Plíseň
Siri Pettersen
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537199/bmid_plisen-662b6cbf59d45.jpg
4
653
653
Havraní kruhy série
< 2. díl >
Představ si, že jsi lovnou zvěří v neznámém světě. Ve světě lidí, který pomalu umírá. Ve světě, který je místem tvého narození a který se měl konečně stát tvým domovem. Jenže to je zásadní omyl. Hirka opustila Ymslandu, aby ji zachránila, a vzdala se tak možnosti být nablízku Rimemu, přestože právě po tom touží ze všeho nejvíc. Místo něj ji teď provázejí lovec zapomenutých a slepý. Boj o přežití v lidském světě je ovšem maličkostí ve srovnání s tím, co přijde, když Hirka pochopí, kým ve skutečnosti je a jakým nástrojem v mocenské hře se má stát. Původce plísně touží po tisíci letech konečně dosáhnout svobody. Svobody, kterou mu může dát jen Hirka.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2021
,
Audioteka
, Host
Originální název:
Råta, 2014
Interpreti: Magdalena Tkačíková
více info...
Přidat komentář
Na návrat do světa, který autorka vymyslela jsem se těšila a moje nadšení setrvalo i ve chvíli, kdy se velká část příběhu odehrávala v našem světě, protože jsem se bála, že to pro mě ztratí na atraktivitě.
To, jak se hlavní hrdinka snažila zapadnout v pro ni naprosto cizím světě s jazykem, který nikdy neslyšela a vlastně měla štěstí na lidi, co v tom velkém neznámu potkala, mě bavilo a čekala jsem na nějaký zádrhel.
Když přišel, paradoxně mě kniha začala nudit, protože jsme dostali jen ježdění sem a tam a odsouvání problémů bez nějakých zásadnějších objevů. Jediná zajímavá linka spočívala v odhalování Hirčiny pokrevní rodiny a postupné historie Ymslanďanů a slepých.
Byla jsem ráda za ty malé vstupy do Ymslady a sledování Rimeho, který si u mě bohužel začal dělat jeden černý puntík za druhým. Měla jsem pocit, že ho někdo vyměnil a udělal z něj dítě v období vzdoru. I když přicházel na stejná zjištění jako Hirka, většinou k tomu přišel s nabubřelou pózou mistra světa odmítající rady od toho nejlepšího člověka v celé zemi.
Závěr mě opravdu navnadil na třetí díl, jsem extrémně zvědavá na nový svět. Ten mě upřímně zajímá snad nejvíc. A doufám, že nám dá autorka opět pohled i z Rimeho úhlu a odhodí tu svojí zpupnost, vzhledem k tomu, o co vše přišel. A hlavně proč.
Druhý díl mám v oblibě o něco víc než první. Mě naopak vyhovuje fantasy tohoto typu, které se nesnaží tam nacpat co nejvíc akce a víc se soustředí na ten svět a jeho vlastní mytologii. Čtu ji teď znovu a jen došlo mi, kolik věcí jsem od prvního čtení zapomněla, ale i co si pamatuju. Siri a její styl mám ráda, takže jsem spokojená.
Plíseň. Je skutečná? Má zničující dopad na vše, co miluje?
Hirka se ocitá v dalším světě, který prostě není ten pravý. Čtenář dostane facku nového prostředí, které ani trochu nepasuje do původní stavby příběhu.
Ale proč vlastně ne?
Ve světě Ódinových dětí, bezocasých, nachází naprosto nové věci, které si nedokázala ani představit. Mrtvý svět, zvířata, která létají a dělají příšerný rambajs. Zbraně, které nevypadají jako zbraně. Hirka zde nalézá nové přátele a nepřátele. Kdo je její přítel Kuro, se kterým sem přišla? Kdo jsou ti, kteří ji sledují a proč? Hraje tu někdo snad jinou mocenskou hru, která má svůj význam pro Ymslandu?
Hirka se pokouší rozlišit, kdo je ten špatný a kdo ne. Zároveň se potýká s novým jazykem, který nikdy dřív neslyšela. Naštěstí však má pro jazyky nadání. Zároveň potkává člověka, který má určité tušení o "slepých". Naleznou snad společnými silami řešení, které zabrání šíření plísně v tomto světě a zároveň i invazi slepých do Ymslandy?
