Příběh slunečnice
Miriam Blahová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/490605/bmid_pribeh-slunecnice-sWn-490605.png
4
429
429
Někdo musí lásku prožít, aby o ní jiní mohli vyprávět. Natálie i Eva touží po lásce. Obě mají podobné sny, ale každá z nich žije v jiném období a má jiné starosti. Zatímco Natálie se v nemocnici zotavuje ze zranění, která utrpěla při dopravní nehodě, v podání upovídané stařenky Hedviky, která s ní sdílí pokoj, ožívá příběh Evy. Její sestra sloužila za protektorátu v opatrovně ukrývající přísně střežené tajemství. Nikdy by ji nenapadlo, že se na tomto místě může zamilovat a její život nabere nečekaný směr. Doba tehdy lásce příliš nepřála a Eva se musela neustále rozhodovat mezi srdcem a rozumem. V porovnání s jejím milostným dramatem je život stejně staré Natálie celkem poklidný. Trápí ji sebestředný partner, s nímž nejspíš životní štěstí nenajde. Ale kdo je ten pravý? Dokáže Natálie prožít stejně intenzivní emoce jako Eva v období, kdy si musela lásku vybojovat navzdory nepříznivému osudu? Jsou věci, které se v průběhu dějin nemění.... celý text
Přidat komentář
Krásná dojemná knížka. Miluji příběhy, ze kterých je patrné, jak je důležitá komunikace a mezigenerační porozumění.
Přečetla jsem si předchozí komentáře a tedy jsem trochu zaskočená... ne všichni se rodíme dospělí a rozumní a povaha někoho jiného nám nemusí být sympatická ;-)
Jako já nejsem na romantiku a už vůbec ne na válečné příběhy. Líbila se mi obálka, která trochu evokuje "Příběh služebnice", ale je to absolutně o něčem jiném. Takové něžné a milé vyprávění. Normálně bych takovou knihu odložila, ale byla jsem napjatá, jak to dopadne (v obou dějových linkách) a prostě jsem to shltla nadvakrát.
Autorka píše čtivě, ale kulisy si neměla vybírat "reálné". Pokud by to napsala jako nějakou YA/NA romantickou dystopii tak budiž.
Tohle bylo bohužel velké zklamání. Velmi se ztotožňuji s komentářem Pavouček2 níže. Samotné téma by mohlo být zajímavé, ale styl jakým byl román napsán to bohužel úplně shodil. Celé to působilo velmi naivně, postavy schematické, jejich uvažování a pocity hrozně polopaticky vysvětlovány atd. Je to škoda. Na druhou stranu je to první kniha autorky, tak třeba v další si to lépe sedne.
Velmi příjemná četba na začátek dovolené. Sice románek, ale zajímavě zkombinovaný s nahlédnutím do událostí druhé světové války. Doporučila bych i jako chytrou Teens četbu.
Chtěla jsem oddechovku a přesně tu jsem dostala. Autorka příběh napsala lehkým a svižným stylem. Není to nic převratného, ale i přesto se mi kniha líbila. Natálie mi sice ze začátku lezla na nervy, ale v průběhu děje u ní došlo naštěstí k určitému vývoji a stala se z ní sympatická mladá žena. Zaregistrovala jsem, že autorka již pracuje na další knize a já si ji určitě moc ráda přečtu.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
(SPOILER) Příběh byl hezký, ale to zpracování... i dívčí románky jsou lepší, opravdovější. Ta různá metaforická přirovnání, aby se zdramatizoval děj, úplně kazila čtení. (slova, která mi odkapávala ze rtů, byla jedovatějšilí než had; zanedlouho začne chrlit oheň jako sedmihlavá saň; ...) A naivita obou dívek, hlavně Natálie. A najednou jí všechno docvakne a změní se? Dřív ty chyby vážně ani maličko neviděla? A babi Heduš, tu jsem si vlastně ani nedokázala představit, jaká byla, nebyla nikterak popsaná, a jejich soužití na pokoji bylo popsaný jen minimálně, hned se jen odkázalo na vyprávění a když umřela, Natálii to sebralo, jako by mezi sebou měli búhví jaký vzah... divný. Přitom, kdyby to bylo podáno "normálněji" podrobněji, opravdověji, bylo by to za ně i pěkné čtení.
Zdařilá prvotina, ale do pěti hvězdiček mi přeci jenom něco chybí. A přes mládí a odloučenost hrdinů válečné linky od reálného světa (uzavření v sirotčinci) mi až taková naivita a neznalost úplně neseděla.
Prvotina se autorce dle mého názoru velmi povedla. Líbil se mi styl, řada originálních přirovnání a metafor text příjemně zpestřovala. Prolínání více náhledových postav i dvou časových rovin bylo krásné a plynulé. Jediné, co mi přišlo trošku k zamyšlení, byl mentální vyspělost Natálie v jejích 21 letech. Já v jejím věku byla asi daleko větší naivka a “trdlo” bez tak zásadních myšlenkových pochodů. Podle sebe nesuď tebe… možné to jistě je, ale mně by přišlo lepší a reálnejší udělat ji lehce starší (minimálně 25, možná i víc). Ale jinak hodnotím plným počtem, za poslední dobu rozhodně jedna z nejlepších knih, kterou jsem četla. Gratuluji ️
Poutavě napsaný příběh, který se velmi dobře čte. Přivítala bych ještě dalších 280 stran :-) Těším se na další knihu od této autorky.
