Trůn padlých
Kerri Maniscalco
Princové hříchů série
1. díl
Hříšník. Padouch. Darebák. Princ Invido nikdy netvrdil, že je svatý. Ale když dorazí tajemný vzkaz, který značí začátek smrtící hry, ví, že bude potřeba víc než jen náznak hříchu, aby vyhrál a zachránil svůj upadající démonický dvůr. Hádanky, prokleté předměty, anonymní hráči, nic mu nebude stát v cestě. Jenže žádný z jeho pečlivých plánů ho nepřipraví na ni, frustrující umělkyni, která zažehne jeho hřích jako nikdo jiný… Ctnostná. Oblíbená. Lhářka. Potíž s ničemy a lotry je v tom, že nemají špetku ctnosti, což je skutečnost, o níž se slečna Antoniusová dozví, když jedna zoufalá chyba umožní nejvíc neblaze proslulému prostopášníkovi z Waverly Green, aby ji vydíral. Aby se Camilla vyhnula ničivému skandálu, je donucena uzavřít ďáblovu dohodu s Invidem. Nečekala však, že tato hra v ní probudí její pravou podstatu… Invido a Camilla se musí společně vydat na riskantní cestu do Podsvětí (od zářných démonických dvorů po smyslnou říši upírů a dál) a přitom se snažit vyhnout nejnebezpečnější pasti ze všech – lásce.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , King CoolOriginální název:
Throne of the Fallen, 2023
více info...
Přidat komentář
Další kniha, u které jsem nakonec ráda, že jsem si ji nekoupila. Přitom obal o ořízka k tomu doslova svádí.
Podle recenzí se má jednat o lepší počin než Království hříšných. A to prosím v čem? Začátek je přinejlepším průměrný, nad ledasčím přimhouřím oko... Od poloviny knihy už jsem byla vyloženě otrávená, žádná z postav mi nebyla sympatická. Neustálé poukazování na "očividné" tajemství protagonistů ve mě rozhodně nevzbuzovalo napětí, doslova cringefest český překlad, smut jen proto, aby byl... V závěru se to pro mě zvrhlo v hate read, sorry jako. Působilo to, jako by autorka měla 80% knihy na vatu a smut a do zbývající části si chtěla přihodit co nejvíc nových informací (vztahů, postav, možných motivací, schopností, ...) bez ohledu na celkovou nevyváženost knihy. Extrém pak byly poslední 3 kapitoly. Dodatek dodatku k dodatku - jinak neumím popsat, jaký jsem z nich měla dojem.
Vrátiť sa do Siedmych kruhov a medzi hriešnych princov bolo jedným slovom dokonalé. A hoci, začítať mi trvalo o trošku dlhšie, ako by som si želala, následne to nabralo grády a nevedela som sa odtrhnúť.
Hriešny princ Invido vládnuci hriechu závisti bol jedným z mojich ohnivých želiezok - potenciálnych postáv na pokračovanie série Kráľovstva hriešnych. Takže moje očakávania boli obrovské a prišiel najlepší pocit, aký po dočítaní môžem mať - maximálna spokojnosť!
Prichádzame teda na nový dvor poháňaný novým druhom emócií. Tentokrát sa mágia Invida živí závisťou, či žiarlivosťou. A ja zo srdca milujem takéto žiarlivé zlatíčka! Čo nevyhnutne viedlo k množstvu ohnivých hádok, žiarlivostných scén a množstvu horúcich chvíľ.
Erotická stránka knihy bola dokonale nadávkovaná. Neboli sme prudérni, neboli sme dychtiví. Všetko malo svoj čas a som rada, že to autorka takto postupne dávkovala. Zvyšovala tým aj moje očakávania.
Chémia, príťažlivosť, mega iskrenie, zároveň nedôvera, tajnosti, nedobrovoľné partnerstvo - to všetko spájalo Invida so striebrovlasou nadanou umelkyňou Camillou. Práve Camilla ma počas celého príbehu veľmi príjemne prekvapovala. Akékoľvek predstavy som o nej spočiatku mala, postupne vyvracala. Invido nebol jediný kto mal tajomstvá. Veľmi som si túto dvojicu obľúbila.
"Hry uvnitř her."