Rimeho odhodlání žene jen jedno: slib, aby Hirku našel. Ale stojí to za to? Zvážil všechna rizika? Díky odhodlání otevřít havraní kruhy se ocitá na tenkém ledě a odhaluje tajemství, které zastírá jeho svět po celé generace. Vidoucí pro svět Aetlingů možná znamená víc, než se kdy domnívali.
Bohužel na to, co Rime dokázal a co dělá, by se měl chovat daleko vyspěleji. Jeho výbušnost, netrpělivost a zuřivost by byla představitelná spíše u hlavní hrdinky. Jako Kolkagga by měl jednoznačně lépe ovládat své emoce a před svými činy vše pečlivě nejdříve rozvážit.
Druhý díl nám přináší řadu nových otázek a čtenáři nejednou zamotá hlavu. Rozhodnutí o tom, kdo je ten špatný a kdo ten dobrý často mění.
A i když mi zpočátku úplně toto nové prostředí nesedlo, nakonec jsem přesvědčená, že dodalo sérii nový spád. Navíc je pro velké finále ještě důležitější, než díl předchozí.
Tohle byla jedna velká katastrofa. Druhý je ještě horší než první. Nic se tu neděje. Hlavní hrdinka se stále lituje a chce něco, co když přijde, tak to najednou nechce. A to, co by měla nejvíc prožívat - přejde s klidem. Prostředí je nezajímavý, děj je nezajímavý a tak bych mohla pokračovat. Jedno velké NE a do třetího dílu se už ani pouštět nebudu.
„Nikdy nezačínej, co nezvládneš dokončit“
Druhý díl série havraní kruhy byl za mě ze začátku dějově o něco lepší než předchozí, protože děj byl podstatně svižnější. Na druhou stranu příběh přišel o určitou svou pohádkovost a zajímavou stavbu světa, který autorka vybudovala v prvním díle. Tentokrát se totiž neodehrává celý příběh v Ymslandu. Do příběhu se vracíme několik měsíců po tom co Hirka pomocí kruhů opustí Ymslandu aby ochránila Rimmeho před sebou, před plísní.
K Hirce a Rimmemu se přidávají nové postavy, které je provází příběhem. Znovu příběh sledujeme z několika pohledů a tentokrát mě asi o něco více bavily části, ve kterých vystupoval Rimme, přestože se choval trošku jako malé dítě, kterému seberete hračku. I když možná mě jeho linka bavila o něco více tak trochu proto, že části s Hirkou jsou ze začátku maličko nelogické. Během pár měsíců se Hirka adaptovala na nové prostředí v podstatě bez problémů a čirou náhodou měla i celkem štěstí na to s kým se potkala a že měla kde spát a nedělalo ji problém se vyrovnat se všemi vymoženostmi nového světa.
Nové prostředí v knize nenabízí až tak zajímavé popisy jako jsou v prvním díle, protože náš svět není nutné až tak představovat jako ten smyšlený. Možná je trochu škoda, že autorka nepoužila další smyšlený svět a přesunula se k tomu našemu, který je navíc v knize vybarven jako naprosto nezajímavé umírající místo.
Moc mi nesedí vztah mezi Hirkou a jednou z nových postav, ale uvidíme jak se to bude dál vyvíjet. Společně s Hirkou konečně odhalujeme tajemství jejího původu, ale na můj vkus možná trošku moc brzy. Kdyby nás autorka o něco více napínala a ubrala trošku bezcílného cestování bylo by to za mně zajímavější.
Jsem zvědavá co přinese závěrečný díl. Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Host.
I druhý díl se mi libil. Nápad zasadit tento díl do dnešní doby byl zajímavý a pro Hirku to musel být hrozný šok. Už se těším na závěr celé série.
