Půlnoční koruna
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/464821/bmid_pulnocni-koruna-OAc-464821.jpg
4
3715
3715
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 2. díl >
Nelítostný boj pokračuje … Druhý díl bestsellerové série Skleněný trůn. Celaena se stala královou bojovnicí a má za úkol pro něj dělat tu nejšpinavější práci. Ovšem sama dobře ví, že král je mimořádně krutý a jeho chování ovládá tajemné zlo. Proto se snaží odhalit jeho tajemství, ale přitom mu nezavdat příčinu, aby ji podezíral. Rozehrává tak smrtelně nebezpečnou hru, v níž jde nejen o její život, ale i o život všech jejích přátel. A jedné noci se stane to, čeho se nejvíce obávala a co její život rozmetá na kousky.... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno:
2016
,
CooBoo
Originální název:
Crown of Midnight, 2013
více info...
Přidat komentář
Jsem moc ráda, že se tu objevují kladné recenze, protože spousta lidí měla na knihu špatný názor. Mě osobně kniha velmi sedla, moc se mi líbila. Dokázala jsem se s Celaenou vžít do děje a pochopit její ledové a kruté srdce. To, co se jí dělo, muselo být strašně náročné a ona to zvládla, přežila a pořád dokáže být silná. Tuhle celou sérii knih bych doplnila citátem: ,,Nezáleží na tom kým jsme, záleží na našich činech."
Velká poklona autorce.
Druhý díl Skleněného trůnu se mi líbil víc. Celaena je skvělá :-) Kniha byla plá akce a nečekaných zvratů. Druhý díl mi přišel zajímavější, záhadnější.
První díl Skleněného trůnu jsem docela opindala. Očekávala jsem Dvorům podobné fantasy veledílo, jenže bohužel šlo dost poznat, že autorka ještě nebyla tolik vypsaná (což je pochopitelné, vzhledem k tomu, že s Trůnem začala mnohem dříve). I tak měl ale příběh nezpochybnitelný potenciál, v němž mě druhý díl utvrdil. Přesto musím opět namítnout, že mi určité drobnůstky stále překážely a proto si jednu hvězdičku ještě ušetřím pro další díly.
Hlavním problémem série jsou pro mě už od začátku charaktery, k nímž se mi těžko hledá cesta. Obě mužské postavy mě nudí, kamarádka hlavní hrdinky mi připadá extrémně otravná a hlavní záporák (král) nepůsobí tak démonicky, jak by se na jeho post slušelo. Ale hlavně... Celeana mi pořád nepřipadá jako zabiják ani badass hrdinka, právě naopak. Celý druhý díl by měla jako králova bojovnice sekat jednu hlavu za druhou, ona však místo toho ukazuje své zlaté srdíčko a silné morální zásady. Přidejte ochotu uvěřit i tomu nejmíň důvěryhodnému blbečkovi a získáte nejhoršího nájemného vraha v historii všech patlalů. Meh.
Pak ale přijde druhá polovina knížky! Zničehonic jako by Maasová nabrala správný směr, přibude akčnosti, dějových zvratů a napínavých momentů. Dokonce se úspěšně zbavíme jedné zbytečné postavy, což jsem uvítala. Zároveň musím vychválit scénu ve skladišti, která je dle mého názoru jednou z úplně nejvydařeněji popsaných akčních scén vůbec.
Takže přestože první polovina Půlnoční koruny byla spíš v duchu slabšího prvního dílu, skvělá druhá polovina mě utvrdila v tom, že v sérii rozhodně chci pokračovat. Závěr jsem prolítla jedním dechem a namlsala se na pokračování, které už očividně bude mít šťávu, jakou od Maasové tvorby očekávám.
Calaena se konečně stává tou krutou nájemnou vražedkyní, o které se mluvilo během celého prvního dílu. Chová se ale také jako puberťačka, která ostatním vyčítá jejich chyby, ty své ale není ochotná akceptovat. Její pokrytecká povaha mi bohužel kazí celý příběh. Nezbývá než doufat, že každým dílem se bude autorčino psaní zlepšovat a Calaena dospívat.
