Poslední aristokratka
Evžen Boček
Aristokratka série
1. díl >
František Antonín hrabě Kostka z Kostky je potomek šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií (III.) vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo. Kromě zámku „zdědí“ hraběcí rodina i personál: zpátečnického kastelána, hypochondrického zahradníka a kuchařku, která si ráda cvakne a občas to přežene. Chudobný navrátilec, krkolomně navazující na slavný rodokmen, emigrantství, místní zemitost, zámek jako konkurenceschopná atrakce, kníže Schwarzenberg, zpěvačky Cher a Helenka Vondráčková, to jsou motivy, z nichž autor, profesí kastelán, upředl sérii panoptikálně komických situací. V deníku Marie III., posledního potomka rodu, nenajdete sex, násilí, vraždy ani hluboké myšlenky. Má jedinou ambici: pobavit čtenáře!... celý text
Přidat komentář
První přečtení - perfektní, smála jsem se nahlas. Pak pomalu sláblo, sláblo. Ale jako relax OK, další díly palec dolů.
Po letech jsem tuhle knihu vytáhla, potřebovala jsem totálně vypnout, tak jestli se mi to třeba nebude líbit víc než prvně. Ani ne. Ty ostatní si prostě už asi fakt nepřečtu.
opravdu doporučuji,pokud si chce někdo při čtení oddechnout a zasmát se... skoro to nemá chybu..
Před léty jsem dostala doporučení od mamky a až nyní se dostala k přečtení. Vůbec mi nevadilo,že jsem viděla prvně film a až pak četla knížku (většinou volím opačné pořadí). Film je fajn, ale je to jen hrubý nástřel toho co je v knížce. Krásně psaný deník, vtipné dialogy a postřehy :) Bavila jsem se a u čtení si hezky odpočinula.
Poslední aristokratku jsem viděla několikrát v televizi a nutno říct, že se zařadila mezi moje oblíbené české komedie. Filmové zpracování je ale jen začátkem knihy, a navíc dost upravené. Ovšem knižní předloha, to je zcela jiná káva!
Je napsaná s milým humorem, lehkou nadsázkou, ironií a plná tak komických situací, že se při čtení culíte od ucha k uchu. Vypravěčské umění Marie III., vás prostě dostane!
Zkrátka když vám vrátí v restituci šlechtické sídlo, je to jakoby jste dostali "danajský dar". A je celkem jisté, že cizí neštěstí, vždy zaručeně pobaví :-))
Aneb "Když se dva perou, tak se třetí směje".
Určitě dávám plný počet bodů, a vrhám se na druhou část.
Nejdříve jsem viděla film, což byla asi chyba. Zatímco u filmu jsem se smála od začátku do konce a herecké obsazení mě nadchlo, tak do čtení jsem se musela chvilkami i nutit.
Rozjezd byl fajn. Zhruba v půlce mě to nějak přestalo bavit. Po krátké pauze jsem druhou půlku knihy zhltla rychle a víc jsem se i zasmála.
Snad poprvé se mi film líbí víc jak kniha.
Knihu mi doporučila kamarádka, která se smála od začátku do konce. Ano začátek byl skvělý, to jsem se smála i já, ale pak už mi to přišlo takové na sílu a už ani né tak vtipné... jen semhle támhle... Na další díly se nechystám.
není to nic ohromujícího ani chytrého, ale je to zábavné, a to byl nejspíš i autorův cíl. Napsat něco nenásilně zábavného. Přečetla jsem všechny díly a kdyby vyšel další, přečtu si ho taky.
Tak tady jsem se opravdu nasmála, celý příběh byl naprosto komický. Od začátku až dokonce. Musela jsem často vysvětlovat, čemu se jako směju, když si "jenom" čtu. Po přečtení jsem se podívala na film a sice byl také komický,ale děj naprosto převrácený. Asi se nemůžu dívat na filmy, které mají děj z knihy,kterou jsem četla,pak to moc pitvám....
Musím říct, že takhle jsem se u knížky dlouho nezasmála. Mám ráda tento typ humoru. Oddechové čtení. :)
Bylo to takové příjemné a lehké čtení, u kterého jsem nemusel moc přemýšlet. Nejvtipnější mi přišel konec. Určitě doporučuji všem, kteří se chtějí pobavit a vypnout.
Zezačátku jsem se smála jak lečo a pak už mi začly vtipy připadat nucené a už jsem se jen vlažně usmívala. Rozhodně je to zábavné a člověk si potrénuje fantazii při představě situací a popisovaných trablí :))) fajnové
Je málo knih, které chtějí prostě jen pobavit. A protože jsem se i párkrát zasmála, tak u mě plný počet*.
Mě se to líbilo.
Nečetla jsem anotace a neviděla film,takže jsem nic nečekala a dostala jsem milý oddechový příběh.Určitě se pustím do dalších dílů.
Mně teda tato kniha nesedla nebyla tam ani jedna pasáž kde bych se zasmála. A ani se mi nelíbil styl vyprávění. Asi mám jiný smysl pro humor :)
Není to žádná hlubokomyslná či vážná literatura, ale pořádná oddechovka pro dny splínu či jen tak. Notně jsem se pobavil, chválím autorovy postřehy a schopnost dívat se kolem sebe a vcelku pravdivě vystihnout návštěvnické typy či charaktery obyvatel "Kostky".
Štítky knihy
přátelství deníky láska tajemno aristokracie, šlechta pro ženy zfilmováno česká literatura rodina mezilidské vztahy mladí lidé humoristické romány pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
2012 | Poslední aristokratka |
2013 | Aristokratka ve varu |
2016 | Aristokratka na koni |
2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
2020 | Aristokratka u královského dvora |
Opět problém, vysoké očekávání, nižší realita, asi tak bych to shrnula. Ano, člověk se místy zasměje hodně, místy méně, ale tak nějak mi to nesedlo. Kniha negraduje, popisuje život rodiny aristokratů od situace k situaci, stejné byť vtipné reakce pro jednotlivé situace, žádný vývoj, gradaci nečekejte. Možná tady ten díl má být jen úvod a zápletka a další části budou obsahovat to zbylé? Nevím, pokusím se někdy zjistit. No, na odpočinek dobré. A str. 100: "Bylo to ovšem mnohem horší. Josef seděl u kamen zabalený v dece a jeho pomačkaný obličej jasně vypovídal o velmi neklidné noci."