Podbrdské ženy
Jana Poncarová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/546383/bmid_podbrdske-zeny.jpg
4
1228
1228
Příběh o nelehkých lidských osudech v podhůří Brd na pozadí událostí minulého století. Emílie zažije bolesti války i nástup komunismu – ale možná ještě horší jsou pro ni samota a odcizení, které pociťuje v manželském životě. Také její dcera Jana se cítí zavržená, rodičovské lásky zažila málo a sama ji neumí předat dál. Dokáže poslední z podbrdských žen Johanka zlomit rodinnou kletbu a zbavit se tíže samoty?... celý text
Přidat komentář
Román o mém rodném kraji, takže pro mě velmi osobní záležitost. Velmi se mě dotkl příběh Emilky. V té době tak pravdivý... a tak smutný.
Když jsem knihu dočetla, řekla jsem si UF. Obsah příběhu je moc pěkný, zajímavý. Je barvitě popsána nejen doba, v které se to odehrává, ale i postavy a drobné detaily, které mám na knihách ráda. Prožívala jsem vyprávění s každou hrdinkou zvlášť a poznala jsem v tom osudy mnoha žen, které mám kolem sebe. Život není peříčko a zvlášť mi ženy to nemáme někdy opravdu jednoduché. Začátek knihy mne velice zasáhl - hrdinka navštívila psychologa a při sezení zjistila, že se nemůže opřít o ženy z předchozích generací, a že se ony opírají o ni. Mám stejnou zkušenost. Je jen na každé z nás, jestli s tím něco uděláme a změníme to. Autorka si vybrala téma, které je mi blízké. Eugenie je krásná kniha a tato také,takže se těším na další. A moooc doporučuji.
Na to, že toto je přesně můj žánr jsem u knihy trpěla. Stále jsem čekala, až se děj někam pohne nebo až začne dávat smysl. Skončila jsem na stránce 373 (z 478) a nejsem schopna dočíst.. Tak možná časem, třeba nakonec změním názor.
Strašně jsem se při čtení kroutila, tolik klišé jsem dlouho neviděla. Miluju přitom rodinné ságy, realismus, naturalismus, psychologickou prózu. Toto nebylo nic z toho, taková trochu snaha o velkou literaturu. Jedna z mála knih, které jsem nedočetla.
Mám ráda rodinné ságy vyprávěné z pohledu žen a od knihy jsem proto měla velká očekávání. Ta se ale bohužel nenaplnila. Ženské hrdinky jedna jako druhá, pořád vyděšené, svázané konvencemi a v zajetí sobeckých proutníků, které si vzaly za muže, a věčně nespokojených otců či tchánů. Své děti tyto ženy většinu času popisují jako břemeno, práci navíc. Dějiny 20. století zde probíhají jen kdesi za oknem jako další zdroj úzkostí. Odevzdanost hlavních hrdinek, které problémy neřeší, a jedinou obranou je tichý pláč do polštáře, a mají neustále sevřená hrdla/hrudníky/žaludky úzkostí a obavami, ale nikdy se ani nepokusí cokoliv změnit, už mi ke konci pořádně lezla na nervy.
Další z knížek, u kterých nechci, aby končily. Příběh několika generací je krásně napsaný a s rostoucím počtem stránek rozhodně nezačne nudit. Četla se jedním dechem.
Výborně napsaný generační příběh žen. Velmi zajímavý mezigenerační přenos.......
Velice dobře napsaný generační příběh.Nejvíc mě asi zaujal Emilčin.Jó,dnešní ženy ani neví, jak se mají.Jedinou výtku mám k sexuálním scénám, ty byly napsány hrozně toporně.Jinak doporučuju, autorka píše s obrovským citem.
Jde o takovou rodinnou ságu z pohledu žen odehrávající se v podstatě během celého 20.století, je zde velmi realisticky vylíčen těžký vesnický život, kdy jediná šance, jak se vzepřít je odejít a druhá se podvolit a dělat, co je třeba ...ženy tohoto románu to časem pochopí, některá dřív, některá později... do románu jsou promítnuty i historické události, 2.sv.válka, znárodňování a zakládání JZD, vstup vojsk varšavské smlouvy v osmašedesátém roce... hodnocení dávám vysoké, jelikož vesnický život a osudy žen zde byly zachyceny bravurně, velmi uvěřitelně a realisticky, celkové vyznění je spíše smutné, není to žádná selanka, což ani samotný život není..... :-( určitě si přečtu i další knihu autorky..
Krásná knížka i kdyz trochu smutná, ale přesně taková jaký je život, přečteno jedním dechem za 3 dny, uz teď se těším na další tituly, doporučuji a děkuji autorce :)
Hodne mi tohle dilo pripomnelo Hermankove udoli. Knizka o tom, jak je hrozne snadny zahodil celej svuj zivot a predat tu beznadej i svym detem. Knizka o silnych zenach a mrzutych chlapech. Velmi ctiva, velmi uveritelna.
I když jsem se chvílemi trochu ztrácela, tak je to moc pěkná knížka od které jsem se nemohla odtrhnout.
Skvělá kniha od začínající a velmi nadějné autorky, ktera reflektuje 20. století z pohledu žen. Její druhou vynikající knihou je Eugenie, takže se určitě máme do budoucna na co těšit.
Tato kniha mi na nočním stolku ležela mnoho týdnů, než jsem se do ní pustila. Ani nevím proč se mi do ní nechtělo, asi jsem tušila, že téma bude tíživé, ne lehko vstřebatelné (a já zrovna nechtěla o ničem moc přemýšlet). Nakonec jsem však přečetla jedním dechem. Předurčené osudy 3 generací žen na statku, k udření a v blízkosti mužských tyranů, se mi vryly hluboko do srdce.. Hodnotím 5*
Smutné osudy v drsném prostředí, nemohla jsem se od příběhu tří generací odtrhnout.
Příběh tří generací žen, jejich vztahů, v místě, kde jakoby se zastavil čas... Poutavý příběh, ke kterému bych se klidně znovu za čas vrátila....
Příběh žen z drsného prostředí, ve kterém jakoby se zastavil čas. Jinde se vše mění - zde zůstává hodně při starém...a co hlavní hrdinka? Má šanci se změnit a tím pozměnit osud všech dalších generací žen, které byly k předurčeny k odevzdání se svému osudu, na který neměly příliš mnoho vlivu? Doporučuji!
Příběh tří generací žen. Nejvíc mě zasáhl příběh Emilie, byla popsán do detailů a měl v kníže nejvíc prostoru. Ostatní ženy mě už tolik neoslovily, asi bych se bez toho obešla. Konec byl psán povrchně, vůbec jsem nepochopila vztah mezi Janou a Johanou.
Štítky knihy
rodina české ženy rodinné vztahy psychologické romány ságy rodiče a děti rodinná historie, dějiny rodu
Autorovy další knížky
| 2019 |  Eugenie: Příběh české hoteliérky |
| 2020 |  Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky |
| 2021 | Cyklistka: Osud poslední baronky |
| 2020 | Děvčata první republiky |
| 2022 | Herečka: Múza první republiky |
Rodinná sága o osudech tří žen z jedné rodové linie je krásným čtenářským zážitkem. Přesto mi při čtení i dočtení zůstává tíživý a smutný pocit. Kniha o nelehkých letech na vesnici během několika režimů. Emilka, Jana a Johana, tři ženy, tři osudy. Na prvotinu opravdu zdařilé, jediné co mi úplně nevyhovovalo, byly různě dlouhé časové úseky – jedna kapitola po dnech, další po měsících či letech.