Tak tohle bylo něco!
První díl se mi opravdu líbil, ale tenhle byl ještě o něco lepší.
Miluju celou tu atmosféru, záhady, odhalení, postavy...
Abych pravdu řekla, nevím, co bych měla vytknout. Ne, že by se mi něco nelíbilo, ale prostě jsem věděla, že je to tak úmyslně. Líbila se mi celá kniha... A ten milostný trojúhelník zbožňuju.
A konec?
Málem jsem si vyrvala všechny vlasy.
Zkrátka kniha nabitá akcí, intrikami, no a... vražděním. Konečně jsem viděla Adarlanského zabijáka v pravém světle, až mi mráz běhal po zádech!
Nemůžu se dočkat třetího dílu!
Úžasné. Já nevím, co k tomu napsat. Knihou jsem prolétla jako nic a nemůžu se dočkat, až se pustím do dalšího dílu. :)
(SPOILER)
Tato část se mi líbila asi o trochu víc jako první část.
Líbil se mi také vztah Chaola se Celaenou, i když se mi nelíbilo, že to skončilo tak náhle. Napříč celou knihou jsou nápovědy na její původ a tak odhalení na konci není moc překvapivé.
Když se objevila baba Žlutohnátka, velice mi připomínala Tkadlenu ze série Dvůr trnů a růží a zároveň jsem měla pocit, že když tam byly popsány magické bytosti, které vládli tomu světu, a které pak vílí národ vyhnal, že se jedná o Asteri ze série Půlměsíčního města (což je dle mého názoru velice pravděpodobné s ohledem na celou druhou knihu dané série).
Hádanka, která sa týkala míst skrytých znaků Sudby byla jasná od začátku, min. Tedy první místo - Elenina koruna v hrobce. Na to, že je Celaena tak chytrá ji to trvalo poměrně dlouho.
Co jsem ale opravdu nečekala bylo to, že je Celaena vlastně víla, a její schopnosti byly pouze potlačeny králem, takže je vlastně "uvězněná" ve své lidské podobě.
Jsem zvědavá na další pokračování a hned se do něj půjdu pustit, myslím, že s tím, jak odplula do Wendlynu začne být příběh o to zajímavější.
Za mě byl druhý díl o něco lepší než ten předešlý. V první polovině knížky ještě jedete na výparech Skleněného trůnu, jako byste ani nezavřeli a neotevřeli jinou knížku. Jen si tak užíváte prostředí hradu a chillujete s postavami a pak se to stane. Spolu s Celaenou skáčete z jedné akce do druhé a vy jen přemýšlíte, jestli s vámi něco není špatně, když se vám ty morbidní scény líbí.
více na mém bookstagramu: https://www.instagram.com/recbook_cz/
65% - pro mě o kousek lepší čtení než první díl série, asi proto, že hlavní hrdinka (no a především sama autorka) trochu dospěla. Už se tolik neřeší, co vynese za model na ten či onen ples, celkem dospěle dá prozatím vale princi Dorianovi (který si řeší vlastní zajímavé problémy s netušenými schopnostmi) a přeorientuje se na mnohem rovnější vztah s šéfem stráže Chaolem a dokonce celkem uvěřitelně prožije se směsí žalu, sebevýčitek a spalujícího vzteku jednu ztrátu z řad svých nejbližších. Jinak začne pracovat pro krále a tu či onde mu přinese hlavu označeného nepřítele (ovšem hned v úvodu se dozvídáme, že vše je s tím vražděním trochu jinak). A přitom začne pátrat po tajemstvích Sudby, což ji dovede až k rozřešení otázky, kam se poděla všechna magie a proč je král Adarlanu v posledních deseti letech náhle tak nepřemožitelný. A ti, kteří to neuhádli z jednoznačných náznaků v textu už dávno, se na konci dozví i něco víc o Celaenině pravém původu. Což skýtá do budoucna naději, že další díly by mohly být víc napínavé, takže ano, dám tomu ještě šanci.
