Plíseň
Siri Pettersen
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493180/bmid_plisen-aij-493180.jpg
4
654
654
Havraní kruhy série
< 2. díl >
Představte si, že jste lovnou zvěří v neznámém světě. Ve světě lidí, který pomalu umírá. Ve světě, odkud pocházíte a kde jste doufali, že konečně naleznete domov. Jenže to jste se pořádně spletli. Hirka opustila Ymslandu, aby ji zachránila, a obětovala tak možnost být nablízku Rimemu, přestože po tom touží ze všeho nejvíc. Teď ji místo něj provázejí lovec nemrtvých a slepý. Boj o přežití není ovšem ničím ve srovnání s tím, co přijde, když Hirka pochopí, kým ve skutečnosti je a jakým nástrojem v mocenské hře se má stát. Původce plísně touží po tisíci letech konečně dosáhnout svobody. Svobody, kterou mu může dát pouze Hirka.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2017
,
Host
Originální název:
Råta, 2014
více info...
Přidat komentář
Opět velmi povedené. Váhám mezi mezi 4 a 5 hvězdami. Pro jasných 5 hvězd tu ale stále něco postrádám. Knize nelze upřít čtivost, napětí, zajímavý svět a postavy...
Kniha mě velmi mile překvapila. Jak jsem jedničku docela protrpěla, tak tady se mi to rozhodně nestalo.
Spojit vymyšlený svět se světem lidí, byl za mě dokonalý nápad. Alespoň v tomhle příběhu se to opravdu povedlo.
Hirky boj v novém světě a její uvažování mě taky moc bavilo.
Celkově tuhle knihu hodnotím velmi kladně, trošku jsem postrádala více romantické linky, ale dá se to bez ní přežít. Tak snad poslední kniha dosáhne 5* .
Zhltla jsem tento díl neskutečně rychle. Bavil mě stejně tak jako předchozí díl a už se těším na další. Škoda, že se jedná jen o trilogii.
Plíseň mě bavila o trochu méně než Ódinovo dítě, ale zhltla jsem ji stejně rychle jako první díl.
Bylo tu vysvětlení, které mi chybělo v předchozím díle. Ale nechytlo mě to za srdce, ani žádná z postav. A není Hirka trochu moc dobrá na šestnáctiletou holku?
Plíseň, druhý díl naprosto geniální trilogie. Jedni jej milují, druzí nenávidí. Já patřím k první skupince. Druh díl byl úžasný, jediné, co mě mrzí je to, že do konce mi zbývá už jen jeden díl, Síla.
Druhý díl odehrávající v lidském světě se mi nelíbil tolik jako první. To ale neznamená že nebyl za dva dny pryč. Autorku bych chtěla rozhodně pochválit za postavy umpiri. Ty byli totiž realistické. Co jsem ještě ocenila (a co se jich rozhodně týkalo) je že postavy nebyly ani dobré ani zlé. Vůbec jsem netušila kdo je s Hirkou a s Rimem a kdo při první příležitosti pláchne. Také se mi tím pádem líbil Stefan a Damayanti. Co se mi moc nezamlouvalo bylo to že se Rime se pro Hirku vzdal mnoha věcí a vyšel z toho zotročený, zatímco Hirka udělala všechno důležité vždy správně. Další co mi občas lehlo na nervy bylo Rimeho chování. Dost často mi Připadalo, že vůbec nepřemýšlel co dělá a zbytečně kvůli němu umírají lidé které má rád. Horký pohled na náš svět jsem chápala. Také jsem chápala že chce domů. Co mě ale mrzelo je to, že ji tu skoro nic neuchvátilo.
Druhý díl se mi líbil trošku více než první. Nicméně děj byl pro mne dost nevyrovnaný. Začátek a konec skvělý, ale většina knihy zbytečně zdlouhavá. Obecně mám pocit, že knížka je pro trošku náročnější čtenáře. Rozhodně to není knížka na jedno odpoledne.
