Pod šepkajúcimi dverami
TJ Klune (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518194/bmid_pod-sepkajucimi-dverami-6Ib-518194.png
4
256
256
Nikdy ho nemáme dosť, všakže? Času. Domnievame sa, že ho máme celú kopu, no keď na tom skutočne záleží, nikdy ho nemáme dostatok. Postupne na to prichádza aj Wallace v príbehu, ktorý je veselou, desivou, ale pritom láskavou spoveďou o živote strávenom v kancelárii a o smrti strávenej budovaním domova, priateľstva a lásky. Vitajte v Cháronovom prievoze! Čaj je tu horúci, koláčiky čerstvé a mŕtvi práve prichádzajú. Keď si zberačka Mei príde vyzdvihnúť Wallacea z jeho vlastného pohrebu, začína mať podozrenie, že by mohol byť mŕtvy. Zoznámi sa však s Hugom, majiteľom zvláštnej čajovne, ktorý mu sľúbi, že mu pomôže prejsť na druhú stranu. Wallace len ťažko prijíma fakt, že je definitívne mŕtvy. Ani po smrti nie je pripravený opustiť život, ktorý však dovtedy ledva žil. Napokon získa týždeň na to, aby prekonal samého seba a za sedem dní úplne nanovo prežil celý svoj život.... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno: 2023 , MetaforaOriginální název:
Under the Whispering Door, 2021
více info...
Přidat komentář
Tato kniha byla mým prvním setkáním s tímto autorem, ač mě velice zaujal jazyk i námět, kniha jako celek nefungovala. Jelikož ale velice mile a laskavě zpracovává téma úmrtí a smiřování se s touto skutečností, musím uznat, že mi to v tomto ohledu velice pomohla vypořádat se s úmrtím v rodině. Pokud se někdo nachází v podobné situaci a hledá útěchu a pohlazení po duši, vřele doporučuji!
Všichni jsme zažili ten obrovský boom okolo knihy Dům v blankytně modrém moři. I já knihu četl, a taky jsem byl opravdu nadšený. Není proto překvapení, že jsem se pustil do dalšího autorova příběhu.
Jako první musím zmínit, že příběh je opravdu pomalý. Opět se jedná o feel good fantasy, které takové přesně je a díky postavám mi to vůbec nevadilo. Všechny jsou totiž propracované, všechny mají neskutečné charaktery, a to mě na knize bavilo nejvíc. Ano, děj se neposouvá rychle, ale na tom nezáleží, ba naopak, protože s postavami budete chtít trávit každou chvilku. Pokud i tak máte s pomalejším dějem problém, tak doporučuji audioknihu, která je namluvená opravdu skvěle.
Přiznám se, že i když se mi příběh opravdu líbil, tak jsem chvilku přemýšlel, jaké hodnocení mu nakonec udělím. Domek byl lepší, to ano, kdybych si měl mezi nimi vybrat, tak si stále vyberu ten. Po porovnávání jsem ale došel k závěru, že této knize i tak ale nemám co vytknout. Autorova prvotina je sice lepší, a pokud s ním nemáte zkušenost, tak si přečtěte nejprve tu, ale Pod šeptajícími dveřmi je sama o sobě taky perfektní knihou, kterou jsem si neskutečně užil a můžu ji jen doporučit.
Knihy jsem se trochu bála, protože fantasy žánr nečtu, ale byl to velmi mile vyprávěný příběh o tom, co se děje po smrti a četla jsem ho na doporučení.
Hlavní hrdina je ze začátku hodně nesympatický a žije jen svou prací a pak umře a dostane se do jiného světa.
Celý příběh je takový celý poklidný, úvahový, myšlenkový a až příliš pohádkový. Kdyby byl kratší (aspoň o sto stran) líbil by se mi víc, ale zkrátka zůstanu si u svých žánrů, nicméně jsem ráda za jeho přečtení a nemusím si kupovat další jeho knihy a tuhle pošlu dál, takže spokojenost.
