Pramen Povýšení
Brandon Sanderson
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/547704/bmid_pramen-povyseni.jpg
4
509
509
2. kniha série Mistborn. Nemožné se stalo skutečností. Pán Vládce, všemi považovaný za božské ztělesnění, který celé tisíciletí brutálně utiskoval celý svět, byl svržen. Brzy se však ukázalo, že opojení svobodou a pádem totality nebude mít dlouhé trvání. Finální říše se rozpadla. Panovníci všech dominancií usilují o svržení nové vlády a dobytí hlavního města Luthadelu. Tam docházejí potraviny, bují kriminalita a neustálé pokusy připravit krále o život, a za hradbami se shromažďují vojska nejen vládců okolních domimancií, ale i vražedného kolossu, který zůstal jako obrovská ničím neregulovaná ničivá síla po Pánu Vládci… Na Vin a jejích přátelích teď je, aby nejen zachránili Luthadel, ale také aby objevili, co je vlastně Bezednost a jak ji navždy porazit, aby nezničila svět. Přeložila Milena Poláčková. Samostatně neprodejné - vydáno společně s 1. a 3. dílem v krabicové vydání jako Trilogie Mistborn.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , TalpressOriginální název:
The Well of Ascension, 2007
více info...
Přidat komentář
Asi bych si těžko mohl říkat fanoušek Hry o trůny, kdybych druhému Mistbornovi vyčítal, že se od akcí nabité jedničky přehoupl do desítek stran politikaření. Přesně takový totiž Pramen Povýšení je. Přestože mu akce nechybí, hlavní úlohu tady hraje politika v Luthadelu plná kliček a intrik. A já to vítám. Obzvlášť když je celé to šachování tak hezky zvládnuté. Sanderson už od začátku působí nesmírně jistě, svůj příběh má vypilovaný do detailu a navíc pro čtenáře klade různá vodítka. I díky tomu mu jeho "wow momenty" skvěle fungují. Závěr byl opět velmi silný. S prázdnou a vyčištěnou hlavou vás to rozhodně neponechá. Naopak to ve vás bude ještě pár dní šrotovat.
Přesto všechno se na začátku knihy děj až moc často točí v kruhu s občasným rozptýlením v podobě akce. Některá fakta i fráze se zbytečně opakují (a tím nemyslím jen "seděl na hýždích", i když to tam bylo minimálně desetkrát). Na druhou stranu vítám prostor věnovaný vývoji postav. Nesmírně oceňuji, že se postavy nepřizpůsobují ději. Elend na mě sice nepůsobil tak dobře jako v jedničce, ale i tak jsem si jeho linku užíval. Jeho prostřednictvím Sanderson nadhazuje solidní dilemata. Jeho vztah s Vin (se kterou stále nesympatizuji tak jak bych si přál) se ale přeci jen honil za vlastním ocasem a nejsem si jistý, do jaké míry ho tahle kniha reálně změnila. Také upřímně doufám, že Zaneova linka bude mít v trojce nějaký dopad, protože jinak se mi jeví jako úplně zbytečná.
Co ještě v téhle sérii postrádám je víc informací o světě za zdmi hlavního města. První dva díly ho dějově prakticky vůbec neopouští, ale jsou tu náznaky, které bych rád viděl rozvinuté. Víc světa prosím! Snad se ještě dočkám. Hrdina věků už na mě čeká a já se sakra těším!
3,5*
No, tohle byla nuda. Což říkám jako někdo, koho politické zápletky baví. Stovky stránek ubíhaly a člověk měl pocit, že jsou vlastně prázdné, protože se na nich neděje - přitom děje. V knize se skrývalo spoustu zákrutů a podrazů a zvratů, ale nic z toho mě neoslovilo.
Spousta scén se v knize opakovala. Vin létá po venku, Elend vládne, nebo se o to aspoň pokouší, a vy máte pocit, že tu samou scénu čtete už napotřetí. Závoj tajemna, který se prolínal minulým dílem, zkrátka zmizel.
Žádná z nových postav zvlášť nezaujmula - snad krom Tindwyl. Všichni ostatní nováčci měli zhruba tak jednu charakterovou vlastnost. Ze známých postav byl Sazed jako obvykle malé světýlko na konci tunelu. A dalším postavám krom Vin a Elenda nebyl věnován skoro žádný prostor, nic nového jsme se o nich nedozvěděli, což je prostoru skoro 800 stran skoro neuvěřitelné. (Ještě teda OreSeur byl super.)