4,5*
Jsem moc ráda, že jsem se k druhému dílu konečně dostala a taky jsem mile překvapená!
Kniha se skvěle četla a moc mě bavila.
V tomto díle jsem si oblíbila Doriana, což jsem nečekala, protože ve Skleněném trůnu pro mě byl jen nevýrazné zhýčkané princátko a přála jsem si, aby byl co nejdříve mimo hru, ale to jsem se teda pěkně sekla. Vývoj jeho postavy je neuvěřitelný a parádní! Chaola miluju stále, je to jeden z mých nejoblíbenějších knižních hrdinů vůbec, prostě láska!
Zato Celaena mě pěkně naštvala a malinko se bojím, jestli mě v dalším díle bude ještě bavit, přesto se na něj moc těším a chystám se na něj co nejdřív!
(SPOILER) Super pokračování, sice se závěrečný wow efekt nekonal, protože bylo jasné, kdo Celaena bude, ale fajn, že jsme se zase dozvěděli více, jak funguje tenhle svět. Moje nejoblíbenější postava je Chaol, a proto mě celkem štvalo, jak se k němu Celaena chovala - on jí neřekl jednu věc a ona ho odepsala, přitom sama mu tajila hromadu věcí, to je trošku pokrytecké, ne? A kdyby si to všechno řekli, bylo by to mnohem jednodušší. Těším se, kam mě další díl zavede.
Tak druhý díl o 1000% lepší než první. Krásně čtivé, zajímavý příběh, zápletky .... Knihu jsem skoro nemohla odložit (a to mám doma dvouleté dítě ). Takže teď již doporučuji všemi deseti a jdu se vrhnout na třetí díl
Tento díl byl pro mě daleko zajímavější než ten první, ten mě vůbec nebavil a musela jsem se přemluvit zkusit další díl, ale udělala jsem dobře. I když stále mi hlavní hrdinka nepřirostla tak k srdci, jak bych si přála, ale zase takový Chaol, tak ten si mě získal. Co se týče prince Doriana, ten mě štval snad nejvíce. Raději víc o něm psát nebudu nebo by mě tu někteří sežrali :D. Každopádně až přijde ten správný čas se vrhnu na další díl a snad už si mě hlavní hrdinka získá. Uvidíme....
Mám za sebou druhý díl Skleněného trůnu a tahle série si mě začíná docela hodně získávat. Autorce musím pochválit skvělé postavy, se kterými je až příliš lehké se ztotožnit a hned od začátku si je zamilujete. A k dějí musím říct jen to, že to skoro celou knihu jelo tak pozvolna, řešilo se tam jen pár věcí, ale přitom mě to neskutečně bavilo a za tím bude asi Celaena s Dorianem, ale tak posledních 100 stran se to neskutečně rozjelo a začalo se tam toho dít fakt extrémně moc a já nemohla přestat číst. Tolik zvratů tam bylo a strašně mockrát jsem zůstala jen hledět s rukou před pusou a koukat na to, co tam autorka překvapujícího vymyslela. Hrozně se mi taky líbila atmosféra hradu, jeho podzemních chodeb, knihovny a starých knih a hrozně lehko jsem si mohla představovat prostředí a postavy. Do autorčina stylu psaní jsem se ještě moc nedostala a tak mě možná i ty odhadnutelné zvraty překvapily, což byla výhoda. Já vůbec nemám co vytknout a hned se musím vrhnout na další díl.
Druhý díl, musím říct, že mi zatím oba díly přišly až zbytečně zdlouhavý, ale život není rychlovka a tak to je i v těchto knihách. Líbí se mi romantika a i zápletka v tomto díle. Konec mě docela překvapil a už se těším na další díl. A to jsem si říkala, že nevím jestli vůbec budu chtít číst další díly. No, pohltilo mně to :)
(SPOILER)
Buď mám čtecí krizi, nebo je to kvůli tomu, že nejsem cílová věková skupina.