Dej sa točí okolo záľudnej hry, ktorej víťaz získa svoju "cenu na mieru". Na jej pozadí sa zároveň odohrávalo množstvo malých, často súkromných hier. Stávky sú vysoké, preto sa hráči nebránili takmer ničomu. Jednoducho, nie je tu priestor pre nudu.
Ak milujem Kráľovstvo hriešnych, Trůn padlých zbožňujem. Oceňujem, že každá kniha z tejto série je uzatvorený príbeh. Presvedčila som sa, že to bohate stačí, aby som bola doslova uchvátená. Takže... Ktorý hriešny princ je na rade?
"Bůh jí pomoz. Princ Invido. Padouch z pohádky oživl a minulou noc ji přesvědčil o tom, že v jeho ďábelské náruči čeká hotový ráj."
Vítej ty jeden prostopášníku u dalšího hříšného dílu z pera Maniscalco. Představuji ti Camillu - nejhezčí ze všech žen, stříbrné vlasy, stříbrné oči. Nikdo si jí spoustu let nevšímá, ale najednou má každý chuť ji zabít nebo ošukat. A co teprve, když se její cesty protnou s princem Invidem. Jeho tělo je jako mramorová socha, vytesaná tím nejlepším mistrem s pérem tak velikým, že ho do Camilly musí soukat asi tak 450 stran, než se to povede.
Těšila jsem se do říše hříšných princů, jestli mě něco baví, tak jejich pletichaření, proradnost a škádlení, které nezřídkakdy skončí kudlou v zádech. Doslova. Invido je princ závisti a musím říct, že zpracovat žárlivost a závist aby to nepůsobilo přiblble se autorce poměrně povedlo a dávalo mi to smysl. Co mi už nedávalo byly dialogy postav. Jako by jim vedle sebe vypínaly mozky a místo konverzace se tak dočkáme jen neustálého toužení. Po 400 stranách jsem měla chuť zařvat TAK UŽ SI SAKRA ZAŠUKEJTE!
"Jestli Camilla byla sluneční září, on byl nejtemnější z nocí. A jestli si nedá pozor, jeho stíny uhasí její světlo."
Máme tu dekadentní, ponuré fantasy a postavy se baví jako moderní puberťáci. Do toho opět nezklamal český překlad. Nemůže být jen penis a úd. Kdepak, bude to péro, pták, chlouba, erekce. Ideálně aby byl tlustý, obří a pulzoval. Má to být YA fantasy. Takže na porno se děti dívat nemůžou, ale číst ho mohou? Erotika mi nevadí. Ale jak dneska napsal jeden můj kamarád: "Erotika je v dotycích, pohybech, ve vizualitě a smyslnosti. Jak se začne hrabat v kundě, už je to porno." A ještě za mě blbě napsané. Pardon, že mi nepřijde smyslné rajtování na prstech a věty jako Udělej se pro mě, Už budu.
Po literární formě také žádný zázrak. Opakující se slova, různé podoby slova prokletý je zde 110x, hřích dokonce více než 240x. Jména postav snad na každém odstavci, jako by čtenář byl debil a nevěděl, o kom právě čte. Vyprávění je v er formě, ale příliš osobní. Autorka umí psát, první díl Království hříšných mě bavil. Popisy honosných sídel, zdobených šatů či luxusního jídla umí. Zápletka je perfektní a promakaná do detailu. Ale mám pocit, že propadla trendu potěšit čtenářky, které prahnou po kombinace erotiky/fantasy a nacpala to na každou jednu stránku. Protože sexu není nikdy dost. A tak fantasy ustoupilo na pozadí. Hodnotím 2/5, ten svět mě baví a posledních 100 stran bylo perfektním a nečekaným vyvrcholením, ale je to málo. Děkuji knihy Dobrovský za poskytnutí knihy.
Zábíjely mě věty jako:
Pán hříchu se s ní miloval svou hříšnou pusou.
Udělej se pro mě, Camillo.
Udělej se mi na jazyk. Teď.
Zpustoš mě.
Už budu.
Nejdřív ti šoupneme do bříška dědice. (Moje TOP TOP)
Líbáš jako světice, šukáš jako deviant.
Šukej mě tvrději, hlouběji, rychleji. Nepřestávej.
