Půlnoční koruna přehled

27.11.2024

(SPOILER) Už vím, ach to prokletí druhých dílů. Myslím, že se to dostalo zhruba někde tam, kde Dvůr mlhy a hněvu (dle mého názoru). Také si představuju největšího zabijáka o dost jinak. Nelogická rozhodnutí, zatajované věci, autorka neříká vše narovinu, aby pak mohla jakože čtenáře překvapit, ale se to holt ztratí v přehršle informací. Strašná tragédie pro Caleanu - čím se jako měl Chaol provinit? Vladařské čachry machry nedávaly smysl. Věc s Archerem a Nehemií byla divná. To samé čarodějnice-magie-král, zjevení Eleny - kdy a kde? Proč zas Hrob? Klíče Sudby - to bude novodobý kotlík (alias vana) z Dvorů? Bohové! Zachraňte mě. Caleana nikomu nic neřekne, tohle mě strašně vytáčelo. Hlavní hrdinové byli (mírně řečeno) krapet schizofrenní. A ten král, který je teda tím nejhorším, co kdy spatřilo světlo světa, je tak nějak upozaděn a jako malý klouček je překvapen - co já, já nic. Je tam spousta nelogičnosti v příběhu a jeho překombinovanosti, i v chování a činnostech všech zúčastněných. Věci jsou tak nějak naznačeny, ale vlastně nic není jednoznačné a nahrává to autorce vymýšlet si další a další žblebty do dalších a dalších knih. Kdyby byla Caleana tak nadaná, tak by situaci vyřešila velmi rychle (král-nekrál, kdo by ji soudil, že, kdyby tu nebyl tenhle tyran?). Ale chápu, že knih by ubylo. Mám v plánu si dát pauzu, ale trochu se bojím, že tahle série dopadne jako ACOTAR (po druhé knize nedočteno a neplánuju dočítat). A co bylo fakt vrcholem debility - vyrušení Chaola z porady, aby si mohli v kumbálu na košťata zašpásovat. Ne, další podobné směřování fakt ne!