila; a pak přišlo procitnutí a Štěpka dostávala jeden políček za druhým. Byla lehkovážná, ale přesto všechno, jako člověk dobrá, a tak na konci, a zvláště na úplném konci, mi ji bylo tak neskutečně líto. Z pomyslného vězení se dostala do dalšího. Ach, chudák Štěpka.
pro mě to byla strašně nudná kniha, proto jsem ji četla 7 měsíců.. nalákalo mě na ni filmové zpracování, které bylo o hodně lepší.. prvních 180 stran bylo šíleně uspávajících, pak se to trochu dalo.. ** dávám jen za poslední strany a doufám, že už dlouho nebudu nic podobného číst..
Několikrát jsem viděla skvělý flm, ke knížce jsem se dostala až teď.
Zprvu mi vadilo srovnání Štěpy Ivy Janžurové a poněkud negativního popisu Štěpky v knížce - tlustá, velikánská, nehezká, s hyzdícím znaménkem na tváři a mastnými vlasy... Nicméně v průběhu četby jsem si zvykla na tuto Štěpku, i když dost jinou (jen jsem si už nepředstavovala I. Janžurovou, ale jednou svou dávnou prima spolužačku, která mi tak vzdáleně do popisu zapadla - trochu hromotlucká, trošku hlučná a rozjívená, hyperaktivní, ale se zlatým srdcem). Nicméně Petr Čepek mi do popisu Pavla Maliny sedl skvěle...
Nejprve jsem viděla film, pak jsem si přečetla i knihu. Film byl fantastický, skvělé herecké výkony pana Čepka a paní Janžurové, v knížce jsem již proto neměla mnoho možností využít fantazii, tak mi tam zapadli.
Štěpka mě občas trošku štvala svou povahou, koneckonců sama si vybrala, jak a s kým bude žít...Malina - voják frajírek, který se postupně mění v blázna. Fantasticky popsané postupné fáze útoku této nemoci jak na fyzickou, ale především na psychickou stránku člověka. Musím vyzdvihnout též film a výborného Petra Čepka, nelze zapomenout na jeho procházku po kolonádě a uhrančivé oči.
Moje nejoblíbenější kniha, krásné líčení přírody, vztahů a života na vsi. Zachycení Štěpčina dětství, dospívání a pak kruté procitnutí po svatbě je prostě nepřekonatelné. Filmová adaptace mě zklamala, film začíná v půlce knížky a končí zbytečnou scénkou s malým děvčátkem.
Jedna z mála knih u kterých se mi více líbila zfilmovaná verze, pan Petr Čepek i Iva Janžurová byli nepřekonatelní.
O obdivuhodnej ženskej sile a božích mlynoch, ktoré melú pomaly, ale isto. Spracovanie psychlológie postáv a Havlíčkove rozprávačske umenie netreba ani komentovať. 4/5
"Hle, kam došly chvástavost a nesmyslná pýcha. Hle, jak hynou vychytralost a nadání. Odměna ctnosti přichází pomalu, ale přichází vždycky."
Nejprve jsem viděla divadelní adaptaci, pak film (obojí výborné, i když trochu těžké uvěřit, že Janžurová není pohledná) a teď jsem se dostala i ke knize. Rozhoně nelituju. Doplněním pasáží o Štěpánčině dětství a mládí příběh dostává zcela nové kontury a z prosté lidské tragédie se stává barvitý obraz maloměstského života na přelomu století. Postavy jsou velmi životné i v epizodních rolích. Rozhodně stojí za přečtení.
Ve filmu hrála Štepu Iva Janžurová, ne Bára Hrzánová. Ale kniha i film jsou pěkné. Dobře vykreslená morálka lidí 19.a poč. 20.století a výborná psychologie postav.
krásná kniha i když je trochu temná...Pan Herz tomu příběhu přidal další level...Bára Hrzánová jako Štěpa je naprosto nezapomenutelná
Miluju zpracování této knihy jako divadelní hru, film jsem ještě neviděla a knížka bohužel nesplnila má, možná až příliš velká očekávání, některé pasáže byly na mě moc zdlouhavé a suché, některé mě naopak vtáhly do děje a nedovolily mi knihu odložit :-) Celkově dávám tak čtyři hvězdy, protože je to složité psychologické dílo a má nejmilejší kniha od Havlíčka.
zklamali mě, čekala jsem trošku něco jiného. Kniha začala být zajímavá až od poloviny. I přesto Štěpku obdivuju.
Štítky knihy
zfilmováno psychologické romány nemocní Rakousko-Uhersko maloměšťáctví nešťastná láska sňatky z rozumu český venkov české romány klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1963 |  Neviditelný |
| 1957 | Petrolejové lampy |
| 1940 | Helimadoe |
| 1939 | Ta třetí |
| 1999 |  Muž sedmi sester |
Knihu jsem četla před lety a byl to nářez! Havlíček je skvělý stylista a já mám takovéhle psychoromány ráda, i když je to mnohdy děsivé čtení. Teď čtu další jeho knihu a je to znovu takové, že se nemohu dočkat, až zas budu mít chvilku a ponořím se do ní.