'Těm, kteří beznadějně propadnou kouzlu zlé pohádky a zamilují se do zloducha. Tato je pro vás. Ctnostní džentlmeni nejsou tak příjemní jako zkaženě hříšní muži neřestí.'
Tentoraz sa neprikláňam k nadšencom, pretože Invido pre mňa nebol ani zďaleka taký hriešny ako Ira. Začiatok mi prišiel pomalý až nudný, a aj keď sa to rozbehlo, stále mi tam niečo chýbalo... Ale určite sa teším, ako a s kým zhrešíme nabudúce :)
PS: Závisť síce neznášam, no Obžerstvu niekedy prepadám :)
PS1: Po Hneve sa najviac teším na Pýchu :)
"Určitě jste obklopený démony, kteří často líbají váš královský zadek," pronesla nečekaně a on sebou trhl. "Ne každému se líbí, když ho druhý komanduje."
U božích kostí. Ta ženská ho doháněla k šílenství. Možná přišel čas znovu jí oplatit laskavost. Trochu se pobavit, než se zase pustí do pátrání.
"Obvykle mi líbají ptáka." Invido se usmál, když se chatkou prohnala její žárlivost. "A v mých rozkazech si doslova libují."
4,5/5*
Je libo jednu vílo-pekelnou hru? Po hříšném princi Irovi se nám zde představuje jeho bratr Invido ve svých zelených barvách a se svým hříchem a rodem, jenž je značně oslaben. Vydejte se na cestu, jež vás zavede na mnohá místa na zemi i pod ni. Rozhodně nebudete litovat!
Poznáváme taktéž tajemnou malířku ze světa lidí, která se do hry připlete a mezi ní a Invidem bude pěkně přitopeno pod kotlem. Hezky postupně až po obrovský požár.
Velmi potěšilo zapojení dalších hříšných bratrů, nemůžu se dočkat chvíle, kdy všichni dostanou své místo na výsluní.
Měla bych pár drobných výtek, ale v zásadě jsem moc spokojená, vyústění knihy pro mne bylo celkem překvapením a mám i velká očekávání k některým Invidovým bratřím, kupříkladu Orgoliovi. Nicméně velmi chválím poslední část textu, která byla vážně savage.
Velmi zajímavým se jevil i dvůr upírů, kde to umí rozjet na plné obrátky.
Mým nejoblíbenějším hříšným princem se stal Pigro, jehož rod hlásá “knihy před lidmi “. Má rád svůj klid, nejlépe s dobrým čtivem a na večírek vždy nějaký psaný text propašuje.
Neskutečné.
Kdo četl serii Království prohnilých (3díly o Emilii a princi Irovi) tak bude nadšen, protože autorka rozšiřuje lépe řečeno navazuje další serií
Princové hříchů, kdy každý z dílů by měl být o dalším z princů ze sedmi kruhů. (Že by tedy 5 knih ještě ?!)
Kniha má přes 500 stran, takže přečíst ji chvilku trvalo - i přesto jsem si to velmi užila.
Kniha je ve stejném duchu jako předchozí serie - plná démonů, upírů a víl ... a samozřejmě, je v ní i SEX !!!
Všichni jsou něčím mocní a řádně toho využívají. Stěžejním tématem knihy je kruh prince Invida, který se ho snaží zachránit a při tom narazí na krásnou malířku Camillu ve světě lidí, když hledá nápovědu která ho dovede k řešení jak zachránit svůj dvůr.
Nebo si to aspoň myslí ....
Jako všechny knihy o hříšných - nic není tak jak to vypadá na začátku ....
Užijte si knihu a dejte vědět, jak se Vám líbila.
za mě rozhodně dávám 5*
“Ale nakonec vám nezbyde než odpustit těm, kteří vám ublížili, a především sobě. Jinak se budete navěky trápit a krvácet. Předpokládám, že ani pro nesmrtelnou bytost to není příjemné.
Když jsem se do knihy pustila, tak jsem si řekla, že čtu Bridgertonovi ve fantasy světě. A jelikož nejsem jejich velký fanoušek, tak jsem byla na vážkách, zda se mi bude kniha líbit. Ale pak to dostalo hříšné grády v temném světě upírů, démonů a víl (temné víly jsou top!).