Plíseň jsem četla asi rok od přečtení prvního dílu. Do děje jsem se dostala téměř okamžitě a byla jsem schopná knihu přečíst do tří dnů. Kniha je velice čtivá a do konce čtenář neví jak to vlastně všechno je a komu věřit. Ale na druhou stranu stejně jako tomu bylo u prvního dílu mi vadilo, že autorka opakuje věci stále dokola, jako kdyby čtenář nedokázal udržet myšlenku déle než deset stránek. Taky mi celkem vadilo, že autorka představila náš svět jako svět bez Síly, plný odpadků a zvrácených věcí. V některých věcech se mé názory shodují a chápu, že severské státy jsou na to životní prostředí o trochu víc vysazený než jiné státy, ale i přes to si nemyslím, že by náš svět postrádal Sílu.
Každopádně hned po přečtení jsem se pustila do dalšího dílu a nemůžu se dočkat závěru celé série.
PS: Ještě musím pochválit obálku, která je stejně děsivě krásná jako u prvního dílu.
Druhý díl se tentokrát odehrává v našem světě. Hodně se mi líbil Hirčin pohled na náš moderní ale uspěchaný, nemocný a umírající svět. Nebylo těžké se s některými jejími názory ztotožnit. Naopak mě zklamal Rime, vůbec nepřemýšlel a byl impulzivní. Celé by to šlo udělat jinak, než jak to (ne)vymyslel on. Ale to už by byl zase jiný příběh.
Co se týče Naiella a Graala, byla jsem překvapená. Vážně jsem až do chvíle odhalení netušila jak to opravdu je. I když nějaké pochyby jsem měla.
Tehle díl se povedl, musím se co nejdříve pustit do třetího dílu. Těším se co Hirku čeká v novém světě.
V Plisni mi konecne byly vysvetleny veci, ktere tak okate v prvnim dile zustaly tajemne nevysvetlene. Supr! rikala jsem si. A pak byl nas svet hanen, nic tu neni dost dobre a Hirka furt brecela, jak ji chybi Ymslanda a jak ji chybi tohle a pak zas tamto. Cetla jsem vsak dal, protoze jsem se tesila na casti o Rimem.
Dalsi dil jsem se rozhodla precist, protoze nazev Sila, slibuje' ze to bude fakt sila!
Rime zavrel oci. Rozhodnuti padlo. Je Kolkagga. Nezacina, co nezvladne dokoncit!
Líbí se mi prolnutí dvou světů, kontrast přirozeného a "umělého" světa lidí, ale na druhou stranu je chvílemi obtížnější orientovat se, kdo zrovna kope v čím týmu. První díl se mi četl daleko lépe, ale druhý mě daleko více "zaháčkoval" a já se nemůžu dočkat rozuzlení.
Oproti první knize byl druhý díl trochu zklamání. První polovina byla ještě čtivá a napínavá, druhá polovina byla však roztržitá a zmatečná. Děj skákal od jednoho světa k druhému a některé zásadní momenty nebyly dostatečně vysvětleny. Z toho důvodu pak působil děj necelistvým dojmem. Musím uznat, že konec knihy jsem přečetla spíše z povinnosti a do třetího dílu se budu muset hodně přemlouvat.
Z knížky mám rozporuplné pocity. Její první polovinu jsem hltala, ale pak přišla bohužel ta druhá část. Plná krkolomných zvratů, které z Hirky udělaly superhrdinku a z největších záporáků naivní hlupáky, kteří se dají utáhnout na vařené nudli. Jediný, kdo držel formu byl Rime.
A nemůžu si odpustit SPOILER: Opravdu se postava Naiella musela tak odbýt? Jak už zde bylo zmíněno, většinu knihy prospí, projí nebo se jen naparuje. Hirka se za půl roku naučí dokonale jazyk (?!?) a jemu jazyková bariéra naprosto nevadí, jakož ho ani nenapadne si díky své krvi obstarat spojence sám, přitom ze začátku podniká krátké výlety na vlastní pěst. Oproti tomu postavu Stefana jsem milovala. Žádný neohrožený lovec, prostě smrtelník s chybami a člověk každým coulem. Kdo má pocit, že byl na Hirku moc starý, ať si knihu přečte ve svých 30 letech ;) A Graal? Takový hodný taťka.
Méně je někdy více. Alespoň podle mě. První kniha mi vyhovovala, jak autorka postupně popisovala její svět, akce také přicházela v určitých okamžicích tak, že na na mě hluboce působila. Ve druhé knize toho na mě bylo trochu moc. Ráda při čtení ztrácím půdu pod nohama, ale né celou dobu. Všechno bylo nějak zrychlené, namačkané na sobě...