Ódinovo dítě je za mě o hodně lepší, to ale spíše kvůli preferenci prostředí, ve kterém se odehrává. Mnohem radši bych udržela vesmír trilogie Havraních kruhů daleko od toho našeho a ponechala mu tu osobitost, pohádkovost. Nu, což. I tak byla ale kniha psaná skvělým jazykem, Pettersenová zkrátka umí. Stále se něco dělo a bylo to dobré. Hvězdu bych ubrala max za to prostředí, toto pro mě byla už úplně jiná kniha, ale to hlavní, za co tuto sérii hodnotím tak kladně, jí stále musím nechat, a tak dávám stále pět hvězd, akorát jen už za mě za úplně jiný příběh.
Druhá časť bola oveľa lepšia, než tá prvá. Síce ten začiatok bol boj a ja som knihu skoro odložila, ale našťastie sa to po sto stranách rozbehlo a ja som si príbeh začala užívať. Človek už poznal ten svet a pojmy, tak o to ľahšie sa celý príbeh vstrebával.
Trošku mi vadili nelogickosti Hirkinho zivota v "našom" svete a viac som si užívala Rimeho linku. A rovnako, ako v prvom dieli, mapa úplne zbytočná.
Som zvedavá, kam nás posledná časť zavedie. 3,5/5*
Zhltnuto. A téměř každá kapitola mě nutila přemýšlet. Ne jen proto, jakým způsobem je vykreslen náš umírající svět, ale i pro samotné myšlenky týkající se sebeuvědomění, sebeúcty, ale i začlenění, schopnosti stát si za svým, pokud se pro to opravdu rozhodnu, dobro i zlo...
První díl trilogie byl úžasný. Ale tenhle je pro mě ještě lepší.
Těším se na třetí.
Páni, už dlouho jsem z knížky nebyla zklamaná tak, že mě to úplně rozhodilo.
První díl bylo jedno z nejskvělejších děl, které jsem kdy četla. Milovala jsem politickou stavbu světa, systém magie a hlavně Hirku a Rimeho, pro které bych se po prvním díle klidně obětovala svůj vlastní život. A tady prostě všechno zmizelo, jako bych četla úplně jinou sérii. Rozhodně nenarážím na přesunutí příběhu hlavně do našeho světa, ale na způsob, jakým se vyprávění změnilo z krásného romantického jazyku a vyloženě zdlouhavého popisování, na plytký příběh ve stylu každé druhé fantasy, kterou najdu na trhu. Romantická linka mě naprosto zničila, já se na ní tak těšila (i přesto že romantické zápletky normálně moc nemusím!!!!) a nyní mám pocit, že to byla ta nejzbytečnější svět na světě.
Kdyby nebylo prvního dílu, tak je tohle kniha, kterou si užiju, ale já měla skutečně tolik očekávání, že jsem doslova naštvaná tím, jakým směrem se všechno ubralo.
:(
Na druhý díl jsem se těšila. Začátek knihy je opět matoucí, plný nových jmen, názvů. Pokud vás to neodradilo u prvního dílu, tak máte vyhráno. Já jsem se nenudila, bavilo mě to. I když děj je čtivý, má někdy ale pomalejší tempo. Děje se tam ale plno zajímavých událostí, že jsem s nedočkavostí doplula až na konec. Opět se budu opakovat, moc mě potěšilo vyprávění více postavami.
Severská mytologie je krásná, záhadná a má své nezaměnitelné kouzlo. Jako zrovna knihy ze série Havraní kruhy.
Ódinovo dítě byla na čtení poměrně náročná kniha, hlavně zpočátku, protože jsme byli vhození do světa, který je úplně jiný, než ten náš, ale nikdo nám ho nevysvětlil a museli jsme ho pochopit sami podle toho, co se v něm dělo. Což, z mého pohledu, trochu odpoutávalo pozornost od samotného děje. Druhý díl je v tomhle snazší, Ymslandu už známe, lidský svět také, a můžeme se soustředit na příběh. Ten je podle mě docela čtivý, zvraty působí přirozeně a nenásilně, má to gradaci a postavy jsou konzistentní, byť pohnutky některých z nich nám stále zůstávají tak trochu záhadou. Co mě naopak moc neoslovilo byly "milostné" scény, dá-li se to tak nazvat. Ale naštěstí jich nebylo zbytečně moc :)
Nové prostředí, nové postavy, ale naštěstí se nezapomnělo ani na ty z prvního dílu. Čtivé, svižné, překvapivé – prosím nenechte se „vyděsit“ začátkem! Je to boží a já už se neskutečně těším na třetí díl.
