Pod sněhem
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/248713/bmid_pod-snehem-248713.jpg
4
1403
1403
Zdánlivě běžná situace: Tři sestry nasedají jednoho zimního dne do auta a vyrážejí k rodičům na oslavu narozenin svého otce. Blanka se dvěma dcerami, miminem a psem, Olina se synem a tabletem, Kristýna s kocovinou. V jednom autě se však spolu s nimi ocitají i jejich životní příběhy, vzpomínky na dětství, nenaplněné sny a frustrace a sedmimístné Volvo XC se tak už po několika kilometrech jízdy mění v napěchovaný papiňák, který každou chvíli hrozí výbuchem. A to ještě žádná ze sester netuší, že další drama je čeká v domě rodičů. V rodinných vztazích a na první pohled obyčejných událostech dokáže Soukupová zachytit otisky spletitých osudů, dávných zážitků a frustrací s takovou bravurou, že před čtenářem vyvstávají jako jedinečná životní dramata. Autorčin typický způsob vyprávění s předstíranou ledabylostí a neokázale podtrhuje autenticitu příběhu a vtahuje do něj čtenáře natolik, že se sám stává jedním z pasažérů auta jedoucího na rodinnou oslavu.... celý text
Přidat komentář
Příběh vyprávěný vnitřními hlasy jednotlivých osob napřeskáčku mě velmi oslovil, asi se mi trefil do nálady a líbilo se mi, jak má autorka charaktery lidí odpozorovány. Navíc mám dvě sestry....
Soukupová patří mezi mé nejoblíbenější české autorky a nezklamala ani tentokrát. Všechny její postavy jsou opět tak uvěřitelné, jakoby se mnou seděly v obýváku.
Mám ráda styl vyprávění Petry Soukupové. Píše o vztazích a obyčejných věcech, ve kterých si každý najde své. Pro mě pěkná oddychovka.
Za mě dobrý. Miluju ten popis situace a vykreslene postavy, přesně tak jak to umí paní Soukupová. Naprosto boží, jak nikdo není černý nebo bílý a průběh příběhu je zkrátka ze života.
Oddychové čtení. Vzhledem k tomu, že mám 2 sestry, tak se mi některé situace z dětství vybavovaly (občas jsem sestry, jako usmrkánek, musela opravdu hodně štvát) :-) Jinak je to zajímavá, volně ubíhající sonda do rodinných vztahů. Čekala jsem trošku jiný závěr. Od této knihy nečekejte nic hlubokomyslného.
A mně tato rozporuplná kniha neskutečně sedla. Bavilo mě sledování různých úhlů pohledů na stejnou zdánlivě banální věc, kde každý měl svůj kus pravdy. Věřím, že to není kniha úplně pro každého, ale oceňuji, že mě kniha bavila celou dobu, i když se v ní vlastně nic moc nedělo :-). Určitě se budu těšit na další autorčinu knihu.
A teda absence přímé řeči byla jediným minusem.
Musím přiznat, že chápu rozdílné hodnocení u této knihy. V jednu chvíli bych této knize dala nízké hodnocení, ale po dalších kapitolách se můj názor postupně měnil k lepšímu a pak jsem se zase musela nutit do čtení. Autorka do jednoho jediného dne vložila život obyčejné rodiny, rozpadlého vztahu rodičů a jejich tři dcer, které mi všechny byly nesympatické už od začátku knihy. Každá z dcer je přesvědčená o své pravdě. Svým způsobem autorka poukázala na dnešní realitu ve vztazích, o dětech. Rozhodně mi chybělo značení přímé řeči, po celou dobu čtení mě to rušilo. Též bych uvítala pohled otce rodiny a Libora.
Výborný příběh z českého prostředí, jedné obyčejné rodiny. Zábavné, protože tak normální a typické. Čte se velice dobře, oddechovka.
Zajímavé, co všechno se stane během jednoho dne, i když se vlastně nic nestane.