Významná část Well of Ascension se věnovala vztahům mezi hlavní dvojicí, což se dalo očekávat a bylo by nerealistické, kdyby se tomu Sanderson vyhnul, ale... místy se to táhlo a taky se myšlenkové pochody postav neustále opakovaly a jejich pocity se nikam neposouvaly. Bylo frustrující pozorovat, jak si ti dva spolu nechtějí promluvit. Ale nebylo to tak moc teen angsty jak to mohlo být.
Celá kniha jaksi klouzala po povrchu. Žádný rozhovor nebyl dost hluboký a upřímný, žádná atmosféra dost uchvacující, žádné ohrožení dost vážné. Přitom k tomu měl Sanderson všechny podklady! Ale to je něco, čeho jsem si všimla už při četbě minulého dílu. Možná jenom Sanderson nezachycuje Momenty™ tak, jak já ráda. Kniha byla plná nenaplněného potenciálu.
Ale na konci příběhu nechybělo skvělé vyústění, které knihu trochu zvedlo, ale zase nemělo na to, aby se tím vynulovalo trápení se přechozími šesti sty stránkami. Každopádně to navnadilo na poslední díl trilogie, na který se hned vrhnu.
Takže výsledem jsou tři a půl hvězdy znamená, že se mi to líbilo. Bylo to v pohodě. Ale nebylo to nic víc.
PS: Vím, že informace z předchozího dílu se musí na začátku knih opakovat, aby si čtenář, který po dílech série sahá ve větších časových rozestupech osvěžil pamět, ale fakt mi Sanderson ve dvou třetinách osmi set stránkové knihy nemusí připomínat, kdo je takhle postava, když se v knize objevila už popáté. Dík.
Svet Mistbornu je úžasný, plný počet to nie je preto, lebo kniha je fakt dlhá a prvý a tretí diel sa mi páčili o kúsok viac. Inak môžem len odporučiť.
Jak to tak někdy bývá, očekávání z prvního dílu se nenaplnily. Svět je zajímavý, fantasy prvky stejně tak, styl psaní prvotřídní a čtivý, postavy se zlepšují, ale samotný děj je prostě obrovský mínus. Je to šíleně natahované, prázdné a tentokrát bych řekl, že z většiny nudné, protože autor neumí výplňkové části, které ničemu neslouží, alespoň prodat.
U prvního dílu jsem stejný problém ještě tak nějak odpustil, protože mě krásně vtáhl začátek a uspokojil konec. Teď je to ale jinak.
Těšil jsem se na pokračování rozjetých linií, odpovídání na otázky, další poznávání světa, nové zajímavé postavy a tak dále. Nic z toho jsem nedostal, anebo ano, ale až po příliš dlouhém prokousovávání vatou.
Samotný konec byl fajn, i když ne tak dobrý, jako v první knize. Přivedl mě navíc opět na příjemné otázky, ale po zklamání z této zkušenosti třetímu dílu už tomu moc nevěřím.
Knize určitě neupírám její kvality, ale pan Sanderson mi zatím přijde spíše jako tvůrce světů, než příběhů. Což nemusí být vždy na škodu, ale za mě to zatím nefunguje.
Pokračování tohoto nádherného příběhu snad ještě předčilo předchozí díl.. Svět Mistbornu je prostě dokonalý.. Naprosto souhlasím se všemi kladnými komentáři.. Okamžitě otevírám další díl, tato série je vysoce návyková..
Podle ukazatele Kindle jsem vydrzel do 12 %, za coz si zaslouzim vyznamenani. Slow TV v knizni podobe. Prvni dil bohuzel vycerpal zajimavosti sveta a druhy nema co nabidnout.
Brandon Sanderson to opravdu umí a tahle kniha je důkazem toho, že ne vždy je druhý díl slabší než ten první.
Někoho by možná mohlo odradit větší množství intrik, politiky a pletichaření, to ale nebyl můj případ, já to žrala od začátku do konce a nemohla jsem se odtrhnout. A právě díky všemožným intrikám se autorovi podařilo několikrát mě překvapit, některé zvraty jsem totiž opravdu nečekala.
Co musím vyzdvihnout, jsou postavy a hlavně jejich nedokonalost. Jsou zkrátka vykreslené tak dobře, že mají i své chyby - tedy, Vin se blížila k tomu, že bude 'dokonalou hrdinkou', ale naštěstí ani její charakter není čistě bílý.