Svět se rozšiřuje, avšak samotný prostor ztrácí na plastičnosti a je až na výjimky spíše nespecifickým dějištěm. Spolu s ním nám ale přichází řada moc pěkných zvratů.
Hirce se fandí snadno a ostatní postavy mají také své kouzlo. S charaktery to autorka umí a myslím, že atmosféra na konci jen vybízí k přečtení poslední knihy trilogie. Za mě ještě o něco lepší než první díl.
Druhý díl jsem přečetla jedním dechem. I když ke konci to trochu skomíralo, přesto to byla paráda a hned jdu na trojku, abych zjistila jak to dopadne (i když tak trochu tuším). ;-)
Trochu mi vadily jen drobnosti, jako třeba absence zvířat mimo zoo. To tam fakt nemají aspoň psy nebo kočky a nějaké ptactvo?
(SPOILER)
Šifra mistra Leonarda v několika světových metropolích (včetně ne/nápadných odkazů na mýty a legendy) se třemi rasami a nějakým tím upírsko-severským fantasy. Je to podivuhodný mix, ale i když jsem se trochu obával, že nový svět (i když pro nás ten "starý", že...) bude nudnější lokací, nakonec se vše hezky prolíná, podivností je dostatek stejně jako zvratů měnících vyznění první knihy a já jsem tak ve výsledku naopak nadšen z dalšího rozměru, který série Havraních kruhů čtenáři přináší.
...a více než u předchozího dílu mě baví např. detail přístupu k náboženství. Hezky nenápadně je skrytý např. v nepochopení hlavní hrdinky, která se při pohledu na obraz s Ježíšem a holubicí upíná k oné holubici. Sama totiž pochází ze světa uctívajícího ptáka – havrana...
(SPOILER)
Kniha pro mě byla velkým zklamáním.
SPOILER!
Těšila jsem se, že se s Hirkou podívám do nového zajímavého světa, ale čekala mě jen Anglie, Itálie, Švédsko a nekonečné omílání toho, jak je náš svět ošklivý a pomalu umírá. Fantasy čtu, abych z reálného světa utekla, ne abych v něm žila ještě prostřednictvím fikce, z toho důvodu se "urban fantasy" (až na několik vzácných výjimek) vyhýbám. To je samozřejmě jen má preference, která nemá s kvalitou knihy nic společného, ale i když pominu svou nespokojenost z prostředí, v němž se druhý díl odehrává, stále zůstává spousta věcí, které mi nesedly.
Většina nových postav mě nijak zvlášť nezaujala. Graal a jeho bratr Naiell, který se zrodil z milovaného havrana Kuro, patří k těm zajímavějším, ale nemůžu se zbavit pocitu, že autorka naplno nevyužila jejich potenciál. Vše kolem zvratu, jenž odhaluje Hirčin skutečný původ, mi připadalo takové nemastné a neslané, předvídatelné, uspěchané. Pak tu máme Stefana, chlapíka středního věku, který našel zalíbení v šestnáctileté hlavní hrdince a ona v něm. Opravdu to bylo nutné? Jestliže chtěla autorka do příběhu naroubovat milostné napětí (mimo hlavní dvojici), nemohla k Hirce napsat někoho blíž jejímu věku? Bez toho je Stefan totiž docela zajímavou postavou. Ovšem jednoznačně nejhorší byl Rime, který mi v této knize neuvěřitelně lezl na nervy. Stal se z něj přehnaně impulzivní, tvrdohlavý, arogantní a zaslepený hlupák, který třebaže se sám vpasoval do role vůdce náhle nemyslí na nic jiného než na Hirku a dělá jednu fatální chybu za druhou, až přivede společnost v Ymslandě na pokraj zhroucení. Vím, že je mladý, ale krucinál! Zatímco Hirka byla donucena trochu dospět a přehodnotit mnohá svá přesvědčení, Rime byl po celou dobu buď zaseklý na místě nebo se motal v kruhu.
