Potichu
Jaroslav Rudiš
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/7891/bmid_potichu-cxb-7891.png
4
447
447
Jeden den a jedna noc. Pět příběhů na konci léta mezi Lisabonem a Letnou. O pohyblivých snech, o touze žít s někým, kdo chce být s námi, o hudbě a tichu, které nenacházíme. Román ze současnosti.
Přidat komentář
Další skvělý zážitek. Čteno už podruhé. Ta kniha je napsaná s lehkostí mládí, nenuceně vtipná, není to póza ani manýra, tryská z ní autorův talent. Všechny absurdní postavy se díky tomu zdají reálné tak akorát.
Audiokniha. Čte Richard Krajčo.
První kniha od J.Rudiše v audiopodobě.
Jak se příběh začal odvíjet, napadlo mě, že se aktéři knihy na konci někde sejdou...
Což není blbý nápad, ale už jsem to někde viděl nebo četl. Tím pádem šla * dolů. Je to takové průhledné dle mého hloupého názoru.
Příběh obyčejných lidí v obyčejném městě. (A ještě k tomu smradlavém, jak autor píše.) Obyčejná kniha. Byl jsem rád, že skončila.
No nevím jestli se do další jeho knihy pustím.
Treťou prečítanou knihou mal byť Grandhotel, no kúpil som túto a rovno som sa na ňu vrhol. Musím uznať, že tentoraz to bolo naozaj dobré čítanie a náležite som si ho užil. Páčilo sa mi ako si jednotlivé postavy prežívali svoje životy a pomaly sa nebadane začali dotýkať až sa nakoniec prekryli vo finálnej časti.
Už len kúsok chýba k dokonalosti.
Přečteno, ale za měsíc nebudu vědět o čem to bylo, za rok si ani nevzpomenu, že ta kniha existuje.
Takže za mě - nic moc, spíš nic...
Typický Rudišův styl, prolínající příběhy několika postav, které se v určitém okamžku protínají, v této knize působí už poněkud vyčerpaně, postavy jsou plytší a i když kapitoly svým tempem a svižností podporují dojem mladosti a energičnosti, čtení působí těžkopádně. Ovšem jedna hvězda navíc za vynikající audiozpracování Richardem Krajčem.
Tak nevím... Další krize středního věku - tahle generace snad ani o ničem jiném psát neumí; tady si autor aspoň vystačil se sympatickým počtem stran. Zpočátku jsem tápal kdo je kdo, prostřední část měla švih a je výborná, ke konci však tempo uvízlo v nanicovatých dialozích. A pokud jde o závěr, vypadá to, jako by si s ním autor moc nevěděl rady, a tak to vyřešil takhle. Toto je první kniha, kterou jsem od něho četl, a zatím nepřesvědčil. Moc rád ho ale mám v Kafka Bandu.
Asi na straně 70 jsem to chtěla vzdát a knihu navždy odložit. Nakonec jsem se k ní po měsíci zkusila vrátit a zbytek se mi podařil dočíst na jeden zátah, až tak mě to chytlo.
A jsem ráda, že jsem se dostala až na poslední stránku, protože se mi celkově příběh vlastně líbil.
Až do Winterberga za mě asi NEJ Rudiš. Poutavé, jiné, zábavné, uvěřitelné. Kniha na 101,5%
Po přečtení prvních stran jsem nevěděla o čem vlastně čtu, ale to se však změnilo hned jak se osudy postav začaly propojovat. Líbila se mi tématika hudby a ve výsledku toho ticha. Celou knihu jsem tápala jakou úlohu v celé knize má Vladimír, připadal mi původně jako zbytečná postava stejně jako některé další. Pro ty co mají rádi křížení i s jinými jazyky než češtinou můžu jenom doporučit. Za mně stále největší sympaťák Petr se svou fenkou Malmö.
Nejdřív jsem trochu tápala, pak mi začalo docházet, že se příběhy jednotlivých postav někde musí prolnout. A těšila jsem se na to.