Zamilovala jsem si postavy. To, že byly nespoutané, morálně šedé, bojovné a zároveň v mysli svobodné a smyslné. Já jsem mnohem radši za tyto tajemné, trochu arogantní a temné mužské protagonisty - s něma se člověk nenudí. S Camillou jsem to měla na delší lokte, ale nakonec si mě ta drzá divoška získala, nebyla to žádná rohožka. Jediné co mi nesedlo, ten důvod k vysvětlení, co (a jak) se stalo s Invidovým dvorem - to mi přišlo krajně dětinské na démona. :D Jinak chemie mezi hlavními hrdiny fungovala dokonale a jejich jiskření jsem si užívala. Hodněkrát jsem se nad jejich sarkastickými přestřelkami pobavila.
Samotný svět byl dobře (i když občas zmateně - spousta jmen) vystavěný, ale občas byl zahalen všemi těmi spicy scénami. Na druhou stranu byly tyto scény velmi dobře popsány a ta divokost k postavám sedla a já se při čtení necítila trapně, jak se to občas u popisů v češtině děje. Nicméně díky těmto popisům bych knihu fakt nezařadila do YA (a taky kvůli scénám s useknutými hlavami).
Shrnutí: Četlo se to dobře, díky krátkým kapitolám a střídáním pohledů dvou protagonistů. Autorka dokázala postupně budovat atmosféru. Neříkám, že tam nebyla hlušší místa, ale z celkového dojmu jsem si čtení užila. Něco jsem uhodla před tím, než se to stalo, ale bylo tam zvratů dost na to, aby vás autorka dokázala i překvapit. Kdo hledá uzavřenou (protože další díly by měly být o jiných princích) spicy new adult romantasy, tak tuhle můžu doporučit.
Čteno v rámci spolupráce s Knihy Dobrovský. :)
Ani nevím, kde začít. Tohle splnilo veškerá moje očekávání a dostala jsem možná i trochu více! Miluju to! S každou stránkou jsem se víc propadala a zamilovávala. Příběh je krásně temný a skrývá nejedno tajemství, které postupně odhalujete v průběhu celého čtení. Zvraty byly opravdu nečekané (asi kromě toho jednoho, ale to autorce odpustím ). Za mě ideální spooky & spicy čtení.
Trůn padlých je z nové knižní série Princové hříchu a volně navazuje na předchozí sérii Království prohnilých. Ovšem není nutné mít přečtenou předchozí trilogii, aby došlo k pochopení příběhu. Knižní série se odehrávají ve stejném světě a některé postavy se prolínají skrz oba příběhy. Trůn padlých se dějově odehrává po sérii Království prohnilých a v této knize sledujeme jiného hříšného prince.Přiznávám, že zpočátku na mě působilo velmi zvláštně oslovení a mravy, které se spíše hodily do jiného století, a k tomu slovník, který byl použit. V momentě, kdy se děj přesunul do nadpřirozeného světa, tak na mě slovník postav už nepůsobil tolik nepatřičně.
Celkově děj plynul velmi dobře a nepřišla část, kdy bych se nudila. Autorka nám servírovala jednu nečekanou bombu za druhou, zápletka byla opravdu výborná a já jen se zatajeným dechem čekala, co přijde dál. Když už si myslíte, že jste něco odhalili, tak vás autorka zase zmate a zavede jinam. Najdete zde části, u kterých se zasmějete, bude vás mrazit a dokonce i krásné myšlenky, o kterých budete ještě chvíli přemýšlet.
Invido je nucen se zapojit do temné hry. Když nevyhraje, tak hrozí, že přijde o vše. Osud (nebo spíš Pán hry) mu přivede do cesty neobyčejnou umělkyní Camillu a společně se snaží vybojovat cestu k vítězství. Oblíbila jsem si Camillu i Invida, tvoří skvělý pár a krásně se doplňují.Navzájem zkoušejí své hranice a pokouší se odhalit Invidův hřích. Jejich vzájemná hra a chemie mě velmi bavily a hodně mi k sobě sedli.
