Promlčení
Jiří Březina
Policista Tomáš Volf série
1. díl >
První případ podporučíka Tomáše Volfa Mladý policista Tomáš Volf narazí při zkoumání promlčených vražd na podivné úmrtí, k němuž došlo v roce 1991 v zastrčené osadě Pasečky u rakouských hranic. Když se k jedné složce s podezřelou smrtí připojí druhá, rozhodne se Tomáš vyzpovídat člověka, který se tehdejšího vyšetřování přímo účastnil: bývalého úředníka ministerstva vnitra Ondřeje Novotného. Prostřednictvím jeho vzpomínek se Tomáš snaží získat informace, které ze spisů záhadně zmizely. Může ale věřit muži, ze kterého se stal politik s nevalnou pověstí? Jakou roli hrají v případu dějiny zapomenutého kraje? A jak hluboko do minulosti se musí Tomáš ponořit, aby odhalil, komu kdysi prošla nikoli jedna, ale dvě vraždy?... celý text
Přidat komentář
Detektivní kniha, která je napsaná netradiční formou vyprávění člověka, který se podílel na vyšetřování vražd před 20 lety v pohraničí. Líbí se mi nenásilné zařazení pohnuté historie odsunu Němců z pohraničních oblastí. Po překonání trochu nudného začátku se kniha rozjede a donutí vás dočíst až do konce.
Promlčení - moje první detektivka od pana Jiřího Březiny. Jsem nadšená. Mám moc ráda detektivky z českého prostředí a pokud se důvod zločinu táhne (možná) do daleké minulosti a připomíná i temné stránky našich dějin - jsem velmi spokojená. A když je i detektiv poněkud výstřední sympaťák - nemám co dodat. Velká spokojenost a už se těším na další knihy v sérii.
Detektivek nemám přečteno tolik, abych mohl knihu nějak relevantně hodnotit. Mně se však docela líbila. Pojetí bylo netradiční, ale čtivé a napínavé. Rozhodně přečtu i další případy Tomáše Volfa.
(Audiokniha)
Velmi povedená česká detektivka. Zvolila jsem audio verzi, protože miluju hlas Jakuba Saice :-) Sice jsem opět měla trošku problémy, když se prolínala minulost s přítomností, ale díky konečnému rozuzlení jsem vlastně i spokojená. Určitě si časem dám další díly.
Detektivka o záhadných vraždách s náznaky souvislostí s dobou odsunu Němců z pohraničí byla docela pěkně poskládaná. Padouch a motiv vydrželi skryti téměř do konce. A to se cení.
Na Jiřího Březinu jsem narazila až po vydání jeho poslední knihy Mizení. Hned jsem si sehnala předchozí díly a pustila se do čtení. Byl to perfektní nápad, protože jsem opravdu nadšená. Od knížek jsem se nemohla odtrhnout a mám pocit, že s každou další knížkou mě Březina baví víc a více. Nejsou to sice takové ty detektivky, kdy až do poslední stránky netuším, kdo je pachatel. Tady se spíš trefím, někdy dříve, někdy později. Ale to nic nemění na tom, jak jsou knížky čtivé a jak je ráda čtu. V Promlčení mě bavilo prolínání minulosti a současnosti, i ty "obyčejné" vraždy.
Perfektní Detektivka, opravdu s velkým D. Jiří Březina je autor, který umí psát, a doufám, že ještě dlouho psát bude. Čtivé, logické, velmi zajímavé a dobře zpracované téma, velmi živé hlavní postavy. Autor, k jehož knížkám se sedá s chutí a velkým těšením.
První setkání s J. Březinou. Tím, že se jedná o českého autora, jsem se neubránil srovnání s Goffou... a dobrý. Zpočátku jsem měl problém rozlišit dvě časové linie vyprávění, ale po chvíli jsem to pochopil a vše bylo ok. Nakonec příběh zajímavý, motiv nečekaný a příběh pěkně vygradoval. Určitě zkusím další knihu tohoto autora.
Těžké téma o konci války v pohraničí. Jedno vyprávění Tomáše, druhé Ondřeje Novotného a v něm vloženo vyprávění toho, proč a jak to celé vzniklo. Od Březiny jsem už četla lepší.
Velice čtivý a dobře napsaný příběh o rekapitulaci starých událostí z konce války a dvou vražd za doby po sametové revoluci.
Každopádně nečekejte vyloženě detektivku, kde by se nějak aktivně pátralo. Jedná se spíše o rozhovor dvou lidí, kdy svědek tehdejších událostí vypráví hlavnímu hrdinovi (policistovi) kompletně celou událost od počátku až do rozuzlení.
Knížka je čtivá. Odsýpá rychle, žádná nuda.Konec knihy hodně drsný a dojemný zároveň. Kniha se mi líbila,obtížně se mi četlo, jak krutí a bezcitní umí k sobě lidé být. Zlo plodí zas jen zlo….
