Poslední aristokratka
Evžen Boček
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/419916/mid_posledni-aristokratka-3Jx-419916.jpg
4
6502
6502
Aristokratka série
1. díl >
František Antonín hrabě Kostka z Kostky je potomek šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií (III.) vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo. Kromě zámku „zdědí“ hraběcí rodina i personál: zpátečnického kastelána, hypochondrického zahradníka a kuchařku, která si ráda cvakne a občas to přežene. Chudobný navrátilec, krkolomně navazující na slavný rodokmen, emigrantství, místní zemitost, zámek jako konkurenceschopná atrakce, kníže Schwarzenberg, zpěvačky Cher a Helenka Vondráčková, to jsou motivy, z nichž autor, profesí kastelán, upředl sérii panoptikálně komických situací. V deníku Marie III., posledního potomka rodu, nenajdete sex, násilí, vraždy ani hluboké myšlenky. Má jedinou ambici: pobavit čtenáře!... celý text
Přidat komentář
Před přečtením knihy jsem nejprve viděla filmovou verzi. Ta mě přilákala svým odlehčeným humorem, kterým pěkně vybočovala z řady typicky českých, hořkosladkých komedií s nádechem tragiky všednodenního života, a jelikož jsem byla s filmem spokojená, pustila jsem i do čtení knižní předlohy. Ta je psána deníkovou formou, což není úplně pojetí, které bych běžně vyhledávala, ale tady mi to nevadilo.
O zábavu zde ani tak není nouze, jednotlivé charaktery mají své žertovné rysy, na nichž je poté stavěn situační humor zprostředkovaný vyprávěním Mariiny postavy jako plejáda vtipných historek ze života Kostkovic rodiny, ovšem ne vždy jsou vtípky vydařené a část z nich zavání spíše trapností, než trefným uhozením pointy na hlavičku.
Z počátku vás kniha bude bavit, později si uvědomíte, že je všechen humor na jedno brdo a jeho příchuť se při čtení vytratí do světa nudy. Posléze přijde éra čekání na něco nového, osvěžujícího, co by příběh znovu nakoplo, a když konečně získáte dojem, že by se to mohlo znovu rozjet k lepšímu, najednou zjistíte, že jste na podivně ustřiženém konci knihy, který je zapíchnut doslova uprostřed další příhody.
Není to zrovna galantní zakončení, ale svůj účel částečně plní – zatímco jsem během čtení poslední třetiny knihy byla rozhodnutá, že do dalších dílů rozhodně nepůjdu, po dočtení váhám, zdali přeci jen nedat šanci ještě i navazující knize. Poslední aristokratku hodnotím jako lehký nadprůměr adekvátními 3,5 hvězdičkami.
Poslechnuto jako audiokniha. Situace mi nepřišly nijak vtipné, možná jen výjimečně. Hlavní postava mi smýšlením a výrazy připadala jako třináctiletý puberťák a ne téměř úplně dospělá žena. Nevím no, za mě krok vedle, na další díly už se nevrhnu.
U Poslední aristokratky jsem se dobře bavila, Marie III. Kostková z Kostky aneb Mary Kostka je skvělá vypravěčka. Párkrát jsem se zasmála i nahlas. Příjemná oddechovka. Jdu na další díl!
"Kostka je naše rodové sídlo.. Dva měsíce po dokončení dobyli Kostku rytíři z řádu německých rytířů. Potom už dobyl Kostku v podstatě každý, kdo šel zrovna kolem."
Tolik chvály z okolí a já se k samotné knize dostala až teď.
Jakmile se v kinech objevilo filmové zpracování, věděla jsem, že na něj půjdů, ale měla jsem rozečtenou jinou knihu, abych hned přečetla tuto. Vrhla jsem se tudíž na audio verze, kterou namluvila Veronika Khek Kubařová a mohu říci, že to byla vážně jízda. Vyprávění jsem si musela několikrát i zastavit a počkat, až mě přejde záchvat smíchu. Audioknihy nejsou má parketa, ale od této osůbky si nechám vyprávět klidně i horor. Proto mě i mrzelo, že nebyla v hlavní roli mladé poslední aristokratky Marie.
Filmové zpracování se mi i líbilo, dobré herecké výkony, ale … Chyběly mi nějaké scény, předané části a úplně mi to podle vyprávění nesedělo. Audiokniha byla mnohem lepší.
Tohle se událo před 2 lety.
Nyní přišla na řadu kniha. Při čtení jsem stále slyšela hlas paní Veroniky, kterého jsem se nemohla zbavit až do konce knihy. Občas ji tedy zastoupil Hynek Čermák, kterého jsem přímo viděla s jeho snahou nějak přijít k penězům. Ano, film mi trochu ovlivnil představy jednotlivých postav, které jsem měla už zařazené, ale to vůbec nevadilo.