Za mě tedy můžu říct, že Pramen povýšení má sice - alespoň ze začátku - méně akce a více politiky, rozhodně ale stojí za to.
FANTASTICKÉ :-)
Moc mě tato série baví, mám ráda jak hlavní hrdiny tak i ostatní. Oblíbila jsem si i kandru, čekala co se vyklube ze Zana, jak se dostanou z obležení tří armád, jestli najdou pramen povýšení, kdo a jestli bude hrdina věků...konec mě překvapil a ještě víc navnadil na další díl, moc se na něj těším a opět doporučuji :-)
Tak ty drobnosti, kterých jsem si všimla v první dílu, se trochu znásobily a rozšířily... a proto "jen" čtyři hvězdičky. Připadá mi, že Sandersonovi se povedlo napsat skvělý příběh zasazený v úžasném a originálním světě, s vývojem událostí, který se opravdu snaží přinést něco nového a neobvyklého. Za to všechno mu jdou plusové body. Příběh se nikam nežene, v podstatě reflektuje, jak by to zhruba vypadalo "ve skutečnosti". Protože realita je podobná, čas se táhne a není to jedna akce za druhou, šup sem šup tam. To se mi na Mistbornovi líbí, plyne přirozeným tempem, má dost času rozvíjet postavy, budovat napětí a vysvětlovat.
Opakování je v knize sem tam až příliš. Jako by se Sanderson snažil uvést čtenáře, kteří se vrhli rovnou na druhý díl, občas mi připadalo zbytečné znovu zmiňovat minulost postav, když jsme se jí nabažili v prvním díle. Ale budiž. Co mi na Mistbornech vadí asi nejvíc je fakt, že se nedokáže rozhodnout, jakou knihou vlastně je. Moc bych si přála dospělé fantasy s postavami, kterými méně cloumají hormony.
Celkově však vůbec nelituji, že jsem se do knihy pustila, a pokračuji v dalším díle. Mistborn má skvělý temný příběh, skvěle fungující magii a druhý díl ukázal nové možnosti tohoto světa, třeba kandry a kollosy. Nadšený čtenář se nezalekne pomalu plynoucího příběhu, naopak ho bude fascinovat a bavit.
Tak bohužel moje mínění ani druhý díl nevyvrátil. Naopak je ještě naivnější a hůře napsaný než první. Mám rád politické debaty a uvahy jednotlivých postav. Ale těmto zde se prostě musí jeden jen pousmát. Vážně v podstatě červená knihovna. Postavy jednají naivně až směšně a jejich reakce prostě nejsou uvěřitelné. Mrzí mne, že s celkem zajímavě navrženého světa je uděláno tohle. No nevím jestli budu mít odvahu na další díl.
Nalákán naprosto dokonalým prvním dílem jsem zběsile uháněl do knihovny pro pokračování. Přinesl si ho domů, pohodlně se usadil a pln očekávání se pustil do čtení. Čtu a čtu, ale pořád to není ono. Dobře, některé úvody bývají zdlouhavé, stačí si počkat, vydržet a ono se to rozjede. Žádný spěch. Strana 100, 200, 300, 400, 500 a pořád je to neuvěřitelně utahané. Jediná světlá linka příběhu zatím tkví v ukázce toho, jak revoluce požírá své vlastní děti, jak dlouho očekávaná změna režimu nakonec vede k rozčarování, vystřízlivění a nespokojenosti. Systém je na zhroucení, k městu přitáhly tři armády, postavily si stany a všichni vyčkávají na první tah těch druhých. Mezitím Ona se trápí tím, jestli je pro Něj dost dobrá. On se hrabe ve stovkách knih, aby z nich vyčetl (poměrně neúspěšně), jak být dobrým a uznávaný králem. Samozřejmě i On stráví desítky stran hloubáním nad tím, jestli se s Ní k sobě hodí. Všichni příčinlivě něco čtou, přemýšlí, radí se, kujou pikle, 500 stran. A nic se děje, ani lísteček na stromě se nepohne. Občas stojatou hladinu rozčeří drobná událost, historka, souboj, ale je to příšerně PO....MA....LÉ... Závěrečné kapitoly konečně dostávají sílu a atmosféru prvního dílu, události se rozletí vpřed, čtenář zapomene na všechny své dosavadní výhrady a nechvává se strhnout napínavým vyprávěním. Škoda, že musel před tím vytrpět tolik duchaplné nudy...