Perfektní kniha!! Byla jsem nadšená. Do poslední chvíle jsem pořád neuměla uhodnout, kdo je vlastně vrah. Těším se na další dva díly. Vřele doporučuji.
Za mne první setkání a poznání toho našeho českobudějovického autora českých detektivek. Nečekala jsme nic, ale četla jsem s nadšením, proplétání dějových linií mne bavilo, oddělení typem písma mi vyhovovalo, téma pro mne ne moc známé, ale nebráním se jeho poznání více .... a i vím, že to tak asi i ve skutečnosti bylo.
Jdu na Polednici.
(SPOILER) Zajímavý příběh, který se postupně spojuje z více časových linií. Líbila se mi atmosféra zapadlé vsi v pohraničí a náhledy vyšetřování z devadesátek, kdy to chodilo trošku jinak než dnes. Případ není překombinovaný, vraždy měly uvěřitelný motiv a navíc vraha máte celou dobu před nosem :)
Už jak tu padlo, nejedná se o detektivku v pravém slova smyslu a tomu i odpovídá, že děj plynul spíše pozvolna a místy byl trochu nudný. Ze
začátku mi dělalo problémy rozlišovat mezi oběma vypravěči (obě linie jsou v ichformě a nejsou odděleny kapitolami, ale pouze odstavci, což působí poněkud chaoticky). V průběhu děje jsem si na to ale zvykla a už v tom problém nebyl. Moc se mi líbilo závěrečné vyústění příběhu i motivy obou vražd. Opět ukázka toho, že zvěrstva se za války a po válce děly na obou stranách. Trochu jsem nepochopila návaznost autorových knih. V této knize jsem několikrát narazila na zmínku o již proběhlém případu s Polednicí, přitom Polednice je v v pořadí v sérii až druhá, tak nevím, jak to chápat.
(SPOILER)
Asi celý můj komentář bude jeden velký spojler:
Mile napsaný detektivní příběh. Nedá se říci, že by se jednalo o klasickou detektivku, kdy sledujete práci vyšetřovatele a spolu s ním hledáte vraha. Jedná se o vyprávění příběhu, který se stal před cca 30 lety (ale ani to není zcela upřesněno) - prostě hned po sametové revoluci. Pokud hledáte detektivky, kde se Vám průběh vyšetřování napasuje alespoň zčásti do reality, tak zde to nehledejte. Už jen to, že kriminalista sedí kdesi v archivu, kde vypátrá jakýsi "hrobeček" porealitní doby a začne pátrat na vlastní pěst. Jezdí šetřit do Prahy, bydlí na policejních ubytovnách a to vše s tichým souhlasem (a nebo nedořešeným nesouhlasem) vedení.
Ten co mu postupně vypravuje jak to tehdy vlastně bylo, si pomalu přidává nebo mění své verze. Odkrývá jen tu část pravdy, která se mu hodí (a také aby příběh neskončil hned po 20 stranách). Odkrytí celého příběhu je vlastně závěrem 250 stran. Možná kdyby kniha byla pojatá trochu jinak, jako samotné vyprávění starého policisty a jeho vzpomínky. A to že je to stavěné na tom, že se vlastně dnes chce někdo dobrat pravdy jak to tehdy bylo působí dost podivně. Můj pocit z celého příběhu je ten, že vlastně od začátku je vypravěč stavěn do pozice - můžete mi věřit ale nemusíte - a to si nesete s sebou celou knížku. Nikde se na konci nedoberete toho zda to tak opravdu bylo nebo ne. Spoluhrdinové dávného příběhu již nejsou a současné vyšetřování jaksi spolu s příběhem končí.
Za mě myšlenka a příběh perfektní. Vyobrazená krajina láká se sebrat a jet tam za nimi se procházet jarní Šumavou. Jen ta autenticita vyprávěného příběhu vůči hlavní postavě mi trochu kulhá.
Přesto dávám 5*.
AUDIOKNIHA
Oproti Polednici, kterou jsem četla, jsem si Promlčení pustila jako audioknihu. Samotný příběh by mě asi ve fyzické podobě tolik nezaujal, respektive bych si ve volném čase v mnoha případech raději otevřela jinou knihu. Příběh samotný byl sice dobře propracovaný, ale plynul hodně pozvolně a v současné době jsem si zvykla na děje plné napětí a zvratů takže by to zrovna nebyl můj šálek čaje.
Audioknihu namluvil Jakub Saic. Jeho znělý hlas, oproštěný od zbytečné dramatizace šeptáním nebo naopak jeho nečekaným zvýšením je v autě dokonale poslouchatelný a vy rozumíte každému slovu i při rychlejší jízdě a vyšším hluku motoru. Za což jsem ráda. Nemám Teslu a mnohdy musím některé audioknihy odložit, protože herce jednoduše neslyším a pořád při jízde zvyšovat a snižovat hlasitost je otravné.
Sečteno, podtrženo Promlčení je na české poměry nadprůměrná detektivka.
Jedním dechem přečteno.