Bohužel, jak se říká - opakovaný vtip není vtipem, tohle u této knihy bohužel platilo a byly pasáže, u kterých jsem se už tolik nesmála. Dostat se mi do rukou ale jako první a číst ji někde na veřejnosti, tak si asi zajistím lístek směr Šternberk.
I když dávám jen 4,5*, tak kniha rozhodně stojí za přečtení - nebo za poslechnutí!
Knížku jsem četla kvůli maturitě. A moc se mi líbila. Byla opravdu vtipná a místy jsem se smála nahlas. Moc se mi to líbilo. Uvažuji o tom že si přečtu i další díly.
Knížku jsem si koupila, protože o ní švagrová stále básní a recenze také nejsou špatné. No, asi mám jiný vkus nebo vysokou laťku nastavenou Saturninem.
V této knížce se mi dostalo jen epizodek napěchovaných situačním a občas slovním humorem, kterému ovšem k úspěchu chybí vybudování dané situace. Celou dobu jsem měla pocit, že poslouchám scénář, u něhož se autor spoléhá na to, že už to herci nějak dohrají. Ve filmu možná, v knize ne. Neustálé omílání jednoho povahového rysu každé postavy mi brzo lezlo krkem a vrchol byl závěr, který vlastně nebyl. Uprostřed další ze série epizod byl zahlášen konec prvního dílu a sbohem čtenáři. Žádné uzavření byť jen podružné linky, žádné vyvrcholení. Nic. Takže i za mě sbohem, aristokratko.
Odpočinkové čtení, namáhající pouze bránici. U knihy jsem se opravdu bavila. Některé situace sice občas působily trapně, ale většina popisovaných událostí byla vtipná.
Z Aristokratky mám velmi rozporuplné pocity. Celá rodina ji miluje, já se nemohu zbavit dojmu, že čtu práci středoškolského studenta na téma ,,humor". Styl vyprávění je opravdu jednoduchý, téměř bezduchý a snaha vykřesat z každé situace zábavnou scénku nebo vtip, působí po pár stránkách neskonale křečovitě. Nicméně, když se nad celou knihou trochu povznesete, zjistíte, že se jedná o takovou mdlou jednohubku, u které párkrát pozvednete koutky úst. Ideální četba pokud si zrovna připadáte trochu otupěle.
Nečekala jsem nic, proto jsem byla docela mile překvapená, že je to dobrá kniha se spoustou vtipných momentů. Mám ráda styl humoru absurdních situací, takže mi to v nemocném období vyloženě bodlo.
Nikdo, kdo má dar si všechny ty absurdní situace v průběhu četby představovat nemůže napsat, že zas taková bomba to není. Je. Styl, forma, děj, který vždy perfektně navazuje, nevzpomenu si na jediné prázdné místo.
Kniha se mi moc líbila, párkrát jsem se i pořádně zasmála a budila tak nesouhlasné pohledy v MHD.
Perfektní odpočinek v této chaotické a ponuré době.
Také jsem po knížce sáhla až po filmu. Film mě úplně neoslovil, ale chtěla jsem vědět, jak vzniknul tento fenomén. Za mě je v knížce pár míst, která jsem ocenila, ale asi jsem čekala víc.
Nejdřív jsem viděla film. Pár vtipných momentů bylo ,ale jinak.. Komedií bych to úplně nenazvala . To samé kniha . Mám jiný styl humoru.
Ze začátku dobré, úsměvné ale přímo ,,komedie"? Nemůžu si pomoct, nebavilo mě to, a jelikož jsem to četla na doporučení dvou známých (které teda moc nečtou!), čekala jsem něco lepšího. Film ujde, ale taky už ho nikdy vidět nemusím.
Skvělá kniha. Pobavila. Zasmála jsem se u ní. Ke konci už trošku nudila. Pořád stejný humor. Další díly mě zklamaly, ale tenhle je opravdu dobrý.
Ukázkový Jarmark trapnosti. Na druhou stranu, podobné knihy mají mamutí zásluhu na tom, že většinová populace nezapomene číst.
Štítky knihy
přátelství deníky láska tajemno aristokracie, šlechta pro ženy zfilmováno česká literatura rodina mezilidské vztahy mladí lidé humoristické romány pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2012 |  Poslední aristokratka |
| 2013 |  Aristokratka ve varu |
| 2016 | Aristokratka na koni |
| 2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
| 2020 | Aristokratka u královského dvora |
Knihu jsem začala číst před lety, ale nezaujala mě, možná díky velkým očekáváním, které jsem díky referencím měla. V mezičase jsem viděla film, který mi v tomto případě pomohl se začíst.
Poslední aristotkratka je oddychovka psaná čtivým způsobem. Přesto humor, se kterým se v knize pracuje, není vždy můj šálek kávy.