Velmi dlouho jsem přemýšlela jestli knize nakonec nedat čtyři hvězdičky, ale to jak dlouho mi trvalo začíst se, nakonec rozhodlo pro tři, ale spíše tři a půl. Bylo to moje první seznámení s autorkou, která píše velmi čtivě, ale mě zezačátku trvalo než se do knihy položím. Začalo mě to bavit cca v polovině. Upřímně mi nebyla sympatická ani jedna postava, snad jedině maminka dcer. Vadilo mi, jak na sebe neustále štěkají a ani jedna není schopná uznat cizí názor. Je ale úžasné, že děj trvá jeden den, ani ne. Určitě to není moje poslední kniha od autorky, vím že je to velmi kvalitní spisovatelka, ale tato kniha mě moc nezaujala.
Knížku jsem přečetla i když mě příliš nebavila. Není špatně napsaná, ale chybně jsem zvolila žánr.
Knizka je zajimavou sondou do myslenek zen v jedne rodine. Celkem se nestane nic zajimaveho, je to pribeh jednoho dne. Novejsi knížky od Soukupove jsou zajimavejsi, ale i tato se cetla dobre.
Knihu jsem dočetla jen proto, že nesnesu vrátit na poličku nedočtený titul. Od začátku mi kromě malé Fany a matky nebyla žádná postava sympatická, až v půlce knihy (kterou jsem louskala déle než měsíc, fakt jsem se ke čtení Pod sněhem nutila) si můj mozek zvykl na dlouhá souvětí a chybějící označení přímé řeči. Na každé druhé stránce "neposer se, poser se, vyser se na to, jdi do hajzlu, kočička, kocourek, chlapík..." - uuah, pricenzny... Jediným mírným momentem překvapení byl pro mne otec, který si v závěru knihy nechal na noc v posteli kočku, nad tímto jsem chvíli přemýšlela... Dávám dvě hvězdy a ruce od této knihy pryč. A jelikož to pro mne byla první kniha od Soukupové, mám pramalou motivaci dokopat se k četbě další :-).
Muj prvni roman od teto autorky. Zabomysi valky, ktere jsou snad na kazde strance a nemaji zadne vyvrcholeni, pripominaji bezny zivot. Prekvapilo mne, ze se kniha odehrava v jednom dni. Takovou jsem jeste necetla. Je to dobra oddechovka na dlouhe podzimni a zimni vecery
Knížky Petry Soukupové mám moc ráda a tahle není výjimkou. Pokud vám sedne její styl, čte se to samo. Myslím, že tyhle rodinný žabomyší války aspoň v nějaké míře zažila většina lidí. :) Nějaký zvraty v tom nečekejte, je to prostě krátký nahlídnutí pod pokličku jedné rodinky.
Moje první setkání s touto autorkou a jsem nadšená. Kniha se moc dobře četla, postavy i vztahy bravurně popsány, zase trochu jiný (ale zajímavý) styl psaní. Sice to tedy nebylo úplně veselé čtení, ale v životě přece všechno nejde vždy podle představ. Myslím, že podobné situace a pocity jsme někdy zažily asi všechny.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
(SPOILER) Na jednu stranu moc fajn příběh, dokud si neuvědomíme, jak je smutný. Hodně zajímavé bylo pozorovat, jak se příběhy napříč generacemi vůbec nemění (vsadím se, že Blanka se stejně po odchodu dětí rozejde s Liborem, protože zjistí, že vedla stejný život jako její matka a nakonec ji pochopí- to už samozřejmě bude Marie mrtvá.)
Husinu mi dávala moc velká podobnost Fany a Bětky s Olinou a Blankou. Téměř žádné rozdíly, troufám si říci, že jednou Filip bude malá kopie Kristýny.
Dva lidé mě však vyloženě s-ali. Kristýna a Oliver. Byli napsáni vážně dobře, protože hlavní důvod podle mě byl, abychom je neměli rádi. Je mi líto Kristýny, až zjistí, jak vlastně promarnila život.
Kniha se četla vážně rychle a vážně skvěle ukazuje rodinné trable.