Opět se to četlo svižně, hezky, stejně jako první díl. Bylo to tam ale tolik podivností, že jsem si dokola musela opakovat - je to YA.
Do poloviny knihy se děj neuvěřitelně vleče a všechno co vidíme je jak si Calaena obliká šaty, je neustále podrážděná (opravdu jsem nepochopila, proč byla tak otrávená na Doriana) a skáče do postele s Chaolem. Na to, že je nejlepší vražedkyne se snadno nechala otrávit naprosto obyčejným člověkem a málem umře.... Pak zase jakoby zázračně přepnula do vražedného módu a hravě dokáže vyřídit několik mužů kteří unesou Chaola a běží rychleji než kůň. Ten její "mód vražedkyně" nedává smysl, je to neskutečně přetažené za vlasy.
Celá postava taková je - Calaena si dokáže poradit se vším, dokáže každého porazit, všechno tají a není věc, co by neuměla. Taky je neuvěřitelně pokrytecká. Vyčítá Nahemii že ji nic neřekne, ale ona dělá to samé (ale hej, naprosto všichni tají všechno před všema. To mě doslova iritovalo).
Calaena je nájemným zabijákem, ale nesnáší vraždění, v první polovině se dokonce snaží vraždění vyhnout ale v druhé zase vraždí ráda a užívá si to.
Kniha je plná náhod - někdo náhodou spatří toho druhého, Calaena náhodou najde toto, náhodou při souboji s čarodějnicí tam byla sekera atd... O tom, že královský vrah, nejnebezpečnější osoba v království má vysoké postavení u dvora, že i vojaci se před ní musí postavit do pozoru, raději ani nemluvím.
Smrt princezny byla napsaná bravůrně. Stejně tak i souboj Calaeny a Doriana se stvůrou v knihovně i finální souboj. Hodně mě zajímala Dorianova linka s magií. Kdyby takhle byla napsaná celá kniha místo nesmyslných romantických blbovin, užila bych si to víc. To, jak Calaena přinesla Hrobovu hlavu před krále bylo zkrátka parádní. I odhalení kdo skutečně Calaena je (přestože to bylo čtenáři z náznaků jasné, popsané to bylo na úplném konci knihy epicky). Tyhle stránky jsem hltala.
Nemůžu si pomoct, ale na to, jak se popisuje, že jsou Chaol a Dorian nejlepší přátelé... upřímně ani v prvni knize jsem to necítila. Vůbec. Vždycky když spolu mluvili, jejich rozhovor se točil jen kolem Calaeny. Toť vše. Žárlí na toho druhého, přou se o Calaenu (která je podle nich dokonalá samozřejmě) a dokonce si v duchu přejí, aby Calaena tomu druhému ublížila.
Při posledním souboji dokonce Dorian nechal Chaola napospas a chtěl utéct s Calaenou. Proč znovu nepoužil magií? Vždyť už s ní stvůru odhodil. Nakonec tam byl Dorian v celém souboji naprosto k ničemu. Postavy jsou hrozně nevyspělé, dětinské a až moc emocionální na to, kde žijí. Ale zase... je to YA. Prostě to tam patří.
Ale abych nesrčela pořád kritikou, svět se mi líbí a budu číst dál. Stále věřím, že se to ještě rozjede. A jak ráda říkám - dobrá kniha je ta, která ve vás něco zanechá. Což se tady stalo. :)
Štítky knihy
láska magie smrt americká literatura zrada tajemství pro dívky nájemní vrazi pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Tenhle díl se mi zdál spíš takový nijaký, možná i proto, že jsem předem vydedukovala hlavní spoilery. Ale jsem zvědavá, jak série bude pokračovat.