Mooooc příjemně se to četlo a mohlo to být klíďo delší. Super.
Tohle mě bavilo a klidně to mohlo bejt i delší. Příběhy několika různých lidí, kdy se některé začnou navzájem protínat. Většina postav mi byla nesympatická, snad až na tramvajáka Petra. To ale vůbec nevadilo. V románu se vyskytuje i pár zvířat. Rybí samec Nestor, bezejmenný hlubinný platýz a fenka Malmö. Na závěr nesmím zapomenout ani na Letnou, která si tu zahrála svoji statickou roli. Je fajn, že Jaroslav Rudiš toho napsal víc, než jen Aloise Nebela a Národní třídu.
Citace: "Přes den nemůžeš město vůbec slyšet. Jediná chvíle, kdy slyšíš, jaký město doopravdy je, přijde nad ránem. Nikdy jindy není úplně potichu jako právě teď."
Město bylo neskutečně tiché. Slyšet byl jen vítr, který od Severního moře přinášel podzim.
Ze začátku trochu chaotický Rudiš, do kterého se čím dál víc dostáváme a jsme opět v jeho skvělém světě. I tak to byl trochu guláš, ale ten jeho otisk je v něčem tak jedinečný, že to stále nechává silný otisk a dojem. I když nějaké věci za mě až zbytečně neuzavřeny, opět skvělé dílo.
Potichu mě bavilo. Bylo to takové navlékání korálků, každá postava jako samostatná kulička, která navazuje na tu další, aby vznikl kompaktní náhrdelník - jeden velký příběh…
PS: A baví mě i, JAK se Potichu nelíbilo uživateli odvaznymladymuz, povedený komentář :)
Nemůže se mi líbit všechno, co čtu. Možná by mohlo, ale nelíbí. Už ani nevím, o čem zrovna tohle bylo. Vykouřilo se mi to z hlavy. Tak nějak. Potichu.
Asi to bylo o lidech, co spolu píchají a pak o tom píchání mluví. Spolu. Sami se sebou. Sami v sobě. Úplně bez sebe.
Můj první Rudiš. Le petite mort se nekonalo. Ale večer si pustím New Order a tramvají se svezu až na konečnou. Asi se nic moc zásadního nestane, když tam tu knihu nechám.
Netradičně vyprávěná kniha se spoustou detailu v životě který vám budou povědomý.
Neuvěřitelný jak Rudiš dokázal vykreslit tolik detailu z ulic, měst, bytů, hospod z koncertů zkrátka ze života. Jako bych to poznával. SKVĚLÁ KNIHA...
Poslechněte si to jako audioknihu, Richar Krajčo je prostě neuvěřitelný skvělý,jak to načetl....
P.S. Jediné co vás u knihy bude mrzet, že už člověk není mlád...
konečně jsem se odhodlal k Rudišovi a jsem spokojen, originální tramvaják Petr s fenkou Mälmo nebo autentická puberťačka Vanda Kill the Barbie, těším se na další
Sice nebudu zrovna cílová skupina, ale atmosféru Prahy a Žižkova jsem cítila na každé stránce.
Postava Vladimíra je dokonale pesimistická a možná není tak úplně vytržená z reality.
A tramvajový grupáč na ípáku...to je naprosto přesné. Bavila jsem se.
Tohle je taková klasika, kterou jsme na střední četli snad celá třída. A tu knihy četli i lidi, kteří normálně nic nečetli. A to mluví za vše, líbila se jim.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Winterbergova poslední cesta |
| 2002 |  Nebe pod Berlínem |
| 2013 | Národní třída |
| 2010 | Konec punku v Helsinkách |
| 2018 | Český ráj |
Skvělá kniha. Líbily se mi příběhy všech postav, vzájemné propojení. Vrátila jsem se zpátky o více než 15 let a zavzpomínala si. Hudbě sice už moc neholduji, ale pár zmíněných skladeb jsem si s chutí pustila. Doporučuju.