Velmi roztomilý, laskavý, blankytně modrý příběh. Ačkoliv se pohybujeme mezi mrtvými, není vůbec depresivní. Pokud se tedy nezaměříme na to, že čas běží a že fakt nestihneme přečíst všechno, co máme v plánu. Autor velmi jemným způsobem vystihl podstatu "pozdě bycha honit" a ukazuje nám, že nikdy není pozdě. Ani na vylepšení charakteru, ani na lásku. Wallace je právník a opravdu sobecký právník. Hugo je velmi snaživý majitel čajovny a převozník duší. Mej je pekařka v čajovně a zároveň Smrtka. Pak je tu ještě děda Nelson a pes Apollón, kteří prostě odmítli opustit Huga, ačkoliv jsou už také po smrti. Mě si získali úplně všichni, protože jsou lidští a chybující. Na to, že nejsme o smrti zvyklí mluvit, je to opravdu vydařený příběh. Chvílemi i vtipný, se slovními hříčkami. Wau efekt na konci se ale nekonal. Již jsem četla Dům v blankytně modrém moři, takže jsem byla připravená na malilinkatou romantiku.
Překvapivě pozitivní kniha o těžkém tématu. Jenom začátek mi přišel moc zdlouhavý.
Překvapilo mě, že i kniha o smrti může být milá a pozitivní. Moc hezká feel good fantasy, která člověka přiměje pousmát se nad všednostmi dne.
Toto byla moje první kniha od autora. Za mě tato kniha získala 3,5 hvězdy.
Příběh je zajímavý, zamyslíte se na spoustě částí knih a nad svým životem. Přesto příběhu scházela nějaká jiskra, konec na můj vkus sladší, ale to bude spíš můj osobní problém, nejsem na romantiku.
Určitě mám v plánu přečíst i další autorovy knihy - tento příběh utekl velmi rychle, rychle se čte.
Po: Dům v blankytně modrém moři pro mě zklamání, myslím, že děj a námět dobrý ale dal by se uchopit úplně jinak ... Začátek a konec knihy zajímavý a střed zdlouhavý a o ničem co by mě dalo něco pozitivního ... Můj názor...
Krásná, milá, dojemná a magická, přesně taková je tato kniha.
Doporučuji.
"Často ignorujeme pravdu prostě proto, že se nám nelíbí."
"Nikdy ho není dost, že? Času. Vždycky si myslíme, že ho máme spoustu, ale když o něco doopravdy jde, nemáme ho nikdy dost."
Tato kniha je jako pohlazení. Velmi snadno jsem se do příběhu ponořila, nečekejte ale žádnou akci, příběh toho dějově nabízí méně než třeba Dům v blankytně modrém moři, spíše se společně s postavami ponoříte do úvah o životě a smrti. Miluju ale autorův styl psaní, je tak lehký a milý. Píše krásné postavy, které jsem si chtě nechtě zamilovala. Téma vyrovnávání se se smrtí bylo podáno plynule a lehce. V příběhu jsou i zajímavé fantaskní prvky.
Jediný problém mám asi s romantickou linkou, která se mi zkrátka nějak příčí tím stylem, jak je psaná. Dva dospělí muži aby se chovali jako malé děti když dojde na city?
Kniha je zkrátka roztomilá, přestože pojednává o tíživém tématu, líbí se mi samotná myšlenka života po životě. Celkově se mi ale kniha trochu vlekla a konec je přesně takový, jaký čekáte.
T. J. Klune - Pod šeptajícími dveřmi
Počet strán: 380
Žáner: #fantasy
Vydavateľstvo: @nakladatelstvimetafora
Ako by som zhodnotila tuto knihu?
Ako jedno veľké posmrtne dobrodružstvo, či niečo veľké, čo človeka donúti zamyslieť sa nad tym ako žije a ako by mal žiť.
Wallence, chlapik, ktoremu by som z otočky jednu svihla, pre jeho zlosť a tak zlu povahu a náturu, že keď dostal infarkt, nuž zatliesklala som smrti.
Potom tu máme Mej a Huga, dvoch ľudí, ktorý pomáhajú na druhú stranu, dvaja ludia s tak obrovským a laskavym srdcom.
Nelsona a Apollona dvoch nerozlučných parťákov bez ktorých si neviem knihu predstaviť.
Dej, ktorý bol zábavný, smutný a veľmi ťažký a záver pri ktorom mi veru ukápla i slzička.
