Příběh služebnice

Příběh služebnice
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365387/bmid_pribeh-sluzebnice-QYb-365387.jpg 4 2821 2821

Proslulý román kanadské spisovatelky vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti Spojených států amerických, které se z demokratických výšin propadly do všeobjímajících hrůz totalitního režimu. V okovech nemilosrdného klerofašistického režimu se z každého, kdo se proti němu jakkoli prohřeší, stává otrok. Z plodných žen pak ještě něco mnohem horšího – služebnice, jejichž úkolem je rodit děti, s nimiž se nikdy nesetkají… Kniha byla odměněna Cenou Arthura C. Clarka pro nejlepší román roku a následně se stala předlohou pro filmové a aktuálně také pro úspěšné seriálové zpracování.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: ekniha , Argo
Originální název:

The Handmaid's Tale , 1985


více info...

Přidat komentář

ddkk
27.11.2017 5 z 5

Viděla jsem německo-americkou filmovou adaptaci z r. 1990, která mne nijak neoslovila, přesto, že v ní hrála například Fay Dunaway a Robert Duvall (bylo to ploché a jaksi bez jakýchkoli emocí, kostýmy ani prostředí nefungovaly,...). Pak jsem shlédla během víkendu seriál, který považuji za velmi dobrý, mnohem přesvědčivější a opravdovější než film. A nakonec jsem si nechala knihu, která byla bezkonkurenčně nejlepší. Bezmoc ústředních hrdinek, nemožnost se vymanit ze systému, naprostá závislost na vládnoucí skupině vyvolených, obava o holý život při jakémkoli projevu i bezvýznamného odporu, nedůvěra vůči komukoli, neustálé násilí a těžko popsatelná bolest mladých matek, kterým jejich děti okamžitě odebírali - to vše je potřeba si tak trochu "odžít" při čtení, aby člověk pochopil...pro mne za pět.

Kiisaki
25.11.2017 5 z 5

Málokterá kniha ve mě zanechala tak hluboký dojem jako Příběh služebnice. Tak jako mnozí jsem se ke knize dostala až díky stejně zdařilé a zasloužile oceňované seriálové verzi, která dokázala skvěle vystihnout jedinečné vyprávění inteligentní a utlačované hrdinky, atmosféru totality a strachu a hlavně tu příšernou a tísnivou nejistotu, do které byly postavy a s nimi i čtenáři uvrženi. Příběh služebnice považuji za jednu z nejdůležitějších knih 20. století, přinejmenším pokud jde o otázky ženského pokolení. Je na stejné úrovni jako Orwellovo magnum opus a stejně jako 1984 by si i Příběh služebnice měl během života přečíst každý.
Kousek pode mnou jsou komentáře, ze kterých je zjevné, že někteří knihu neocenili proto, že nepochopili její záměr nebo si (díky bohu, hádám) nedovedou představit bezmoc, ve které byla hrdinka se svázanýma rukama nucena žít. Zde nejde o žádné grandiózní zdokumentování nástupu, fungování a velkolepého pádu totalitního režimu. Jde o vcelku komorní drama založené na pocitech, úvahách, starostech a strategiích ženy, která se ocitla uprostřed noční můry a která ve velmi krátkém časovém horizontu ztratila veškerá práva. Jde o krutě realistický příběh popisující každodenní realitu, ve kterém není prostor pro hrdinský vzdor, revoluční boje a zázračnou pomoc shůry. Příběh člověka strhne tím, že v něm probouzí pocity empatie, zhrození, zhnusení; vyvolává otázku "mohlo by se něco takového stát?"
Knihu jsem četla v originále (knihu mám podepsanou autorkou a navždy pro mě bude jedním z nejmilejších pokladů) a proto nedokážu posoudit kvalitu překladu. Atwood je ale fantastická spisovatelka a po jazykové stránce byla kniha naprosto famózní.


Tejuš
24.11.2017 5 z 5

Nemám slov. Perfektní. Geniální. Ani se mi nechce pouštět si seriál, i když jsem nesmírně zvědavá. Ale knížku nic nepřebije. Síla.

Veríňák
19.11.2017 2 z 5

Obrovské zklamání. Zklákal mě námět knihy, vynikající recenze, zkazky o úžasně napsaném příběhu... no, bohužel.
Hlavní myšlenka je výborná, ale autorka totálně propásla příležitost napsat opravdu vynikající knihu. Pořád se jen patlá v pocitech a vzpomínkách hlavní hrdinky, ale samotné důvody vzniku a nastolený řád gileádské společnosti jsou strašně nedotažené a v mnoha ohledech nedávající smysl. Doteď nevím, jak se mohlo stát, že se společnost dostala tam, kam se dostala. Co tomu předcházelo? Jaký byl vývoj? Plus je kniha psaná jako strašná jednohubka, nad kterou není třeba absolutně přemýšlet (což někdy není na škodu, ale tohle není ten případ). Bída, zklamání. Dvě hvězdy asi jen za myšlenku.