Zasazení příběhu do našeho světa dobře, Hirčiny postřehy jsou zajímavé a milé, ale mně to moc nesedlo :/ U fantasy žánru se ráda toulám po jiných světech.
Je to však jen můj pocit, kniha je jinak skvělá a nese v sobě důležité poselství! :)
SPOILER!
.
.
.
Co však šlo mimo mé chápání bylo chování některých postav...Stefan mi hrozně nesedl a nerozumím, co Siri zamýšlela tím čímsi mezi ním a Hirkou. A mrzí mě, jak je zazděný Naiell. Přijde mi, že jako postava měl potenciál být mnohem zajímavější...místo toho snad půlku knihy mlaskajíc si prospal. Nebo ho Hirka nechala někde se Stefanem. Možná jsem čekala, že bude trochu víc jako...jako Kuro. A Graal se mi pořád nezdá :D...nějak rychle si získal všechnu důvěru. A Rime a Hirka? Inu, rozhodně se dostávájí do situací, ve kerých se nemůžou chovat tak, jako dříve, ale stejně na mě byly některé pasáže příliš vyhrocené...
.
.
.
konec spoileru
Kniha mě trošku zchladila po tom nadšení z prvního dílu. Vidím to na kratičkou přestávku, než se pustím do třetí knihy.
Mám pocit, že 5 hvězd nestačí. 2. díl Havraních kruhů byl nesmírně intenzivní zážitek, bylo to neskutečné od začátku do konce. Dělo se tolik věcí, tolik zvratů...ani nevím, jak to všechno vyjádřit bez spoilerů. Při čtení se mnou cloumaly všemožné emoce. Ačkoli to celé bylo takové hořkosladké, místy až bolestné, je to neskutečný zážitek. Rozhodně jedna ze sérií, kterou s radostí doporučím komukoli jako opravdu kvalitní a komplexní dílo.
Na druhý díl havraních kruhů jsem se neskutečně těšila, protože Ódinovo dítě byla jedna z nejlepších fantasy knih, které jsem kdy četla. Vzhledem asi k půlročnímu odstupu prvního a druhého dílu mi chvíli trvalo, než jsem se pořádně začetla. Líbil se mi náš svět z pohledu fantasy hrdiny a celkový námět mi přijde velmi ojedinělý a nápaditý. O trošku víc mě asi bavily kapitoly z Ymslandy.
Abych to nějak shrnula - Plíseň mě bavila, ale na Ódinovo dítě nemá. Na Sílu se ale rozhodně těším. :)
Asi "nejromantičtější" název knihy, který jsem kdy četla. :) Netuším, jestli se mi ta kniha líbila nebo ne. Očekávání jsem neměla velká. První díl se mi nelíbil a tento druhý má obecně nejnižší hodnocení. Do čtení knihy jsem se prakticky musela nutit, první část se táhla a pořád mi ta série nějak nesedí. Radši jsem si několik večerů za sebou pustila seriál, což není u mne zvykem. Ale nakonec ve výsledku za mě lepší než ta jednička, uvedu proč.
Náš svět mi vůbec nevadil, naopak mi vyhovoval, protože výrazně ubylo otazníků a nepřibylo tolik nových. Líbily se mi i některé autorčiny úvahy nad nelogičnostmi lidské činnosti. Nahlížet na náš svět očima nějakého fantasy stvoření z jiné dimense mě bavilo. Pár kapitol mi docela vyrazilo dech a já hltala stránku za stránkou s napětím, co bude dál. Ocenila jsem, že konec většiny kapitol přinesl něco, kvůli čemu tu knihu zkrátka neodložíte. Plíseň obsahuje dost nových informací a já ji proto nepovažuji za takový ten tuctový vycpávkový prostřední díl trilogie. Nejvíc mě ale dostalo to, kdo je matkou hlavní postavy, jakým způsobem byla Hirka zplozena. Prosím, kde tohle jinde najdete?! Už za ten nápad, za uvedení této problematiky v YA fantasy tleskám!
Příběh Hirky a Rimeho opět nezklamal. Napětí, držení palců, hltání knihy, kde a kdy se dá. Těším se na poslední díl.