V porovnání s předchozím dílem je tenhle mnohem kratší, což je dle mého názoru chyba, protože je většina dějových linek i zvratů, jak jsem již psala, příliš uspěchaná. Zhruba v prvních dvou třetinách se děj táhne, v mnoha kapitolách se nic neděje, a když konečně přijde řada na vyvrcholení a vysvětlování, děj se náhle posouvá rychlostí světla.
Chvílemi jsem se musela přemlouvat, abych knihu dočetla, přesto se chystám na třetí (a poslední) díl v naději, že mne zbaví pachuti, kterou u mě tato kniha zanechala.
Druhý díl fantasy trilogie mne popravdě na samotném začátku hodně otrávil absolutní změnou prostředí. Dokonce jsem chvíli laškovala s myšlenkou, že to číst nebudu, protože mi přišlo, že ty knihy k sobě vůbec nepatří, nenavazují...
Jako správný knihomol jsem se ale prokousávala dál a dál, nechuť vystřídala zvědavost a nakonec jsem překvapeně zjistila, že mne děj vtáhl natolik, že jsem druhý díl přelouskala snad ještě rychleji, než ten první. A nadšeně jsem se vrhla na třetí...
Musím říci, že mi plno lidí psalo, že se jim druhý díl nelíbil .... PROBOHA PROČ?! Já jsem druhý díl přečetla jedním dechem a nemohla jsem knihu vůbec odložit!!! Byl to tak strašné napínavý díl, že kdybych neměla dvouletého syna, čtu přes noc až do rána, abych knihu přečetla bez přestávek. Ale bohužel, ráno se synem vstávat prostě musím. Takhle to hold trvalo od poledne do druhého dne večer za mě rozhodně všechny palce nahoru a už se těším na poslední závěrečný díl ️
“Není třeba obávat se nepřítele, který toho ztratil nejvíc. Měl by ses obávat toho, jemuž hrozí, že něco ztratí.
Po prvním dílu jsem se hned musela pustit do druhého, protože mě ten příběh prostě vtáhl. Začátek je opět trochu pomalejší, ale po chvíli to zase začne mít spád. Pokud však čekáte méně popisů, tak vás zklamu. Nicméně, jestli si chcete dál užívat pomalou, propracovanou a atmosférickou fantasy, tak směle dál.
V tomto díle se dostáváme i za hranice Ymslandy a příběh se odehrává v našem světě. Zprvu jsem si říkala, jestli to pro mě neztratí tu jiskru, ale opak byl pravdou. Seznamujeme se tady s více postavami, pozorujeme Hirku jak se přizpůsobuje jinému prostředí a pomalu dostáváme více odpovědí na otázky, které jsme si kladly v při čtení prvního dílu.
V tomto díle taky dostaneme více informací ohledně slepých, jak to s nimi je. Velkou roli tady dva slepí budou mít a vy nebudete vědět, který je ten dobrý a který ten zlý. Nebo jsou oba zlí a nebo svým způsobem dobří? Kromě toho se tady věnujeme původu Hirky, odkud vlastně ta holka pochází? Je super, že s dalším dílem a stárnutím Hirky, se u ní děje ten vývoj. Je to holka přemýšlivá, která chybuje a zároveň dělá těžká rozhodnutí, která se jí můžou vymstít. Ale neztrácí svůj cíl. Rime konečně bere věci do svých rukou, a jen čas ukáže, jestli jeho rozhodnutí byla dobrá a zda nebyla jen uspěchaná a nepromyšlená. Nemá to jednoduché a žene ho slib, který dal Hirce, ale stojí to za to, co se potom stane? Každopádně na konci mě zase dokázal naštvat, pacholek jeden.
Konec je jedno velké překvapení a třetí díl bych doporučila mít u sebe. Tato série je neskutečně dobrá, neztrácí atmosféru, hraje si s vámi všemi těmi zvraty i když je ten průběh pomalý a vývoj postav je hrozně skvělý.
čteno v rámci spolupráce s nakladatelstvím Host :)