Keď si dáš s niekým čaj prvý krát si cudzinec.
Keď si dáš s niekým čaj druhý krát si návšteva.
keď si dáš s niekým čaj tretí krát si rodina.
Za štafetu ďakujem @monicahorakova77
Kniha č. 79/2024
Štafeta č. 161/1
#recenzieTerka #kniznarecenzia #kniznizavislaci #kniznastafeta #stafetovyzavislak #skbookstagram #milujemeknihy2 #tjklune #podseptajicimidvermi
Obsah:
#duch #lgbtq+ #užívanieživota #podstataživota #doterajšíživot #duchovia #smrť
Nikdy ho nemáme dosť, všakže? Času. Domnievame sa, že ho máme celú kopu, no keď na tom skutočne záleží, nikdy ho nemáme dostatok. Postupne na to prichádza aj Wallace v príbehu, ktorý je veselou, desivou, ale pritom láskavou spoveďou o živote strávenom v kancelárii a o smrti strávenej budovaním domova, priateľstva a lásky.
Vitajte v Cháronovom prievoze! Čaj je tu horúci, koláčiky čerstvé a mŕtvi práve prichádzajú. Keď si zberačka Mei príde vyzdvihnúť Wallacea z jeho vlastného pohrebu, začína mať podozrenie, že by mohol byť mŕtvy. Zoznámi sa však s Hugom, majiteľom zvláštnej čajovne, ktorý mu sľúbi, že mu pomôže prejsť na druhú stranu. Wallace len ťažko prijíma fakt, že je definitívne mŕtvy. Ani po smrti nie je pripravený opustiť život, ktorý však dovtedy ledva žil. Napokon získa týždeň na to, aby prekonal samého seba a za sedem dní úplne nanovo prežil celý svoj život.
TJ Klune mě uchvátil svou knihou Dům v blankytně modrém moři a moc dobře vím, že další takový příběh na mě Pod šeptajícími dveřmi nečeká, ale byla jsem hodně zvědavá, zda mě i autorova druhá kniha chytne za srdce.
Nechytla.
I když si hned na začátku přijde pro hlavní postavu Smrt, je to vtipné a já se moc bavila. Wallace skončí na zvláštním místě - v čajovně, kterou vlastní Hugo (pro místní obyvatele je to majitel čajovny, pro zemřelé duše je převozník a pomáhá jim dostat se na druhý břeh).
Je to milá fantasy, která vás donutí se nad některými věcmi zamyslet. Párkrát to bylo fajn, ale v polovině už to bylo stále dokola to samé. Někdy přišla skvělá scéna, která mě pobavila, ale vzápětí začal děj být zase rozvleklý a nudný.
Na zábavných scénách má svůj podíl Saša Rašilov, protože jeho předčítání bylo skvělé. Má velmi příjemný hlas a já ho miluju (a ne jen proto, že je to hlas Johnnyho Deppa). Určitě jsem audioknihu v jeho podání neposlouchala naposledy.
#spoluprace @audioteka_czsk
Kniha na mě působila jako oddechovka, kdy děj krásně plynul, nebyl jinak složitý, ale harmonický. Příběh moc pěkně a něžně napsaný. Za mě měl příběh hloubku, poselství, téma smrt, které se mnohdy snažíme vytěsnit, ale stále tu je. Líbilo se mi vysvětlení, že je to začátek další cesty, pokračování. Kniha nám má dle mého otevřít oči, abychom žili teď, abychom si na konci řekli "stálo to za to".
Pokud od této knihy očekáváte další „Dům v blankytně modrém moři,“ budete zklamaní. Tato kniha není v žádném případě horší, je pouze zcela odlišná. Mluví o životě a smrti, a také o všem poté. Po smrti. Hlavního hrdinu musíte nejprve poznat a pochopit, stejně jako to musejí udělat ostatní postavy, abyste ho začali mít rádi. Ale rozhodně to stojí za to.
