Přes písek
Hugh Howey
Napínavé pokračování bestsellerového apokalyptického thrilleru Písek. Svět postihla katastrofa, zbytky civilizace přežívají v nehostinných pustinách pouště. Čtveřice sourozenců bojuje o šanci na lepší osud poté, co jejich otec a sestra – nejslavnější píseční potápěči – zmizeli beze stopy, když se vydali na východ, do země nikoho, odkud není návratu. Tamní říše prosperovala do okamžiku, než ji zničila atomová bomba. Narodila se v ní i Aňa – a při výbuchu přišla o vše, přátele, společnost, budoucnost. Zbyla jí jen jedna možnost: vydat se s otcem na cestu za pomstou. Přes písek…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2023 , Laser-books (Laser)Originální název:
Across the Sand, 2022
více info...
Přidat komentář
Žádná pecka to není.
Je, ale fakt, že je to o jednu hvězdu lepší než první díl. Opět chaotické ze spousty postav, otázek, které nejsou zodpovězeny a chvílemi hodně nudné. Přiznám se bez mučení, že už ani nevím jak skončil první díl a zda to nějak na sebe navazuje dějově, nebo postavami. Pokud nebude další díl, asi se nic hrozného ve světové literatuře nestane.
Povinná četba pokračování Howeyho Písku na pláži senegalského MBour měla setsakramentsky něco do sebe.
Howeyho Písek jsem loni hodnotil trošku níž. Byl jsem z něj jaksi zklamanej - možná to bylo porovnáváním s dokonalým Silem, nebo nevím. Každopádně Přes písek už mě chytlo podstatně víc. Možná kdybych si předtím dal Písek znovu udělal bych líp, protože spoustu postav a motivů jsem za ten rok přizapomněl a musel jsem bádat v paměti. Příběh v podstatě pokračuje tam kde skončil v předešlé knize a velmi ho oživily nové postavy (Violet, Aňa..). Poodkryje se trocha toho závoje nejistoty v jakémže světě se to vlastně pohybujeme, ale opravdu jen o trochu. Stále nevíte co je dál na východ ani na západ. Mě asi trochu nesmyslně bavilo si vzít mapu Spojených států a odpíchnout se od Danvaru (Denver) a sledovat kde se vlastně děj odehrává a překládat si zkomolené názvy na ty skutečné a tipovat "co, kde, kdo a proč". Howey probudil mou fantazii - takže 4*.
Moc mě baví tihle píseční potápěči a při čtení podvědomě zadržuji dech :D Kde je další díl?
Ani Přes Písek mě neuchvátil tak, jak to dokázala série i seriál Silo. Čte se to dobře, ale prostě to není Silo.
Přečteno týden po druhém díle, je to plnohodnotné pokračování. Čas skoro žádný neutekl, jdeme rovnou na věc. Svět se více otevírá, dostává se nám i pohledu z druhé strany barikády. Část toho co jsme se dověděli (a co si všichni myslely) není tak úplně pravda. A tak vše směřuje k druhému kolu souboje o budoucnost této písečné enklávy, opět to bude stát převážně na sourozencích.
Více se zapojí gangy i politika, víc je také akce a násilí. Protože kdo použil bomby jednou se nebude zdráhat je použít i podruhé. Děj se sice na konci uzavře, dostáváme ale spoustu dalších otázek a jen málo odpovědí.
Po nějaké době jsem sáhla po pokračování Písku. Trochu jsem zpočátku tápala v postavách, už se mi lehce vykouřily z hlavy.
Oproti prvnímu dílu poznáme pohled i z druhé strany. Od těch, kteří způsobili, že písek stále zasypává místo, kde hrdinové prvního dílu žijí. A není to pohled sympatický. Ti, co žijí v přívalech písku, jsou považováni za odpad a je nutno s nimi tak zacházet. To si myslí i malá Aňa, která přežila výbuch v Agylu. Že to je trochu jinak jí dochází až později.
Já jsem doufala, že se dozvím víc o Danvaru, o potápění, o minulosti a proč je svět rozdělen tak, jak je. Ale to v knize není. Teď je to spíše hra o moc, peníze a vliv. A to mě moc nebaví.
Na tuto knížku jsem se celkem těšil a taky si ji trochu šetřil na horší časy a nyní nadešel její čas. Přečetl jsem prakticky během jediného dne, z čehož vyplývá, že se mi, stejně tak, jako i všechny ostatní autorovy knížky, velmi líbila.
Neotřelý svět plný písku, osudy postav, zajímavé propletení směřující ke gradujícímu rozuzlení. Příběh skončil tak, že dává naději na možné pokračování a já jen doufám, že se do něj autor pustí dříe než za osm let, jež dělilo první díl od druhého ;)
Silnou stránkou prvního dílu byla originalita světa a potápění v písku. Druhý díl už tak překvapivý nebyl, zato autor přidal na akci. Děj sledujeme ze dvou protichůdných pohledů, v podstatě očima rivalů, kteří směřují ke stejnému cíli.