Tohle je Sanderson, jak ho znám a jak jej mám nejraději. Dočetl jsem a jen sedím s otevřenými ústy.
Po dvojce jsem trochu na rozpacích. Emočně mě příběh docela odrovnal, přesto jsem na vážkách, jestli jsem s tím vůbec spokojená. Úplně nejde říct, jestli byl Pramen povýšení lepší než Finální říše - řekla bych, že každá kniha má něco do sebe. K dějové lince nemám žádnou výtku, jsem s ní spoko, ale co mě fakt vytáčelo - opakování informací.
Myslím si o sobě, že důležité informace k postavám, jejich pohnutky a úmysly si zapamatuji celkem snadno (a nejen já). Je fajn, když vám něco autor připomene tak dvakrát, třikrát v celé knize - ale třeba dvakrát v jedné kapitole? Hah.
Dalším mínusem je taky neustálé předhazování čtenářům faktu, že se daná osoba změnila (případně jakým (drsným) vývojem si prošla, v jakých podmínkách vyrůstala a podobně). To mám začít všechny litovat? Jako pardon mno, ale tohle není nic pro mě. Určitě na druhou stranu nehaním to, že se postavy vyvíjejí (to vůbec), ale fakt nepotřebuji v druhém díle číst litující odstavce toho, jak to měla hlavní hrdinka v dětství těžké.
3,5/5 hvězdiček
Výborné a to všechno. Autorův styl mám ráda, se svými hrdiny to umí. Trefa do černého bylo převtělení OreSeura, rázem se z něj stal můj oblíbenec. Celkově kandry vypadají hodně slibně, co do rozvinutí děje v dalším pokračování. Hodně oceňuji to, že ač hlavní hrdinka je mladinká a klaďačka skrz naskrz, neleze na nervy, ani svojí zamilovaností, ani tím, jak výborný je Mistborn, ani svými názory. A na závěr tajemná síla, nepopsatelné cosi, "hlavní záporák" jako třešnička na dortu. Těším se dál.
Nechápu, nepobírám, nemám slov. Když se mě někdo zeptá na dobrou fantasy, neváhám. Mistborn. Skvělý. Nikdo nedokáže psát o politice, aniž by člověka nenudila. Sanderson to dokázal. Hltáte každé slovo.
*** SPOILERY***
Ten konec, jako halo? Ještě teď nepobírám. Chce to chvíli přemýšlet, než se dám na další díl.
Moc pěkné - dávám jednoznačně 5 hvězd. U prvního dílu jsem váhala, zda si 5 hvězd kniha zaslouží, ale tady už ne :)
Pozor, obsahuje spoilery:
Jelikož už tentokrát nastupuje čtenář do "rozjetého vlaku", tak kniha byla celkově akčnější a musím říct, že jsem si doslova užívala skvělé dialogy mezi postavami. Co jednoznačně na Sandersonovi oceňuji, je fakt, že klidně nechá zemřít hlavní postavy (i když zrovna Zane byl pro mě dost zajímavou postavou, takže škoda :( ). Člověk tak nemůže předvídat, co se stane a jak se bude celá situace vyvíjet. Rovněž to, jak jsou jednotlivé skutečnosti v knize provázané (viz jednání Zana) a postupně se čtenář dozvídá, že věci na první pohled nejsou tak, jak se zdají. Dodává to knize prvek překvapení a člověk pak vidí, jak hluboce nad dějem a jednotlivými maličkostmi autor přemýšlel.
Z postav musím vyzvednout především OreSeura, kterého jsem si hodně oblíbila a zajímavým prvkem byl také Zane, ale toho už si bohužel moc neužijeme :(
No nic, vrhám se na další díl a jsem zvědavá, jak to všechno dopadne.
Jak to jen ten Sanderson dělá, že má ty své světy tak dokonalý? :-D
Opět skvělé počtení, tajil se mi dech při akčních pasážích a byla jsem zvědavá, jak to všechno dopadne.
Takže, huraaaa na další díl :-))
Autorovy další knížky
| 2012 |  Cesta králů |
| 2008 | Finální říše |
| 2019 | Meč Přísahy |
| 2006 | Elantris |
| 2010 | Vyjednavač |
První díl mě nalákal na pokračování série, ale bohužel druhý díl byl trošku zklamáním. Děj byl předvídatelný a hlavní hrdinka mě v některých pasážích vyloženě rozčilovala. Po dalším dílu už nesáhnu, ale musím uznat, že jako oddechovka dobré.