T. J. Klune mě uchvátil stylem psaní a české překlady jsou také moc povedené. Příběh je promyšlený, všechno začne postupně dávat smysl a hodně jsem se nasmála. :D
Od autora som už čítala knihu Dom na azúrovom pobreží a musím sa priznať, že táto sa mi zdá slabšia. Spočiatku som mala veľký problém sa začítať, veľmi ma to nebavilo, Wallace ako hlavná postava sa mi nepáčil (ja viem, že to asi nikomu) a zdalo sa mi to také príliš priamočiare, v podstate bolo jasné, čo sa bude diať. Že Wallace začne rozmýšľať nad svojím životom, bude prichádzať na to, že ho nežil dobre a tak podobne. Ale ako som čítala, tak ma to celkom chytilo. Postupne som si aj Wallaca obľúbila, Hugo mi bol sympatický od začiatku a Smrtka Mej vlastne tiež, aj keď je dosť svojská. A ich spolunažívanie v čajovni, spolu s Hugovým mŕtvym dedom a psom, sa mi začalo páčiť. Užívala som si ich rozhovory, postupnú Wallacovu premenu a všetko okolo toho. Podobne ako Dom, aj toto bol veľmi milý, príjemný a zamyslenia hodný príbeh. A aj keď začiatok bol pre mňa ťažký, nakoniec sa mi to páčilo. Teším sa na ďalšie autorove knihy a príbehy, ktoré nám prinesie.
Na teto knize je krasna jeji nadeje a bylo by hezke, kdyby to v realu takhle fungovalo. Pro nekoho muze byt kniha zdlouhava, ale tady mi to nevadilo. U cteni jsem se zasmala, pobrecela si a koncila jsem s usmevem na rtech a nadeji v srdci.
Dočítal som to, i keď som bol miestami dosť netrpezlivý, s komentárom predo mnou sa dá do istej miery súhlasiť... Kniha o živote, láske, trpezlivosti, nádeji, tolerancii, smrti... O ďalšie knihy tohto tak trochu premotivovaného autora asi záujem nemám...
Po Domě v blankytně modrem moři kdy jsem z autora byla nadšená jsem se vrhla na toto dílko. No.... a musím říct, že nechápu proč to má tak skvělé hodnocení. Je to nudné, příšerně přeslazené a pořád dokola. 380 stran blábolení o ničem. Toto je první kniha v mém životě, kterou jsem málem nedočetla. Jednu hvězdu dávám za dědu Nelsona zbytek je odpad.
Štítky knihy
smrt posmrtný život čajovny fantasy hopepunk
Autorovy další knížky
| 2022 |  Dům v blankytně modrém moři |
| 2022 | Pod šeptajícími dveřmi |
| 2023 | V životech loutek |
| 2024 | Vlčí píseň |
„Neexistuje žádný jediný správný způsob, jak tohle dělat, žádná jednotná pravidla, která by se dala aplikovat na každičkou osobu, která projde mými dveřmi. Nedávalo by to smysl protože nejsi jako ostatní a ostatní nejsou jako ty."
Když Wallace zemře a přijde si pro něj na jeho vlastní pohřeb Smrtka, zpočátku vůbec netuší co se děje, ale poslechne ji a jde s ní. Kam ? No přece do čajovny Cháronův přívoz, kam taky jinam :-D
Wallace se zde potkává s majitelem Hugem, a dalšími obyvateli Nelsonem a Apollónem a zjišťuje, jak to tady funguje, a proč tady vlastně je. Co jsou zač ty dveře, které ho tak lákavě volají k sobě? Co se stane když z čajovny odejde jinudy ? Opravdu skvěle vymyšleno :-)
Tohle byla celkově tak nádherná kniha, nejen obálkou, ale hlavně obsahem, brečela jsem několikrát jako želva a vím, že mám nového oblíbeného autora :-)
Opravdu neskutečně citlivě a dojemně a emočně a prostě skvěle zpracované téma smrti a posmrtného života. To, že jsou v knize LGBTQ prvky, není vůbec rušivé, právě naopak, vše do sebe krásně zapadá, takže se toho určitě nemusí bát ani čtenář, který tento typ knih nevyhledává :-)
Nádherný příběh, nádherná obálka a já se moc těším na knihu V životech loutek, která na mě ještě v rámci štafety čeká :-)
„Každý krok kupředu je krokem blíž k domovu."
„Tak proč je to tak těžké?"
„Protože takový je život," pravil Wallace.