Ráda jsem se vrátila do světa písku, kde náš svět figuruje jen v podobě artefaktů na dně písečného moře, jen bych ocenila více písečného potápění, ale jinak jsem spokojená a knihu jsem si užila. Akorát mě mrzí, že čekání na další bude asi dlouhé.
Za mě trochu lepší než první díl. Trochu více akce a více pohledu z různých stran. Celé by to tedy sneslo nějaká lepší vyústění, ale asi přijde další díl.
Město Agyl na východě zničila atomová nálož, která byla původně určena pro jednu z osad písečných potápěčů. Muž, který upletl onen nepodařený útok, se teď znovu chystá do pouště a tentokrát je připraven neponechat nic náhodě. Proti jeho zpupné zlobě stojí čtveřice sourozenců, pro něž jsou písečné duny domovem, o který stojí za to bojovat. Hugh Howey přichází s druhou porcí písečného dobrodružství a je stejně skvělý a ohromující jako v prvním případě. Jeho román má výborné výchozí parametry v prostředí, které vymyslel a v postavách, kterými zalidnil svůj svět písku. Na nich staví příběh, jenž dokáže zaujmout hned po prvním otočení stránky a - což je ještě důležitější - následně udržet čtenářovu pozornost ve vysokých obrátkách po celý zbytek textu. Tohle není hraní si na pískovišti s bábovičkami, lopatkou a kyblíkem, tady se lidé do písku potápějí stovky metrů hluboko a snaží se přežít všechny nástrahy, které jim příroda postaví do cesty. Howey píše svižně a napínavě, žádné zbytečné kudrlinky ani rétorická cvičení. Přísně dávkuje jednotlivé ingredience, do správných míst umisťuje žhavé dramatické momenty, a když je potřeba, náladu lehounce načechrá a odlehčí. Jeho psaní je stejnou měrou technické jako emotivní, přičemž se to moc dobře čte a jak už napsal Andy Weir na přebalu knihy „člověka to neskutečně baví“.
(SPOILER)
Druhy dil me urcite bavil, ale soucasne celkem sklamal. Prvni dil byl skvely, popis fungovani sveta a drsneho zivota v nem, odhalovani fungovani dobrodruzneho potapeni, zahady okolniho sveta. Druhy dil tak nejak pokracuje bez vyrazneho posunu, hlavni dejova linka je vicemene variaci na dejovou linku prvniho dilu, novych postav minimum a paralelni linka "z druhe strany" vlastne neni moc zajimava a neprinasi zadny zvrat, dokud se linky nespoji. Potapeni je tu prekvapive minimum, tak par stranek.
Moznost spoileru prvniho a druheho dilu: Dusledky zniceni Agylu se nijak neprojevi (krom par vet o tom, ze se pocasi trochu meni), o fungovani Agylu ci civilizace kolem nej se taky prakticky nic noveho ctenar nedovi. Zadny dalsi pruzkum a odhalovani Danveru, vlastne niceho pod povrchem. Jedina zahada kolem nomadu jen lehce nakousnuta, opet par stranek. Takze tu mame odhaleni novych schopnosti dvou postav a nejky ten posun v case a to mi prijde trochu malo. Prinejmensim dost rozehrano na treti dil.
Druhý díl Písku rozšířil svět, který v prvním díle byl plný záhad. Zde se leckteré odhalují, příběh je o poznání drsnější jak autor rozvíjel další charaktery z obou stran Býčího šrámu. Dozvíme se více o světě, ale nikoliv jak zanikl, ale jak chtějí ti, co v něm žijí vyrvat písku ze spárů. Malinko kazilo dojem dost překlepů. Ale rozhodně stojí za přečtení.
Skvele pokračování. Pisek jsem si přečetla znova a Přes pisek je snad jeste akcnejsi, zajímavý a ctivy. Ja bych chtěla jeste další dil, ale myslim, ze žádný další asi nebude. :(
Po prvním díle jsem si nebyla jistá, jestli chci číst i díl další. Ale byla jsem zvědavá! Tento díl mě nakonec bavil, byl plný akce a když jsem se po chvíli zorientovala v postavách, tak jsem si dobře početla. Nevadilo by mi více potápění a zajímavostí ze světa pod pískem, ale i tak hodnotím pěti hvězdičkami.
Pěkné, četlo se to dobře. Na můj vkus dost postav, ale příběh to není špatný a potápění v písku to celé ozvláštňuje. Myslím, že přijde pokračování, ale kdo ví.