Potichu
Jaroslav Rudiš
Jeden den a jedna noc. Pět příběhů na konci léta mezi Lisabonem a Letnou. O pohyblivých snech, o touze žít s někým, kdo chce být s námi, o hudbě a tichu, které nenacházíme. Román ze současnosti.
Přidat komentář
Kniha na svém počátku působí celkem nevinně, ale s postupem děje se stupňuje a nabírá na obrátkách. Asi nejvíc z knihy se mi líbil samotný závěr, ve kterém se vše krásně propojí, byť je konec takový ukončeně neukončený...
Dost mě baví prolínání osudů. Takže ne "někdy a někde", spíš ve správný čas na správném místě ;-)
Mne sa to páčilo. Trošku ma prekvapilo, že je kniha písaná v tretej, nie prvej osobe, ale o to asi lepšie. Rudiš je pre mňa príjemným rozprávačom, priznávam, že tie jeho pokusy o akési magično (nemyslím len Potichu, ale napríklad aj v Grandhoteli) ma vždy skôr rozladia, ale v realistickej línii je výborný. Hold to pravé Macondo je len jedno a nie je to v nebi pod Berlínom.
Už je to delší dobu, co jsem tu knížku četla, ale matně vzpomínám, o čem že to vlastně bylo... :-/
Citelně slabší odvar Konce punku v Helsinkách, ale průběžně se daly najít kouzelné detaily, myšlenky nebo odkazy, které zůstanou déle než jména postav a jejich krátká nebo o trochu delší setkání. Fernando Pessoa 4ever!
Moje první "rudišovka", takže asi nemůžu úplně posoudit, ale opravdu se mi naprosto trefila do noty, takže bych ji vřele doporučila. Strohý styl, krátké věty...láska, sex i drogy podané jemně a přesto drsně....prostě punk... Oceňovala jsem i četné hudební odkazy a vůbec motiv ticha....jen z konce jsem byla trochu rozpačitá....
See you somehow, somewhere. La petit mort... :)
Skvělé! knížku jsem přečetla za odpoledne, nemohla jsem se od ní odpoutat..něco ve mně je proti všem Českým autorům, ale Potichu mě opět přivedlo k myšlence, že otevřu náruč Českým autorům (přece jenom hodně věcí se ztratí v překladu)..na druhou stranu ve mně knížka zanechala pachuť melancholie a takového trochu smutku, ale stejně dávám plné hodnocení..ale rozhodně nečtěte v případě, kdy vám není moc dobře na duchu..
Klasický Rudiš. Příběh ze současné Prahy, kdy se několik postav různě proplétá a naráží na sebe ve shodu velkoměsta. Krátké punkové kapitoly, oholené až nadřeň a provoněné nostalgií, sexem, drogami a doplňené "starou" i novou hudbou aby se osudy všech postav ve finále spojily v jednom velkém big bangu uprostřed jednoho rockového konzertu. Kill All Barbies!
Asi jsem čekala víc, na základě hodnocení. Kniha neurazí, ale opravdu se vám musí trefit do nálady. Je to pohodovka pro večerní čtení, ale usnout se u ní dá :-)
Podle mě nejlepší Rudišova kniha. Říká se, že se líbí více ženskému pohlaví, což já ráda potvrzuji. Mám ráda styl knihy, vyprávění, které má spád, vtip i nápad. Přečteno za jeden den :)
Poslední Rudiš, který mi zbýval k přečtení. Kdypak bude něco nového, pane spisovateli? Kniha napsaná moderním stylem, odehrává se v krátký časový okamžik (jeden den) a přesto vystihuje ducha současné doby z několika pohledů.
Začal jsem to číst jednoho večera, kdy jsem pomalu usínal, ale ještě se mi nechtělo jít spát. Dynamické, krátké věty. Současný jazyk. Postavy, jež mi připomínají někdy mé známé, jindy mě samotného. Jenže něco tomu chybí. Možná je to tím, že Rudiš je v okruhu mých známých do nebe vzývaným a já zkrátka jen čekal něco víc. Skvěle se to četlo, nejsou to 3 hvězdičky, ale spíš 3 a půl...
Autorovy další knížky
2021 | Winterbergova poslední cesta |
2002 | Nebe pod Berlínem |
2013 | Národní třída |
2010 | Konec punku v Helsinkách |
2018 | Český ráj |
Kniha si mě získala velmi zajímavou kompozicí, ta téměř nedala prostor zdlouhavým a nudným pasážím. Co se týče tématu, velmi originální uchycení jednoduché skutečnosti, nad kterou se málokdo z nás zamyslí. Román se mi moc líbil a považuji ho za další zdařilý kousek Rudišovi tvorby ;).