Měla jsem moc velké očekávání, téma se zdálo být zajímavé. Ale zpracování připomíná spíše dívčí román. Hlavní hrdinky na svůj věk naivní, Eva možná až hloupá, když absolutně netuší, co se děje židovskému obyvatelstvu. V půlce knihy už jsem měla dost Natálie a jejich trablů s muži a bez její dějové linky bych se klidně obešla.
Velmi zdařilá prvotina,knihu jsem zhltla za jeden den,nedalo se od ní odtrhnout.
Zajímavé propojení dvou linek. Víc mě bavil příběh, vyprávěný babi Hedou, celkově mi to připomnělo Sparksovu Nejdelší jízdu, tam jsem taky hltala tu starší linku a ta současná mě až tak nebavila. Celkově ale moc hezká knížka, dobře se četla.
Velmi čtivý romantický příběh vložený do historických kulis druhé světové války, se kterým souběžně čtete i milostný příběh ze současnosti. Vyzdvihl bych hlavně, s jakou lehkostí je příběh vyprávěn. Bez zbytečných dějových zvratů, s vyšším "podílem emocí", což je u romantických příběhů očekávatelné. Ale i jako mužský čtenář jsem neměl problém se nechat do děje vtáhnout.
Kniha Příběh slunečnice je autorčina prvotina a zhostila se jí velmi důstojně. Příběh jsem si od prvních stran moc užívala, byla radost jí číst. Rozhodně musím vyzdvihnout velmi dobré líčení domácího prostředí a nápad jako takový. Vyprávění staré paní Kratochvílové mladé dívce, které spolu sdílí nemocniční pokoj, se mi hned zalíbil.
Nádherný román ze dvou rozdílných období, které se vzájemně propojí. Tím pojivem se stane láska. Láska dvou mladých z dob druhé světové války a láska, kterou sama k sobě musí najít jedna naivní slečna, upoutaná se zlomenou rukou na nemocniční lůžko.
Už když jsem knihu brala do rukou, tak jsem tušila, že se mě stránky uvnitř dotknou, a to se taky stalo. (Ano, jsem velká cíťa!) Téma druhé světové války mám ráda, ale zároveň ve mně vždy probouzí smutek, frustraci, beznaděj ale ze všeho nejvíc vztek. A i tady se to podařilo, protože příběh, který se společně s Naty v nemocnici dozvídáme je nádherný a zároveň šíleně krutý. Vypravěčkou je babi Heduš - ukrutně upřímná herdekbaba, která se nebojí vyjádřit svůj názor s grácií, ale i láskou a soucitem, se kterým to prostě staří lidé umí. (Mimochodem, ona je prostě úžasná! Jen si to přečtěte, abyste mi dali za pravdu.) Babi Hedvika sdílí s Naty pokoj v nemocnici a stačí krátká doba, aby se jejich životy díky vyprávění navěky propojily. Popisuje ji osudovou lásku její starší sestry a tajemného chlapce, se kterým se seznámí v opatrovně na začátku války. Při těchto kapitolách se kniha skoro nedala odložit z ruky!
Život Natálie ze současnosti, ale vůbec nezaostává, díky vyprávění si totiž chtě nechtě uvědomí, že nežije tak, jak by měla a že ji ke štěstí nemůžou stačit jen panovační muži, kteří ji doteď obklopovali a určovali, jak má její život vypadat.
No, a jak to zakončit? Jsem plná emocí. Obdivuji autorčinu práci s jazykem, nádhernou obálku, provedení knihy a jednotlivých kapitol a hlavně - ten DĚJ! Přiznám se, že jsem několikrát slzela a to je teprve druhá kniha letos, která ve mně takové city probudila… (první byl N. Sparks a jeho Nejdelší jízda). Rozhodně tuto prvotinu doporučuji všema deseti. (Jde opravdu o kvalitní román, že se ani nechce věřit, že se jedná o prvotinu.) Ale 100% věřím, že nikdo, kdo se pořádně začte a ponoří do příběhu, nebude litovat.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Příběh slunečnice |
| 2024 | Příběh mateřídoušky |
| 2023 | Příběh akvamarínu |
| 2024 | Srdcová desítka |
| 2021 | Letní kraťasy |
(SPOILER) Mrzí mne to, ale nemohu jinak, abych byla spravedlivá k dalším knihám.
Příběh co vyprávěla Hedvika byl pěkný příběh, ale nelíbilo se mi to zpracování . A to prozření Natálie, tomu jsem prostě neuvěřila.
Ale mladinké autorce slibuji, že ještě další knížku si od ní přečtu. A držím jí moc pěsti.