Niiiiik
15.11.2017 3 z 5

Asi jsem čekala něco jiného. Myšlenky v díle byly možná zajímavé, ale uspat mě dokázaly spolehlivěji než nad nimi dumat. A to jsem ten typ, co klidně kvůli napínavému příběhu neváhá ponocovat. Ze skvělého nápadu se dle mého dalo vytřískat víc. Nejlépe se mi četlo asi posledních 40 stran, kdy jsem měla pocit, že se konečně něco děje a najednou bum, prásk, konec. Agsjtshzs otevřené konce. Přidávám jednu hvězdu za to, že mě donutila o situaci uvažovat i po přečtení.

Katka81
12.11.2017 2 z 5

Zajímavé téma, leč nezajímavě zpracované. Knihu jsem přečetla jen proto, že neměla mnoho stránek a vůbec mě do děje nevtáhla.

nemer
12.11.2017

Stylisticky slabá kniha dle mého názoru kupodivu není, ale nelze nad ní moc přemýšlet - společnost, v níž by ženy, resp. sex byl dostupný jen úzké skupině mužů, by nemohla mít dlouhého trvání (leda by všichni byli eunuchové). Tedy v jistém směru působí dílo naivně a asi proto mám stále raději spisovatele-muže, protože (na rozdíl od žen) dokáží vytvářet uvěřitelnější koncepty. Jako ilustraci zvrhlosti pánbíčkářských a podobných středověkých systémů lze však považovat za zdařilé. Děsivá je samozřejmě možnost, že v podobné diktatuře se můžeme celkem snadno ocitnout také, člověk je tvor ryze konformní a nepoučitelný, náš rozvoj bohužel dávno dosáhl maxima, tedy se stále točíme v kruhu a dějiny včetně všech těch hrůz se stále opakují. Jak asi bude lidoop "homo rabiens" v budoucnu využívat stále pokročilejší technologie? Bylo by hezké, kdyby výsledkem nebylo pouze hlubší zotročení ...

PanTomina
10.11.2017 4 z 5

Nerozumím, proč se tu tolik mužů velice trapně čílí nad formou skvělého románu. Brilantní čtení.

Erica
05.11.2017 2 z 5

Mě ta kniha nijak neoslovila, strašný je i seriál podle ní natočený. Postoj služebnic je tak pasivní, že mě to hodně irituje. Vlastně tam jsou pasivní všichni - jak služebnice, tak ženy a jejich muži. Fakt nechápu, proč se o knize tolik mluví, když je nejen obsahově, ale i stylisticky tak slabá.

Pavelina
03.11.2017 5 z 5

Nedejte na to, že je kniha z budoucnosti (vy, kdo nemáte tento žánr rádi). Určitě doporučuju přečíst, podívat se na seriál. Kniha je psaná svižným stylem, vystavěný apokalyptický svět je promyšlený, hlavní hrdinka uvěřitelná. Ještě se k autorce určitě vrátím.

Nestorkea
02.11.2017 5 z 5

Myslela jsem si, že mě kniha vzhledem k žánru nebude bavit a bude se číst špatně. Ó, jak jsem se mýlila.. Pohltila mě. Potila jsem se. Běhal mi mráz po zádech. O to víc, že to, co je v knize psáno, není v budoucnu až tak nereálné.

alnahu
01.11.2017 3 z 5

Tato kniha na mne působila docela depresivně z pohledu ženy. Příběh z budoucnosti ve které převezme vládu sekta ,která využívá ženy jako nástroj plodnosti. Dávám tři hvězdičky ,ale příběh mě příliš nenadchl.

Safienka
30.10.2017 5 z 5

Skvělé dechberoucí napínavé dílo, které ukazuje na to, co by se tak mohlo klidně dít... Ač to bylo hodně přikrášlené jiným světem, tak jsem si při čtení říkala, že ten náš svět je vlastně stejné sci-fi jako v Gileadě, kterou si autorka vytvořila. Kritika společnosti, neplodnost, vyhlazování nevhodných... Bohatí, chudí... Myšlenkové pochody jedné služebné, která nemá nic, neznamená nic, jejiž posláním je roztahovat nohy veliteli a být součástí trojky, která možná i prahne po dítěti... Jsem hodně zvědavá na seriál :)

Schullerka
29.10.2017 5 z 5

Šílená vize budoucnosti, která ani není tak šílená, jak by se na první pohled mohla zdát. Tato kniha je důkazem toho, že kniha nemusí mít nálepku 'horor', aby vás dokázala vyděsit.