Rozhodně můžu doporučit všem fanouškům fantasy, kteří chtějí zkoumat smrtelné hříchy a k tomu i další nadpřirozené postavy – sukuby, víly a čarodějnice. Upozorňuji rovnou, že někdy to bude až pekelně hříšné, ale nějak zvlášť mi to nevadilo a příběh to nerušilo. Ještě mohu říct, že zde není velký cliffhanger, který by vám nedal spát, takže vás nezabije, že další díl této série zatím nevyšel ani v zahraničí.
5/5
Autorke u nás vyšlo už viacero kníh, no musím sa priznať, že doteraz som čítala len Kráľovstvo hriešnych. Pokiaľ ste však túto sériu nečítali, nevadí, Trůn padlých si môžete prečítať aj bez toho. Je to pekná bichla, má niečo cez 570 strán, no autorka si tu pre nás nachystala množstvo hádaniek, tajomstiev, intríg, romantiky, že sa čitateľ nemá kedy nudiť. Kniha nezaujme len zaujímavým príbehom, ale aj krásnou obálkou a oriezkou.
Princ Invido bol pekný kvietok. Vedel mi zdvihnúť tlak a niekedy by som mu najradšej vymazala ten jeho arogantný úškrn z tváre. Zároveň však z neho vyžarovalo niečo, čomu sa ťažko odolávalo, že som si ho proste nemohla neobľúbiť. Navonok sa hral na veľkého drsňáka, ktorému na ničom nezáleží a je ochotný ísť aj cez mŕtvoly, no skrývalo sa v ňom oveľa viac. Bavili ma aj jeho bratia, najviac Lussuro, ktorý Invida stále podpichoval, na čom som sa dobre bavila.
Ani Camilla nebola žiadne neviniatko. Čoraz viac som mala pocit, že to nebude len taká ,,obyčajná" žena a niečo pred nami tají. Páčilo sa mi, že sa nenechala Invidom obalamutiť a bola mu rovnocennou partnerkou. Občas ma pekne prekvapila a zamiešala kartami. Obaja sa stali súčasťou hry, v ktorej im išlo o veľa. Čakali na ne neľahké výzvy plne nebezpečenstva, krviprelievania, záhad a zvratov.
Romantickú linku som si užila od začiatku do konca. Invido nebol zvyknutý na odmietnutie a Camilla mu nič nedarovala. Nebála sa ho a nemala problém sa mu postaviť tvárou v tvár. Títo dvaja sa jednoducho veľmi dobre dopĺňali a ja som sa nad ich vzájomným doberaním len uškŕňala. Rozhodne tu nebola núdza o poriadne pikantné momenty.
Celkovo môžem povedať, že som s príbehom spokojná. Stiahla som mu jednu hviezdičku, pretože k wow efektu mi ešte niečo chýbalo a trochu som z tých všetkých mien a celého sveta mala v hlave guláš. K príbehu však nemám žiadne väčšie výhrady a v budúcnosti si rada prečítam aj príbehy ďalších bratov.
Autorovy další knížky
2022 | Království hříšných |
2021 | Po stopách Jacka Rozparovače |
2022 | Království prokletých |
2022 | Hon na knížete Draculu |
2023 | Království obávaných |
Sedm kruhů pekla, sedm hříchů....
Tahle kniha vás doslova svede na dno literární jámy pekelné. Od Trůnu padlých jsem čekala více, mnohem více. Místo toho jsem dostala jen pětset stran touhy, kdy hlavní hrdinové myslí jen pohlavními orgány a trvá jim přesně tak dlouho než si to konečně! rozdají. O nějaké romantice a budování vztahu si nechte zdát, tady je jen touha, hřích a opět hřích. Na jedné straně jsem tohle rozkošné slovíčko napočítala asi sedmkrát (když Camillu hříšný princ laskal svojí hříšnou pusou a bylo to fakt hříšné!...).
Jestli se těšíte na záchranu prokletého dvora, taky zapomeňte. Jeho dvůr vymírá, vláda se princi Invido doslova hroutí mezi prsty, ale jediný co mezi nima touží svírat je stejně jeho pták...
Hlavní zápletka je bohužel prostě hřích na úkor všeho ostatního. Naopak tomu chybí emoce, skutečné vztahy, skutečný příběh. Bohužel pro působivý čtenářský zážitek vyžaduji postavy se širší škálou emocí než je jen touha, chtíč a závist.