Příběh spalovače mrtvol: Dvojportrét Ladislava Fukse
Jan Poláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520897/bmid_pribeh-spalovace-mrtvol-dvojportret-64da00dd54520.jpg
4
46
46
Vstupte do světa masek a zrcadel s Ladislavem Fuksem. Na počátku svých pamětí Ladislav Fuks říká: "Nejúplněji jsem obsažen jen a jen ve svých knihách. Bude-li je někdo číst za sto let, nebude ho zajímat, jaký jsem byl já. Pokud ano, tak si mě stvoří z toho, co si přečetl." byl já. Pokud ano, tak si mě stvoří z toho, co si přečetl." Tato slova Jana Poláčka přivedla na myšlenku napsat příběh o našem nejzáhadnějším spisovateli druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Ladislav Fuks je bezesporu světový pojem a budu se jen opakovat, když napíšu, že se jedná o jednoho z nejzajímavějších a nejoriginálnějších spisovatelů naší historie. Dnes trestuhodně opomíjený, ačkoliv je jeho dílo v těchto dobách aktuálnější než kdy dříve, v dřívějších dobách dokonce neprávem zavrhovaný a odmítaný "mravokárci", kteří se na Fukse dívali zjednodušenou optikou a prismatem Sametové revoluce. Jan Poláček se zhostil nedocenitelné práce, totiž osvětlit a přiblížit složitost Fuksovi osobnosti a naturelu dnešním čtenářům (a nejen jim), což se skepticismem sobě vlastním, pokládám za velice tristní snahu. Když si tak čtu některé názory na Fuksovi knihy zde na databázi, setkávám se s absolutním nepochopením autora a jeho díla. Fuks je na dnešní čtenáře a lidi, žijící instantními zážitky sociálních sítí a mrvou televizních obrazovek velmi složitý (neplatí všeobecně, výjimky existují)… A ačkoliv jsem i já proto, aby se Fuksovi knihy zařadily do povinné školní četby, nedělám si naděje, že by "oslovil a zakořenil". Naděje však umírá poslední. Bedlivá, mnohdy mravenčí práce Poláčka je ozdobou této vskutku milé biografie. Dovoluje Fuksovu obdivovateli nahlédnout do mistrových poznámek, velmi pěkné jsou taktéž přiložené fotografie, ale i epilog v podobě pátrání po hrobu tohoto velikána. Velmi oceňuji i vydatný předkrm v podobě beletristické části, která je bezpochyby důkazem, že ji napsal člověk, který Fuksovi rozumí. Velmi čtivá a ne úplně tradiční biografie, kterou nemohu hodnotit méně jak plným počtem hvězd. Děkuji, pane Poláčku!
Ladislav Fuks, je mým oblíbeným autorem, takže tento knižní počin nemohu hodnotit jinak, než plným počtem.
Záviděl jsem autorovi, když hledal v Archivu národního písemnictví, mluvil s pamětníky a blížil se domovní chodbou až k Fuksově bytu aby se dotkl jeho kliky. Velké díky, ale patří hlavně za nalezení hrobu. Byl to nevšední zážitek, po procházce Olšanskými hřbitovy, zažehnout svíci a vzdát tak Láďovi čest.
P.S.: Díky Bohu, že se zachoval pořad GEN, natočený rok před autorovo smrti, kde je možné do jeho panoptického bytečku, opředeného mýty, alespoň takto zprostředkovaně nahlédnout.
100%
Velmi zdařilá biografie mého oblíbeného autora. Doporučuji všem, kdo Fukse rádi čtou, a těm, kdo na něj dosud nenarazili, doporučuji vyhledat a číst. Není to jednoduché čtení, ale dá se začít třeba Vévodkyní a kuchařkou nebo Příběhem kriminálního rady či Spalovačem mrtvol. Čtení pochmurné, k přemýšlení, místy tíživé a morbidní, místy trochu mysteriózní, avšak s velikým napětím a občasným úžasným brilantním humorem. Složitý autor se složitým osobním životem a takové je i jeho dílo, avšak: Špička české i světové literatury! A až dočtete, zajdete vyhledat podle návodu Jana Poláčka jeho hrob. Potáhne vás to tam.
LADISLAV FUKS:
Řekla mi cikánka,
řekla mi za minci,
že budu velký pán
a skončím v blázinci.
Letěly hodiny,
v divokém úprku,
pánem jsem ubohým,
blázinec na krku.
Velmi dobrá biografie jednoho z našich nejoriginálnějších spisovatelů. Osobně ho považuji za autora, jehož originalita daleko přesahuje hranice české literatury. Jeho nejlepší díla jsou literárními skvosty, i když je mi jasné, že zejména v dnešní době bude pro mnohé jen těžko čitelný. Ale za zkoušku to jistě stojí a koho Fuks chytne, ten si zajisté „smlsne“.
Kniha přesně splnila svůj účel, tedy více se seznámit se životem L. Fukse a ujasnit si vědomí, zda byl či nebyl více spjat s komunistickou mocí. Děkuji panu Poláčkovi za asi nejbližší seznámení s tímto, pro mne velmi dobrým spisovatelem.
Jeden z nejlepších domácích autorů potemnělých příběhů s židovskou (Pan Theodor Mundstock, Mí černovlasí bratří, Cesta do zaslíbené země...) i jinou tematikou (Myši Natálie Mooshabrové, Variace pro temnou strunu, Vévodkyně a kuchařka) a s poněkud kontroverzním životopisem poznamenaným nejen neustálým předstíráním, ale i kolaborací s totalitní mocí, která se projevila minimálně na jeho díle (Návrat z žitného pole, Křišťálový pantoflíček). Slabošský literární génius, který chtěl hlavně klid na psaní a péči o svou stárnoucí matku (emigrace tedy nebyla možností) a estétský homosexuál, jenž se doufal vymanit ze své jinakosti svatbou s význačnou italskou katoličkou, leč nakonec už z hostiny utekl s číšníkem. Romantik s domácím kabinetem kuriozit ve dvoupokojovém bytě, který si možná psal pragmatické poznámky, co si může dovolit agentům STB říci, aniž by tím někomu ublížil. Tahle neotřelá kombinace beletrizovaného příběhu spisovatele, osobního pátrání autora knihy, faktografie i rozhovorů s pamětníky si rozhodně zaslouží pozornost každého, koho zaujala šerosvitná tajuplnost Fuksových příběhů.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Malostranský ďábel |
| 2010 |  Spěšný vlak CH.24.12 |
| 2006 |  Kyberpunk & Heavy |
| 2013 | Příběh spalovače mrtvol: dvojportrét Ladislava Fukse |
| 2000 | Spánek rozumu plodí nestvůry |
Zajímavě napsáno, zaujalo mě, skutečně zajímavá osobnost.