Čteno v originále, protože psaní Margaret Atwood prostě nejde nahradit překladem. Každá druhá věta napsaná touto autorkou by se dala citovat. Nemůžu se dočkat, až se pustím do další knihy od této skvělé autorky.

lenkaabooks
28.10.2017 4 z 5

Žena, oblečena do červené, sloužící k tomu, aby otěhotněla. Nic víc z ní není. Nemá vlastní rodinu, ani jméno, jde tam, kam ji přidělí, aby při ponižujícím rituálu za účasti manželky posloužila svému pánovi. Jediné co služebnice má, jsou vzpomínky a touhy. Konec je otevřený, a tato vize budoucnosti naprosto šílená.

petra4080
27.10.2017 3 z 5

Moc se mi líbí téma, vážně dobrý nápad. Bohužel způsob vyprávění mi nevyhovoval, ke čtení jsem se musela přemlouvat.
Když se zamyslím nad naší budoucností, bohužel mi to celé nepřipadá zase tak nereálné.

veru_nedvedova
18.10.2017 5 z 5

Neuvěřitelná kniha s neuvěřitelnou myšlenkou. Určitě doporučuji a po té, co dočtete knihu se mrkněte na seriál. Teď mě asi všichni ukamenujete, ale seriál je o něco málo lepší. Je v něm toho mnohem víc. Ale možná to je tím, že jsem seriál viděla jako první. Každopádně tato kniha by vám neměla chybět v knihovně. Jde z ní mráz po zádech. Doufejme, že se nám tohle nikdy nestane. Prosím, běžte volit! :D

Daenerys.Tar
09.10.2017 3 z 5

Knihu jsem si začala číst, protože jsem se úplně zamilovala do seriálu natočeného podle této knihy. Zklamalo mě, že kniha má velmi otevřený konec. Končí tam, kde končí 1.série seriálu, takže jsem se v podstatě nic nového nedozvěděla. Musím říct, že se mi kniha i docela těžce četla. Za mě musím říct, že zvítězil seriál, který mi přijde více napínavý i propracovanější.

yetti74
06.10.2017

Jak píše Roberto_1, kniha vyjde v nakladatelství Argo, a to 17.10. Takže se moc těším, až knihu koupím a přečtu. Podle většiny komentářů to zřejmě bude stát za to.

mirektrubak
04.10.2017 4 z 5

„Snažím se moc nepřemýšlet. Stejně jako všechno ostatní musejí být teď i myšlenky na příděl. Je hodně věcí, na které bude lepší nemyslet. Přemýšlení může člověku snížit šance, a já mám v úmyslu vydržet.“

Silnou stránkou Příběhu služebnice není děj, ten vskutku není nijak dechberoucí. Silnou stránkou je vykreslená atmosféra a sonda do hlavy inteligentní, autonomní ženy, která se dostává do služebního postavení. Vzniká konflikt mezi touhou po nějakém druhu vzpoury a mezi strachem z ní (protože každý chybný krok může být poslední). Konflikt mezi touhou nezapomenout (na lepší minulost) a přizpůsobit se a najít alespoň nějakou útěchu ve stávající (zdánlivě definitivní) situaci.

V první části knihy Služebnice svůj stav komentuje krutě a stroze, žádné sáhodlouhé rozbory. „Patřit, náležet, ležet,“ pomyslí si ve chvíli, kdy poprvé popisuje obřad oplodnění. Je to hrozivé a působivé.
V pozdějších kapitolách častěji zabrousí do různých úvah (nad mužským a ženským světem, povahou moci...), i v tom je Margaret Atwoodová přesvědčivá, jen jsem měl pocit, že to trochu narušuje spád knihy, že ty dvě polohy moc nejdou dohromady. A závěrečná část (seminář) byl pro mě docela zklamání - neměl jsem pocit, že by tahle „dohrávka“ byla pro román přínosná.

Jistě se najde řada čtenářů, kteří budou číst tuhle knihu jako varování před mocenským apetitem církve, ale podle mého soudu je zde popsáno spíš zneužití náboženství státem než zneužití státu církví. To naznačuje i jedno z hesel na stadiónu – BŮH JE NAŠE NÁRODNÍ BOHATSTVÍ (spojení církve a národa je vždy indikace, že je církev použita pro politické nebo mocenské účely. To je mimo jiné zajímavý, i když nechtěný, přesah do aktuální situace v naší zemi – ale o tom jsem nechtěl).

Na knižním serveru je to zřejmě nevhodné, ale přesto si dovolím pochválit a doporučit i televizní seriál, který vznikl v roce 2017. Ten má – v dobrém slova smyslu – pomalé tempo a myslím si, že dobře vystihuje atmosféru románu.